Rychle rostoucí dřeviny

2014-02-04T12:54:16Z

10.0.20.52: /* ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) */

== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==

RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy v ČR. Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy.

Výhody RRD jsou především v předpověditelné a relativně stabilní dodávce biomasy v průběhu 7 obmytí po 3 letech – tedy v horizontu 21 let. Kromě této výhody z pohledu stability primárního zdroje, mají RRD i další výhody, protože z biomasy lze vyrobit jak elektrickou, tepelnou tak kombinovanou energii nebo pohonné hmoty.

RRD je biotop, který má svoji krajinotvornou i biotopovou hodnotu. Použití RRD je vhodné z hlediska remediace kontaminované půdy či z hlediska zpevňování břehů meandrujících toků svým kořenovým systémem. Výzkum probíhá také v oblasti kombinovaného přístupu produkce RRD a potravinových plodin - tzv. Agroforestry.

Cílené pěstování RRD dosahuje slušného vytížení plochy. Na nejvhodnějších půdách v rozmezí 10-15 tun sušiny/ha/rok. Navíc využití rychle rostoucích dřevin je dobře technicky zvládnutelné a v případě přebytku se dá dendromasa dlouhodobě skladovat. Nepodléhá tedy okamžité spotřebě.

== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==

Vrstva slouží k hmotnostnímu a energetickému vyjádření hodnoty této dendromasy v regionu. Dle bonity půdního fondu z ní lze vyčíst vhodnost půdy pro tyto plodiny s předpokládanou výnosností jak v hmotnostním, tak v energetickém vyjádření.

== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==

Základem této vrstvy je bonitace půdního fondu ČR dle metodologie VÚMOP, v.v.i. a definice BPEJ kódu resp. prvního trojčíslí tzv. HPKJ – hlavní půdně klimatické jednotky.

V návaznosti na tyto charakteristiky probíhají výzkumy výtěžnosti v takto definovaných půdních podmínkách. Byla použita metodika stanovení výnosnosti na konkrétní HPKJ dle publikace ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger,kde podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ).

== METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==

Publikovaná tabulka VUKOZ byla zpracována do tabulkové databázové formy. Vhodných 539 HPKJ bylo rozděleno do 6 tříd výnosnosti resp. skupin vhodnosti viz tabulka

{| class="wikitable" border="1"
|+<b>Tabulka č. 1:</b> Rozdělení kategorií výnosnosti RRD<br>
|-
! Třída
! colspan="3" | Výnosnost (t/ha/rok)
! Počet HPKJ
|-
!  
! min.
! průměr
! max.
!  
|-
| Nepříznivá I.
| 0
| méně než 2
| 3
| 31
|-
| Nepříznivá II.
| 0
| méně než 3
| 4
| 1366
|-
| Podprůměrná
| 4
| 5,5
| 6,5
| 119
|-
| Průměrná
| 6
| 7,5
| 8,5
| 110
|-
| Nadprůměrná
| 8
| 10
| 12
| 113
|-
| Optimální
| 11
| 12
| 14
| 30
|}

'''Čísla vychází z výnosů biomasy doporučených klonů RRD podle tabulky VÚKOZ. Další podružné faktory s vlivem na aplikaci RRD:'''

*Klimatický region → limitující faktor z hlediska vhodnosti výsadby (např.: nejvhodnější = KR 6, nevhodný = KR 0)
*Sklonitost → limitující pro techniku a míru obdělávání, zvyšuje náklady pěstitele (u velkých plantáží podíl mechanizovaných prací až 90%!!!)
*Expozice → souvisí s KR, např. u jižního svahu dochází k vysychání půdy
*Hloubka půdy →minimální hloubka po zorání je 40 cm pro sázení řízků
*Skeletovitost →není problém v případě, že nezpůsobuje vysychání půdy

== VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==

Výstupem je celkový potenciál předpokládané výnosnosti v energetických a objemových jednotkách, podle jednotlivých HPKJ kódu v analyzovaném regionu. Uživatel získá prvotní informaci o potenciálu RRD v daném regionu. Včetně etalonového srovnání vhodnosti regionu. Toto srovnání umožní uživateli rychlou orientaci, jestli z hlediska RRD je analyzované území lepší či horší než průměr v kraji či republice. Interaktivita se projeví v možnosti uživatele akceptovat v energetickém plánu tyto plochy k tomuto účelu (zřízení plantáže RRD) či nikoli. Ve výsledném formátu taky vyčíslit a vizualizovat jak významná je možnost RRD v kontextu jiných OZE v regionu.

== ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==

Dynamika změn půdního fondu z pohledu RRD je poměrně malá. Nicméně v budoucnu je žádoucí prohloubení kooperace s VÚKOZ a zajištění tak aktualizace výzkumu do systému RESTEP. Nové klony, agroforestry či energetické plodiny a ekonomika procesů je oblastí výzkumu VÚKOZ.

Encyklopedie RESTEP - Příspěvky uživatele [cs]

Rychle rostoucí dřeviny