2014-02-04T13:15:59Z

JiriB:

== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==

Sluneční energie patří do kategorie „bezkonfliktních“ OZE. Sluneční energie jako jediná, je zdrojově nezávislá od podmínek a aktivit na naší planetě a lidská činnost na tento zdroj nemá žádný vliv. Všechny ostatní OZE mají sekundární dopady a vyžadují aktivní zásahy a změny stávajícího stavu (půdy, vody, krajiny,…) Tento zdroj není vázán ke konkrétní lokalitě a je k dispozici celoplošně. Jeho primární potenciál je přitom i lokálně velmi vysoký. Pro názornost využitím 1% ploch intravilánu v ČR je instalovaný výkon cca 15 000 MWp a s reálně dostupným výkonem cca 2 000 MW tedy 2 bloky JE Temelín. Sluneční energie z hlediska vyčleněné plochy (záběru) je nejefektivnější OZE ze všech ostatních zdrojů.

== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==

Sluneční energie je možné využít: Fotovoltaika – transfer na elektrickou energii (účinnost cca 15%) Fototermika – transfer na tepelnou energii (účinnost cca 40-60%) Fotosyntéza – transfer denní fáze fotosyntézy na produkci biomasy (účinnost cca 34%) Vrstva slunce obsahuje data o počtu střech v regionu jako o potenciálních a vhodných bodů pro umístnění technologií za energetický transfer. Toto podporuje i legislativa - zákon 180/2005 Sb. §3 odst. 5. Vrstva slouží k vyčíslení dostupného energetického potenciálu (jak elektrické energie, tak tepla) v energetických jednotkách na zvoleném počtu instalací na střechách v regionu.

== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)==

Roční potenciál dopadu sluneční energie v podmínkách ČR se pohybuje v rozmezí 950 – 1100 kWh/m2. Z technologického hlediska je 1 instalovaný kWp schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8–10 m2 plochy. Data půdorysní plochy zdrojově ZABAGED. Roční potenciál JRC a tuzemské zdroje.

== METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)==

Základní metodika výpočtů na základě konzultací se Solární laboratoří Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze je reálně využitelná energie dopadu slunečního svitu na 1 m2 zemského povrchu:
{| class="wikitable" border="1"
|+
|-
! width="150" | Druh technologie
! width="250" | Výkon
! width="120" | Energie
|-
| Fotovoltaika
| 1/8 kWp* = 125kWh/rok/m2
| 450 MJ/rok/ha
|-
| Fototermika
| 0,7 kWt* => 570 kWh/rok/m2
| 2052 MJ/rok/ha
|-
| colspan="3" | *kWp – kilo watt peak, *kWt – tepelný výkon
|}
== Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)==

Výstupní jednotkou je energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt) Statická fixní data – počty střech, plochy intravilánu, další data se sekundární prioritou a spojená s dalšími vrstvami. Ve výstupu možno zvolit uživatelem:
•Účinnost kolektorů pro fotovoltaiku (přednastaveno 14%)
•Typ kolektoru pro fototermiku => změna konstanty pro výpočet (280kWh/m2/rok, 350kWh/m2/rok, 550kWh/m2/rok)
•Procento využití půdorysné plochy – možno navolit dle druhu pozemku
•Instalovaný výkon/plocha (fotovoltaika/fototermika) na jedné střeše

Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu sluneční energie celkové energetické spotřebě v regionu (tepelné, elektrické energie) s vyčíslením míry energetické soběstačnosti.

== Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)==

Úskalím vrstvy jsou především v technologickém řešení (zvyšování účinnosti a snižování výrobních nákladů), potažmo estetika technického řešení implementací technologie přímo do střešních tašek, či vytváření jiných estetických monolitů.

