https://restep.vumop.cz/encyklopedie/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Lubos 2026-05-11T12:28:07Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.22.2 https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Skl%C3%A1dky_komun%C3%A1ln%C3%ADho_odpadu 2015-01-07T07:51:48Z

<p>Lubos: /* Popis vrstvy */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Skládky odpadů jsou potenciální zásobárnou energie ve formě uloženého odpadu. Rozeznáváme skládky komunálního odpadu (neboli skládky pro kategorii ostatní odpad S-OO 1,2), nebezpečného odpadu (S-NO), skládky pro inertní odpad (S-IO). Ze skládkovaného odpadu přirozeně vzniká skládkový plyn (bioplyn), který je možné různými způsoby jímat a využívat pro výrobu energie (tepelné, elektrické). Je to volně dosažitelná energie použitelná pro účely zásobení teplem či elektrickou energií objektů přímo na skládce či mimo ní. <br /> V celé České republice se nachází a je provozováno kolem 200 skládek. Množství vyvíjeného skládkového plynu záleží především na hmotnosti, druhu a složení ukládaného odpadu. Pro naše účely mají největší potenciál skládky komunálního odpadu (S-OO).<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva obsahuje seznam skládek odpadů všech typů existujících v ČR. Každá skládka je lokalizována pomocí názvu obce i části obce, na jejímž území se nachází, pro přesnější určení je uvedena lokalizace v podobě GPS souřadnic. <br /> Ve vrstvě dále můžeme najít oprávněného provozovatele skládky odpadů, jeho IČO, kontakt, přesný název skládky, zařazení skládky podle kategorie (skupiny S-OO, S-NO, S-IO). <br /> <br /> Dále následují technické údaje o provozu skládky:<br /> *skutečnost, zda skládka již využívá energetické zhodnocení vznikajícího skládkového plynu<br /> *případný instalovaný elektrický výkon kogenerační stanice<br /> *případný instalovaný tepelný výkon kogenerační stanice<br /> *celková projektová kapacita skládky<br /> *aktuálně využitá část skládky<br /> *zbývající volná kapacita skládky<br /> *informace o potenciálu vývoje skládkového plynu a potenciálu množství vyrobené energie (GJ/rok)&lt;br /&gt;<br /> <br /> Vrstva by měla sloužit jako celistvý přehled o provozovaných skládkách v ČR. Uživatel získá přehled o základních charakteristikách a technických údajích skládek v ČR.<br /> <br /> Sloužit může jako ukázka potenciálního množství uložené energie ve skládkovaném či uloženém odpadu. Vhodné pro plánování výstavby skládek v ČR, stručný a celistvý přehled o stávajících kapacitách a volných plochách pro ukládání odpadů na všech skládkách v České republice.<br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Základní data byla získána prostřednictvím dokumentů s názvem Atlas zařízení pro nakládání s odpady od Mgr. Bartáčkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a to zejména seznam skládek v České republice, její provozovatel a základní určení polohy a druhy odpadu přijímaný na skládku. <br /> <br /> K dalším upřesněním docházelo rešerší integrovaných povolení ke každé skládce v ČR za příslušné roky od jejího vzniku až do současnosti. Jednalo se zejména o kapacity skládky, jednotlivé rozdělení do etap ukládání odpadů na skládce, existence jímacích zařízení na skládkový plyn, jejich typ, popřípadě druh spalování či využití v kogenerační jednotce a podobně.<br /> Těmito jednotlivými kroky byla složena a vytvořena přehledná databáze skládek provozovaných v ČR i s jejich podrobným popisem a aktuálními technickými daty.<br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Základní údaje o skládkách byly získány z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.<br /> Pro naše účely nebyly tyto informace postačující, proto se řešitelé museli podrobně zabývat integrovanými povoleními jednotlivých skládek v ČR. Povolení byla procházena od počátku provozu skládky (někdy jsou údaje brány i z technické dokumentace skládky před její výstavbou - projektová data skládky). <br /> <br /> Z těchto integrovaných povolení byla získávána tato data:<br /> <br /> *vyprojektovaná kapacita skládky<br /> *jednotlivé rozdělení do etap ukládání odpadů na skládce<br /> *harmonogramy zaplňování jednotlivých etap skládky <br /> *celková kapacita skládky - aktuálně možná<br /> *aktuálně volná kapacita skládky<br /> *roční či měsíční množství ukládaného odpadu<br /> *existence jímacích zařízení na skládkový plyn, jejich typ<br /> *typ spalování skládkového plynu<br /> *využití plynu v kogenerační jednotce <br /> <br /> Pokud některá data nebylo možné zjistit z dostupných zdrojů, řešitelé se snažili spočítat či dopočítávat jednotlivé kapacity skládky, dle zjištěných a dostupných dat (množství odpadů ukládaných měsíčně, či ročně, volná kapacita skládky, rok uzavření skládky apod.).<br /> <br /> Tato data byla získávána pro jediný účel a to propočítat potenciálně možnou energii uloženou v jednotlivých skládkách. Tato hodnota byla vyjádřena v jednotkách GJ/rok. Je to tedy potenciálně možná energie získaná z jímání a následného energetického využití skládkového plynu. <br /> Hodnota byla počítána pouze u skládek typu či skupiny S-OO - kategorie 1,2, jsou to skládky komunálního odpadu. <br /> Výsledek tedy vznikl z hodnoty o množství aktuálně uloženého komunálního odpadu na skládce, která je vynásobena danou proměnou vycházející ze vzorce, který vyjadřuje míru či schopnost komunálního odpadu vytvářet bioplyn.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Hlavním výstupem je následující hodnota:<br /> <br /> *Potenciálně možná energie vzniklá energetickým využitím jímaného skládkového plynu vyjádřená v jednotce GJ/rok.<br /> <br /> Vedlejšími výstupy jsou jednotlivé technické údaje o skládkách v ČR popsané v předešlých kapitolách.<br /> <br /> Uživatel získá přehled o jednotlivých skládkách odpadů v ČR a jejich potenciálně možnou produkci energie a tepla získaného využitím skládkového plynu (bioplynu).<br /> <br /> Interaktivita datové vrstvy není v tomto případě relevantní. Uživatel získá statický přehled jednotlivých lokalit a skládek, včetně mapové lokalizace a přehled dat o potenciálu energie dle výše uvedené metodologie.<br /> <br /> ==Úzká místa a budoucnost ==<br /> Aktualizace vstupních dat bude probíhat každé 3 roky. <br /> <br /> Celá tabulka a výstupní data jsou spojena návaznými vzorci, do kterých stačí změnit jednu hodnotu a výstupní data se změní dle požadavků. <br /> <br /> Úzká místa datové vrstvy jsou zejména v oblasti aktualizace dat. Bude vysoce záležet na aktualizování stávajících a vzniku nových integrovaných povolení, ze kterých bude možné získávat podrobnější technická data o aktuálním stavu a provozu jednotlivých skládek. Vzhledem k výše popsané metodice shromažďování dat je jedná o činnost s vysokou mírou pracnosti. <br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze skládek KO, zdroj ECO TREND s.r.o. &lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''skládky KO''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Skladky.pptx Prezentace Skládky]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''skládky KO''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/skladky_KO.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Skládky KO]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Kategorie:Odpadové hospodářství]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T09:09:35Z

<p>Lubos: /* Výstupy */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektarů, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10 – 15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> <br /> • přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety),<br /> • anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže).<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha) a průměrné produktivitě píce (t/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů s vyčíslením pravděpodobné průměrné roční produkce suché hmoty. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce biomasy z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> == Výstupy == <br /> <br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Tato hodnota je uváděna pro všechny zdroje cíleně pěstovaných plodin v zájmovém území. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což je zohledněno v navazujících vrstvách.<br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T09:09:05Z

<p>Lubos: /* Metodika */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektarů, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10 – 15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> <br /> • přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety),<br /> • anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže).<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha) a průměrné produktivitě píce (t/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů s vyčíslením pravděpodobné průměrné roční produkce suché hmoty. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce biomasy z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T08:53:27Z

<p>Lubos: /* Úvod */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektarů, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10 – 15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> <br /> • přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety),<br /> • anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže).<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha) a průměrné produktivitě píce (t/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů s vyčíslením pravděpodobné průměrné roční produkce suché hmoty. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce biomasy z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T08:38:38Z

<p>Lubos: /* Popis vrstvy */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují z celosvětového pohledu biologicky hodnotné ekosystémy, které v různých formách pokrývají přibližně 25 % povrchu zemské pevniny. Základ těchto ekosystémů představují pestrá rostlinná společenstva, na která jsou navázána další různorodá společenstva živočichů, mikroorganismů či nižších rostlin. Kromě produkce biomasy mají tato společenstva i unikátní environmentální funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha) a průměrné produktivitě píce (t/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů s vyčíslením pravděpodobné průměrné roční produkce suché hmoty. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce biomasy z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T08:11:24Z

<p>Lubos: /* Popis vrstvy */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují z celosvětového pohledu biologicky hodnotné ekosystémy, které v různých formách pokrývají přibližně 25 % povrchu zemské pevniny. Základ těchto ekosystémů představují pestrá rostlinná společenstva, na která jsou navázána další různorodá společenstva živočichů, mikroorganismů či nižších rostlin. Kromě produkce biomasy mají tato společenstva i unikátní environmentální funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> <br /> Trvalé travní porosty historicky tvoří nedílnou součást naší krajiny. Z hlediska plošného zastoupení představují významnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR, což reprezentuje přibližně 1 milion hektarů. Tato plocha stále mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí. Současná evropská politika klade velký důraz na tyto environmentální funkce TTP, které lze zajistit pouze jejich pravidelným obhospodařováním spojeným s efektivním využívaním travní biomasy.<br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2015-01-05T08:10:54Z

<p>Lubos: /* Úvod */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují z celosvětového pohledu biologicky hodnotné ekosystémy, které v různých formách pokrývají přibližně 25 % povrchu zemské pevniny. Základ těchto ekosystémů představují pestrá rostlinná společenstva, na která jsou navázána další různorodá společenstva živočichů, mikroorganismů či nižších rostlin. Kromě produkce biomasy mají tato společenstva i unikátní environmentální funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha), průměrné produktivitě píce (t/ha) a potenciální energetické produkci (GJ/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně a v energii spalného tepla odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů a vyčíslení pravděpodobné průměrné roční produkce v energetických jednotkách. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce energie z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-26T06:58:40Z

<p>Lubos: /* 1. Úvod */</p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> '''Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli.''' Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> Prezentace představuje vrstvu '''posklizňových zbytků''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/PoskliznoveZbytky.pdf&amp;embedded=true Prezentace Posklizňové zbytky]<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> Pro vrstvu '''posklizňové zbytky''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/PoskliznoveZbytky.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Posklizňové zbytky]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-24T13:00:57Z

<p>Lubos: /* Expertní posudek */</p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli. Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> Prezentace představuje vrstvu '''posklizňových zbytků''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/PoskliznoveZbytky.pdf&amp;embedded=true Prezentace Posklizňové zbytky]<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> Pro vrstvu '''posklizňové zbytky''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/PoskliznoveZbytky.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Posklizňové zbytky]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-24T12:58:43Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli. Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> Prezentace představuje vrstvu '''posklizňových zbytků''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/PoskliznoveZbytky.pdf&amp;embedded=true Prezentace Posklizňové zbytky]<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-24T12:48:20Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli. Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> Prezentace představuje vrstvu '''posklizňových zbytků''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/poskliznove_zbytky.pdf&amp;embedded=true Prezentace Posklizňové zbytky]<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-24T12:46:42Z

<p>Lubos: </p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli. Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytky 2014-11-24T12:46:23Z

<p>Lubos: </p> <hr /> <div>==1. Úvod ==<br /> <br /> Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br /> Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br /> Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli. Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br /> <br /> ==2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br /> Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br /> • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br /> • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br /> • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br /> • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br /> • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br /> • snížení poutání živin,<br /> • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br /> • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br /> Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br /> Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==3. Použitá data ==<br /> <br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br /> <br /> ==4. Metodika ==<br /> <br /> Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br /> Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br /> Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br /> Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br /> <br /> <br /> ==5. Výstupy ==<br /> <br /> Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br /> ==6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br /> <br /> ==7. Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> <br /> == Expertní posudek ==<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEP 2014-11-24T12:37:06Z

<p>Lubos: /* Potenciál */</p> <hr /> <div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> == &lt;big&gt;'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''&lt;/big&gt; ==<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> === Související odkazy ===<br /> <br /> '''&lt;big&gt;[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br /> <br /> '''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''&lt;/big&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál === <br /> &lt;big&gt; <br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br /> **[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br /> **[[Ostatní energetické plodiny]]<br /> &lt;!--**[[Zemědělské rezidua]]--&gt;<br /> **[[Posklizňové zbytky]]<br /> **[[Živočišné odpady]]<br /> ***[[Jatky, kafilérie]]<br /> ***[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;!--***[[Drůbež]]--&gt;<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> &lt;!--**[[Řasy a sinice]]--&gt;<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> **[[Skládky komunálního odpadu]]<br /> **[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br /> **[[Čistírny odpadních vod]]<br /> &lt;!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--&gt;<br /> **[[Kompostárny]]<br /> *[[Slunce]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Dehumifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> **[[Zamokřené půdy]]<br /> **[[Půdy vhodné k zalesnění]]<br /> **[[Půdy vhodné k zatravnění]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> &lt;!--*[[Druhová ochrana]]--&gt;<br /> *[[Ochrana ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> &lt;!--**[[Uhlíková daň]]--&gt;&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> &lt;!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--&gt;<br /> *[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br /> &lt;!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br /> **[[CZT]]<br /> **[[Zemní plyn]]<br /> **[[Elektřina]]*--&gt;<br /> *[[Stávající technologie OZE]]<br /> **[[Bioplynové stanice]]<br /> **[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br /> **[[Výrobny biopaliv]]<br /> &lt;!--**[[FVE, MVE, VTE]]--&gt;<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> <br /> == Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> &lt;big&gt;<br /> * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br /> * [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]&lt;/big&gt;</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zatravn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-05T08:03:37Z

<p>Lubos: /* 7. Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod == <br /> Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> Plochy vhodné k zatravnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na travní porost. <br /> <br /> == 3. Použitá data ==<br /> Mapa půd v hodných k zatravnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zatravnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013&lt;br /&gt;<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zalesn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-05T08:03:14Z

<p>Lubos: /* 7. Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Půda vhodná k zalesnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Plochy vhodné k zalesnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na les. <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> <br /> Mapa půd v hodných k zalesnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika == <br /> <br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zalesnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013&lt;br /&gt;<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-05T08:02:53Z

<p>Lubos: /* 6. Úzká místa a budoucnost */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013&lt;br /&gt;<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-05T08:02:32Z

<p>Lubos: /* 7. Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==&lt;br /&gt;<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013&lt;br /&gt;<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD 2014-11-04T13:58:53Z

<p>Lubos: /* Úvod */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře.<br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot; <br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt;Rozdělení REZZO<br /> |- <br /> ! width=&quot;100px&quot; | Třída znečištění<br /> ! width=&quot;250px&quot; | Jaké znečištění<br /> ! width=&quot;450px&quot; | Typ znečištění (výkon)<br /> |- <br /> | REZZO 1<br /> | Velké stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 2<br /> | Střední stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 3<br /> | Malé stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW <br /> |- <br /> | REZZO 4<br /> | Mobilní zdroje<br /> | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)<br /> |- <br /> | colspan=&quot;3&quot; style=&quot;font-size:10px&quot; | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím<br /> |}<br /> <br /> Emise hlavních znečišťujících látek: &lt;br /&gt;<br /> • TZL: tuhé znečišťující látky&lt;br /&gt;<br /> • SO2: oxid siřičitý&lt;br /&gt;<br /> • NOx: oxidy dusíku&lt;br /&gt;<br /> • CO: oxid uhelnatý&lt;br /&gt; <br /> • VOC: těkavé organické látky&lt;br /&gt; <br /> &lt;br /&gt;<br /> Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): &lt;br /&gt;<br /> • CO2: oxid uhličitý&lt;br /&gt; <br /> • CH4: metan&lt;br /&gt; <br /> • N2O: oxid dusný&lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Metodika ==<br /> K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu REZZO3<br /> |- <br /> ! width=&quot;70px&quot; | KOKR<br /> ! width=&quot;70px&quot; | ZÚJ<br /> ! width=&quot;160px&quot; | Obec/Městská část<br /> ! width=&quot;50px&quot; | TE<br /> ! width=&quot;50px&quot; | SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NO&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NMVOC<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> |- <br /> | CZ0101<br /> | 500054<br /> | Praha 1<br /> | 5<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 33<br /> | 6<br /> | 21 475<br /> |- <br /> | CZ0102<br /> | 500089<br /> | Praha 2<br /> | 7<br /> | 13<br /> | 23<br /> | 47<br /> | 9<br /> | 34 463<br /> |- <br /> | CZ0103<br /> | 500097<br /> | Praha 3<br /> | 7<br /> | 12<br /> | 23<br /> | 46<br /> | 9<br /> | 34 218<br /> |- <br /> | CZ0104<br /> | 500119<br /> | Praha 4<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 35<br /> | 67<br /> | 13<br /> | 51 961<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 500143<br /> | Praha 5<br /> | 15<br /> | 25<br /> | 28<br /> | 90<br /> | 18<br /> | 39 618<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539449<br /> | Praha-Lipenice<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 1205<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539465<br /> | Praha-Lochkov<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 11<br /> | 2<br /> | 610<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539601<br /> | Praha-Radotín<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 64<br /> | 13<br /> | 3 660<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539678<br /> | Praha-Slivenec<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 3<br /> | 52<br /> | 10<br /> | 2 388<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 547115<br /> | Praha-Velká Chuchle<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 9<br /> | 2<br /> | 1 379<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539864<br /> | Praha-Zbraslav<br /> | 6<br /> | 10<br /> | 4<br /> | 36<br /> | 7<br /> | 4 842<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 500178<br /> | Praha 6<br /> | 18<br /> | 31<br /> | 35<br /> | 110<br /> | 22<br /> | 50 069<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547140<br /> | Praha-Lysolaje<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 743<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547158<br /> | Praha-Nebušice<br /> | 3<br /> | 5<br /> | 2<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 2 528<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 539589<br /> | Praha-Přední Kopanina<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 0<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 319<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.<br /> <br /> Příklad využitím skleníkových plynu CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.<br /> <br /> Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.<br /> <br /> V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD 2014-11-04T13:58:10Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:<br /> <br /> *monitoring bodových zdrojů znečištění<br /> *lokalizace bodových zdrojů znečištění<br /> *identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.<br /> *využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> *snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot; <br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt;Rozdělení REZZO<br /> |- <br /> ! width=&quot;100px&quot; | Třída znečištění<br /> ! width=&quot;250px&quot; | Jaké znečištění<br /> ! width=&quot;450px&quot; | Typ znečištění (výkon)<br /> |- <br /> | REZZO 1<br /> | Velké stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 2<br /> | Střední stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 3<br /> | Malé stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW <br /> |- <br /> | REZZO 4<br /> | Mobilní zdroje<br /> | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)<br /> |- <br /> | colspan=&quot;3&quot; style=&quot;font-size:10px&quot; | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím<br /> |}<br /> <br /> Emise hlavních znečišťujících látek: &lt;br /&gt;<br /> • TZL: tuhé znečišťující látky&lt;br /&gt;<br /> • SO2: oxid siřičitý&lt;br /&gt;<br /> • NOx: oxidy dusíku&lt;br /&gt;<br /> • CO: oxid uhelnatý&lt;br /&gt; <br /> • VOC: těkavé organické látky&lt;br /&gt; <br /> &lt;br /&gt;<br /> Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): &lt;br /&gt;<br /> • CO2: oxid uhličitý&lt;br /&gt; <br /> • CH4: metan&lt;br /&gt; <br /> • N2O: oxid dusný&lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Metodika ==<br /> K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu REZZO3<br /> |- <br /> ! width=&quot;70px&quot; | KOKR<br /> ! width=&quot;70px&quot; | ZÚJ<br /> ! width=&quot;160px&quot; | Obec/Městská část<br /> ! width=&quot;50px&quot; | TE<br /> ! width=&quot;50px&quot; | SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NO&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NMVOC<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> |- <br /> | CZ0101<br /> | 500054<br /> | Praha 1<br /> | 5<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 33<br /> | 6<br /> | 21 475<br /> |- <br /> | CZ0102<br /> | 500089<br /> | Praha 2<br /> | 7<br /> | 13<br /> | 23<br /> | 47<br /> | 9<br /> | 34 463<br /> |- <br /> | CZ0103<br /> | 500097<br /> | Praha 3<br /> | 7<br /> | 12<br /> | 23<br /> | 46<br /> | 9<br /> | 34 218<br /> |- <br /> | CZ0104<br /> | 500119<br /> | Praha 4<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 35<br /> | 67<br /> | 13<br /> | 51 961<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 500143<br /> | Praha 5<br /> | 15<br /> | 25<br /> | 28<br /> | 90<br /> | 18<br /> | 39 618<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539449<br /> | Praha-Lipenice<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 1205<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539465<br /> | Praha-Lochkov<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 11<br /> | 2<br /> | 610<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539601<br /> | Praha-Radotín<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 64<br /> | 13<br /> | 3 660<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539678<br /> | Praha-Slivenec<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 3<br /> | 52<br /> | 10<br /> | 2 388<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 547115<br /> | Praha-Velká Chuchle<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 9<br /> | 2<br /> | 1 379<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539864<br /> | Praha-Zbraslav<br /> | 6<br /> | 10<br /> | 4<br /> | 36<br /> | 7<br /> | 4 842<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 500178<br /> | Praha 6<br /> | 18<br /> | 31<br /> | 35<br /> | 110<br /> | 22<br /> | 50 069<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547140<br /> | Praha-Lysolaje<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 743<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547158<br /> | Praha-Nebušice<br /> | 3<br /> | 5<br /> | 2<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 2 528<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 539589<br /> | Praha-Přední Kopanina<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 0<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 319<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.<br /> <br /> Příklad využitím skleníkových plynu CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.<br /> <br /> Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.<br /> <br /> V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD 2014-11-04T13:57:30Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:<br /> <br /> *monitoring bodových zdrojů znečištění<br /> *lokalizace bodových zdrojů znečištění<br /> *identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.<br /> *využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> *snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot; <br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt;Rozdělení REZZO<br /> |- <br /> ! width=&quot;100px&quot; | Třída znečištění<br /> ! width=&quot;250px&quot; | Jaké znečištění<br /> ! width=&quot;450px&quot; | Typ znečištění (výkon)<br /> |- <br /> | REZZO 1<br /> | Velké stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 2<br /> | Střední stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 3<br /> | Malé stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW <br /> |- <br /> | REZZO 4<br /> | Mobilní zdroje<br /> | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)<br /> |- <br /> | colspan=&quot;3&quot; style=&quot;font-size:10px&quot; | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím<br /> |}<br /> <br /> Emise hlavních znečišťujících látek: &lt;br /&gt;<br /> • TZL: tuhé znečišťující látky&lt;br /&gt;<br /> • SO2: oxid siřičitý&lt;br /&gt;<br /> • NOx: oxidy dusíku&lt;br /&gt;<br /> • CO: oxid uhelnatý&lt;br /&gt; <br /> • VOC: těkavé organické látky&lt;br /&gt; <br /> &lt;br /&gt;<br /> Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): &lt;br /&gt;<br /> • CO2: oxid uhličitý&lt;br /&gt; <br /> • CH4: metan&lt;br /&gt; <br /> • N2O: oxid dusný&lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Metodika ==<br /> K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu REZZO3<br /> |- <br /> ! width=&quot;70px&quot; | KOKR<br /> ! width=&quot;70px&quot; | ZÚJ<br /> ! width=&quot;160px&quot; | Obec/Městská část<br /> ! width=&quot;50px&quot; | TE<br /> ! width=&quot;50px&quot; | SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NO&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NMVOC<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> |- <br /> | CZ0101<br /> | 500054<br /> | Praha 1<br /> | 5<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 33<br /> | 6<br /> | 21 475<br /> |- <br /> | CZ0102<br /> | 500089<br /> | Praha 2<br /> | 7<br /> | 13<br /> | 23<br /> | 47<br /> | 9<br /> | 34 463<br /> |- <br /> | CZ0103<br /> | 500097<br /> | Praha 3<br /> | 7<br /> | 12<br /> | 23<br /> | 46<br /> | 9<br /> | 34 218<br /> |- <br /> | CZ0104<br /> | 500119<br /> | Praha 4<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 35<br /> | 67<br /> | 13<br /> | 51 961<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 500143<br /> | Praha 5<br /> | 15<br /> | 25<br /> | 28<br /> | 90<br /> | 18<br /> | 39 618<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539449<br /> | Praha-Lipenice<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 1205<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539465<br /> | Praha-Lochkov<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 11<br /> | 2<br /> | 610<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539601<br /> | Praha-Radotín<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 64<br /> | 13<br /> | 3 660<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539678<br /> | Praha-Slivenec<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 3<br /> | 52<br /> | 10<br /> | 2 388<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 547115<br /> | Praha-Velká Chuchle<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 9<br /> | 2<br /> | 1 379<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539864<br /> | Praha-Zbraslav<br /> | 6<br /> | 10<br /> | 4<br /> | 36<br /> | 7<br /> | 4 842<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 500178<br /> | Praha 6<br /> | 18<br /> | 31<br /> | 35<br /> | 110<br /> | 22<br /> | 50 069<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547140<br /> | Praha-Lysolaje<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 743<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547158<br /> | Praha-Nebušice<br /> | 3<br /> | 5<br /> | 2<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 2 528<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 539589<br /> | Praha-Přední Kopanina<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 0<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 319<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.<br /> <br /> Příklad využitím skleníkových plynu CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.<br /> <br /> Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.<br /> <br /> V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD 2014-11-04T13:57:01Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:<br /> <br /> *monitoring bodových zdrojů znečištění<br /> *lokalizace bodových zdrojů znečištění<br /> *identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.<br /> *využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> *snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot; <br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt;Rozdělení REZZO<br /> |- <br /> ! width=&quot;100px&quot; | Třída znečištění<br /> ! width=&quot;250px&quot; | Jaké znečištění<br /> ! width=&quot;450px&quot; | Typ znečištění (výkon)<br /> |- <br /> | REZZO 1<br /> | Velké stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 2<br /> | Střední stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 3<br /> | Malé stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW <br /> |- <br /> | REZZO 4<br /> | Mobilní zdroje<br /> | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)<br /> |- <br /> | colspan=&quot;3&quot; style=&quot;font-size:10px&quot; | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím<br /> |}<br /> <br /> Emise hlavních znečišťujících látek: &lt;br /&gt;<br /> • TZL: tuhé znečišťující látky&lt;br /&gt;<br /> • SO2: oxid siřičitý&lt;br /&gt;<br /> • NOx: oxidy dusíku&lt;br /&gt;<br /> • CO: oxid uhelnatý&lt;br /&gt; <br /> • VOC: těkavé organické látky&lt;br /&gt; <br /> Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): &lt;br /&gt;<br /> • CO2: oxid uhličitý&lt;br /&gt; <br /> • CH4: metan&lt;br /&gt; <br /> • N2O: oxid dusný&lt;br /&gt;<br /> <br /> ==Metodika ==<br /> K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu REZZO3<br /> |- <br /> ! width=&quot;70px&quot; | KOKR<br /> ! width=&quot;70px&quot; | ZÚJ<br /> ! width=&quot;160px&quot; | Obec/Městská část<br /> ! width=&quot;50px&quot; | TE<br /> ! width=&quot;50px&quot; | SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NO&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NMVOC<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> |- <br /> | CZ0101<br /> | 500054<br /> | Praha 1<br /> | 5<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 33<br /> | 6<br /> | 21 475<br /> |- <br /> | CZ0102<br /> | 500089<br /> | Praha 2<br /> | 7<br /> | 13<br /> | 23<br /> | 47<br /> | 9<br /> | 34 463<br /> |- <br /> | CZ0103<br /> | 500097<br /> | Praha 3<br /> | 7<br /> | 12<br /> | 23<br /> | 46<br /> | 9<br /> | 34 218<br /> |- <br /> | CZ0104<br /> | 500119<br /> | Praha 4<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 35<br /> | 67<br /> | 13<br /> | 51 961<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 500143<br /> | Praha 5<br /> | 15<br /> | 25<br /> | 28<br /> | 90<br /> | 18<br /> | 39 618<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539449<br /> | Praha-Lipenice<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 1205<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539465<br /> | Praha-Lochkov<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 11<br /> | 2<br /> | 610<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539601<br /> | Praha-Radotín<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 64<br /> | 13<br /> | 3 660<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539678<br /> | Praha-Slivenec<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 3<br /> | 52<br /> | 10<br /> | 2 388<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 547115<br /> | Praha-Velká Chuchle<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 9<br /> | 2<br /> | 1 379<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539864<br /> | Praha-Zbraslav<br /> | 6<br /> | 10<br /> | 4<br /> | 36<br /> | 7<br /> | 4 842<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 500178<br /> | Praha 6<br /> | 18<br /> | 31<br /> | 35<br /> | 110<br /> | 22<br /> | 50 069<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547140<br /> | Praha-Lysolaje<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 743<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547158<br /> | Praha-Nebušice<br /> | 3<br /> | 5<br /> | 2<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 2 528<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 539589<br /> | Praha-Přední Kopanina<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 0<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 319<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.<br /> <br /> Příklad využitím skleníkových plynu CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.<br /> <br /> Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.<br /> <br /> V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzdu%C5%A1%C3%AD 2014-11-04T13:55:58Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:<br /> <br /> *monitoring bodových zdrojů znečištění<br /> *lokalizace bodových zdrojů znečištění<br /> *identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.<br /> *využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;)<br /> *snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot; <br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt;Rozdělení REZZO<br /> |- <br /> ! width=&quot;100px&quot; | Třída znečištění<br /> ! width=&quot;250px&quot; | Jaké znečištění<br /> ! width=&quot;450px&quot; | Typ znečištění (výkon)<br /> |- <br /> | REZZO 1<br /> | Velké stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 2<br /> | Střední stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW<br /> |- <br /> | REZZO 3<br /> | Malé stacionární zdroje<br /> | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW <br /> |- <br /> | REZZO 4<br /> | Mobilní zdroje<br /> | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)<br /> |- <br /> | colspan=&quot;3&quot; style=&quot;font-size:10px&quot; | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím<br /> |}<br /> <br /> Emise hlavních znečišťujících látek: &lt;br /&gt;<br /> • TZL: tuhé znečišťující látky <br /> • SO2: oxid siřičitý <br /> • NOx: oxidy dusíku<br /> • CO: oxid uhelnatý <br /> • VOC: těkavé organické látky <br /> Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): &lt;br /&gt;<br /> • CO2: oxid uhličitý <br /> • CH4: metan <br /> • N2O: oxid dusný<br /> <br /> ==Metodika ==<br /> K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy ==<br /> Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu REZZO3<br /> |- <br /> ! width=&quot;70px&quot; | KOKR<br /> ! width=&quot;70px&quot; | ZÚJ<br /> ! width=&quot;160px&quot; | Obec/Městská část<br /> ! width=&quot;50px&quot; | TE<br /> ! width=&quot;50px&quot; | SO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NO&lt;sub&gt;x&lt;/sub&gt;<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO<br /> ! width=&quot;50px&quot; | NMVOC<br /> ! width=&quot;50px&quot; | CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;<br /> |- <br /> | CZ0101<br /> | 500054<br /> | Praha 1<br /> | 5<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 33<br /> | 6<br /> | 21 475<br /> |- <br /> | CZ0102<br /> | 500089<br /> | Praha 2<br /> | 7<br /> | 13<br /> | 23<br /> | 47<br /> | 9<br /> | 34 463<br /> |- <br /> | CZ0103<br /> | 500097<br /> | Praha 3<br /> | 7<br /> | 12<br /> | 23<br /> | 46<br /> | 9<br /> | 34 218<br /> |- <br /> | CZ0104<br /> | 500119<br /> | Praha 4<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 35<br /> | 67<br /> | 13<br /> | 51 961<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 500143<br /> | Praha 5<br /> | 15<br /> | 25<br /> | 28<br /> | 90<br /> | 18<br /> | 39 618<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539449<br /> | Praha-Lipenice<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 1205<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539465<br /> | Praha-Lochkov<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 11<br /> | 2<br /> | 610<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539601<br /> | Praha-Radotín<br /> | 11<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 64<br /> | 13<br /> | 3 660<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539678<br /> | Praha-Slivenec<br /> | 9<br /> | 15<br /> | 3<br /> | 52<br /> | 10<br /> | 2 388<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 547115<br /> | Praha-Velká Chuchle<br /> | 2<br /> | 3<br /> | 1<br /> | 9<br /> | 2<br /> | 1 379<br /> |- <br /> | CZ0105<br /> | 539864<br /> | Praha-Zbraslav<br /> | 6<br /> | 10<br /> | 4<br /> | 36<br /> | 7<br /> | 4 842<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 500178<br /> | Praha 6<br /> | 18<br /> | 31<br /> | 35<br /> | 110<br /> | 22<br /> | 50 069<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547140<br /> | Praha-Lysolaje<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 1<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 743<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 547158<br /> | Praha-Nebušice<br /> | 3<br /> | 5<br /> | 2<br /> | 18<br /> | 4<br /> | 2 528<br /> |- <br /> | CZ0106<br /> | 539589<br /> | Praha-Přední Kopanina<br /> | 0<br /> | 1<br /> | 0<br /> | 2<br /> | 0<br /> | 319<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.<br /> <br /> Příklad využitím skleníkových plynu CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.<br /> <br /> Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.<br /> <br /> V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-03T11:57:09Z

<p>Lubos: /* 1. Úvod */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zatravn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-03T11:55:01Z

<p>Lubos: /* 3. Použitá data */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod == <br /> Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> Plochy vhodné k zatravnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na travní porost. <br /> <br /> == 3. Použitá data ==<br /> Mapa půd v hodných k zatravnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zatravnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zalesn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-03T11:54:35Z

<p>Lubos: /* 3. Použitá data */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Půda vhodná k zalesnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Plochy vhodné k zalesnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na les. <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> <br /> Mapa půd v hodných k zalesnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika == <br /> <br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zalesnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-03T11:53:35Z

<p>Lubos: /* 5. Výstupy */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-03T11:52:54Z

<p>Lubos: /* 4. Metodika */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-03T11:41:22Z

<p>Lubos: /* 3. Použitá data */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br /> <br /> == 4. Metodika == <br /> <br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdy 2014-11-03T11:40:04Z

<p>Lubos: Založena nová stránka s textem „== 1. Úvod == Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. == 2. Popis vrstvy == == 3. Použitá data == Mapa trvale a periodicky za…“</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\&quot;Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\&quot; (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů.<br /> <br /> == 4. Metodika == <br /> <br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zatravn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-03T10:15:31Z

<p>Lubos: /* 6. Úzká místa a budoucnost */</p> <hr /> <div>== 1. Úvod == <br /> Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> Plochy vhodné k zatravnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na travní porost. <br /> <br /> == 3. Použitá data ==<br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zatravnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zatravn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-03T10:15:19Z

<p>Lubos: Založena nová stránka s textem „== 1. Úvod == Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce…“</p> <hr /> <div>== 1. Úvod == <br /> Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> Plochy vhodné k zatravnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na travní porost. <br /> <br /> == 3. Použitá data ==<br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika ==<br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zatravnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> 7. Licence a aktualizace dat</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zalesn%C4%9Bn%C3%AD 2014-11-03T10:13:27Z

<p>Lubos: Založena nová stránka s textem „== 1. Úvod == Půda vhodná k zalesnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a…“</p> <hr /> <div>== 1. Úvod ==<br /> Půda vhodná k zalesnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br /> <br /> == 2. Popis vrstvy ==<br /> <br /> Plochy vhodné k zalesnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na les. <br /> <br /> == 3. Použitá data == <br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br /> <br /> == 4. Metodika == <br /> <br /> Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br /> <br /> == 5. Výstupy ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zalesnění.<br /> <br /> == 6. Úzká místa a budoucnost ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> <br /> == 7. Licence a aktualizace dat ==</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEP 2014-11-03T10:10:53Z

<p>Lubos: /* Předpoklady, podmínky a impulzy */</p> <hr /> <div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> == &lt;big&gt;'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''&lt;/big&gt; ==<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> === Související odkazy ===<br /> <br /> '''&lt;big&gt;[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br /> <br /> '''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''&lt;/big&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál === <br /> &lt;big&gt; <br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br /> **[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br /> **[[Ostatní energetické plodiny]]<br /> &lt;!--**[[Zemědělské rezidua]]--&gt;<br /> &lt;!--**[[Posklizňové zbytky]]--&gt;<br /> **[[Živočišné odpady]]<br /> ***[[Jatky, kafilérie]]<br /> ***[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;!--***[[Drůbež]]--&gt;<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> &lt;!--**[[Řasy a sinice]]--&gt;<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> **[[Skládky komunálního odpadu]]<br /> **[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br /> **[[Čistírny odpadních vod]]<br /> &lt;!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--&gt;<br /> **[[Kompostárny]]<br /> *[[Slunce]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Dehumifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> **[[Zamokřené půdy]]<br /> **[[Půdy vhodné k zalesnění]]<br /> **[[Půdy vhodné k zatravnění]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> &lt;!--*[[Druhová ochrana]]--&gt;<br /> *[[Ochrana ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> &lt;!--**[[Uhlíková daň]]--&gt;&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> &lt;!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--&gt;<br /> *[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br /> &lt;!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br /> **[[CZT]]<br /> **[[Zemní plyn]]<br /> **[[Elektřina]]*--&gt;<br /> *[[Stávající technologie OZE]]<br /> **[[Bioplynové stanice]]<br /> **[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br /> **[[Výrobny biopaliv]]<br /> &lt;!--**[[FVE, MVE, VTE]]--&gt;<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> <br /> == Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> &lt;big&gt;<br /> * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br /> * [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]&lt;/big&gt;</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEP 2014-11-03T10:07:30Z

<p>Lubos: /* Potenciál */</p> <hr /> <div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> == &lt;big&gt;'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''&lt;/big&gt; ==<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> === Související odkazy ===<br /> <br /> '''&lt;big&gt;[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br /> <br /> '''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''&lt;/big&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál === <br /> &lt;big&gt; <br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br /> **[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br /> **[[Ostatní energetické plodiny]]<br /> &lt;!--**[[Zemědělské rezidua]]--&gt;<br /> &lt;!--**[[Posklizňové zbytky]]--&gt;<br /> **[[Živočišné odpady]]<br /> ***[[Jatky, kafilérie]]<br /> ***[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;!--***[[Drůbež]]--&gt;<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> &lt;!--**[[Řasy a sinice]]--&gt;<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> **[[Skládky komunálního odpadu]]<br /> **[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br /> **[[Čistírny odpadních vod]]<br /> &lt;!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--&gt;<br /> **[[Kompostárny]]<br /> *[[Slunce]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Dehumifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> &lt;!--*[[Druhová ochrana]]--&gt;<br /> *[[Ochrana ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> &lt;!--**[[Uhlíková daň]]--&gt;&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> &lt;!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--&gt;<br /> *[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br /> &lt;!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br /> **[[CZT]]<br /> **[[Zemní plyn]]<br /> **[[Elektřina]]*--&gt;<br /> *[[Stávající technologie OZE]]<br /> **[[Bioplynové stanice]]<br /> **[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br /> **[[Výrobny biopaliv]]<br /> &lt;!--**[[FVE, MVE, VTE]]--&gt;<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> <br /> == Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> &lt;big&gt;<br /> * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br /> * [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]&lt;/big&gt;</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_ochrana 2014-10-31T07:37:41Z

<p>Lubos: /* Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou obecně považovány za šetrné k životnímu prostředí. U různých technologií se ale objevují a debatují mnohé negativní důsledky, jako například vysoká míra půdní eroze, snižování retence vody v krajině, ohrožení zdraví obyvatelstva, poškozování krajinného rázu apod. Ovšem o efektu na biodiverzitu neboli biologickou rozmanitost, jednu ze základních hodnot v naší přírodě, se diskutuje minimálně, a to jak v širším plénu zainteresovaných osob a institucí, tak i samotných ochránců přírody. Přitom právě zde se mohou objevovat zásadní problémy, a některé OZE mohou být významným rizikovým faktorem pro druhovou bohatost alespoň některých skupin druhů (např. větrné elektrárny pro netopýry, vodní elektrárny pro ryby, řepková pole pro hmyz apod.). Častějším předmětem diskuze je prostorově nevhodné umístění zdrojů OZE z hlediska ochrany přírody, kde je však pro investory těžké a priori vyhodnotit, kde k takovýmto střetům dojde.<br /> <br /> <br /> Proto se v rámci ReStEpu přistoupilo k vytvoření databáze zaměřené na ochranu přírody a její potenciální konflikty s OZE. Prostorová data sebou nesou relevantní informace o limitech, omezeních a doporučeních, které se týkají těchto potenciálních konfliktů. Hodnocení je prováděno na třech škálách, které jsou pro investora různě závazné – na základě legislativy, mezinárodní dohod a biologických potřeb daných předmětů ochrany. Vrstva tak slouží i jako zdroj informací o případných náležitostech, které bude potřeba splnit z hlediska legislativního či případné fenomény, na které se budou soustředit biologická hodnocení záměru.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> V rámci této vrstvy se uživatel dozví, jak jednotlivé typy OZE mohou na daném území kolidovat s ochranou přírody jak na legislativní úrovni, tak z hlediska přírodních fenoménů. V potaz jsou však brána jen relevantní data s jasným geografickým vymezením, tedy především vztahující se k územní ochraně. Zvláštní pozornost je věnována obecné ochraně (památné stromy), zvláštní ochraně (územní i druhové) i ochraně soustavy Natura 2000. Zabývá se nejen stupněm ochrany, ale také specifiky ochrany konkrétních přírodních složek (předmětů ochrany), na něž mají OZE zcela odlišný vliv. Hodnocení má tři úrovně, a to jak pro národní legislativu, mezinárodní závazky a pro nelegislativní/biologické omezení. Základní informací, která se uživateli zobrazí, je zda a na kolika procentech vybraného území dochází k potenciálnímu střetu mezi ochranou přírody a rozvojem OZE. <br /> <br /> <br /> Možnými výsledky hodnocení je: <br /> * vyloučen z důvodů národní legislativy (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o vodách č. 254/2001 Sb.), <br /> * existují konflikty s národní legislativou nebo mezinárodními závazky, které jsou ale za určitých podmínek řešitelné (možnost udělení výjimky, vyjádření orgánů ochrany přírody, biologické hodnocení záměru, atd.)<br /> * existují nelegislativní omezení, která jsou v konfliktu s přírodním prostředím, avšak nejsou ošetřena správními úkony<br /> * žádná takovéto omezení nejsou známá<br /> <br /> <br /> Při zobrazení mapového modulu se tato omezení přesně vykreslí do mapy. Uživatel si může rovněž zobrazit přesné vysvětlení k výše zmíněnému kategorickému hodnocení. <br /> <br /> Jelikož obecné skupiny OZE jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny apod. mohou mít velmi odlišné efekty na přírodní prostředí i jiná legislativní omezení dle technologií, které využívají, rozdělili jsme je pro potřeby tohoto modulu na jednotlivé typy:<br /> <br /> <br /> Vodní elektrárny<br /> *velké vodní elektrárny, které představují oboustrannou bariéru (přehrady)<br /> *MVE s bariérou a derivací<br /> *MVE jen s bariérou nebo derivací<br /> *drobné MVE (mini, mikro a piko) bez bariéry a derivace<br /> <br /> <br /> Větrné elektrárny<br /> * velké elektrárny s vertikální osou otáčení<br /> * velké elektrárny s horizontální osou otáčení<br /> * malé větrné elektrárny (do 10 m výšky)<br /> * nadzemní typy větrných elektráren (stratosférické balóny)<br /> * mini větrné elektrárny umístěné na stávajících stavbách<br /> <br /> <br /> Biomasa<br /> * energetické hospodářské plodiny – kukuřice<br /> * energetické hospodářské plodiny – traviny<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky původní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky nepůvodní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny – rákos<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky původní (vrba, topol, olše)<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky nepůvodní<br /> * lesní těžební zbytky, včetně křovin využívaných pro výrobu štěpky<br /> * rostlinné odpady<br /> * živočišné odpady – exkrementy<br /> * odpady potravinářského průmyslu – mláto<br /> * řasy a mikrořasy<br /> <br /> <br /> Geotermální energie<br /> <br /> <br /> Sluneční energie<br /> * sluneční elektrárny<br /> * fotovoltaické články na střechách budov<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Prostorová data související s ochranou přírody pochází z databází Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tato data jsou pravidelně jednou ročně aktualizována. Jedná se o podklady o územní ochraně a biotopech, které jsou využívány i při hodnocení investičních záměrů a mají maximální míru přesnosti (jen u památných stromů nelze jednoduše vymezit ochranný pás). Co se týče druhové ochrany, byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Jedná se o nejobsáhlejší databázi o výskytu druhů v ČR, ovšem data jsou už z principu neúplná a slouží především jako návodné vymezení území s chráněnými druhy. Výskyt chráněných druhů je možné vyloučit pouze při podrobnějším biologickém mapování dané lokality.<br /> <br /> <br /> Byly vybrány předměty ochrany, které požívají legislativní ochrany i další, které jsou důležité z hlediska ochrany vybraných druhů a biotopů, ale nemají zakotvení v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.). <br /> <br /> <br /> Předměty ochrany vyplývající z legislativy:<br /> * Území národních parků a chráněných krajinných oblastí včetně jejich zonace a ochranných pásem.<br /> * Maloplošná území a jejich ochranná pásma – jedná se o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.<br /> * území soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblastí (PO) rozlišené podle jejich předmětů ochrany (tedy 61 typů přírodních stanovišť a 106 druhů organismů chráněných v EVL i 65 druhů ptáků chráněných v PO). Seznam evropsky významných stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb. Ptačí oblasti vznikají na základě směrnice 2009/147/EHS, která je implementována do zákona o ochraně přírody a krajiny a jednotlivá ptačí území jsou vyhlašována samostatně formou nařízení vlády.<br /> * památné stromy, kolem nichž je stanovený 50-ti metrový ochranný pás. <br /> <br /> <br /> Další předměty ochrany:<br /> * ohrožené biotopy podle Červeného seznamu ohrožených biotopů (Chytrý et al. 2010: Katalog biotopů České republiky). Jedná se o tyto biotopy:<br /> ** sněhová výležiska<br /> ** skalní vegetace sudetských karů<br /> ** subalpínské listnaté křoviny s vrbou laponskou<br /> ** nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou<br /> ** vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae<br /> ** vegetace jednoletých slanomilných trav<br /> ** štěrkové náplavy s židoviníkem německým<br /> ** kontinentální vysokobylinná vegetace<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Androvanda vesiculosa)<br /> ** vegetace šídlatek<br /> ** tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty<br /> ** perialpinské hadcové bory<br /> ** rašelinné smrčiny<br /> ** horské papratkové smrčiny<br /> ** rašelinné březiny<br /> ** suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť<br /> ** blatkové bory<br /> ** slanomilné rákosiny a ostřicové porosty<br /> ** mezotrofní vegetace bahnitých substrátů<br /> ** vegetace obnažených den teplých oblastí<br /> ** štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (''Calamagrostis pseudophragmites'')<br /> ** přechodová rašeliniště<br /> ** zrašeliněné půdy s hrotnosemenkou bílou (''Rhynchospora alba'')<br /> ** otevřená vrchoviště<br /> ** vrchoviště s klečí (''Pinus mugo'')<br /> ** vrchovištní šlenky<br /> ** kontinentální zaplavované louky<br /> ** panonské sprašové stepní trávníky<br /> ** širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (''Juniperus communis'')<br /> ** jednoletá vegetace písčin<br /> ** otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (''Corynephorus canescens'')<br /> ** bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty s převahou netřesku výběžkatého (''Jovibarba globifera'')<br /> ** slaniska<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (''Stratiotes aloides'')<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojaných vod s nepukalkou plovoucí (''Salvinia natans'')<br /> ** makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantí žebratkou bahenní (''Hottonia palustris'')<br /> ** makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní<br /> <br /> <br /> * lokality druhů, pro které je vytvořený Záchranný program. Instituce Záchranného programu je stanovena v zákoně, ochrana jednotlivých lokalit je však hůře uchopitelná, neboť jejich rozmístění se mění rychleji, než by bylo možné je legislativně chránit. Data jsou získávána z NDOP, ovšem vzhledem k dynamice osidlování krajiny jednotlivými organismy je možné, že některé lokality výskytu těchto druhů nejsou zaznamenány a mohou být nalezeny až v průběhu odborného hodnocení záměru. Jedná se o tyto druhy:<br /> ** perlorodka říční<br /> ** hnědásek osikový<br /> ** sysel obecný<br /> ** matizna bahenní<br /> ** rdest dlouholistý<br /> ** hvozdík písečný český<br /> ** hořec jarní<br /> ** hořec mnohotvarý český<br /> <br /> <br /> * další druhová data, která jsou relevantní, co se týče prostorové stability lokalit jejich výskytu:<br /> ** zimní kolonie netopýrů<br /> ** letní kolonie netopýrů<br /> ** lokality ohroženého druhu losos obecný<br /> ** lokality ohroženého druhu úhoř říční<br /> <br /> <br /> Hodnocení dopadů různých typů OZE na vybrané fenomény chráněných a ohrožených území byly provedeny na základě legislativy, mezinárodních úmluv týkajících se ochrany biodiverzity a jednotlivých typů biotopů, intenzivní rešerše odborných článků a metodik a expertního odhadu. <br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Do modelu na jedné straně vstupovaly data ochrany přírody (předměty ochrany), které jsou prostorově specifikovány a pocházejí z databází AOPK ČR. Na druhé straně jsou efekty daného typu OZE na tento předmět ochrany, které byly zvažovány na základě české legislativy, znění mezinárodních dohod a expertních znalostí biologie a ekologie těchto předmětů ochrany. <br /> <br /> <br /> Hodnocení probíhalo na třech škálách, které mají z hlediska ochrany přírody a potenciálu využití OZE různou váhu:<br /> <br /> <br /> Škála národní legislativy – představuje zákonné normy, které je potřeba při plánování záměru dodržet<br /> * A – konflikty nejsou známy<br /> * B – existují potenciálně řešitelné konflikty<br /> * C – existují konflikty, které vylučují realizaci<br /> <br /> <br /> Škála mezinárodních závazků – vyhodnocuje důsledky mezinárodních závazků, které je potřeba zohlednit a řešit je s příslušným orgánem ochrany přírody <br /> * D – konflikty nejsou známy<br /> * E – záměr může být v možném konfliktu s mezinárodními závazky<br /> * F – mezinárodní závazky jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> Škála nelegislativní – jedná se o důsledky, které nevyplývají z legislativy a mezinárodních závazků, nýbrž z biologie a ekologie jednotlivých druhů a biotopů. Z hlediska biodiverzity jsou mnohdy důležitější než samotná územní ochrana, ovšem nejsou pro investory závazné a jsou natolik variabilní, že v žádném expertním systému nemohou být zachyceny všechny<br /> * G – konflikty nejsou známy<br /> * H – záměr může být v možném konfliktu s biologickými požadavky předmětů ochrany<br /> * I – biologické požadavky předmětů ochrany jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Výstupy v přehledné tabulce ukazují souhrnná procenta plochy, které jsou v daném území pro daný typ OZE omezeny nebo neomezeny na škále legislativních omezení, mezinárodních závazků či nelegislativních/biologických omezení. Z hlediska uživatele je nejdůležitější omezení národní legislativou, které může naprosto daný záměr vyloučit, případně je kvůli němu potřeba podstoupit časově náročnější typ správního řízení (o jaký typ se jedná, se uživatel dozví ve vysvětlujícím textu). <br /> <br /> <br /> Kromě souhrnné tabulky je možné si zobrazit mapové podklady, kde jsou jednotlivé plochy, na nichž dochází ke konfliktu, vyznačeny. Jedná se o přesné vyznačení, což může usnadnit plánování záměrů tak, aby bylo možné se vyhnout potenciálně konfliktním plochám. Opětovně je možné zobrazit si hodnocení plochy podle třech škál – omezení legislativní, omezení mezinárodními závazky a omezení nelegislativního charakteru.<br /> <br /> <br /> Součástí výstupů je i seznam vysvětlení, které vedly k danému celkovému hodnocení. Zde se může uživatel dozvědět, např. co je příčinou vylučující realizaci záměru, jaké náležitosti je potřeba splnit, aby bylo možné daný záměr posoudit, nebo jaké biologické důsledky může záměr mít. Posledně jmenované se velmi pravděpodobně objeví v biologických posudcích (zejména biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. nebo EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud budou nařízeny.<br /> <br /> <br /> U tohoto modulu není potřeba, aby byl uživatel předem dopodrobna obeznámen o příslušných zákonech, mezinárodních dohodách či biologii druhů a stanovišť, vše se mu zobrazí ve vysvětlivkách. Na druhou stranu nemůže využít své znalosti o výskytu druhů v oblasti k tomu, aby zpřesnil predikční sílu modelu. '''Za tímto účelem je vždy nutné provést v souladu s legislativou v rámci projektové přípravy patřičné průzkumy a hodnocení.'''<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vliv OZE na biodiverzitu je velmi komplexní problém, který nelze snadno definovat v expertním systému. Je předmětem jak základního, tak aplikovaného výzkumu a naše znalosti se stále rozšiřují, ovšem stále je mnoho vztahů neznámých a závisí na mnoha variabilních proměnných. V rámci tohoto systému jsou definovány pouze předměty ochrany, o nichž existují prostorově určitelné údaje a ke kterým jsou známy i odborné informace o jejich interakci s OZE. Tato vrstva stojí primárně na územní ochraně a legislativě ochrany přírody, co se týče biologických faktorů, bude zde stále co rozšiřovat a doplňovat. <br /> <br /> <br /> V případě potenciálních střetů rozvoje OZE a ochrany přírody je v mnoha případech potřeba provést expertní posouzení přímo na místě, není možné provést jednoznačné rozhodnutí na základě modelu. Vyplývá to i z české legislativy a v tomto modulu je na to opakovaně upozorňováno s tím, že zde střet hrozí a je potřeba kontaktovat orgán ochrany přírody, který může dále řešit daný záměr. <br /> <br /> <br /> Problematický je především výskyt chráněných druhů, kde může dojít ke konfliktům se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, není však možné a priori stanovit, kde takovéto riziko hrozí. Přítomnost nebo nepřítomnost chráněných druhů je možné určit pouze na základě terénního šetření.<br /> <br /> <br /> V budoucnosti bude potřeba rozšiřovat především hodnocení z hlediska nelegislativních omezení, které se týkají přímo biologie a ekologie jednotlivých předmětů ochrany (myšleno především druhů a biotopů) v závislosti na rozvíjejícím se lidském poznání. V případě změny legislativy či mezinárodních závazků bude potřeba změnit i tyto vrstvy, bude se však jednat o v zásadě rutinní práci.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> Databáze mapových podkladů o územní ochraně, zdroj AOPK ČR&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat duben 2014&lt;br /&gt;<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně&lt;br /&gt;<br /> <br /> Nálezová databáze ochrany přírody, zdroj AOPK ČR&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat duben 2014&lt;br /&gt;<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně&lt;br /&gt;<br /> <br /> Databáze vlivu typů OZE na biodiverzitu, zdroj Beleco&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat srpen 2014&lt;br /&gt;<br /> • aktualizace budou prováděny v souladu se změnami legislativy&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''územní ochrana''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Biodiverzita.pdf&amp;embedded=true Prezentace Biodiverzita]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''územní ochrana''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_ochrana 2014-10-31T07:36:51Z

<p>Lubos: /* Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou obecně považovány za šetrné k životnímu prostředí. U různých technologií se ale objevují a debatují mnohé negativní důsledky, jako například vysoká míra půdní eroze, snižování retence vody v krajině, ohrožení zdraví obyvatelstva, poškozování krajinného rázu apod. Ovšem o efektu na biodiverzitu neboli biologickou rozmanitost, jednu ze základních hodnot v naší přírodě, se diskutuje minimálně, a to jak v širším plénu zainteresovaných osob a institucí, tak i samotných ochránců přírody. Přitom právě zde se mohou objevovat zásadní problémy, a některé OZE mohou být významným rizikovým faktorem pro druhovou bohatost alespoň některých skupin druhů (např. větrné elektrárny pro netopýry, vodní elektrárny pro ryby, řepková pole pro hmyz apod.). Častějším předmětem diskuze je prostorově nevhodné umístění zdrojů OZE z hlediska ochrany přírody, kde je však pro investory těžké a priori vyhodnotit, kde k takovýmto střetům dojde.<br /> <br /> <br /> Proto se v rámci ReStEpu přistoupilo k vytvoření databáze zaměřené na ochranu přírody a její potenciální konflikty s OZE. Prostorová data sebou nesou relevantní informace o limitech, omezeních a doporučeních, které se týkají těchto potenciálních konfliktů. Hodnocení je prováděno na třech škálách, které jsou pro investora různě závazné – na základě legislativy, mezinárodní dohod a biologických potřeb daných předmětů ochrany. Vrstva tak slouží i jako zdroj informací o případných náležitostech, které bude potřeba splnit z hlediska legislativního či případné fenomény, na které se budou soustředit biologická hodnocení záměru.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> V rámci této vrstvy se uživatel dozví, jak jednotlivé typy OZE mohou na daném území kolidovat s ochranou přírody jak na legislativní úrovni, tak z hlediska přírodních fenoménů. V potaz jsou však brána jen relevantní data s jasným geografickým vymezením, tedy především vztahující se k územní ochraně. Zvláštní pozornost je věnována obecné ochraně (památné stromy), zvláštní ochraně (územní i druhové) i ochraně soustavy Natura 2000. Zabývá se nejen stupněm ochrany, ale také specifiky ochrany konkrétních přírodních složek (předmětů ochrany), na něž mají OZE zcela odlišný vliv. Hodnocení má tři úrovně, a to jak pro národní legislativu, mezinárodní závazky a pro nelegislativní/biologické omezení. Základní informací, která se uživateli zobrazí, je zda a na kolika procentech vybraného území dochází k potenciálnímu střetu mezi ochranou přírody a rozvojem OZE. <br /> <br /> <br /> Možnými výsledky hodnocení je: <br /> * vyloučen z důvodů národní legislativy (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o vodách č. 254/2001 Sb.), <br /> * existují konflikty s národní legislativou nebo mezinárodními závazky, které jsou ale za určitých podmínek řešitelné (možnost udělení výjimky, vyjádření orgánů ochrany přírody, biologické hodnocení záměru, atd.)<br /> * existují nelegislativní omezení, která jsou v konfliktu s přírodním prostředím, avšak nejsou ošetřena správními úkony<br /> * žádná takovéto omezení nejsou známá<br /> <br /> <br /> Při zobrazení mapového modulu se tato omezení přesně vykreslí do mapy. Uživatel si může rovněž zobrazit přesné vysvětlení k výše zmíněnému kategorickému hodnocení. <br /> <br /> Jelikož obecné skupiny OZE jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny apod. mohou mít velmi odlišné efekty na přírodní prostředí i jiná legislativní omezení dle technologií, které využívají, rozdělili jsme je pro potřeby tohoto modulu na jednotlivé typy:<br /> <br /> <br /> Vodní elektrárny<br /> *velké vodní elektrárny, které představují oboustrannou bariéru (přehrady)<br /> *MVE s bariérou a derivací<br /> *MVE jen s bariérou nebo derivací<br /> *drobné MVE (mini, mikro a piko) bez bariéry a derivace<br /> <br /> <br /> Větrné elektrárny<br /> * velké elektrárny s vertikální osou otáčení<br /> * velké elektrárny s horizontální osou otáčení<br /> * malé větrné elektrárny (do 10 m výšky)<br /> * nadzemní typy větrných elektráren (stratosférické balóny)<br /> * mini větrné elektrárny umístěné na stávajících stavbách<br /> <br /> <br /> Biomasa<br /> * energetické hospodářské plodiny – kukuřice<br /> * energetické hospodářské plodiny – traviny<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky původní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky nepůvodní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny – rákos<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky původní (vrba, topol, olše)<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky nepůvodní<br /> * lesní těžební zbytky, včetně křovin využívaných pro výrobu štěpky<br /> * rostlinné odpady<br /> * živočišné odpady – exkrementy<br /> * odpady potravinářského průmyslu – mláto<br /> * řasy a mikrořasy<br /> <br /> <br /> Geotermální energie<br /> <br /> <br /> Sluneční energie<br /> * sluneční elektrárny<br /> * fotovoltaické články na střechách budov<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Prostorová data související s ochranou přírody pochází z databází Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tato data jsou pravidelně jednou ročně aktualizována. Jedná se o podklady o územní ochraně a biotopech, které jsou využívány i při hodnocení investičních záměrů a mají maximální míru přesnosti (jen u památných stromů nelze jednoduše vymezit ochranný pás). Co se týče druhové ochrany, byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Jedná se o nejobsáhlejší databázi o výskytu druhů v ČR, ovšem data jsou už z principu neúplná a slouží především jako návodné vymezení území s chráněnými druhy. Výskyt chráněných druhů je možné vyloučit pouze při podrobnějším biologickém mapování dané lokality.<br /> <br /> <br /> Byly vybrány předměty ochrany, které požívají legislativní ochrany i další, které jsou důležité z hlediska ochrany vybraných druhů a biotopů, ale nemají zakotvení v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.). <br /> <br /> <br /> Předměty ochrany vyplývající z legislativy:<br /> * Území národních parků a chráněných krajinných oblastí včetně jejich zonace a ochranných pásem.<br /> * Maloplošná území a jejich ochranná pásma – jedná se o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.<br /> * území soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblastí (PO) rozlišené podle jejich předmětů ochrany (tedy 61 typů přírodních stanovišť a 106 druhů organismů chráněných v EVL i 65 druhů ptáků chráněných v PO). Seznam evropsky významných stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb. Ptačí oblasti vznikají na základě směrnice 2009/147/EHS, která je implementována do zákona o ochraně přírody a krajiny a jednotlivá ptačí území jsou vyhlašována samostatně formou nařízení vlády.<br /> * památné stromy, kolem nichž je stanovený 50-ti metrový ochranný pás. <br /> <br /> <br /> Další předměty ochrany:<br /> * ohrožené biotopy podle Červeného seznamu ohrožených biotopů (Chytrý et al. 2010: Katalog biotopů České republiky). Jedná se o tyto biotopy:<br /> ** sněhová výležiska<br /> ** skalní vegetace sudetských karů<br /> ** subalpínské listnaté křoviny s vrbou laponskou<br /> ** nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou<br /> ** vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae<br /> ** vegetace jednoletých slanomilných trav<br /> ** štěrkové náplavy s židoviníkem německým<br /> ** kontinentální vysokobylinná vegetace<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Androvanda vesiculosa)<br /> ** vegetace šídlatek<br /> ** tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty<br /> ** perialpinské hadcové bory<br /> ** rašelinné smrčiny<br /> ** horské papratkové smrčiny<br /> ** rašelinné březiny<br /> ** suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť<br /> ** blatkové bory<br /> ** slanomilné rákosiny a ostřicové porosty<br /> ** mezotrofní vegetace bahnitých substrátů<br /> ** vegetace obnažených den teplých oblastí<br /> ** štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (''Calamagrostis pseudophragmites'')<br /> ** přechodová rašeliniště<br /> ** zrašeliněné půdy s hrotnosemenkou bílou (''Rhynchospora alba'')<br /> ** otevřená vrchoviště<br /> ** vrchoviště s klečí (''Pinus mugo'')<br /> ** vrchovištní šlenky<br /> ** kontinentální zaplavované louky<br /> ** panonské sprašové stepní trávníky<br /> ** širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (''Juniperus communis'')<br /> ** jednoletá vegetace písčin<br /> ** otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (''Corynephorus canescens'')<br /> ** bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty s převahou netřesku výběžkatého (''Jovibarba globifera'')<br /> ** slaniska<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (''Stratiotes aloides'')<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojaných vod s nepukalkou plovoucí (''Salvinia natans'')<br /> ** makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantí žebratkou bahenní (''Hottonia palustris'')<br /> ** makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní<br /> <br /> <br /> * lokality druhů, pro které je vytvořený Záchranný program. Instituce Záchranného programu je stanovena v zákoně, ochrana jednotlivých lokalit je však hůře uchopitelná, neboť jejich rozmístění se mění rychleji, než by bylo možné je legislativně chránit. Data jsou získávána z NDOP, ovšem vzhledem k dynamice osidlování krajiny jednotlivými organismy je možné, že některé lokality výskytu těchto druhů nejsou zaznamenány a mohou být nalezeny až v průběhu odborného hodnocení záměru. Jedná se o tyto druhy:<br /> ** perlorodka říční<br /> ** hnědásek osikový<br /> ** sysel obecný<br /> ** matizna bahenní<br /> ** rdest dlouholistý<br /> ** hvozdík písečný český<br /> ** hořec jarní<br /> ** hořec mnohotvarý český<br /> <br /> <br /> * další druhová data, která jsou relevantní, co se týče prostorové stability lokalit jejich výskytu:<br /> ** zimní kolonie netopýrů<br /> ** letní kolonie netopýrů<br /> ** lokality ohroženého druhu losos obecný<br /> ** lokality ohroženého druhu úhoř říční<br /> <br /> <br /> Hodnocení dopadů různých typů OZE na vybrané fenomény chráněných a ohrožených území byly provedeny na základě legislativy, mezinárodních úmluv týkajících se ochrany biodiverzity a jednotlivých typů biotopů, intenzivní rešerše odborných článků a metodik a expertního odhadu. <br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Do modelu na jedné straně vstupovaly data ochrany přírody (předměty ochrany), které jsou prostorově specifikovány a pocházejí z databází AOPK ČR. Na druhé straně jsou efekty daného typu OZE na tento předmět ochrany, které byly zvažovány na základě české legislativy, znění mezinárodních dohod a expertních znalostí biologie a ekologie těchto předmětů ochrany. <br /> <br /> <br /> Hodnocení probíhalo na třech škálách, které mají z hlediska ochrany přírody a potenciálu využití OZE různou váhu:<br /> <br /> <br /> Škála národní legislativy – představuje zákonné normy, které je potřeba při plánování záměru dodržet<br /> * A – konflikty nejsou známy<br /> * B – existují potenciálně řešitelné konflikty<br /> * C – existují konflikty, které vylučují realizaci<br /> <br /> <br /> Škála mezinárodních závazků – vyhodnocuje důsledky mezinárodních závazků, které je potřeba zohlednit a řešit je s příslušným orgánem ochrany přírody <br /> * D – konflikty nejsou známy<br /> * E – záměr může být v možném konfliktu s mezinárodními závazky<br /> * F – mezinárodní závazky jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> Škála nelegislativní – jedná se o důsledky, které nevyplývají z legislativy a mezinárodních závazků, nýbrž z biologie a ekologie jednotlivých druhů a biotopů. Z hlediska biodiverzity jsou mnohdy důležitější než samotná územní ochrana, ovšem nejsou pro investory závazné a jsou natolik variabilní, že v žádném expertním systému nemohou být zachyceny všechny<br /> * G – konflikty nejsou známy<br /> * H – záměr může být v možném konfliktu s biologickými požadavky předmětů ochrany<br /> * I – biologické požadavky předmětů ochrany jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Výstupy v přehledné tabulce ukazují souhrnná procenta plochy, které jsou v daném území pro daný typ OZE omezeny nebo neomezeny na škále legislativních omezení, mezinárodních závazků či nelegislativních/biologických omezení. Z hlediska uživatele je nejdůležitější omezení národní legislativou, které může naprosto daný záměr vyloučit, případně je kvůli němu potřeba podstoupit časově náročnější typ správního řízení (o jaký typ se jedná, se uživatel dozví ve vysvětlujícím textu). <br /> <br /> <br /> Kromě souhrnné tabulky je možné si zobrazit mapové podklady, kde jsou jednotlivé plochy, na nichž dochází ke konfliktu, vyznačeny. Jedná se o přesné vyznačení, což může usnadnit plánování záměrů tak, aby bylo možné se vyhnout potenciálně konfliktním plochám. Opětovně je možné zobrazit si hodnocení plochy podle třech škál – omezení legislativní, omezení mezinárodními závazky a omezení nelegislativního charakteru.<br /> <br /> <br /> Součástí výstupů je i seznam vysvětlení, které vedly k danému celkovému hodnocení. Zde se může uživatel dozvědět, např. co je příčinou vylučující realizaci záměru, jaké náležitosti je potřeba splnit, aby bylo možné daný záměr posoudit, nebo jaké biologické důsledky může záměr mít. Posledně jmenované se velmi pravděpodobně objeví v biologických posudcích (zejména biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. nebo EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud budou nařízeny.<br /> <br /> <br /> U tohoto modulu není potřeba, aby byl uživatel předem dopodrobna obeznámen o příslušných zákonech, mezinárodních dohodách či biologii druhů a stanovišť, vše se mu zobrazí ve vysvětlivkách. Na druhou stranu nemůže využít své znalosti o výskytu druhů v oblasti k tomu, aby zpřesnil predikční sílu modelu. '''Za tímto účelem je vždy nutné provést v souladu s legislativou v rámci projektové přípravy patřičné průzkumy a hodnocení.'''<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vliv OZE na biodiverzitu je velmi komplexní problém, který nelze snadno definovat v expertním systému. Je předmětem jak základního, tak aplikovaného výzkumu a naše znalosti se stále rozšiřují, ovšem stále je mnoho vztahů neznámých a závisí na mnoha variabilních proměnných. V rámci tohoto systému jsou definovány pouze předměty ochrany, o nichž existují prostorově určitelné údaje a ke kterým jsou známy i odborné informace o jejich interakci s OZE. Tato vrstva stojí primárně na územní ochraně a legislativě ochrany přírody, co se týče biologických faktorů, bude zde stále co rozšiřovat a doplňovat. <br /> <br /> <br /> V případě potenciálních střetů rozvoje OZE a ochrany přírody je v mnoha případech potřeba provést expertní posouzení přímo na místě, není možné provést jednoznačné rozhodnutí na základě modelu. Vyplývá to i z české legislativy a v tomto modulu je na to opakovaně upozorňováno s tím, že zde střet hrozí a je potřeba kontaktovat orgán ochrany přírody, který může dále řešit daný záměr. <br /> <br /> <br /> Problematický je především výskyt chráněných druhů, kde může dojít ke konfliktům se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, není však možné a priori stanovit, kde takovéto riziko hrozí. Přítomnost nebo nepřítomnost chráněných druhů je možné určit pouze na základě terénního šetření.<br /> <br /> <br /> V budoucnosti bude potřeba rozšiřovat především hodnocení z hlediska nelegislativních omezení, které se týkají přímo biologie a ekologie jednotlivých předmětů ochrany (myšleno především druhů a biotopů) v závislosti na rozvíjejícím se lidském poznání. V případě změny legislativy či mezinárodních závazků bude potřeba změnit i tyto vrstvy, bude se však jednat o v zásadě rutinní práci.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> Databáze mapových podkladů o územní ochraně, zdroj AOPK ČR&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat duben 2014<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> Nálezová databáze ochrany přírody, zdroj AOPK ČR&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat duben 2014<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> Databáze vlivu typů OZE na biodiverzitu, zdroj Beleco&lt;br /&gt;<br /> <br /> • 1. aktualizace dat srpen 2014<br /> • aktualizace budou prováděny v souladu se změnami legislativy<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''územní ochrana''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Biodiverzita.pdf&amp;embedded=true Prezentace Biodiverzita]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''územní ochrana''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_ochrana 2014-10-31T07:36:07Z

<p>Lubos: /* Licence a aktualizace dat */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou obecně považovány za šetrné k životnímu prostředí. U různých technologií se ale objevují a debatují mnohé negativní důsledky, jako například vysoká míra půdní eroze, snižování retence vody v krajině, ohrožení zdraví obyvatelstva, poškozování krajinného rázu apod. Ovšem o efektu na biodiverzitu neboli biologickou rozmanitost, jednu ze základních hodnot v naší přírodě, se diskutuje minimálně, a to jak v širším plénu zainteresovaných osob a institucí, tak i samotných ochránců přírody. Přitom právě zde se mohou objevovat zásadní problémy, a některé OZE mohou být významným rizikovým faktorem pro druhovou bohatost alespoň některých skupin druhů (např. větrné elektrárny pro netopýry, vodní elektrárny pro ryby, řepková pole pro hmyz apod.). Častějším předmětem diskuze je prostorově nevhodné umístění zdrojů OZE z hlediska ochrany přírody, kde je však pro investory těžké a priori vyhodnotit, kde k takovýmto střetům dojde.<br /> <br /> <br /> Proto se v rámci ReStEpu přistoupilo k vytvoření databáze zaměřené na ochranu přírody a její potenciální konflikty s OZE. Prostorová data sebou nesou relevantní informace o limitech, omezeních a doporučeních, které se týkají těchto potenciálních konfliktů. Hodnocení je prováděno na třech škálách, které jsou pro investora různě závazné – na základě legislativy, mezinárodní dohod a biologických potřeb daných předmětů ochrany. Vrstva tak slouží i jako zdroj informací o případných náležitostech, které bude potřeba splnit z hlediska legislativního či případné fenomény, na které se budou soustředit biologická hodnocení záměru.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> V rámci této vrstvy se uživatel dozví, jak jednotlivé typy OZE mohou na daném území kolidovat s ochranou přírody jak na legislativní úrovni, tak z hlediska přírodních fenoménů. V potaz jsou však brána jen relevantní data s jasným geografickým vymezením, tedy především vztahující se k územní ochraně. Zvláštní pozornost je věnována obecné ochraně (památné stromy), zvláštní ochraně (územní i druhové) i ochraně soustavy Natura 2000. Zabývá se nejen stupněm ochrany, ale také specifiky ochrany konkrétních přírodních složek (předmětů ochrany), na něž mají OZE zcela odlišný vliv. Hodnocení má tři úrovně, a to jak pro národní legislativu, mezinárodní závazky a pro nelegislativní/biologické omezení. Základní informací, která se uživateli zobrazí, je zda a na kolika procentech vybraného území dochází k potenciálnímu střetu mezi ochranou přírody a rozvojem OZE. <br /> <br /> <br /> Možnými výsledky hodnocení je: <br /> * vyloučen z důvodů národní legislativy (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o vodách č. 254/2001 Sb.), <br /> * existují konflikty s národní legislativou nebo mezinárodními závazky, které jsou ale za určitých podmínek řešitelné (možnost udělení výjimky, vyjádření orgánů ochrany přírody, biologické hodnocení záměru, atd.)<br /> * existují nelegislativní omezení, která jsou v konfliktu s přírodním prostředím, avšak nejsou ošetřena správními úkony<br /> * žádná takovéto omezení nejsou známá<br /> <br /> <br /> Při zobrazení mapového modulu se tato omezení přesně vykreslí do mapy. Uživatel si může rovněž zobrazit přesné vysvětlení k výše zmíněnému kategorickému hodnocení. <br /> <br /> Jelikož obecné skupiny OZE jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny apod. mohou mít velmi odlišné efekty na přírodní prostředí i jiná legislativní omezení dle technologií, které využívají, rozdělili jsme je pro potřeby tohoto modulu na jednotlivé typy:<br /> <br /> <br /> Vodní elektrárny<br /> *velké vodní elektrárny, které představují oboustrannou bariéru (přehrady)<br /> *MVE s bariérou a derivací<br /> *MVE jen s bariérou nebo derivací<br /> *drobné MVE (mini, mikro a piko) bez bariéry a derivace<br /> <br /> <br /> Větrné elektrárny<br /> * velké elektrárny s vertikální osou otáčení<br /> * velké elektrárny s horizontální osou otáčení<br /> * malé větrné elektrárny (do 10 m výšky)<br /> * nadzemní typy větrných elektráren (stratosférické balóny)<br /> * mini větrné elektrárny umístěné na stávajících stavbách<br /> <br /> <br /> Biomasa<br /> * energetické hospodářské plodiny – kukuřice<br /> * energetické hospodářské plodiny – traviny<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky původní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky nepůvodní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny – rákos<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky původní (vrba, topol, olše)<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky nepůvodní<br /> * lesní těžební zbytky, včetně křovin využívaných pro výrobu štěpky<br /> * rostlinné odpady<br /> * živočišné odpady – exkrementy<br /> * odpady potravinářského průmyslu – mláto<br /> * řasy a mikrořasy<br /> <br /> <br /> Geotermální energie<br /> <br /> <br /> Sluneční energie<br /> * sluneční elektrárny<br /> * fotovoltaické články na střechách budov<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Prostorová data související s ochranou přírody pochází z databází Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tato data jsou pravidelně jednou ročně aktualizována. Jedná se o podklady o územní ochraně a biotopech, které jsou využívány i při hodnocení investičních záměrů a mají maximální míru přesnosti (jen u památných stromů nelze jednoduše vymezit ochranný pás). Co se týče druhové ochrany, byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Jedná se o nejobsáhlejší databázi o výskytu druhů v ČR, ovšem data jsou už z principu neúplná a slouží především jako návodné vymezení území s chráněnými druhy. Výskyt chráněných druhů je možné vyloučit pouze při podrobnějším biologickém mapování dané lokality.<br /> <br /> <br /> Byly vybrány předměty ochrany, které požívají legislativní ochrany i další, které jsou důležité z hlediska ochrany vybraných druhů a biotopů, ale nemají zakotvení v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.). <br /> <br /> <br /> Předměty ochrany vyplývající z legislativy:<br /> * Území národních parků a chráněných krajinných oblastí včetně jejich zonace a ochranných pásem.<br /> * Maloplošná území a jejich ochranná pásma – jedná se o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.<br /> * území soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblastí (PO) rozlišené podle jejich předmětů ochrany (tedy 61 typů přírodních stanovišť a 106 druhů organismů chráněných v EVL i 65 druhů ptáků chráněných v PO). Seznam evropsky významných stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb. Ptačí oblasti vznikají na základě směrnice 2009/147/EHS, která je implementována do zákona o ochraně přírody a krajiny a jednotlivá ptačí území jsou vyhlašována samostatně formou nařízení vlády.<br /> * památné stromy, kolem nichž je stanovený 50-ti metrový ochranný pás. <br /> <br /> <br /> Další předměty ochrany:<br /> * ohrožené biotopy podle Červeného seznamu ohrožených biotopů (Chytrý et al. 2010: Katalog biotopů České republiky). Jedná se o tyto biotopy:<br /> ** sněhová výležiska<br /> ** skalní vegetace sudetských karů<br /> ** subalpínské listnaté křoviny s vrbou laponskou<br /> ** nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou<br /> ** vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae<br /> ** vegetace jednoletých slanomilných trav<br /> ** štěrkové náplavy s židoviníkem německým<br /> ** kontinentální vysokobylinná vegetace<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Androvanda vesiculosa)<br /> ** vegetace šídlatek<br /> ** tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty<br /> ** perialpinské hadcové bory<br /> ** rašelinné smrčiny<br /> ** horské papratkové smrčiny<br /> ** rašelinné březiny<br /> ** suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť<br /> ** blatkové bory<br /> ** slanomilné rákosiny a ostřicové porosty<br /> ** mezotrofní vegetace bahnitých substrátů<br /> ** vegetace obnažených den teplých oblastí<br /> ** štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (''Calamagrostis pseudophragmites'')<br /> ** přechodová rašeliniště<br /> ** zrašeliněné půdy s hrotnosemenkou bílou (''Rhynchospora alba'')<br /> ** otevřená vrchoviště<br /> ** vrchoviště s klečí (''Pinus mugo'')<br /> ** vrchovištní šlenky<br /> ** kontinentální zaplavované louky<br /> ** panonské sprašové stepní trávníky<br /> ** širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (''Juniperus communis'')<br /> ** jednoletá vegetace písčin<br /> ** otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (''Corynephorus canescens'')<br /> ** bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty s převahou netřesku výběžkatého (''Jovibarba globifera'')<br /> ** slaniska<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (''Stratiotes aloides'')<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojaných vod s nepukalkou plovoucí (''Salvinia natans'')<br /> ** makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantí žebratkou bahenní (''Hottonia palustris'')<br /> ** makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní<br /> <br /> <br /> * lokality druhů, pro které je vytvořený Záchranný program. Instituce Záchranného programu je stanovena v zákoně, ochrana jednotlivých lokalit je však hůře uchopitelná, neboť jejich rozmístění se mění rychleji, než by bylo možné je legislativně chránit. Data jsou získávána z NDOP, ovšem vzhledem k dynamice osidlování krajiny jednotlivými organismy je možné, že některé lokality výskytu těchto druhů nejsou zaznamenány a mohou být nalezeny až v průběhu odborného hodnocení záměru. Jedná se o tyto druhy:<br /> ** perlorodka říční<br /> ** hnědásek osikový<br /> ** sysel obecný<br /> ** matizna bahenní<br /> ** rdest dlouholistý<br /> ** hvozdík písečný český<br /> ** hořec jarní<br /> ** hořec mnohotvarý český<br /> <br /> <br /> * další druhová data, která jsou relevantní, co se týče prostorové stability lokalit jejich výskytu:<br /> ** zimní kolonie netopýrů<br /> ** letní kolonie netopýrů<br /> ** lokality ohroženého druhu losos obecný<br /> ** lokality ohroženého druhu úhoř říční<br /> <br /> <br /> Hodnocení dopadů různých typů OZE na vybrané fenomény chráněných a ohrožených území byly provedeny na základě legislativy, mezinárodních úmluv týkajících se ochrany biodiverzity a jednotlivých typů biotopů, intenzivní rešerše odborných článků a metodik a expertního odhadu. <br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Do modelu na jedné straně vstupovaly data ochrany přírody (předměty ochrany), které jsou prostorově specifikovány a pocházejí z databází AOPK ČR. Na druhé straně jsou efekty daného typu OZE na tento předmět ochrany, které byly zvažovány na základě české legislativy, znění mezinárodních dohod a expertních znalostí biologie a ekologie těchto předmětů ochrany. <br /> <br /> <br /> Hodnocení probíhalo na třech škálách, které mají z hlediska ochrany přírody a potenciálu využití OZE různou váhu:<br /> <br /> <br /> Škála národní legislativy – představuje zákonné normy, které je potřeba při plánování záměru dodržet<br /> * A – konflikty nejsou známy<br /> * B – existují potenciálně řešitelné konflikty<br /> * C – existují konflikty, které vylučují realizaci<br /> <br /> <br /> Škála mezinárodních závazků – vyhodnocuje důsledky mezinárodních závazků, které je potřeba zohlednit a řešit je s příslušným orgánem ochrany přírody <br /> * D – konflikty nejsou známy<br /> * E – záměr může být v možném konfliktu s mezinárodními závazky<br /> * F – mezinárodní závazky jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> Škála nelegislativní – jedná se o důsledky, které nevyplývají z legislativy a mezinárodních závazků, nýbrž z biologie a ekologie jednotlivých druhů a biotopů. Z hlediska biodiverzity jsou mnohdy důležitější než samotná územní ochrana, ovšem nejsou pro investory závazné a jsou natolik variabilní, že v žádném expertním systému nemohou být zachyceny všechny<br /> * G – konflikty nejsou známy<br /> * H – záměr může být v možném konfliktu s biologickými požadavky předmětů ochrany<br /> * I – biologické požadavky předmětů ochrany jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Výstupy v přehledné tabulce ukazují souhrnná procenta plochy, které jsou v daném území pro daný typ OZE omezeny nebo neomezeny na škále legislativních omezení, mezinárodních závazků či nelegislativních/biologických omezení. Z hlediska uživatele je nejdůležitější omezení národní legislativou, které může naprosto daný záměr vyloučit, případně je kvůli němu potřeba podstoupit časově náročnější typ správního řízení (o jaký typ se jedná, se uživatel dozví ve vysvětlujícím textu). <br /> <br /> <br /> Kromě souhrnné tabulky je možné si zobrazit mapové podklady, kde jsou jednotlivé plochy, na nichž dochází ke konfliktu, vyznačeny. Jedná se o přesné vyznačení, což může usnadnit plánování záměrů tak, aby bylo možné se vyhnout potenciálně konfliktním plochám. Opětovně je možné zobrazit si hodnocení plochy podle třech škál – omezení legislativní, omezení mezinárodními závazky a omezení nelegislativního charakteru.<br /> <br /> <br /> Součástí výstupů je i seznam vysvětlení, které vedly k danému celkovému hodnocení. Zde se může uživatel dozvědět, např. co je příčinou vylučující realizaci záměru, jaké náležitosti je potřeba splnit, aby bylo možné daný záměr posoudit, nebo jaké biologické důsledky může záměr mít. Posledně jmenované se velmi pravděpodobně objeví v biologických posudcích (zejména biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. nebo EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud budou nařízeny.<br /> <br /> <br /> U tohoto modulu není potřeba, aby byl uživatel předem dopodrobna obeznámen o příslušných zákonech, mezinárodních dohodách či biologii druhů a stanovišť, vše se mu zobrazí ve vysvětlivkách. Na druhou stranu nemůže využít své znalosti o výskytu druhů v oblasti k tomu, aby zpřesnil predikční sílu modelu. '''Za tímto účelem je vždy nutné provést v souladu s legislativou v rámci projektové přípravy patřičné průzkumy a hodnocení.'''<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vliv OZE na biodiverzitu je velmi komplexní problém, který nelze snadno definovat v expertním systému. Je předmětem jak základního, tak aplikovaného výzkumu a naše znalosti se stále rozšiřují, ovšem stále je mnoho vztahů neznámých a závisí na mnoha variabilních proměnných. V rámci tohoto systému jsou definovány pouze předměty ochrany, o nichž existují prostorově určitelné údaje a ke kterým jsou známy i odborné informace o jejich interakci s OZE. Tato vrstva stojí primárně na územní ochraně a legislativě ochrany přírody, co se týče biologických faktorů, bude zde stále co rozšiřovat a doplňovat. <br /> <br /> <br /> V případě potenciálních střetů rozvoje OZE a ochrany přírody je v mnoha případech potřeba provést expertní posouzení přímo na místě, není možné provést jednoznačné rozhodnutí na základě modelu. Vyplývá to i z české legislativy a v tomto modulu je na to opakovaně upozorňováno s tím, že zde střet hrozí a je potřeba kontaktovat orgán ochrany přírody, který může dále řešit daný záměr. <br /> <br /> <br /> Problematický je především výskyt chráněných druhů, kde může dojít ke konfliktům se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, není však možné a priori stanovit, kde takovéto riziko hrozí. Přítomnost nebo nepřítomnost chráněných druhů je možné určit pouze na základě terénního šetření.<br /> <br /> <br /> V budoucnosti bude potřeba rozšiřovat především hodnocení z hlediska nelegislativních omezení, které se týkají přímo biologie a ekologie jednotlivých předmětů ochrany (myšleno především druhů a biotopů) v závislosti na rozvíjejícím se lidském poznání. V případě změny legislativy či mezinárodních závazků bude potřeba změnit i tyto vrstvy, bude se však jednat o v zásadě rutinní práci.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> <br /> Databáze mapových podkladů o územní ochraně, zdroj AOPK ČR<br /> • 1. aktualizace dat duben 2014<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> Nálezová databáze ochrany přírody, zdroj AOPK ČR<br /> • 1. aktualizace dat duben 2014<br /> • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> Databáze vlivu typů OZE na biodiverzitu, zdroj Beleco<br /> • 1. aktualizace dat srpen 2014<br /> • aktualizace budou prováděny v souladu se změnami legislativy<br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''územní ochrana''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Biodiverzita.pdf&amp;embedded=true Prezentace Biodiverzita]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''územní ochrana''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=%C3%9Azemn%C3%AD_ochrana 2014-10-29T07:42:43Z

<p>Lubos: </p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou obecně považovány za šetrné k životnímu prostředí. U různých technologií se ale objevují a debatují mnohé negativní důsledky, jako například vysoká míra půdní eroze, snižování retence vody v krajině, ohrožení zdraví obyvatelstva, poškozování krajinného rázu apod. Ovšem o efektu na biodiverzitu neboli biologickou rozmanitost, jednu ze základních hodnot v naší přírodě, se diskutuje minimálně, a to jak v širším plénu zainteresovaných osob a institucí, tak i samotných ochránců přírody. Přitom právě zde se mohou objevovat zásadní problémy, a některé OZE mohou být významným rizikovým faktorem pro druhovou bohatost alespoň některých skupin druhů (např. větrné elektrárny pro netopýry, vodní elektrárny pro ryby, řepková pole pro hmyz apod.). Častějším předmětem diskuze je prostorově nevhodné umístění zdrojů OZE z hlediska ochrany přírody, kde je však pro investory těžké a priori vyhodnotit, kde k takovýmto střetům dojde.<br /> <br /> <br /> Proto se v rámci ReStEpu přistoupilo k vytvoření databáze zaměřené na ochranu přírody a její potenciální konflikty s OZE. Prostorová data sebou nesou relevantní informace o limitech, omezeních a doporučeních, které se týkají těchto potenciálních konfliktů. Hodnocení je prováděno na třech škálách, které jsou pro investora různě závazné – na základě legislativy, mezinárodní dohod a biologických potřeb daných předmětů ochrany. Vrstva tak slouží i jako zdroj informací o případných náležitostech, které bude potřeba splnit z hlediska legislativního či případné fenomény, na které se budou soustředit biologická hodnocení záměru.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> V rámci této vrstvy se uživatel dozví, jak jednotlivé typy OZE mohou na daném území kolidovat s ochranou přírody jak na legislativní úrovni, tak z hlediska přírodních fenoménů. V potaz jsou však brána jen relevantní data s jasným geografickým vymezením, tedy především vztahující se k územní ochraně. Zvláštní pozornost je věnována obecné ochraně (památné stromy), zvláštní ochraně (územní i druhové) i ochraně soustavy Natura 2000. Zabývá se nejen stupněm ochrany, ale také specifiky ochrany konkrétních přírodních složek (předmětů ochrany), na něž mají OZE zcela odlišný vliv. Hodnocení má tři úrovně, a to jak pro národní legislativu, mezinárodní závazky a pro nelegislativní/biologické omezení. Základní informací, která se uživateli zobrazí, je zda a na kolika procentech vybraného území dochází k potenciálnímu střetu mezi ochranou přírody a rozvojem OZE. <br /> <br /> <br /> Možnými výsledky hodnocení je: <br /> * vyloučen z důvodů národní legislativy (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o vodách č. 254/2001 Sb.), <br /> * existují konflikty s národní legislativou nebo mezinárodními závazky, které jsou ale za určitých podmínek řešitelné (možnost udělení výjimky, vyjádření orgánů ochrany přírody, biologické hodnocení záměru, atd.)<br /> * existují nelegislativní omezení, která jsou v konfliktu s přírodním prostředím, avšak nejsou ošetřena správními úkony<br /> * žádná takovéto omezení nejsou známá<br /> <br /> <br /> Při zobrazení mapového modulu se tato omezení přesně vykreslí do mapy. Uživatel si může rovněž zobrazit přesné vysvětlení k výše zmíněnému kategorickému hodnocení. <br /> <br /> Jelikož obecné skupiny OZE jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny apod. mohou mít velmi odlišné efekty na přírodní prostředí i jiná legislativní omezení dle technologií, které využívají, rozdělili jsme je pro potřeby tohoto modulu na jednotlivé typy:<br /> <br /> <br /> Vodní elektrárny<br /> *velké vodní elektrárny, které představují oboustrannou bariéru (přehrady)<br /> *MVE s bariérou a derivací<br /> *MVE jen s bariérou nebo derivací<br /> *drobné MVE (mini, mikro a piko) bez bariéry a derivace<br /> <br /> <br /> Větrné elektrárny<br /> * velké elektrárny s vertikální osou otáčení<br /> * velké elektrárny s horizontální osou otáčení<br /> * malé větrné elektrárny (do 10 m výšky)<br /> * nadzemní typy větrných elektráren (stratosférické balóny)<br /> * mini větrné elektrárny umístěné na stávajících stavbách<br /> <br /> <br /> Biomasa<br /> * energetické hospodářské plodiny – kukuřice<br /> * energetické hospodářské plodiny – traviny<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky původní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky nepůvodní, vyžadující ornou půdu<br /> * energetické hospodářské plodiny – rákos<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky původní (vrba, topol, olše)<br /> * rychle rostoucí dřeviny, geograficky nepůvodní<br /> * lesní těžební zbytky, včetně křovin využívaných pro výrobu štěpky<br /> * rostlinné odpady<br /> * živočišné odpady – exkrementy<br /> * odpady potravinářského průmyslu – mláto<br /> * řasy a mikrořasy<br /> <br /> <br /> Geotermální energie<br /> <br /> <br /> Sluneční energie<br /> * sluneční elektrárny<br /> * fotovoltaické články na střechách budov<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Prostorová data související s ochranou přírody pochází z databází Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tato data jsou pravidelně jednou ročně aktualizována. Jedná se o podklady o územní ochraně a biotopech, které jsou využívány i při hodnocení investičních záměrů a mají maximální míru přesnosti (jen u památných stromů nelze jednoduše vymezit ochranný pás). Co se týče druhové ochrany, byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Jedná se o nejobsáhlejší databázi o výskytu druhů v ČR, ovšem data jsou už z principu neúplná a slouží především jako návodné vymezení území s chráněnými druhy. Výskyt chráněných druhů je možné vyloučit pouze při podrobnějším biologickém mapování dané lokality.<br /> <br /> <br /> Byly vybrány předměty ochrany, které požívají legislativní ochrany i další, které jsou důležité z hlediska ochrany vybraných druhů a biotopů, ale nemají zakotvení v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.). <br /> <br /> <br /> Předměty ochrany vyplývající z legislativy:<br /> * Území národních parků a chráněných krajinných oblastí včetně jejich zonace a ochranných pásem.<br /> * Maloplošná území a jejich ochranná pásma – jedná se o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.<br /> * území soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblastí (PO) rozlišené podle jejich předmětů ochrany (tedy 61 typů přírodních stanovišť a 106 druhů organismů chráněných v EVL i 65 druhů ptáků chráněných v PO). Seznam evropsky významných stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb. Ptačí oblasti vznikají na základě směrnice 2009/147/EHS, která je implementována do zákona o ochraně přírody a krajiny a jednotlivá ptačí území jsou vyhlašována samostatně formou nařízení vlády.<br /> * památné stromy, kolem nichž je stanovený 50-ti metrový ochranný pás. <br /> <br /> <br /> Další předměty ochrany:<br /> * ohrožené biotopy podle Červeného seznamu ohrožených biotopů (Chytrý et al. 2010: Katalog biotopů České republiky). Jedná se o tyto biotopy:<br /> ** sněhová výležiska<br /> ** skalní vegetace sudetských karů<br /> ** subalpínské listnaté křoviny s vrbou laponskou<br /> ** nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou<br /> ** vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae<br /> ** vegetace jednoletých slanomilných trav<br /> ** štěrkové náplavy s židoviníkem německým<br /> ** kontinentální vysokobylinná vegetace<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Androvanda vesiculosa)<br /> ** vegetace šídlatek<br /> ** tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty<br /> ** perialpinské hadcové bory<br /> ** rašelinné smrčiny<br /> ** horské papratkové smrčiny<br /> ** rašelinné březiny<br /> ** suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť<br /> ** blatkové bory<br /> ** slanomilné rákosiny a ostřicové porosty<br /> ** mezotrofní vegetace bahnitých substrátů<br /> ** vegetace obnažených den teplých oblastí<br /> ** štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (''Calamagrostis pseudophragmites'')<br /> ** přechodová rašeliniště<br /> ** zrašeliněné půdy s hrotnosemenkou bílou (''Rhynchospora alba'')<br /> ** otevřená vrchoviště<br /> ** vrchoviště s klečí (''Pinus mugo'')<br /> ** vrchovištní šlenky<br /> ** kontinentální zaplavované louky<br /> ** panonské sprašové stepní trávníky<br /> ** širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (''Juniperus communis'')<br /> ** jednoletá vegetace písčin<br /> ** otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (''Corynephorus canescens'')<br /> ** bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty s převahou netřesku výběžkatého (''Jovibarba globifera'')<br /> ** slaniska<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (''Stratiotes aloides'')<br /> ** makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojaných vod s nepukalkou plovoucí (''Salvinia natans'')<br /> ** makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantí žebratkou bahenní (''Hottonia palustris'')<br /> ** makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní<br /> <br /> <br /> * lokality druhů, pro které je vytvořený Záchranný program. Instituce Záchranného programu je stanovena v zákoně, ochrana jednotlivých lokalit je však hůře uchopitelná, neboť jejich rozmístění se mění rychleji, než by bylo možné je legislativně chránit. Data jsou získávána z NDOP, ovšem vzhledem k dynamice osidlování krajiny jednotlivými organismy je možné, že některé lokality výskytu těchto druhů nejsou zaznamenány a mohou být nalezeny až v průběhu odborného hodnocení záměru. Jedná se o tyto druhy:<br /> ** perlorodka říční<br /> ** hnědásek osikový<br /> ** sysel obecný<br /> ** matizna bahenní<br /> ** rdest dlouholistý<br /> ** hvozdík písečný český<br /> ** hořec jarní<br /> ** hořec mnohotvarý český<br /> <br /> <br /> * další druhová data, která jsou relevantní, co se týče prostorové stability lokalit jejich výskytu:<br /> ** zimní kolonie netopýrů<br /> ** letní kolonie netopýrů<br /> ** lokality ohroženého druhu losos obecný<br /> ** lokality ohroženého druhu úhoř říční<br /> <br /> <br /> Hodnocení dopadů různých typů OZE na vybrané fenomény chráněných a ohrožených území byly provedeny na základě legislativy, mezinárodních úmluv týkajících se ochrany biodiverzity a jednotlivých typů biotopů, intenzivní rešerše odborných článků a metodik a expertního odhadu. <br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Do modelu na jedné straně vstupovaly data ochrany přírody (předměty ochrany), které jsou prostorově specifikovány a pocházejí z databází AOPK ČR. Na druhé straně jsou efekty daného typu OZE na tento předmět ochrany, které byly zvažovány na základě české legislativy, znění mezinárodních dohod a expertních znalostí biologie a ekologie těchto předmětů ochrany. <br /> <br /> <br /> Hodnocení probíhalo na třech škálách, které mají z hlediska ochrany přírody a potenciálu využití OZE různou váhu:<br /> <br /> <br /> Škála národní legislativy – představuje zákonné normy, které je potřeba při plánování záměru dodržet<br /> * A – konflikty nejsou známy<br /> * B – existují potenciálně řešitelné konflikty<br /> * C – existují konflikty, které vylučují realizaci<br /> <br /> <br /> Škála mezinárodních závazků – vyhodnocuje důsledky mezinárodních závazků, které je potřeba zohlednit a řešit je s příslušným orgánem ochrany přírody <br /> * D – konflikty nejsou známy<br /> * E – záměr může být v možném konfliktu s mezinárodními závazky<br /> * F – mezinárodní závazky jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> Škála nelegislativní – jedná se o důsledky, které nevyplývají z legislativy a mezinárodních závazků, nýbrž z biologie a ekologie jednotlivých druhů a biotopů. Z hlediska biodiverzity jsou mnohdy důležitější než samotná územní ochrana, ovšem nejsou pro investory závazné a jsou natolik variabilní, že v žádném expertním systému nemohou být zachyceny všechny<br /> * G – konflikty nejsou známy<br /> * H – záměr může být v možném konfliktu s biologickými požadavky předmětů ochrany<br /> * I – biologické požadavky předmětů ochrany jsou v konfliktu s realizací<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Výstupy v přehledné tabulce ukazují souhrnná procenta plochy, které jsou v daném území pro daný typ OZE omezeny nebo neomezeny na škále legislativních omezení, mezinárodních závazků či nelegislativních/biologických omezení. Z hlediska uživatele je nejdůležitější omezení národní legislativou, které může naprosto daný záměr vyloučit, případně je kvůli němu potřeba podstoupit časově náročnější typ správního řízení (o jaký typ se jedná, se uživatel dozví ve vysvětlujícím textu). <br /> <br /> <br /> Kromě souhrnné tabulky je možné si zobrazit mapové podklady, kde jsou jednotlivé plochy, na nichž dochází ke konfliktu, vyznačeny. Jedná se o přesné vyznačení, což může usnadnit plánování záměrů tak, aby bylo možné se vyhnout potenciálně konfliktním plochám. Opětovně je možné zobrazit si hodnocení plochy podle třech škál – omezení legislativní, omezení mezinárodními závazky a omezení nelegislativního charakteru.<br /> <br /> <br /> Součástí výstupů je i seznam vysvětlení, které vedly k danému celkovému hodnocení. Zde se může uživatel dozvědět, např. co je příčinou vylučující realizaci záměru, jaké náležitosti je potřeba splnit, aby bylo možné daný záměr posoudit, nebo jaké biologické důsledky může záměr mít. Posledně jmenované se velmi pravděpodobně objeví v biologických posudcích (zejména biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. nebo EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud budou nařízeny.<br /> <br /> <br /> U tohoto modulu není potřeba, aby byl uživatel předem dopodrobna obeznámen o příslušných zákonech, mezinárodních dohodách či biologii druhů a stanovišť, vše se mu zobrazí ve vysvětlivkách. Na druhou stranu nemůže využít své znalosti o výskytu druhů v oblasti k tomu, aby zpřesnil predikční sílu modelu. '''Za tímto účelem je vždy nutné provést v souladu s legislativou v rámci projektové přípravy patřičné průzkumy a hodnocení.'''<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Vliv OZE na biodiverzitu je velmi komplexní problém, který nelze snadno definovat v expertním systému. Je předmětem jak základního, tak aplikovaného výzkumu a naše znalosti se stále rozšiřují, ovšem stále je mnoho vztahů neznámých a závisí na mnoha variabilních proměnných. V rámci tohoto systému jsou definovány pouze předměty ochrany, o nichž existují prostorově určitelné údaje a ke kterým jsou známy i odborné informace o jejich interakci s OZE. Tato vrstva stojí primárně na územní ochraně a legislativě ochrany přírody, co se týče biologických faktorů, bude zde stále co rozšiřovat a doplňovat. <br /> <br /> <br /> V případě potenciálních střetů rozvoje OZE a ochrany přírody je v mnoha případech potřeba provést expertní posouzení přímo na místě, není možné provést jednoznačné rozhodnutí na základě modelu. Vyplývá to i z české legislativy a v tomto modulu je na to opakovaně upozorňováno s tím, že zde střet hrozí a je potřeba kontaktovat orgán ochrany přírody, který může dále řešit daný záměr. <br /> <br /> <br /> Problematický je především výskyt chráněných druhů, kde může dojít ke konfliktům se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, není však možné a priori stanovit, kde takovéto riziko hrozí. Přítomnost nebo nepřítomnost chráněných druhů je možné určit pouze na základě terénního šetření.<br /> <br /> <br /> V budoucnosti bude potřeba rozšiřovat především hodnocení z hlediska nelegislativních omezení, které se týkají přímo biologie a ekologie jednotlivých předmětů ochrany (myšleno především druhů a biotopů) v závislosti na rozvíjejícím se lidském poznání. V případě změny legislativy či mezinárodních závazků bude potřeba změnit i tyto vrstvy, bude se však jednat o v zásadě rutinní práci.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Maloplošně chráněná území, zdroj DAPHNE&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2.Evropsky významné lokality, zdroj DAPHNE&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 3.Ptačí oblasti, zdroj DAPHNE&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''územní ochrana''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Biodiverzita.pdf&amp;embedded=true Prezentace Biodiverzita]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''územní ochrana''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_2 2014-10-17T11:03:29Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>[[Image:GAEC2.jpg|thumb|400px|Standard GAEC2]]<br /> == Úvod ==<br /> Cílem standardu GAEC 2 je ochrana půdy před vodní erozí a ochrana komunikací a dalších staveb před zaplavením nebo zanesením splavenou půdou.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> <br /> ==Popis vrstvy == <br /> Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách.<br /> <br /> Pro vymezení kategorií erozní ohroženosti půd je využito nejen kritérium sklonitosti svahu, ale i další faktory jako je délka svahu po spádnici, erodovatelnost půdy, faktor přívalových dešťů, faktor protierozního opatření a faktor ochranného vlivu vegetace.<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na silně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> * nebudou pěstovány širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok<br /> * porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na mírně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> * porosty širokořádkových plodin kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku budou zakládány pouze s půdoochrannými technologiemi<br /> <br /> Standard dále definuje specifické podmínky, kdy nemusí být výše uvedený způsob hospodaření dodržen.<br /> <br /> <br /> ==Použitá data == <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=300px | Data výpočtu<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | G&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt; – maximální přípustná ztráta půdy<br /> | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. <br /> |- <br /> | R – faktor erozní účinnosti přívalového deště<br /> | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;.cm.h&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; (Janeček, 2007).<br /> |- <br /> | K – faktor erodovatelnosti půdy<br /> | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.)<br /> |- <br /> | LS – faktor délky a sklonu svahu<br /> | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. &lt;br /&gt;<br /> Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |- <br /> | P – faktor účinnosti protierozních opatření<br /> | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1<br /> |}<br /> <br /> <br /> ==Metodika == <br /> Vymezení erozní ohroženosti vychází z analýzy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (C&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;). Z vypočítaných hodnot faktoru C&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;, po zohlednění dalších aspektů ze strany MZe ČR, byly nastaveny limity pro vymezení erozně ohrožených ploch.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy == <br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy orné půdy s nutností dodržovat standard GAEC 2 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o vymezení standardu GAEC 2 a definovaném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> <br /> ==Úzká místa a budoucnost ==<br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělcům hospodařícím v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Digitální model terénu (DMT), GEODIS Brno&lt;br /&gt;<br /> <br /> *1. aktualizace dat 2009<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> 2. Veřejný registr půdy (LPIS), Ministerstvo zemědělství ČR&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat <br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''GAEC 2''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/GAEC_1_2.pdf&amp;embedded=true Prezentace GAEC 1, 2]&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''GAEC 2''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/GAEC_2.pdf&amp;embedded=true Expertní popis GAEC 2]<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_2 2014-10-17T11:02:06Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>[[Image:GAEC2.jpg|thumb|400px|Standard GAEC2]]<br /> == Úvod ==<br /> Cílem standardu GAEC 2 je ochrana půdy před vodní erozí a ochrana komunikací a dalších staveb před zaplavením nebo zanesením splavenou půdou.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> <br /> ==Popis vrstvy == <br /> Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách.<br /> <br /> Pro vymezení kategorií erozní ohroženosti půd je využito nejen kritérium sklonitosti svahu, ale i další faktory jako je délka svahu po spádnici, erodovatelnost půdy, faktor přívalových dešťů, faktor protierozního opatření a faktor ochranného vlivu vegetace.<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na silně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> * nebudou pěstovány širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok<br /> * porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na mírně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> * porosty širokořádkových plodin kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku budou zakládány pouze s půdoochrannými technologiemi<br /> <br /> Standard dále definuje specifické podmínky, kdy nemusí být výše uvedený způsob hospodaření dodržen.<br /> <br /> <br /> ==Použitá data == <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=300px | Data výpočtu<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | G&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt; – maximální přípustná ztráta půdy<br /> | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. <br /> |- <br /> | R – faktor erozní účinnosti přívalového deště<br /> | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;.cm.h&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; (Janeček, 2007).<br /> |- <br /> | K – faktor erodovatelnosti půdy<br /> | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.)<br /> |- <br /> | LS – faktor délky a sklonu svahu<br /> | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. &lt;br /&gt;<br /> Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |- <br /> | P – faktor účinnosti protierozních opatření<br /> | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1<br /> |}<br /> <br /> <br /> ==Metodika == <br /> Vymezení erozní ohroženosti vychází z analýzy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (C&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;). Z vypočítaných hodnot faktoru C&lt;sub&gt;p&lt;/sub&gt;, po zohlednění dalších aspektů ze strany MZe ČR, byly nastaveny limity pro vymezení erozně ohrožených ploch.<br /> <br /> <br /> ==Výstupy == <br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy orné půdy s nutností dodržovat standard GAEC 2 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o vymezení standardu GAEC 2 a definovaném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> <br /> ==Úzká místa a budoucnost ==<br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělcům hospodařícím v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> <br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Digitální model terénu (DMT), GEODIS Brno&lt;br /&gt;<br /> <br /> *1. aktualizace dat 2009<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> 2. Veřejný registr půdy (LPIS), Ministerstvo zemědělství ČR&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat <br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''GAEC 2''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/GAEC_1_2.pdf&amp;embedded=true Prezentace GAEC 1, 2]<br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''GAEC 2''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/GAEC_2.pdf&amp;embedded=true Expertní popis GAEC 2]<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_1 2014-10-17T11:01:54Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>==Úvod ==<br /> Cílem standardu GAEC 1 je ochrana půdy před erozí, zvýšení vsaku vody do půdy a omezení povrchového odtoku vody.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> <br /> ==Popis vrstvy == <br /> Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy na svažitých pozemcích prováděním minimálních opatření vedoucích k omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení retence vody v krajině. Zmíněná opatření jsou zároveň důležitá pro snižování rizika povodní a jimi působených škod.<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na orné půdě, kde je průměrná sklonitost vyšší než 7 °. Na dotčených pozemcích musí být ponecháno strniště sklizené plodiny nebo musí být po sklizni založen porost následné plodiny nebo je půda do určitého data ponechána v zoraném či podmítnutém stavu za účelem zasakování vody.<br /> <br /> ==Použitá data == <br /> Zdrojem dat je Registr půdy - LPIS provozovaný MZe pro vymezení orné půdy, a digitální model terénu pro určení sklonitosti.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=200px | Data výpočtu<br /> ! width=600px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | LPIS<br /> | Registr půdy - LPIS (MZe ČR, 2013)<br /> |- <br /> | DMT<br /> | Digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |}<br /> <br /> <br /> == Metodika == <br /> Základem pro vymezení standardu GAEC je učení orné půdy na základě evidence v databázi LPIS a určení ploch orné půdy o sklonitosti vyšší než 7 ° na základě analýzy digitálního modelu terénu pomocí SW ArcGIS.<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy orné půdy s nutností dodržovat standard GAEC 1 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o vymezení standardu GAEC 1 a definovaném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> <br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělců hospodařících v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> <br /> ==Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Digitální model terénu (DMT), GEODIS Brno&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> 2. Veřejný registr půdy (LPIS), Ministerstvo zemědělství ČR&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''GAEC 1''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/GAEC_1_2.pdf&amp;embedded=true Prezentace GAEC 1, 2]<br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> <br /> Pro vrstvu '''GAEC 1''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/GAEC_1.pdf&amp;embedded=true Expertní popis GAEC 1]<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_plodiny_na_orn%C3%A9_p%C5%AFd%C4%9B 2014-10-16T11:01:37Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Významným zdrojem biomasy pro produkci energie jsou plodiny pěstované na orné půdě. Jejich rozsah vychází z plochy pěstování, která je dána rozsahem půdního fondu a jejich následným využitím pro výživu obyvatel, pro krmení zvířat, na zajištění surovin pro průmysl a zbytek lze využívat i k dalším účelům, kam patří i energetické využití biomasy.<br /> Základem zemědělské výroby je půdní fond. Zemědělský půdní fond ČR představuje podle evidence katastru nemovitosti celkem 4,2 mil. ha, tj. 54 % z rozlohy státu. Z toho je 3 mil. ha orné půdy. Zemědělsky obhospodařovaná půda je vedena v uživatelské evidenci nazývané LPIS. V systému LPIS (zemědělská evidence dle uživatelů) byla k 31.12.2011 evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši 3 542 tis. ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Z toho je 2 514 tis. ha orné půdy a 976 tis. ha trvalých travních porostů.<br /> <br /> Hlavní využití plodin pěstovaných na zemědělské půdě:<br /> *produkce potravin pro výživu obyvatelstva (potravinová soběstačnost)<br /> *produkce suroviny pro potravinářský a lehký průmysl<br /> *produkce a pěstování krmiva a steliva pro živočišnou výrobu<br /> *zajištění reprodukčního materiálu k obnově pěstování (osivo a sadba)<br /> *produkce surovin či pěstování plodin pro další účely (mimoprodukční, estetické atd.)<br /> *pěstování surovin pro produkci obnovitelné energie (produkce energetické biomasy)<br /> <br /> Zdroje biomasy k energetickým účelům můžeme rozdělit následovně: <br /> *biomasa cíleně pěstovaná k energetickým účelům (energetické plodiny)<br /> *lignocelulózové energetické plodiny<br /> *rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby, olše, akáty aj.)<br /> *obilniny (celé rostliny včetně zrna)<br /> *trvalé travní porosty (louky, pastviny), trávy (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, chrastice rákosovitá aj.) a jeteloviny<br /> *ostatní cíleně pěstované rostliny (konopí, šťovík, ozdobnice – Miscanthus, křídlatka aj.)<br /> <br /> Olejnaté energetické plodiny<br /> *řepka, slunečnice, sója, len, lnička, saflor, aj.<br /> <br /> Cukernaté a škrobnaté energetické plodiny<br /> *cukrová řepa, cukrová třtina, brambory, topinambur, obiloviny-zrno, kukuřice, čirok cukrový, aj.<br /> <br /> Biomasa zbytková (odpadní)<br /> *rostlinné odpady ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny (řepková a kukuřičná sláma, sláma obilnin, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně a travních ploch)<br /> *lesní odpady (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky, dendromasa z prvních probírek a prořezávek)<br /> *organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby (odpady z dřevařských provozoven – odřezky, piliny, hobliny, kůra; odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce; odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren aj.)<br /> *odpady ze živočišné výroby (hnůj, kejda, zbytky krmiv aj.)<br /> *komunální organické odpady (kaly, biologicky rozložitelný tuhý komunální odpad – TKO)<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Využití biomasy<br /> ! Způsob přeměny biomasy<br /> ! Energetický výstup<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;3&quot;| termochemická přeměna biomasy (suché procesy)<br /> | spalování<br /> | teplo (vázané na nosič)<br /> |-<br /> | zplyňování<br /> | produkce plynu<br /> |-<br /> | pyrolýza<br /> | produkce plynu, oleje<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| biochemická přeměna biomasy (mokré procesy)<br /> | alkoholické kvašení<br /> | ethanol, metanol<br /> |-<br /> | metanové kvašení<br /> | metan (plyn)<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| fyzikální a chemická přeměna biomasy<br /> | mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí a pod.) <br /> | pevná paliva, biooleje<br /> |-<br /> | chemicky (esterifikace surových bioolejů) &lt;!-- column 1 occupied by cell rowspan=&quot;4&quot; --&gt;<br /> | metylester (bionafta)<br /> |-<br /> | rowspan=&quot;2&quot;|Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | kompostování, čištění odpadních vod apod.teplo<br /> |}<br /> Zdroj: Pastorek, Kára, Jevič, 2004<br /> <br /> <br /> Základem pro produkci je vhodná plodina s vysokým výnosem využitelné biomasy a její energetická hodnota. Významným předpokladem jsou produkční podmínky tedy vhodné oblasti pro její pěstování. To je dáno především vhodnou rajonizací plodiny a odrůdy. Dalším neopominutelným předpokladem je vhodná pěstitelská technologie včetně nezbytné úpravy biomasy pro energetické účely.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Cílem vrstvy je zmapovat produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastínit možnost spotřeby k rozmanitým účelům, uvést odpočty spotřeby pro lidskou výživu a pro krmení zvířat. Naznačit možnost využití pro fytoenergetiku, vypočítat potenciální výši produkce biomasy a definovat úroveň dosažitelných výnosů a průměrného obsahu energie sklízené biomasy. Na základě těchto podkladů lze vypočítat potenciál produkce biomasy v regionu.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS.<br /> Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.) včetně možnosti využití vyprodukované biomasy. Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikale, vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Pro tyto plodiny je zpracován výnosový potenciál v závislosti na půdních podmínkách (64 HPJ pro plodiny na orné půdě) a s ohledem na korekci výnosu v závislosti na klimatických regionech (10 KR) a dalších produkčních faktorech. Hektarový výnos plodiny (dle plodiny je definován výnos hlavního produktu, ze kterého lze snadno dopočítat, v případě potřeby, výnos vedlejšího produktu, např. slámy). Výnosy jsou uváděny při sušině odpovídající základním podmínkám nákupního hodnocení dané komodity. Vypočítaná výše výnosu odráží průměrný potenciál daného stanoviště, zohledňuje vlastnosti půdy, průměrný průběh počasí a některé další agronomické faktory. Nezohledňuje konkrétní péči pěstitele o porost a místní znehodnocení půdy na konkrétním honu. Je průměrným potenciálem, který doporučujeme upravit na základě konkrétní úrovně produkce v regionu a ročníku.<br /> Plodiny a jejich produkty představují průměrnou energetickou hodnotu biomasy na jednotku sklizené sušiny dané plodiny. Tato hodnota byla stanovena na základě vlastní analýzy a konfrontace s odbornou literaturou. Snaha byla o stanovení průměrné hodnoty odpovídající provozním podmínkám.<br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Výnosy (produkční ukazatelé) a regiony pěstování jsou definovány na základě dostupných podkladových údajů ČZU v Praze, ÚZEI, VÚRV, VÚMOP, ČSÚ, ÚKZÚZ, MF, které byly korigovány na základě šetření a zkušeností řešitelů jednotlivých plodin.<br /> Základem pro definování výnosů hlavních polních plodin, pro jednotlivé půdní bloky byly vstupní podkladové údaje z publikce „Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí“, zpracované širokým kolektivem autorů vedeným Ing. Václavem Voltrem, CSc. z ÚZEI vydané v roce 2011 (Praha, UZEI, 2011 ISBN 978-80-86671-86-4). Výnosy jsou zde modelovány pro jednotlivé hlavní půdní jednotky a klimatické regiony. Výnosy uváděné v této publikaci jsou získány modelováním na základě rozdílné výchozí základny získané od konkrétních pěstitelů. Výchozí data pochází z dlouhodobého šetření autorů publikace. S ohledem na jejich časovou nejednotnost a u některých plodin i nižší četnost a především s ohledem na nevyváženost respondentů byla tato základní data výnosového potenciálu konkrétní plodiny na dané BPEJ dále upravována. Předkládané výnosy - produkční potenciál u jednotlivých plodin byl proto na základě poznatků z pokusů a řady provozních šetření korigován. Úroveň korekcí na základě pokusů a dalších šetření byla u jednotlivých plodin velmi rozdílná. Pro některé plodiny byla produkce modelována na základě vlastního šetření a odborné literatury (topinambur, čirok cukrový, šťovík krmný, hořčice bílá, slunečnice aj.).<br /> Hodnoty obsahu energie ve sledovaných plodinách byly stanoveny na základě literárních údajů, obsah energie v biomase byl stanoven kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Produkce energie (GJ/ha) byla vypočítána na základě výnosu sušiny (t/ha) a obsahu energie (spalné teplo v MJ/kg). Další parametry si musí uživatel vypočítat podle využití fytopaliva (např. výhřevnost), protože hodně závisí na sklizňové vlhkosti.<br /> Pro potřeby modelování produkčního potenciálu vybraných plodin byly využívány tyto konkrétní zdroje dat: Voltr, V. (2011): Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí, Praha, UZEI, 2011, 480 s. ISBN 978-80-86671-86-4. Dále Havlíčková a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice, Průhonice, 498 s. 2010, ISBN 978-80-85116-72-4.<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá přehled o výnosech vybraných plodin, jejich možnosti užití a energetické produkci z jednotky plochy či celé zájmové oblasti. Uživatel na základě vlastních znalostí upraví rozsah pěstovaných plodin a tak zreální dosahovanou potenciální produkci biomasy a v ní obsažené energie. Na základě zadaných informací si bude moci snížit rozsah potenciální produkce s ohledem na potřeby zabezpečení zdrojů pro ŽV, tedy primárně určené ke krmným účelům. O potřeby zajištění výživy v regionu – potravinové soběstačnosti (předpokládáme výpočet na základě průměrné spotřeby jedním obyvatelem). Odpočet na nepotravinářské užití (bionafta, průmyslový cukr aj.) Ostatní, zbylá biomasa je alternativně využitelná pro energetické účely (např. přímé spalování, produkci bioplynu).<br /> Na základě produkčního potenciálu plodiny na konkrétním honu (vypočítáno na základě produkce biomasy na konkrétní BPEJ) bude vypočítána potenciální produkce regionu (zájmovém území). Pro jednotlivé plodiny jsou v databázi stanoveny maximální limity vycházející z agronomických požadavků plodiny a osevních sledů. Součástí je i potřeba plodiny pro zajištění potravinové soběstačnosti a pro zajištění základních potřeb živočišné výroby v daném regionu. Jsou uvedeny odpočty pro zajištění krmiv pro neregionální chovy a další nepotravinářské užití rostlinné produkce. Na základě rozsahu živočišné výroby v regionu a nezbytnosti doplnění organické hmoty do půdy lze vypočítat množství posklizňových zbytků, které bude nezbytné odpočítat z celkové produkce biomasy k zajištění trvalé úrodnosti půdy.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny. Představený model predikce výnosu jednotlivých plodin vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze obecná úroveň hnojení a využívání intenzifikačních faktorů. Model nezohledňuje celou řadu dalších významných, variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, napadení škodlivými organizmy, ztráty při sklizni a skladování, v neposlední řadě ani aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů jsou na uživateli.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené biomasy, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosu jednotlivých plodin pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality biomasy v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti úrovně produkčního potenciálu jednotlivých plodin. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené produkce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, listopad 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se nepředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Produkce_biomasy_na_orne_pude.pdf&amp;embedded=true Prezentace Zemědělské plodiny na orné půdě]<br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/zem_plod_na_or_pude.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Zemědělské plodiny na orné půdě]<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_plodiny_na_orn%C3%A9_p%C5%AFd%C4%9B 2014-10-16T10:44:46Z

<p>Lubos: /* Prezentace */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Významným zdrojem biomasy pro produkci energie jsou plodiny pěstované na orné půdě. Jejich rozsah vychází z plochy pěstování, která je dána rozsahem půdního fondu a jejich následným využitím pro výživu obyvatel, pro krmení zvířat, na zajištění surovin pro průmysl a zbytek lze využívat i k dalším účelům, kam patří i energetické využití biomasy.<br /> Základem zemědělské výroby je půdní fond. Zemědělský půdní fond ČR představuje podle evidence katastru nemovitosti celkem 4,2 mil. ha, tj. 54 % z rozlohy státu. Z toho je 3 mil. ha orné půdy. Zemědělsky obhospodařovaná půda je vedena v uživatelské evidenci nazývané LPIS. V systému LPIS (zemědělská evidence dle uživatelů) byla k 31.12.2011 evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši 3 542 tis. ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Z toho je 2 514 tis. ha orné půdy a 976 tis. ha trvalých travních porostů.<br /> <br /> Hlavní využití plodin pěstovaných na zemědělské půdě:<br /> *produkce potravin pro výživu obyvatelstva (potravinová soběstačnost)<br /> *produkce suroviny pro potravinářský a lehký průmysl<br /> *produkce a pěstování krmiva a steliva pro živočišnou výrobu<br /> *zajištění reprodukčního materiálu k obnově pěstování (osivo a sadba)<br /> *produkce surovin či pěstování plodin pro další účely (mimoprodukční, estetické atd.)<br /> *pěstování surovin pro produkci obnovitelné energie (produkce energetické biomasy)<br /> <br /> Zdroje biomasy k energetickým účelům můžeme rozdělit následovně: <br /> *biomasa cíleně pěstovaná k energetickým účelům (energetické plodiny)<br /> *lignocelulózové energetické plodiny<br /> *rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby, olše, akáty aj.)<br /> *obilniny (celé rostliny včetně zrna)<br /> *trvalé travní porosty (louky, pastviny), trávy (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, chrastice rákosovitá aj.) a jeteloviny<br /> *ostatní cíleně pěstované rostliny (konopí, šťovík, ozdobnice – Miscanthus, křídlatka aj.)<br /> <br /> Olejnaté energetické plodiny<br /> *řepka, slunečnice, sója, len, lnička, saflor, aj.<br /> <br /> Cukernaté a škrobnaté energetické plodiny<br /> *cukrová řepa, cukrová třtina, brambory, topinambur, obiloviny-zrno, kukuřice, čirok cukrový, aj.<br /> <br /> Biomasa zbytková (odpadní)<br /> *rostlinné odpady ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny (řepková a kukuřičná sláma, sláma obilnin, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně a travních ploch)<br /> *lesní odpady (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky, dendromasa z prvních probírek a prořezávek)<br /> *organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby (odpady z dřevařských provozoven – odřezky, piliny, hobliny, kůra; odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce; odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren aj.)<br /> *odpady ze živočišné výroby (hnůj, kejda, zbytky krmiv aj.)<br /> *komunální organické odpady (kaly, biologicky rozložitelný tuhý komunální odpad – TKO)<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Využití biomasy<br /> ! Způsob přeměny biomasy<br /> ! Energetický výstup<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;3&quot;| termochemická přeměna biomasy (suché procesy)<br /> | spalování<br /> | teplo (vázané na nosič)<br /> |-<br /> | zplyňování<br /> | produkce plynu<br /> |-<br /> | pyrolýza<br /> | produkce plynu, oleje<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| biochemická přeměna biomasy (mokré procesy)<br /> | alkoholické kvašení<br /> | ethanol, metanol<br /> |-<br /> | metanové kvašení<br /> | metan (plyn)<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| fyzikální a chemická přeměna biomasy<br /> | mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí a pod.) <br /> | pevná paliva, biooleje<br /> |-<br /> | chemicky (esterifikace surových bioolejů) &lt;!-- column 1 occupied by cell rowspan=&quot;4&quot; --&gt;<br /> | metylester (bionafta)<br /> |-<br /> | rowspan=&quot;2&quot;|Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | kompostování, čištění odpadních vod apod.teplo<br /> |}<br /> Zdroj: Pastorek, Kára, Jevič, 2004<br /> <br /> <br /> Základem pro produkci je vhodná plodina s vysokým výnosem využitelné biomasy a její energetická hodnota. Významným předpokladem jsou produkční podmínky tedy vhodné oblasti pro její pěstování. To je dáno především vhodnou rajonizací plodiny a odrůdy. Dalším neopominutelným předpokladem je vhodná pěstitelská technologie včetně nezbytné úpravy biomasy pro energetické účely.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Cílem vrstvy je zmapovat produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastínit možnost spotřeby k rozmanitým účelům, uvést odpočty spotřeby pro lidskou výživu a pro krmení zvířat. Naznačit možnost využití pro fytoenergetiku, vypočítat potenciální výši produkce biomasy a definovat úroveň dosažitelných výnosů a průměrného obsahu energie sklízené biomasy. Na základě těchto podkladů lze vypočítat potenciál produkce biomasy v regionu.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS.<br /> Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.) včetně možnosti využití vyprodukované biomasy. Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikale, vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Pro tyto plodiny je zpracován výnosový potenciál v závislosti na půdních podmínkách (64 HPJ pro plodiny na orné půdě) a s ohledem na korekci výnosu v závislosti na klimatických regionech (10 KR) a dalších produkčních faktorech. Hektarový výnos plodiny (dle plodiny je definován výnos hlavního produktu, ze kterého lze snadno dopočítat, v případě potřeby, výnos vedlejšího produktu, např. slámy). Výnosy jsou uváděny při sušině odpovídající základním podmínkám nákupního hodnocení dané komodity. Vypočítaná výše výnosu odráží průměrný potenciál daného stanoviště, zohledňuje vlastnosti půdy, průměrný průběh počasí a některé další agronomické faktory. Nezohledňuje konkrétní péči pěstitele o porost a místní znehodnocení půdy na konkrétním honu. Je průměrným potenciálem, který doporučujeme upravit na základě konkrétní úrovně produkce v regionu a ročníku.<br /> Plodiny a jejich produkty představují průměrnou energetickou hodnotu biomasy na jednotku sklizené sušiny dané plodiny. Tato hodnota byla stanovena na základě vlastní analýzy a konfrontace s odbornou literaturou. Snaha byla o stanovení průměrné hodnoty odpovídající provozním podmínkám.<br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Výnosy (produkční ukazatelé) a regiony pěstování jsou definovány na základě dostupných podkladových údajů ČZU v Praze, ÚZEI, VÚRV, VÚMOP, ČSÚ, ÚKZÚZ, MF, které byly korigovány na základě šetření a zkušeností řešitelů jednotlivých plodin.<br /> Základem pro definování výnosů hlavních polních plodin, pro jednotlivé půdní bloky byly vstupní podkladové údaje z publikce „Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí“, zpracované širokým kolektivem autorů vedeným Ing. Václavem Voltrem, CSc. z ÚZEI vydané v roce 2011 (Praha, UZEI, 2011 ISBN 978-80-86671-86-4). Výnosy jsou zde modelovány pro jednotlivé hlavní půdní jednotky a klimatické regiony. Výnosy uváděné v této publikaci jsou získány modelováním na základě rozdílné výchozí základny získané od konkrétních pěstitelů. Výchozí data pochází z dlouhodobého šetření autorů publikace. S ohledem na jejich časovou nejednotnost a u některých plodin i nižší četnost a především s ohledem na nevyváženost respondentů byla tato základní data výnosového potenciálu konkrétní plodiny na dané BPEJ dále upravována. Předkládané výnosy - produkční potenciál u jednotlivých plodin byl proto na základě poznatků z pokusů a řady provozních šetření korigován. Úroveň korekcí na základě pokusů a dalších šetření byla u jednotlivých plodin velmi rozdílná. Pro některé plodiny byla produkce modelována na základě vlastního šetření a odborné literatury (topinambur, čirok cukrový, šťovík krmný, hořčice bílá, slunečnice aj.).<br /> Hodnoty obsahu energie ve sledovaných plodinách byly stanoveny na základě literárních údajů, obsah energie v biomase byl stanoven kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Produkce energie (GJ/ha) byla vypočítána na základě výnosu sušiny (t/ha) a obsahu energie (spalné teplo v MJ/kg). Další parametry si musí uživatel vypočítat podle využití fytopaliva (např. výhřevnost), protože hodně závisí na sklizňové vlhkosti.<br /> Pro potřeby modelování produkčního potenciálu vybraných plodin byly využívány tyto konkrétní zdroje dat: Voltr, V. (2011): Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí, Praha, UZEI, 2011, 480 s. ISBN 978-80-86671-86-4. Dále Havlíčková a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice, Průhonice, 498 s. 2010, ISBN 978-80-85116-72-4.<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá přehled o výnosech vybraných plodin, jejich možnosti užití a energetické produkci z jednotky plochy či celé zájmové oblasti. Uživatel na základě vlastních znalostí upraví rozsah pěstovaných plodin a tak zreální dosahovanou potenciální produkci biomasy a v ní obsažené energie. Na základě zadaných informací si bude moci snížit rozsah potenciální produkce s ohledem na potřeby zabezpečení zdrojů pro ŽV, tedy primárně určené ke krmným účelům. O potřeby zajištění výživy v regionu – potravinové soběstačnosti (předpokládáme výpočet na základě průměrné spotřeby jedním obyvatelem). Odpočet na nepotravinářské užití (bionafta, průmyslový cukr aj.) Ostatní, zbylá biomasa je alternativně využitelná pro energetické účely (např. přímé spalování, produkci bioplynu).<br /> Na základě produkčního potenciálu plodiny na konkrétním honu (vypočítáno na základě produkce biomasy na konkrétní BPEJ) bude vypočítána potenciální produkce regionu (zájmovém území). Pro jednotlivé plodiny jsou v databázi stanoveny maximální limity vycházející z agronomických požadavků plodiny a osevních sledů. Součástí je i potřeba plodiny pro zajištění potravinové soběstačnosti a pro zajištění základních potřeb živočišné výroby v daném regionu. Jsou uvedeny odpočty pro zajištění krmiv pro neregionální chovy a další nepotravinářské užití rostlinné produkce. Na základě rozsahu živočišné výroby v regionu a nezbytnosti doplnění organické hmoty do půdy lze vypočítat množství posklizňových zbytků, které bude nezbytné odpočítat z celkové produkce biomasy k zajištění trvalé úrodnosti půdy.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny. Představený model predikce výnosu jednotlivých plodin vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze obecná úroveň hnojení a využívání intenzifikačních faktorů. Model nezohledňuje celou řadu dalších významných, variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, napadení škodlivými organizmy, ztráty při sklizni a skladování, v neposlední řadě ani aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů jsou na uživateli.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené biomasy, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosu jednotlivých plodin pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality biomasy v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti úrovně produkčního potenciálu jednotlivých plodin. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené produkce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, listopad 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se nepředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Produkce biomasy na orne pude.pdf&amp;embedded=true Prezentace Zemědělské plodiny na orné půdě]<br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/zem_plod_na_or_pude.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Zemědělské plodiny na orné půdě]<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEP 2014-10-15T11:43:03Z

<p>Lubos: /* Související odkazy */</p> <hr /> <div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> == &lt;big&gt;'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''&lt;/big&gt; ==<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> === Související odkazy ===<br /> <br /> '''&lt;big&gt;[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br /> <br /> '''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''&lt;/big&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál === <br /> &lt;big&gt; <br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br /> **[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br /> **[[Ostatní energetické plodiny]]<br /> &lt;!--**[[Zemědělské rezidua]]--&gt;<br /> &lt;!--**[[Posklizňové zbytky]]--&gt;<br /> **[[Živočišné odpady]]<br /> ***[[Jatky, kafilérie]]<br /> ***[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;!--***[[Drůbež]]--&gt;<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> **[[Skládky komunálního odpadu]]<br /> **[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br /> **[[Čistírny odpadních vod]]<br /> &lt;!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--&gt;<br /> **[[Kompostárny]]<br /> *[[Slunce]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Dehumifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> &lt;!--*[[Druhová ochrana]]--&gt;<br /> *[[Ochrana ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> &lt;!--**[[Uhlíková daň]]--&gt;&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> &lt;!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--&gt;<br /> *[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br /> &lt;!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br /> **[[CZT]]<br /> **[[Zemní plyn]]<br /> **[[Elektřina]]*--&gt;<br /> *[[Stávající technologie OZE]]<br /> **[[Bioplynové stanice]]<br /> **[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br /> **[[Výrobny biopaliv]]<br /> &lt;!--**[[FVE, MVE, VTE]]--&gt;<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> <br /> == Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> &lt;big&gt;<br /> * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br /> * [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]&lt;/big&gt;</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEP 2014-10-15T11:42:48Z

<p>Lubos: /* Související odkazy */</p> <hr /> <div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> == &lt;big&gt;'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''&lt;/big&gt; ==<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> === Související odkazy ===<br /> <br /> '''&lt;big&gt;[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br /> <br /> '''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''&lt;/big&gt;&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> sahyahsdzth<br /> &lt;br /&gt;<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál === <br /> &lt;big&gt; <br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br /> **[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br /> **[[Ostatní energetické plodiny]]<br /> &lt;!--**[[Zemědělské rezidua]]--&gt;<br /> &lt;!--**[[Posklizňové zbytky]]--&gt;<br /> **[[Živočišné odpady]]<br /> ***[[Jatky, kafilérie]]<br /> ***[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;!--***[[Drůbež]]--&gt;<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Odpadové hospodářství]]<br /> **[[Skládky komunálního odpadu]]<br /> **[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br /> **[[Čistírny odpadních vod]]<br /> &lt;!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--&gt;<br /> **[[Kompostárny]]<br /> *[[Slunce]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Dehumifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> &lt;!--*[[Druhová ochrana]]--&gt;<br /> *[[Ochrana ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> &lt;!--**[[Uhlíková daň]]--&gt;&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> &lt;!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--&gt;<br /> *[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br /> &lt;!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br /> **[[CZT]]<br /> **[[Zemní plyn]]<br /> **[[Elektřina]]*--&gt;<br /> *[[Stávající technologie OZE]]<br /> **[[Bioplynové stanice]]<br /> **[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br /> **[[Výrobny biopaliv]]<br /> &lt;!--**[[FVE, MVE, VTE]]--&gt;<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> <br /> == Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> &lt;big&gt;<br /> * [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br /> * [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]&lt;/big&gt;</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_plodiny_na_orn%C3%A9_p%C5%AFd%C4%9B 2014-10-14T12:20:30Z

<p>Lubos: /* Expertní popis */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Významným zdrojem biomasy pro produkci energie jsou plodiny pěstované na orné půdě. Jejich rozsah vychází z plochy pěstování, která je dána rozsahem půdního fondu a jejich následným využitím pro výživu obyvatel, pro krmení zvířat, na zajištění surovin pro průmysl a zbytek lze využívat i k dalším účelům, kam patří i energetické využití biomasy.<br /> Základem zemědělské výroby je půdní fond. Zemědělský půdní fond ČR představuje podle evidence katastru nemovitosti celkem 4,2 mil. ha, tj. 54 % z rozlohy státu. Z toho je 3 mil. ha orné půdy. Zemědělsky obhospodařovaná půda je vedena v uživatelské evidenci nazývané LPIS. V systému LPIS (zemědělská evidence dle uživatelů) byla k 31.12.2011 evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši 3 542 tis. ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Z toho je 2 514 tis. ha orné půdy a 976 tis. ha trvalých travních porostů.<br /> <br /> Hlavní využití plodin pěstovaných na zemědělské půdě:<br /> *produkce potravin pro výživu obyvatelstva (potravinová soběstačnost)<br /> *produkce suroviny pro potravinářský a lehký průmysl<br /> *produkce a pěstování krmiva a steliva pro živočišnou výrobu<br /> *zajištění reprodukčního materiálu k obnově pěstování (osivo a sadba)<br /> *produkce surovin či pěstování plodin pro další účely (mimoprodukční, estetické atd.)<br /> *pěstování surovin pro produkci obnovitelné energie (produkce energetické biomasy)<br /> <br /> Zdroje biomasy k energetickým účelům můžeme rozdělit následovně: <br /> *biomasa cíleně pěstovaná k energetickým účelům (energetické plodiny)<br /> *lignocelulózové energetické plodiny<br /> *rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby, olše, akáty aj.)<br /> *obilniny (celé rostliny včetně zrna)<br /> *trvalé travní porosty (louky, pastviny), trávy (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, chrastice rákosovitá aj.) a jeteloviny<br /> *ostatní cíleně pěstované rostliny (konopí, šťovík, ozdobnice – Miscanthus, křídlatka aj.)<br /> <br /> Olejnaté energetické plodiny<br /> *řepka, slunečnice, sója, len, lnička, saflor, aj.<br /> <br /> Cukernaté a škrobnaté energetické plodiny<br /> *cukrová řepa, cukrová třtina, brambory, topinambur, obiloviny-zrno, kukuřice, čirok cukrový, aj.<br /> <br /> Biomasa zbytková (odpadní)<br /> *rostlinné odpady ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny (řepková a kukuřičná sláma, sláma obilnin, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně a travních ploch)<br /> *lesní odpady (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky, dendromasa z prvních probírek a prořezávek)<br /> *organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby (odpady z dřevařských provozoven – odřezky, piliny, hobliny, kůra; odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce; odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren aj.)<br /> *odpady ze živočišné výroby (hnůj, kejda, zbytky krmiv aj.)<br /> *komunální organické odpady (kaly, biologicky rozložitelný tuhý komunální odpad – TKO)<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Využití biomasy<br /> ! Způsob přeměny biomasy<br /> ! Energetický výstup<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;3&quot;| termochemická přeměna biomasy (suché procesy)<br /> | spalování<br /> | teplo (vázané na nosič)<br /> |-<br /> | zplyňování<br /> | produkce plynu<br /> |-<br /> | pyrolýza<br /> | produkce plynu, oleje<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| biochemická přeměna biomasy (mokré procesy)<br /> | alkoholické kvašení<br /> | ethanol, metanol<br /> |-<br /> | metanové kvašení<br /> | metan (plyn)<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| fyzikální a chemická přeměna biomasy<br /> | mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí a pod.) <br /> | pevná paliva, biooleje<br /> |-<br /> | chemicky (esterifikace surových bioolejů) &lt;!-- column 1 occupied by cell rowspan=&quot;4&quot; --&gt;<br /> | metylester (bionafta)<br /> |-<br /> | rowspan=&quot;2&quot;|Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | kompostování, čištění odpadních vod apod.teplo<br /> |}<br /> Zdroj: Pastorek, Kára, Jevič, 2004<br /> <br /> <br /> Základem pro produkci je vhodná plodina s vysokým výnosem využitelné biomasy a její energetická hodnota. Významným předpokladem jsou produkční podmínky tedy vhodné oblasti pro její pěstování. To je dáno především vhodnou rajonizací plodiny a odrůdy. Dalším neopominutelným předpokladem je vhodná pěstitelská technologie včetně nezbytné úpravy biomasy pro energetické účely.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Cílem vrstvy je zmapovat produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastínit možnost spotřeby k rozmanitým účelům, uvést odpočty spotřeby pro lidskou výživu a pro krmení zvířat. Naznačit možnost využití pro fytoenergetiku, vypočítat potenciální výši produkce biomasy a definovat úroveň dosažitelných výnosů a průměrného obsahu energie sklízené biomasy. Na základě těchto podkladů lze vypočítat potenciál produkce biomasy v regionu.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS.<br /> Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.) včetně možnosti využití vyprodukované biomasy. Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikale, vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Pro tyto plodiny je zpracován výnosový potenciál v závislosti na půdních podmínkách (64 HPJ pro plodiny na orné půdě) a s ohledem na korekci výnosu v závislosti na klimatických regionech (10 KR) a dalších produkčních faktorech. Hektarový výnos plodiny (dle plodiny je definován výnos hlavního produktu, ze kterého lze snadno dopočítat, v případě potřeby, výnos vedlejšího produktu, např. slámy). Výnosy jsou uváděny při sušině odpovídající základním podmínkám nákupního hodnocení dané komodity. Vypočítaná výše výnosu odráží průměrný potenciál daného stanoviště, zohledňuje vlastnosti půdy, průměrný průběh počasí a některé další agronomické faktory. Nezohledňuje konkrétní péči pěstitele o porost a místní znehodnocení půdy na konkrétním honu. Je průměrným potenciálem, který doporučujeme upravit na základě konkrétní úrovně produkce v regionu a ročníku.<br /> Plodiny a jejich produkty představují průměrnou energetickou hodnotu biomasy na jednotku sklizené sušiny dané plodiny. Tato hodnota byla stanovena na základě vlastní analýzy a konfrontace s odbornou literaturou. Snaha byla o stanovení průměrné hodnoty odpovídající provozním podmínkám.<br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Výnosy (produkční ukazatelé) a regiony pěstování jsou definovány na základě dostupných podkladových údajů ČZU v Praze, ÚZEI, VÚRV, VÚMOP, ČSÚ, ÚKZÚZ, MF, které byly korigovány na základě šetření a zkušeností řešitelů jednotlivých plodin.<br /> Základem pro definování výnosů hlavních polních plodin, pro jednotlivé půdní bloky byly vstupní podkladové údaje z publikce „Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí“, zpracované širokým kolektivem autorů vedeným Ing. Václavem Voltrem, CSc. z ÚZEI vydané v roce 2011 (Praha, UZEI, 2011 ISBN 978-80-86671-86-4). Výnosy jsou zde modelovány pro jednotlivé hlavní půdní jednotky a klimatické regiony. Výnosy uváděné v této publikaci jsou získány modelováním na základě rozdílné výchozí základny získané od konkrétních pěstitelů. Výchozí data pochází z dlouhodobého šetření autorů publikace. S ohledem na jejich časovou nejednotnost a u některých plodin i nižší četnost a především s ohledem na nevyváženost respondentů byla tato základní data výnosového potenciálu konkrétní plodiny na dané BPEJ dále upravována. Předkládané výnosy - produkční potenciál u jednotlivých plodin byl proto na základě poznatků z pokusů a řady provozních šetření korigován. Úroveň korekcí na základě pokusů a dalších šetření byla u jednotlivých plodin velmi rozdílná. Pro některé plodiny byla produkce modelována na základě vlastního šetření a odborné literatury (topinambur, čirok cukrový, šťovík krmný, hořčice bílá, slunečnice aj.).<br /> Hodnoty obsahu energie ve sledovaných plodinách byly stanoveny na základě literárních údajů, obsah energie v biomase byl stanoven kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Produkce energie (GJ/ha) byla vypočítána na základě výnosu sušiny (t/ha) a obsahu energie (spalné teplo v MJ/kg). Další parametry si musí uživatel vypočítat podle využití fytopaliva (např. výhřevnost), protože hodně závisí na sklizňové vlhkosti.<br /> Pro potřeby modelování produkčního potenciálu vybraných plodin byly využívány tyto konkrétní zdroje dat: Voltr, V. (2011): Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí, Praha, UZEI, 2011, 480 s. ISBN 978-80-86671-86-4. Dále Havlíčková a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice, Průhonice, 498 s. 2010, ISBN 978-80-85116-72-4.<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá přehled o výnosech vybraných plodin, jejich možnosti užití a energetické produkci z jednotky plochy či celé zájmové oblasti. Uživatel na základě vlastních znalostí upraví rozsah pěstovaných plodin a tak zreální dosahovanou potenciální produkci biomasy a v ní obsažené energie. Na základě zadaných informací si bude moci snížit rozsah potenciální produkce s ohledem na potřeby zabezpečení zdrojů pro ŽV, tedy primárně určené ke krmným účelům. O potřeby zajištění výživy v regionu – potravinové soběstačnosti (předpokládáme výpočet na základě průměrné spotřeby jedním obyvatelem). Odpočet na nepotravinářské užití (bionafta, průmyslový cukr aj.) Ostatní, zbylá biomasa je alternativně využitelná pro energetické účely (např. přímé spalování, produkci bioplynu).<br /> Na základě produkčního potenciálu plodiny na konkrétním honu (vypočítáno na základě produkce biomasy na konkrétní BPEJ) bude vypočítána potenciální produkce regionu (zájmovém území). Pro jednotlivé plodiny jsou v databázi stanoveny maximální limity vycházející z agronomických požadavků plodiny a osevních sledů. Součástí je i potřeba plodiny pro zajištění potravinové soběstačnosti a pro zajištění základních potřeb živočišné výroby v daném regionu. Jsou uvedeny odpočty pro zajištění krmiv pro neregionální chovy a další nepotravinářské užití rostlinné produkce. Na základě rozsahu živočišné výroby v regionu a nezbytnosti doplnění organické hmoty do půdy lze vypočítat množství posklizňových zbytků, které bude nezbytné odpočítat z celkové produkce biomasy k zajištění trvalé úrodnosti půdy.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny. Představený model predikce výnosu jednotlivých plodin vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze obecná úroveň hnojení a využívání intenzifikačních faktorů. Model nezohledňuje celou řadu dalších významných, variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, napadení škodlivými organizmy, ztráty při sklizni a skladování, v neposlední řadě ani aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů jsou na uživateli.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené biomasy, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosu jednotlivých plodin pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality biomasy v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti úrovně produkčního potenciálu jednotlivých plodin. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené produkce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, listopad 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se nepředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/zem_plod_na_or_pude.pdf&amp;embedded=true Expertní popis Zemědělské plodiny na orné půdě]<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_plodiny_na_orn%C3%A9_p%C5%AFd%C4%9B 2014-10-14T12:17:58Z

<p>Lubos: /* Expertní popis */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> Významným zdrojem biomasy pro produkci energie jsou plodiny pěstované na orné půdě. Jejich rozsah vychází z plochy pěstování, která je dána rozsahem půdního fondu a jejich následným využitím pro výživu obyvatel, pro krmení zvířat, na zajištění surovin pro průmysl a zbytek lze využívat i k dalším účelům, kam patří i energetické využití biomasy.<br /> Základem zemědělské výroby je půdní fond. Zemědělský půdní fond ČR představuje podle evidence katastru nemovitosti celkem 4,2 mil. ha, tj. 54 % z rozlohy státu. Z toho je 3 mil. ha orné půdy. Zemědělsky obhospodařovaná půda je vedena v uživatelské evidenci nazývané LPIS. V systému LPIS (zemědělská evidence dle uživatelů) byla k 31.12.2011 evidovaná výměra zemědělské půdy ve výši 3 542 tis. ha. Rozdíl mezi evidencí zemědělské půdy podle LPIS a ČÚZK je dán odlišnou metodikou evidence a aktualizací výměr jednotlivých kultur. Z toho je 2 514 tis. ha orné půdy a 976 tis. ha trvalých travních porostů.<br /> <br /> Hlavní využití plodin pěstovaných na zemědělské půdě:<br /> *produkce potravin pro výživu obyvatelstva (potravinová soběstačnost)<br /> *produkce suroviny pro potravinářský a lehký průmysl<br /> *produkce a pěstování krmiva a steliva pro živočišnou výrobu<br /> *zajištění reprodukčního materiálu k obnově pěstování (osivo a sadba)<br /> *produkce surovin či pěstování plodin pro další účely (mimoprodukční, estetické atd.)<br /> *pěstování surovin pro produkci obnovitelné energie (produkce energetické biomasy)<br /> <br /> Zdroje biomasy k energetickým účelům můžeme rozdělit následovně: <br /> *biomasa cíleně pěstovaná k energetickým účelům (energetické plodiny)<br /> *lignocelulózové energetické plodiny<br /> *rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby, olše, akáty aj.)<br /> *obilniny (celé rostliny včetně zrna)<br /> *trvalé travní porosty (louky, pastviny), trávy (jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, chrastice rákosovitá aj.) a jeteloviny<br /> *ostatní cíleně pěstované rostliny (konopí, šťovík, ozdobnice – Miscanthus, křídlatka aj.)<br /> <br /> Olejnaté energetické plodiny<br /> *řepka, slunečnice, sója, len, lnička, saflor, aj.<br /> <br /> Cukernaté a škrobnaté energetické plodiny<br /> *cukrová řepa, cukrová třtina, brambory, topinambur, obiloviny-zrno, kukuřice, čirok cukrový, aj.<br /> <br /> Biomasa zbytková (odpadní)<br /> *rostlinné odpady ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny (řepková a kukuřičná sláma, sláma obilnin, seno, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady ze sadů a vinic, odpady z údržby zeleně a travních ploch)<br /> *lesní odpady (pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky, dendromasa z prvních probírek a prořezávek)<br /> *organické odpady z potravinářské a průmyslové výroby (odpady z dřevařských provozoven – odřezky, piliny, hobliny, kůra; odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce; odpady z jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren aj.)<br /> *odpady ze živočišné výroby (hnůj, kejda, zbytky krmiv aj.)<br /> *komunální organické odpady (kaly, biologicky rozložitelný tuhý komunální odpad – TKO)<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Využití biomasy<br /> ! Způsob přeměny biomasy<br /> ! Energetický výstup<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;3&quot;| termochemická přeměna biomasy (suché procesy)<br /> | spalování<br /> | teplo (vázané na nosič)<br /> |-<br /> | zplyňování<br /> | produkce plynu<br /> |-<br /> | pyrolýza<br /> | produkce plynu, oleje<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| biochemická přeměna biomasy (mokré procesy)<br /> | alkoholické kvašení<br /> | ethanol, metanol<br /> |-<br /> | metanové kvašení<br /> | metan (plyn)<br /> |-<br /> |rowspan=&quot;2&quot;| fyzikální a chemická přeměna biomasy<br /> | mechanicky (štípání, drcení, lisování, briketování, peletování, mletí a pod.) <br /> | pevná paliva, biooleje<br /> |-<br /> | chemicky (esterifikace surových bioolejů) &lt;!-- column 1 occupied by cell rowspan=&quot;4&quot; --&gt;<br /> | metylester (bionafta)<br /> |-<br /> | rowspan=&quot;2&quot;|Získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | získávání odpadního tepla při zpracování biomasy<br /> | kompostování, čištění odpadních vod apod.teplo<br /> |}<br /> Zdroj: Pastorek, Kára, Jevič, 2004<br /> <br /> <br /> Základem pro produkci je vhodná plodina s vysokým výnosem využitelné biomasy a její energetická hodnota. Významným předpokladem jsou produkční podmínky tedy vhodné oblasti pro její pěstování. To je dáno především vhodnou rajonizací plodiny a odrůdy. Dalším neopominutelným předpokladem je vhodná pěstitelská technologie včetně nezbytné úpravy biomasy pro energetické účely.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy ==<br /> Cílem vrstvy je zmapovat produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastínit možnost spotřeby k rozmanitým účelům, uvést odpočty spotřeby pro lidskou výživu a pro krmení zvířat. Naznačit možnost využití pro fytoenergetiku, vypočítat potenciální výši produkce biomasy a definovat úroveň dosažitelných výnosů a průměrného obsahu energie sklízené biomasy. Na základě těchto podkladů lze vypočítat potenciál produkce biomasy v regionu.<br /> <br /> <br /> == Použitá data ==<br /> Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS.<br /> Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.) včetně možnosti využití vyprodukované biomasy. Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikale, vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br /> Pro tyto plodiny je zpracován výnosový potenciál v závislosti na půdních podmínkách (64 HPJ pro plodiny na orné půdě) a s ohledem na korekci výnosu v závislosti na klimatických regionech (10 KR) a dalších produkčních faktorech. Hektarový výnos plodiny (dle plodiny je definován výnos hlavního produktu, ze kterého lze snadno dopočítat, v případě potřeby, výnos vedlejšího produktu, např. slámy). Výnosy jsou uváděny při sušině odpovídající základním podmínkám nákupního hodnocení dané komodity. Vypočítaná výše výnosu odráží průměrný potenciál daného stanoviště, zohledňuje vlastnosti půdy, průměrný průběh počasí a některé další agronomické faktory. Nezohledňuje konkrétní péči pěstitele o porost a místní znehodnocení půdy na konkrétním honu. Je průměrným potenciálem, který doporučujeme upravit na základě konkrétní úrovně produkce v regionu a ročníku.<br /> Plodiny a jejich produkty představují průměrnou energetickou hodnotu biomasy na jednotku sklizené sušiny dané plodiny. Tato hodnota byla stanovena na základě vlastní analýzy a konfrontace s odbornou literaturou. Snaha byla o stanovení průměrné hodnoty odpovídající provozním podmínkám.<br /> <br /> <br /> == Metodika ==<br /> Výnosy (produkční ukazatelé) a regiony pěstování jsou definovány na základě dostupných podkladových údajů ČZU v Praze, ÚZEI, VÚRV, VÚMOP, ČSÚ, ÚKZÚZ, MF, které byly korigovány na základě šetření a zkušeností řešitelů jednotlivých plodin.<br /> Základem pro definování výnosů hlavních polních plodin, pro jednotlivé půdní bloky byly vstupní podkladové údaje z publikce „Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí“, zpracované širokým kolektivem autorů vedeným Ing. Václavem Voltrem, CSc. z ÚZEI vydané v roce 2011 (Praha, UZEI, 2011 ISBN 978-80-86671-86-4). Výnosy jsou zde modelovány pro jednotlivé hlavní půdní jednotky a klimatické regiony. Výnosy uváděné v této publikaci jsou získány modelováním na základě rozdílné výchozí základny získané od konkrétních pěstitelů. Výchozí data pochází z dlouhodobého šetření autorů publikace. S ohledem na jejich časovou nejednotnost a u některých plodin i nižší četnost a především s ohledem na nevyváženost respondentů byla tato základní data výnosového potenciálu konkrétní plodiny na dané BPEJ dále upravována. Předkládané výnosy - produkční potenciál u jednotlivých plodin byl proto na základě poznatků z pokusů a řady provozních šetření korigován. Úroveň korekcí na základě pokusů a dalších šetření byla u jednotlivých plodin velmi rozdílná. Pro některé plodiny byla produkce modelována na základě vlastního šetření a odborné literatury (topinambur, čirok cukrový, šťovík krmný, hořčice bílá, slunečnice aj.).<br /> Hodnoty obsahu energie ve sledovaných plodinách byly stanoveny na základě literárních údajů, obsah energie v biomase byl stanoven kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Produkce energie (GJ/ha) byla vypočítána na základě výnosu sušiny (t/ha) a obsahu energie (spalné teplo v MJ/kg). Další parametry si musí uživatel vypočítat podle využití fytopaliva (např. výhřevnost), protože hodně závisí na sklizňové vlhkosti.<br /> Pro potřeby modelování produkčního potenciálu vybraných plodin byly využívány tyto konkrétní zdroje dat: Voltr, V. (2011): Hodnocení půdy v podmínkách ochrany životního prostředí, Praha, UZEI, 2011, 480 s. ISBN 978-80-86671-86-4. Dále Havlíčková a kol (2010): Analýza potenciálu biomasy v České republice, Průhonice, 498 s. 2010, ISBN 978-80-85116-72-4.<br /> <br /> <br /> == Výstupy ==<br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá přehled o výnosech vybraných plodin, jejich možnosti užití a energetické produkci z jednotky plochy či celé zájmové oblasti. Uživatel na základě vlastních znalostí upraví rozsah pěstovaných plodin a tak zreální dosahovanou potenciální produkci biomasy a v ní obsažené energie. Na základě zadaných informací si bude moci snížit rozsah potenciální produkce s ohledem na potřeby zabezpečení zdrojů pro ŽV, tedy primárně určené ke krmným účelům. O potřeby zajištění výživy v regionu – potravinové soběstačnosti (předpokládáme výpočet na základě průměrné spotřeby jedním obyvatelem). Odpočet na nepotravinářské užití (bionafta, průmyslový cukr aj.) Ostatní, zbylá biomasa je alternativně využitelná pro energetické účely (např. přímé spalování, produkci bioplynu).<br /> Na základě produkčního potenciálu plodiny na konkrétním honu (vypočítáno na základě produkce biomasy na konkrétní BPEJ) bude vypočítána potenciální produkce regionu (zájmovém území). Pro jednotlivé plodiny jsou v databázi stanoveny maximální limity vycházející z agronomických požadavků plodiny a osevních sledů. Součástí je i potřeba plodiny pro zajištění potravinové soběstačnosti a pro zajištění základních potřeb živočišné výroby v daném regionu. Jsou uvedeny odpočty pro zajištění krmiv pro neregionální chovy a další nepotravinářské užití rostlinné produkce. Na základě rozsahu živočišné výroby v regionu a nezbytnosti doplnění organické hmoty do půdy lze vypočítat množství posklizňových zbytků, které bude nezbytné odpočítat z celkové produkce biomasy k zajištění trvalé úrodnosti půdy.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost ==<br /> Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny. Představený model predikce výnosu jednotlivých plodin vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze obecná úroveň hnojení a využívání intenzifikačních faktorů. Model nezohledňuje celou řadu dalších významných, variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, napadení škodlivými organizmy, ztráty při sklizni a skladování, v neposlední řadě ani aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů jsou na uživateli.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené biomasy, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosu jednotlivých plodin pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality biomasy v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti úrovně produkčního potenciálu jednotlivých plodin. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené produkce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, listopad 2013<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se nepředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> Pro vrstvu '''zemědělských plodin na orné půdě''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2014-10-09T08:05:24Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektaru, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10–15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> *přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety)<br /> *anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže)<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha), průměrné produktivitě píce (t/ha) a potenciální energetické produkci (GJ/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně a v energii spalného tepla odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů a vyčíslení pravděpodobné průměrné roční produkce v energetických jednotkách. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce energie z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2014-10-09T08:05:01Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektaru, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10–15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> *přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety)<br /> *anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže)<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha), průměrné produktivitě píce (t/ha) a potenciální energetické produkci (GJ/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně a v energii spalného tepla odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů a vyčíslení pravděpodobné průměrné roční produkce v energetických jednotkách. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce energie z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> <br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Trval%C3%A9_travn%C3%AD_porosty_(TTP) 2014-10-09T08:04:22Z

<p>Lubos: /* Použitá data */</p> <hr /> <div>== Úvod ==<br /> <br /> Trvalé travní porosty (TTP) představují nedílnou součást krajiny a jejich výměra se v ČR pohybuje kolem 1 milionu hektaru, což představuje nezanedbatelnou část (23 %) zemědělského půdního fondu ČR. Jejich tradiční využití v podobě zdroje píce pro hospodářská zvířata má v posledních dekádách snižující se význam, především z důvodu poklesu stavu přežvýkavců v ČR. I přes významný pokles stavů zvířat však výměra TTP stagnuje či mírně narůstá, a to zejména v souvislosti s jejich krajinotvorným významem a řadou mimoprodukčních funkcí (retence vody, ochrana proti erozi, zdroj biodiverzity aj.). Proto v posledních 10–15 letech narůstá význam alternativního využití fytomasy z trvalých travních porostů, a to především pro energetické využití. V současnosti jsou nejvíce využívané dva základní způsoby využití energie:<br /> *přímé spalování (sušená lisovaná píce či pelety)<br /> *anaerobní bioplynová fermentace (čerstvá píce, siláže)<br /> <br /> Nejvyšší potenciál produkce energie z fytomasy travních porostů je v oblastech s jejich vysokým zastoupením v zemědělském půdním fondu, což je v ČR především ve vyšších nadmořských výškách a v marginálních oblastech (LFA). Z tohoto důvodu tato produkce nepředstavuje přímou konkurenci k pěstování tržních plodin na orné půdě, ale naopak představuje vhodnou alternativu pro udržení správného využívání travních porostů i při nízkých stavech chovaných zvířat. Vhodné ošetřování travních porostů zároveň zajistí v plném rozsahu i jejich mimoprodukční funkce.<br /> <br /> == Popis vrstvy == <br /> Vrstva možností využití energie z fytomasy trvalých travních porostů obsahuje informace o jejich výměře (ha), průměrné produktivitě píce (t/ha) a potenciální energetické produkci (GJ/ha) ve vybraném zájmovém území. V rámci zájmového území je rovněž vytvořena výnosová mapa produktivity porostů v seně a v energii spalného tepla odvozená od ekologických faktorů stanoviště a zvolené dávky dusíku pro hnojení porostů. Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality pro energetické využití travních porostů a vyčíslení pravděpodobné průměrné roční produkce v energetických jednotkách. <br /> Celkově vrstva nabízí teoretický potenciál produkce energie z travních porostů v zájmovém území. Ve spolupráci s vrstvou „zvířata“ je tento potenciál redukován o aktuální potřebu živočišné produkce v zájmovém území, ve vazbě na vrstvu „biodiverzita“ jsou navrhovaná řešení redukována z hlediska ochrany přírody.<br /> <br /> <br /> == Použitá data == <br /> Základní data pro tvorbu vrstvy byla získána od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který prováděl aktualizaci stanovení produkčního potenciálu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v souvislosti s oceňováním půd.<br /> Vrstva identifikuje jednotlivé zemědělské pozemky s evidovanou kulturou trvalých travních porostů a jejich BPEJ. Na základě modelové funkce stanoví průměrný roční potenciál produkce energie pro vybrané zájmové území při zvolené úrovni hnojení dusíkem v kg/ha půdy. Hodnotu ročního potenciálu produkce nelze brát jako absolutní hodnotu, neboť je ovlivněna také zvolenou pěstitelskou technologií, intenzifikací výroby či aktuálním počasím ročníku.&lt;br /&gt;<br /> <br /> '''Datové vrstvy TTP v aplikaci RESTEP dle úrovně hnojení dusíkem'''&lt;br /&gt;<br /> 0 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> 60 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> 120 kg N.ha-1&lt;br /&gt;<br /> <br /> == Metodika == <br /> Výnos sušiny travních porostů je definován pro jednotlivé BPEJ ve třech úrovních hnojení dusíkem, jakožto nejvýznamnějšího intenzifikačního faktoru. Výnosy byly stanoveny na základě sledování výnosnosti TTP, které prováděl ÚZEI na 267 půdních blocích v letech 1991 – 1995 a 2008 – 2010. Výstupy byly získány výpočtem parabolické nelineární funkce mezi výnosem a hnojením dusíkem. Následná kvantifikace výsledků na 2199 BPEJ byla realizována podle stupnice přirozeného produkčního potenciálu půdy. Výnosnost travních porostů pak následně vychází ze zastoupení jednotlivých BPEJ na konkrétních pozemcích či v celém zájmovém území v závislosti na zvolené dávce dusíkatého hnojení. Potenciální produkce energie je vypočtena z hodnot výnosu sušiny a obsahu energie v travní fytomase z TTP zjištěné kalorimetricky jako spalné teplo ze sušiny bez odečtení popelovin (MJ/kg) dle ČSN ISO 1928. Tato veličina představuje teoretický maximální potenciál energie, stanovený za definovaných podmínek.<br /> <br /> <br /> == Výstupy == <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení možného podílu energie z fytomasy TTP na celkové energetické spotřebě v regionu s vyčíslením míry energetické soběstačnosti a možnosti tento potenciál v kroku parametrizace redukovat.<br /> Výstupními jednotkami jsou produkce porostů v tunách píce na jeden hektar (t/ha) a výsledná výnosová mapa. Pro produkci energie je podstatný pouze výnos sušiny, ale z důvodů kalkulace nároků na skladování či na přepravu jsou výnosy píce uváděny při volitelné sušině v závislosti na zvoleném způsobu sklizně a konzervace píce (sušení vs. silážování). Energetický potenciál v gigajoulech na hektar (GJ/ha) vychází z výnosu sušiny a relativně stabilní, objektivně stanovitelné hodnoty spalného tepla. Je ale třeba připomenout, že představuje teoretickou maximální hodnotu, která má pouze volnější vztah k výhřevnosti píce při spalování a minimální souvislost s produkcí bioplynu. Reálná produkce energie je tedy dále ovlivněna způsobem uvolňování energie z píce (spalování vs. bioplynová fermentace) a účinností použité technologie, což bude zohledněno v následujících vrstvách.<br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost == <br /> Výnos travních porostů je dynamická veličina, která závisí na řadě fixních a variabilních proměnných. Představený model predikce výnosu sušiny TTP vychází především z fixních proměnných stanoviště, jako jsou půdní a klimatické podmínky, svažitost či kamenitost. Z variabilních proměnných je zahrnuta pouze úroveň hnojení dusíkem, ale model nezohledňuje celou řadu dalších významných variabilních proměnných jako je aktuální stav porostu, frekvence a termíny sečí, výška strniště, ztráty při sklizni a konzervaci píce, v neposlední řadě i aktuální počasí ročníku. Vhodná specifikace a následné zohlednění těchto faktorů však není možná (např. počasí) či klade zvýšené nároky na tyto znalosti i u uživatele systému (např. technologie sklizně), a proto model pracuje pouze se základními parametry stanoviště a úrovní dusíkatého hnojení.<br /> Výtěžnost energie (především bioplynu) je kromě použité technologie fermentace hmoty ovlivněna i kvalitou sklízené píce, což však v modelu není zohledněno a v úvahu se bere pouze celková produkce sušiny. Současný výzkum se zaměřuje na predikci produkce bioplynu z rostlinné fytomasy, ale zatím nejsou k dispozici výsledky, které by umožňovaly potřebnou úroveň zobecnění, ať už z důvodu metodických postupů či vysoké variability zjišťovaných hodnot.<br /> V budoucnu je proto žádoucí:<br /> *Umožnit pokročilou optimalizaci nastavení modelu výnosnosti travních porostů pro nejvýznamnější intenzifikační opatření.<br /> *Poskytnout vhodný přepočet produkce energie při zohlednění nejen kvantity, ale i kvality píce v závislosti na používaných intenzifikačních opatřeních.<br /> <br /> Průběžná aktualizace stávající datové vrstvy je nezbytná především v oblasti výměr TTP. Není náročná ve vztahu výnosů k fixním faktorům prostředí, neboť potenciální produktivnost travních ekosystému se v čase významně nemění. Aktualizace by byla také žádoucí v případě zavedení koeficientů pro konverzi energie travní fytomasy na různé druhy energie v návaznosti na kvalitu sklízené píce a efektivnost aktuálně používaných technologií.<br /> <br /> == Licence a aktualizace dat ==<br /> 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP, v.v.i.&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat, únor 2014<br /> <br /> *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br /> <br /> 2. Výnosy zemědělských plodin plodin, poskytovatel ČZU Praha&lt;br /&gt;<br /> *1. aktualizace dat v období 2013-2014<br /> <br /> *aktualizace se napředpokládá, případně dle potřeb<br /> <br /> <br /> == Prezentace ==<br /> Prezentace představuje vrstvu '''trvale travních porostů''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/TTP.pdf&amp;embedded=true Prezentace TTP]<br /> <br /> <br /> == Expertní popis ==<br /> Pro vrstvu '''trvalé travní porosty''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. &lt;br /&gt;<br /> <br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/TTP.pdf&amp;embedded=true Expertní popis TTP]<br /> <br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Lubos