Aktualizace datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (počty střech) V budoucnu je žádoucí vrstvu „oživit“ o ekonomiku instalovaného výkonu a provázat s predikcemi cen tepla a elektrické energie fosilních zdrojů a vyčíslení přínosů pro životní prostředí. (povolenky CO2, snížení dalších emisí a skleníkových plynů)

Slunce

2014-02-04T13:14:23Z

JiriB:

== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==

Sluneční energie patří do kategorie „bezkonfliktních“ OZE. Sluneční energie jako jediná, je zdrojově nezávislá od podmínek a aktivit na naší planetě a lidská činnost na tento zdroj nemá žádný vliv. Všechny ostatní OZE mají sekundární dopady a vyžadují aktivní zásahy a změny stávajícího stavu (půdy, vody, krajiny,…) Tento zdroj není vázán ke konkrétní lokalitě a je k dispozici celoplošně. Jeho primární potenciál je přitom i lokálně velmi vysoký. Pro názornost využitím 1% ploch intravilánu v ČR je instalovaný výkon cca 15 000 MWp a s reálně dostupným výkonem cca 2 000 MW tedy 2 bloky JE Temelín. Sluneční energie z hlediska vyčleněné plochy (záběru) je nejefektivnější OZE ze všech ostatních zdrojů.

== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==

Sluneční energie je možné využít: Fotovoltaika – transfer na elektrickou energii (účinnost cca 15%) Fototermika – transfer na tepelnou energii (účinnost cca 40-60%) Fotosyntéza – transfer denní fáze fotosyntézy na produkci biomasy (účinnost cca 34%) Vrstva slunce obsahuje data o počtu střech v regionu jako o potenciálních a vhodných bodů pro umístnění technologií za energetický transfer. Toto podporuje i legislativa - zákon 180/2005 Sb. §3 odst. 5. Vrstva slouží k vyčíslení dostupného energetického potenciálu (jak elektrické energie, tak tepla) v energetických jednotkách na zvoleném počtu instalací na střechách v regionu.

== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)==

Roční potenciál dopadu sluneční energie v podmínkách ČR se pohybuje v rozmezí 950 – 1100 kWh/m2. Z technologického hlediska je 1 instalovaný kWp schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8–10 m2 plochy. Data půdorysní plochy zdrojově ZABAGED. Roční potenciál JRC a tuzemské zdroje.

4. METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)

Základní metodika výpočtů na základě konzultací se Solární laboratoří Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze je reálně využitelná energie dopadu slunečního svitu na 1 m2 zemského povrchu:
{| class="wikitable" border="1"
|+
|-
! width="150" | Druh technologie
! width="250" | Výkon
! width="120" | Energie
|-
| Fotovoltaika
| 1/8 kWp* = 125kWh/rok/m2
| 450 MJ/rok/ha
|-
| Fototermika
| 0,7 kWt* => 570 kWh/rok/m2
| 2052 MJ/rok/ha
|-
| colspan="3" | *kWp – kilo watt peak, *kWt – tepelný výkon
|}
5. Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)

Výstupní jednotkou je energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt) Statická fixní data – počty střech, plochy intravilánu, další data se sekundární prioritou a spojená s dalšími vrstvami. Ve výstupu možno zvolit uživatelem:
•Účinnost kolektorů pro fotovoltaiku (přednastaveno 14%)
•Typ kolektoru pro fototermiku => změna konstanty pro výpočet (280kWh/m2/rok, 350kWh/m2/rok, 550kWh/m2/rok)
•Procento využití půdorysné plochy – možno navolit dle druhu pozemku
•Instalovaný výkon/plocha (fotovoltaika/fototermika) na jedné střeše

Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu sluneční energie celkové energetické spotřebě v regionu (tepelné, elektrické energie) s vyčíslením míry energetické soběstačnosti.

6. Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)

Úskalím vrstvy jsou především v technologickém řešení (zvyšování účinnosti a snižování výrobních nákladů), potažmo estetika technického řešení implementací technologie přímo do střešních tašek, či vytváření jiných estetických monolitů.

Aktualizace datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (počty střech) V budoucnu je žádoucí vrstvu „oživit“ o ekonomiku instalovaného výkonu a provázat s predikcemi cen tepla a elektrické energie fosilních zdrojů a vyčíslení přínosů pro životní prostředí. (povolenky CO2, snížení dalších emisí a skleníkových plynů)

Slunce

2014-02-04T13:09:26Z

JiriB: