https://restep.vumop.cz/encyklopedie/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Skladnik 2026-05-11T12:14:01Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.22.2 https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:38:50Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:38:39Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:hnuj.jpg|thumb|250px|Deponace chlévské mrvy ''© Copyright Chris Court and licensed under Creative Commons Licence.'']]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_zv%C3%AD%C5%99ata 2014-02-05T15:36:17Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> <br /> Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.<br /> Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních. <br /> <br /> Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: <br /> polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)<br /> monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).<br /> <br /> Produkce biomasy je závislá na typu ustájení:<br /> bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)<br /> stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).<br /> <br /> V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: <br /> skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM<br /> ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic<br /> prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic<br /> drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> <br /> Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití. <br /> <br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> <br /> Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.<br /> Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> <br /> Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení. <br /> <br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).<br /> Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů. <br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> <br /> Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.<br /> <br /> Pro zpřesnění kalkulace je v budoucnu možné:<br /> *definovat krmivovou základnu na základě krmných komponent reálně pěstovaných v jednotlivých oblastech<br /> *definovat potřebu krmiv a produkci výkalů na základě dosahované užitkovosti<br /> *do kalkulace zařadit sektor chovu drůbeže – centrální evidence zaznamenává pouze kapacity vhodné pro chov drůbeže a neřeší druh a typ chovu.<br /> <br /> Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_zv%C3%AD%C5%99ata 2014-02-05T15:34:08Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg|thumb|250px|Ekologické zemědělství <br /> ''Zdroj: wikipedia'']]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> <br /> Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.<br /> Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních. <br /> <br /> Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: <br /> polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)<br /> monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).<br /> <br /> Produkce biomasy je závislá na typu ustájení:<br /> bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)<br /> stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).<br /> <br /> V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: <br /> skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM<br /> ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic<br /> prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic<br /> drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> <br /> Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití. <br /> <br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> <br /> Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.<br /> Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> <br /> Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení. <br /> <br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).<br /> Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů. <br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> <br /> Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.<br /> <br /> Pro zpřesnění kalkulace je v budoucnu možné:<br /> *definovat krmivovou základnu na základě krmných komponent reálně pěstovaných v jednotlivých oblastech<br /> *definovat potřebu krmiv a produkci výkalů na základě dosahované užitkovosti<br /> *do kalkulace zařadit sektor chovu drůbeže – centrální evidence zaznamenává pouze kapacity vhodné pro chov drůbeže a neřeší druh a typ chovu.<br /> <br /> Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%A1_zv%C3%AD%C5%99ata 2014-02-05T15:33:45Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg|thumb|250px|Produkt ekologického zemědělství ''Zdroj: wikipedia'']]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> <br /> Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.<br /> Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních. <br /> <br /> Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: <br /> polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)<br /> monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).<br /> <br /> Produkce biomasy je závislá na typu ustájení:<br /> bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)<br /> stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).<br /> <br /> V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: <br /> skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM<br /> ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic<br /> prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic<br /> drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> <br /> Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití. <br /> <br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> <br /> Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.<br /> Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> <br /> Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení. <br /> <br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> <br /> Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).<br /> Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů. <br /> <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> <br /> Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.<br /> <br /> Pro zpřesnění kalkulace je v budoucnu možné:<br /> *definovat krmivovou základnu na základě krmných komponent reálně pěstovaných v jednotlivých oblastech<br /> *definovat potřebu krmiv a produkci výkalů na základě dosahované užitkovosti<br /> *do kalkulace zařadit sektor chovu drůbeže – centrální evidence zaznamenává pouze kapacity vhodné pro chov drůbeže a neřeší druh a typ chovu.<br /> <br /> Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:31:15Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:hnuj.jpg|thumb|250px|Deponace chlévské mrvy]]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:30:49Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:hnuj.jpg|thumb|250px|Deponace chlévské mrvy na orné půdě]]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:30:19Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:hnuj.jpg|thumb|400px|Hnůj]]<br /> == Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Soubor:Hnuj.jpg 2014-02-05T15:29:32Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div></div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Soubor:Ekologicke_zemedelstvi.jpg 2014-02-05T15:29:23Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div></div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD 2014-02-05T15:24:03Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Cílem AEO je podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny, podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny. AEO jsou součástí Programu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí, jsou zakotveny v legislativě a je povinností každého členského státu je na svém území zavádět.<br /> <br /> Zemědělec aplikující některé z agroenvironmentálních opatření se zavazuje dodržovat podmínky hospodaření minimálně po dobu závazku, což je 5 – 7 let.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva obsahuje jednotlivá agroenvironmentální opatření vztažená k půdním blokům dle evidence půdních bloků (LPIS).<br /> <br /> Opatření jsou rozdělena na skupiny:<br /> <br /> Postupy šetrné k životnímu prostředí (ekologické zemědělství, integrovaná produkce)<br /> Ošetřování travních porostů (louky, mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné louky, trvale podmáčené a rašelinné louky, ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků, ptačí lokality na TP – hnízdiště chřástala polního, pastviny, druhově bohaté pastviny, suché stepní trávníky a vřesoviště)<br /> Péče o krajinu (zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin, biopásy)<br /> dále obsahuje oblasti se zvláštní ochranou:<br /> NATURA 2000 (ptačí lokality, významné lokality)<br /> Zvláště chráněné území (VZCHÚ, I. Zóna VZCHÚ, MZCHÚ, ostatní AEO)<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Zdrojem dat je Registr půdy - LPIS provozovaný MZe, který slouží primárně k ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu. Je rovněž využíván jako podklad pro vedení zákonných evidencí o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, nebo jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=300px | Data<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | LPIS_FB_EKO<br /> | Ekologické zemědělství, půdní bloky zařazené v EZ/přechodném období, LPIS<br /> |- <br /> | LPIS_OTP<br /> | Obnova travních porostů, LPIS<br /> |- <br /> | LPIS_ENVIRO<br /> | Ošetřování travních porostů, LPIS<br /> |- <br /> | NATURA_PTACI<br /> | NATURA 2000 – ptačí lokality, LPIS<br /> |- <br /> | NATURA_VYZ_LOK<br /> | NATURA 2000 – významné lokality, LPIS<br /> |- <br /> | HR_ZCHU<br /> | Zvláště chráněné území, LPIS<br /> |}<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Stanovení podmínek AEO vychází z Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Data jsou vedena a spravována v LPIS na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výstupem jsou jednotlivé vrstvy agroenvironmentálních opatření sledovaných na úrovni půdních bloků nebo oblastí. Uživatel získá přehled o možných omezeních při navrhování energetických záměrů.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Stávající pravidla agroenvironmentálních podpor budou platná do konce roku 2013. V současné době se připravují nová opatření Programu rozvoje venkova na roky 2014 – 2020, která budou ještě více zaměřena na zachování podílu plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálních opatření cílených na biodiverzitu a zvýšení podílu plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálních opatření cílených na management vody a ochranu půdy.<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Dotační stimuly]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_p%C5%AFdy 2014-02-05T15:23:35Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie:Ochrana půdy]]<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Vodní eroze]]<br /> *[[Větrná eroze]]<br /> *[[Acidifikace]]<br /> *[[Utužení]]<br /> *[[Cp]]<br /> *[[Třídy ochrany]]<br /> *[[GAEC 1]]<br /> *[[GAEC 2]]<br /> *[[GAEC 5]]<br /> *[[GAEC 8]]<br /> *[[Bodová výnosnost]]<br /> &lt;/big&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:23:23Z

<p>Skladnik: /* Předpoklady, podmínky a impulzy */</p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> **[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:15:48Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> **[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:14:36Z

<p>Skladnik: /* Předpoklady, podmínky a impulzy */</p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> **[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Agroenvironment%C3%A1ln%C3%AD_opat%C5%99en%C3%AD 2014-02-05T15:13:20Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Cílem AEO je podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny, podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny. AEO jsou součástí Programu rozvoje venkova schvalovaného Evropskou komisí, jsou zakotveny v legislativě a je povinností každého členského státu je na svém území zavádět.<br /> <br /> Zemědělec aplikující některé z agroenvironmentálních opatření se zavazuje dodržovat podmínky hospodaření minimálně po dobu závazku, což je 5 – 7 let.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva obsahuje jednotlivá agroenvironmentální opatření vztažená k půdním blokům dle evidence půdních bloků (LPIS).<br /> <br /> Opatření jsou rozdělena na skupiny:<br /> <br /> Postupy šetrné k životnímu prostředí (ekologické zemědělství, integrovaná produkce)<br /> Ošetřování travních porostů (louky, mezofilní a vlhkomilné louky, horské a suchomilné louky, trvale podmáčené a rašelinné louky, ptačí lokality na TP – hnízdiště bahňáků, ptačí lokality na TP – hnízdiště chřástala polního, pastviny, druhově bohaté pastviny, suché stepní trávníky a vřesoviště)<br /> Péče o krajinu (zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin, biopásy)<br /> dále obsahuje oblasti se zvláštní ochranou:<br /> NATURA 2000 (ptačí lokality, významné lokality)<br /> Zvláště chráněné území (VZCHÚ, I. Zóna VZCHÚ, MZCHÚ, ostatní AEO)<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Zdrojem dat je Registr půdy - LPIS provozovaný MZe, který slouží primárně k ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu. Je rovněž využíván jako podklad pro vedení zákonných evidencí o použití hnojiv, pastvy, přípravků na ochranu rostlin, nebo jako podklad pro stanovení omezení hospodaření z titulu nitrátové směrnice, erozní ohroženosti apod.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=300px | Data<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | LPIS_FB_EKO<br /> | Ekologické zemědělství, půdní bloky zařazené v EZ/přechodném období, LPIS<br /> |- <br /> | LPIS_OTP<br /> | Obnova travních porostů, LPIS<br /> |- <br /> | LPIS_ENVIRO<br /> | Ošetřování travních porostů, LPIS<br /> |- <br /> | NATURA_PTACI<br /> | NATURA 2000 – ptačí lokality, LPIS<br /> |- <br /> | NATURA_VYZ_LOK<br /> | NATURA 2000 – významné lokality, LPIS<br /> |- <br /> | HR_ZCHU<br /> | Zvláště chráněné území, LPIS<br /> |}<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Stanovení podmínek AEO vychází z Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Data jsou vedena a spravována v LPIS na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výstupem jsou jednotlivé vrstvy agroenvironmentálních opatření sledovaných na úrovni půdních bloků nebo oblastí. Uživatel získá přehled o možných omezeních při navrhování energetických záměrů.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Stávající pravidla agroenvironmentálních podpor budou platná do konce roku 2013. V současné době se připravují nová opatření Programu rozvoje venkova na roky 2014 – 2020, která budou ještě více zaměřena na zachování podílu plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálních opatření cílených na biodiverzitu a zvýšení podílu plochy obhospodařované v rámci agroenvironmentálních opatření cílených na management vody a ochranu půdy.<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Dotační stimuly]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:12:05Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> **[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_p%C5%AFdy 2014-02-05T15:11:39Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie:Ochrana půdy]]<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Vodní eroze]]<br /> *[[Větrná eroze]]<br /> *[[Acidifikace]]<br /> *[[Utužení]]<br /> *[[Cp]]<br /> *[[Třídy ochrany]]<br /> *[[GAEC 1]]<br /> *[[GAEC 2]]<br /> *[[GAEC 5]]<br /> *[[GAEC 8]]<br /> *[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> &lt;/big&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:08:26Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> **[[Spotřeba krmiv]]<br /> **[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Chl%C3%A9vsk%C3%A1_mrva,_kejda 2014-02-05T15:07:33Z

<p>Skladnik: Založena nová stránka s textem „== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) == Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy m…“</p> <hr /> <div>== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Chlévská mrva a kejda jsou jedním ze zdrojů živočišných odpadů. Tyto exkrementy můžeme v zásadě využít ke dvěma účelům. Hnojení půdy zvyšuje podíl organické složky v půdě, zlepšuje její fyzikální vlastnosti a především zvyšuje výnosy zemědělských plodin. Hnůj lze také využít k energetickým účelům, a to k produkci bioplynu. Uvážené využívání hnoje pro účely zemědělské a energetické je jedním z cílů, kterých by tato vrstva chtěla dosáhnout.<br /> <br /> Velká část hospodářských zvířat je částečně nebo po celý rok ustájena. Některé způsoby ustájení vyžadují podestýlku. Jako podestýlka se nejčastěji používá sláma. Vrstva udává, jaké množství podestýlky je potřeba pro danou kategorii hospodářských zvířat.<br /> <br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu. Vzhledem k velice rozličným nárokům v produkci kejdy u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. Jednotlivým kategoriím zvířat byla stanovena produkce exkrementů.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení produkce exkrementů bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanoveným množstvím chlévské mrvy nebo kejdy.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkovou roční produkci exkrementů zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Vrstva také udává, množství použité podestýlky, pokud by byl chov po celý rok ustájen. <br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být detailnější stanovení produkce chlévské mrvy a kejdy. Vrstva prozatím neobsahuje, jaké množství exkrementů je využito pro zemědělské a energetické účely. V současné době se neeviduje počet ustájených zvířat. Tento údaj by umožňoval přesnější stanovení potřebného množství podestýlky. <br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_produkce 2014-02-05T15:06:37Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie:Ochrana vody]]<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Spotřeba krmiv]]<br /> *[[Chlévská mrva, kejda]]<br /> &lt;/big&gt;<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Spot%C5%99eba_krmiv 2014-02-05T15:05:37Z

<p>Skladnik: Založena nová stránka s textem „== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) == Živočišná výroba hraje významnou roli ve využití krajiny. Trvalé travní porosty j…“</p> <hr /> <div>== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==<br /> Živočišná výroba hraje významnou roli ve využití krajiny. Trvalé travní porosty jsou využívány k pastvě a na části orné půdy se pěstují plodiny určené pro výkrm. Stanovení potravních nároků zvířat v jednotlivých katastrech nám definuje, jaký podíl zemědělské půdy musíme vymezit pro jejich potřebu.<br /> <br /> Z výměry zemědělského půdního fondu dokážeme stanovit, jaké množství zvířat by se mělo v daném území chovat (týká se to především skotu, který je ve větší míře vázán na lokální zdroje potravy). Tato modelace bude součástí aplikace a měla by poskytnout základní informace o možném chovu zvířat.<br /> <br /> == Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==<br /> Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu, ovcí, koz a prasat. Vzhledem k velice rozličným nárokům na výkrm u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu. <br /> <br /> Pro jednotlivá zvířata byly spočítány krmné dávky. Výkrm skotu vykazuje regionální variabilitu, proto byly krmné dávky spočteny pro tři oblasti na základě nadmořské výšky (nížinná, podhorská a horská oblast). U ostatních zvířat byla použita jedna krmná dávka pro celé území ČR.<br /> <br /> Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají, kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.<br /> <br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení krmných dávek bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==<br /> Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanovenou krmnou dávkou.<br /> <br /> == Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==<br /> Výsledkem je vrstva stanovující celkové roční potravní nároky zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Uživatel získá přehled o využití zemědělské půdy pro chov hospodářských zvířat.<br /> <br /> == Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==<br /> Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být stanovení krmných dávek, popřípadě jejich další regionalizace. Vrstva neobsahuje údaje, jestli se použité krmivo v daném regionu vypěstovalo nebo bylo dovezeno. Zavedením tohoto parametru získáme lepší údaje o využití zemědělské půdy pro výkrm zvířat. Vrstva by měla také obsahovat možnost modelace nově zakládaného chovu zvířat v zájmovém území s vypočtenou výměrou zemědělské půdy, kterou bude tento chov potřebovat.<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]<br /> [[Category:Zemědělská produkce]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A1_produkce 2014-02-05T15:04:35Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie:Ochrana vody]]<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Spotřeba krmiv]]<br /> &lt;/big&gt;<br /> <br /> [[Category:Fakta a specifikace regionu]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T15:03:54Z

<p>Skladnik: /* Předpoklady, podmínky a impulzy */</p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]<br /> **[[Uhlíková daň]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Da%C5%88ov%C3%A9_stimuly 2014-02-05T15:03:16Z

<p>Skladnik: Založena nová stránka s textem „Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z :Kategorie:Daňové stimuly &lt;big&gt; *Uhlíková daň &lt;/big&gt; Category:Předpoklady, podmínky a…“</p> <hr /> <div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie:Daňové stimuly]]<br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Uhlíková daň]]<br /> &lt;/big&gt;<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Lesn%C3%AD_t%C4%9B%C5%BEebn%C3%AD_zbytky_a_nehroub%C3%AD 2014-02-05T11:38:21Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Lesní těžební zbytky (LTZ), jak už název napovídá, vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7cm, odborně hroubí) a jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7cm (odborně nehroubí). Těžební zbytky nelze ponechat na pasece, protože by bránily v růstu další generaci lesa. Lesní zákon požaduje po vlastníkovi, aby zajistil „vyčištění“ paseky pro přirozenou obnovu nebo nové sazenice. Přírodní podmínky lesů jsou velmi různorodé a lesníci chrání jejich stabilitu „trvale udržitelným hospodařením“. Proto není možné využívat všechno dřevo ze všech lesů, omezené je využití zdrojů převážně z lesů ochranných a lesů zvláštního určení. I přes těžbu v lesech hospodářských zůstává poměrně velké množství dřeva a další biomasy: každoroční opad listí a jehličí za 100 let života porostu, mladé kmínky a větve pokácené při výchově, pařezy a kořeny po mýtní těžbě. Plocha lesa v ČR je 2 589 162 ha (32,8 % rozlohy ČR) a kvalitou dendromasy ČR patří na přední místa v EU. Teoretická produkce LTZ činí 1 165 123 t. Tato produkce má energetický potenciál 9 320 984 GJ.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva slouží k hmotnostnímu, ale i energetickému vyjádření hodnoty dendromasy v regionu z konkrétně dostupného potenciálu určeného na základě lesních hospodářských plánů (LHP). Potenciál LTZ je rozdělen na dvě varianty, ze kterých je vidět jednak dostupný potenciál z pohledu lesního zákona a rovněž potenciál z přísnějšího pohledu přírodních podmínek.<br /> <br /> Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy „nevhodné“ z hlediska legislativy. Omezení vycházejí z platné legislativy, kdy se pro využití lesních zbytků nepočítá s lesy ochrannými, lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). Do zpracování vstupují jen běžné hospodářské lesy.<br /> <br /> Varianta 2 snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako „vhodné“ k odebírání lesních zbytků. Omezení environmentální a technická vybírají jako vhodné lesy na živných a kyselých stanovištích nižších, středních a vyšších poloh. Takto vybrané lesy by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Podklady pro mapovou vrstvu potenciálu lesních těžebních zbytků z lesních porostů jsou založeny na bonitě stanoviště, lesních hospodářských plánech (LHP), které vycházejí z tzv. souborů lesních typů (SLT). SLT dovolují na lesních pozemcích systémové zhodnocení rizik odběru lesní biomasy - environmentální, technická a ekonomická, využitelnost biomasy i vliv odběru na porosty, lesní půdy a živiny. Z těchto dat lze velmi detailně určit potenciál lesa podle toho, jak bude probíhat mýtní těžba dřeva.<br /> <br /> Dle aktuálních dat v datovém centru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství lesních těžebních zbytků, které po těžbě vzniknou. Není ovšem možné využívat lesní biomasu ze všech lesů v ČR, proto jsou do výpočtu zahrnuta omezení ve dvou krocích.<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Jako základní jednotka pro rozlišení bylo zvoleno katastrální území (KÚ). Využitelnost objemu dostupné zbytkové hmoty závisí na druhu těžby, stanovištních a terénních poměrech a volbě technologie. Z praktických zkušeností se pohybuje využití LTZ mechanizovaným sběrem na úrovni cca 80%. Ponechané LTZ spolu s pařezy, kořeny, listím a jehličím se rozkládají a vrací do půdy živiny.<br /> <br /> Výchozí fyzikální jednotkou pro přepočty množství dřevní hmoty je v podmínkách České republiky vzhledem k tradičnímu lesnickému vykazování vždy jednotka objemu metr kubický (m3). Systém lesního hospodářství je založen na této jednotce již více než 100 let. Pro lesní těžební zbytky se používá ještě prostorový metr (rovnané dříví) a pro štěpky prostorový metr sypaný. Dalším nezbytným krokem je převod na jednotku hmotnosti – tuna. Přepočet objemu dříví na hmotnost je vždy komplikován proměnlivou vlhkostí dřeva, a proto přepočítáváme LTZ na tunu zcela suchého materiálu (tsuš). Vyjádření v sušině je vhodné pro srovnání v přehledech na národní a mezinárodní úrovni. V praxi se samozřejmě zjišťuje přesněji vlhkost LTZ i štěpky, což je důležité při prodeji, dopravě i spalování.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je kalkulace dostupného množství LTZ, tedy celková zásoba hmoty s průměrem na čepu do 7 cm (těžební zbytky, stromové vršky a větve). Kromě údajů o dostupném množství energetických zdrojů dendromasy je pro každé katastrální území vypracována analýza dostupnosti pro dopravu. Modelový výpočet hlavních dopravních parametrů byl odvozen z plochy katastrálních území, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a délky cest.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> '''V budoucnu je vhodné definovat:'''<br /> <br /> *GPS odvozní místa na lesních cestách tak, aby bylo možné precizovat logistické kalkulace:<br /> **lokálního předzpracování - fragmentace – štěpkovač, drtič<br /> **lokální rychlá pyrolýza a zkapalnění na tzv. bioolej<br /> **případná vhodná lokalizace pyrolýzní jednotky<br /> **převozu vlhké dendromasy k dalšímu zpracování (fragmentace, sušení…)<br /> **sušení dendromasy na místě<br /> *definovat rizika odběru LTZ v dané lokalitě<br /> *definovat vhodnost výchovných zásahů v porostech – probírky<br /> <br /> To vše ale vyžaduje napojení ekonomických parametrů do této vrstvy.<br /> <br /> == PREZENTACE ==<br /> [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/04_LTZ_V2.pptx&amp;embedded=true Prezentace LTZ]<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Lesn%C3%AD_t%C4%9B%C5%BEebn%C3%AD_zbytky_a_nehroub%C3%AD 2014-02-05T11:36:18Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Lesní těžební zbytky (LTZ), jak už název napovídá, vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7cm, odborně hroubí) a jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7cm (odborně nehroubí). Těžební zbytky nelze ponechat na pasece, protože by bránily v růstu další generaci lesa. Lesní zákon požaduje po vlastníkovi, aby zajistil „vyčištění“ paseky pro přirozenou obnovu nebo nové sazenice. Přírodní podmínky lesů jsou velmi různorodé a lesníci chrání jejich stabilitu „trvale udržitelným hospodařením“. Proto není možné využívat všechno dřevo ze všech lesů, omezené je využití zdrojů převážně z lesů ochranných a lesů zvláštního určení. I přes těžbu v lesech hospodářských zůstává poměrně velké množství dřeva a další biomasy: každoroční opad listí a jehličí za 100 let života porostu, mladé kmínky a větve pokácené při výchově, pařezy a kořeny po mýtní těžbě. Plocha lesa v ČR je 2 589 162 ha (32,8 % rozlohy ČR) a kvalitou dendromasy ČR patří na přední místa v EU. Teoretická produkce LTZ činí 1 165 123 t. Tato produkce má energetický potenciál 9 320 984 GJ.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva slouží k hmotnostnímu, ale i energetickému vyjádření hodnoty dendromasy v regionu z konkrétně dostupného potenciálu určeného na základě lesních hospodářských plánů (LHP). Potenciál LTZ je rozdělen na dvě varianty, ze kterých je vidět jednak dostupný potenciál z pohledu lesního zákona a rovněž potenciál z přísnějšího pohledu přírodních podmínek.<br /> <br /> Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy „nevhodné“ z hlediska legislativy. Omezení vycházejí z platné legislativy, kdy se pro využití lesních zbytků nepočítá s lesy ochrannými, lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). Do zpracování vstupují jen běžné hospodářské lesy.<br /> <br /> Varianta 2 snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako „vhodné“ k odebírání lesních zbytků. Omezení environmentální a technická vybírají jako vhodné lesy na živných a kyselých stanovištích nižších, středních a vyšších poloh. Takto vybrané lesy by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Podklady pro mapovou vrstvu potenciálu lesních těžebních zbytků z lesních porostů jsou založeny na bonitě stanoviště, lesních hospodářských plánech (LHP), které vycházejí z tzv. souborů lesních typů (SLT). SLT dovolují na lesních pozemcích systémové zhodnocení rizik odběru lesní biomasy - environmentální, technická a ekonomická, využitelnost biomasy i vliv odběru na porosty, lesní půdy a živiny. Z těchto dat lze velmi detailně určit potenciál lesa podle toho, jak bude probíhat mýtní těžba dřeva.<br /> <br /> Dle aktuálních dat v datovém centru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství lesních těžebních zbytků, které po těžbě vzniknou. Není ovšem možné využívat lesní biomasu ze všech lesů v ČR, proto jsou do výpočtu zahrnuta omezení ve dvou krocích.<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Jako základní jednotka pro rozlišení bylo zvoleno katastrální území (KÚ). Využitelnost objemu dostupné zbytkové hmoty závisí na druhu těžby, stanovištních a terénních poměrech a volbě technologie. Z praktických zkušeností se pohybuje využití LTZ mechanizovaným sběrem na úrovni cca 80%. Ponechané LTZ spolu s pařezy, kořeny, listím a jehličím se rozkládají a vrací do půdy živiny.<br /> <br /> Výchozí fyzikální jednotkou pro přepočty množství dřevní hmoty je v podmínkách České republiky vzhledem k tradičnímu lesnickému vykazování vždy jednotka objemu metr kubický (m3). Systém lesního hospodářství je založen na této jednotce již více než 100 let. Pro lesní těžební zbytky se používá ještě prostorový metr (rovnané dříví) a pro štěpky prostorový metr sypaný. Dalším nezbytným krokem je převod na jednotku hmotnosti – tuna. Přepočet objemu dříví na hmotnost je vždy komplikován proměnlivou vlhkostí dřeva, a proto přepočítáváme LTZ na tunu zcela suchého materiálu (tsuš). Vyjádření v sušině je vhodné pro srovnání v přehledech na národní a mezinárodní úrovni. V praxi se samozřejmě zjišťuje přesněji vlhkost LTZ i štěpky, což je důležité při prodeji, dopravě i spalování.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je kalkulace dostupného množství LTZ, tedy celková zásoba hmoty s průměrem na čepu do 7 cm (těžební zbytky, stromové vršky a větve). Kromě údajů o dostupném množství energetických zdrojů dendromasy je pro každé katastrální území vypracována analýza dostupnosti pro dopravu. Modelový výpočet hlavních dopravních parametrů byl odvozen z plochy katastrálních území, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a délky cest.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> '''V budoucnu je vhodné definovat:'''<br /> <br /> *GPS odvozní místa na lesních cestách tak, aby bylo možné precizovat logistické kalkulace:<br /> **lokálního předzpracování - fragmentace – štěpkovač, drtič<br /> **lokální rychlá pyrolýza a zkapalnění na tzv. bioolej<br /> **případná vhodná lokalizace pyrolýzní jednotky<br /> **převozu vlhké dendromasy k dalšímu zpracování (fragmentace, sušení…)<br /> **sušení dendromasy na místě<br /> *definovat rizika odběru LTZ v dané lokalitě<br /> *definovat vhodnost výchovných zásahů v porostech – probírky<br /> <br /> To vše ale vyžaduje napojení ekonomických parametrů do této vrstvy.<br /> <br /> == PREZENTACE ==<br /> {{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/04_LTZ_V2.pptx&amp;embedded=true|600|400|1}}<br /> [[Category:Potenciál]]<br /> [[Category:Biomasa]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:35:16Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:34:34Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/01_PF_V1.pptx&amp;embedded=true|600|400|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:33:56Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/01_PF_V1.pptx&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:33:18Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http:restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/01_PF_V1.pptx&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:32:56Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http:restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/01_PF_V1&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:30:08Z

<p>Skladnik: Zrušena verze 221 od uživatele Skladnik (diskuse)</p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:21:32Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:19:46Z

<p>Skladnik: Zrušena verze 219 od uživatele Skladnik (diskuse)</p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:15:03Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:14:05Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>{{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt&amp;embedded=true|300|300|1}}<br /> == Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T11:13:37Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]<br /> <br /> {{#iDisplay:https://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt&amp;embedded=true|300|300|1}}</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T10:44:38Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]<br /> <br /> {{#iDisplay:http://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt|300|300|1}}</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Encyklopedie_RESTEPII 2014-02-05T10:41:28Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>== Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice ==<br /> [[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br /> [[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br /> Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br /> <br /> Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br /> <br /> Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br /> <br /> == Aplikované datové vrstvy ==<br /> === Potenciál ===<br /> <br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Biomasa]]<br /> **[[Rychle rostoucí dřeviny]]<br /> **[[Energetické plodiny]]<br /> **[[Zemědělské rezidua]]<br /> **[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br /> **[[Odpady]]<br /> **[[Řasy a sinice]]<br /> *[[Slunce]]<br /> **[[Fotovoltaika]]<br /> **[[Fototermika]]<br /> *[[Vítr]]<br /> *[[Voda]]<br /> *[[Geotermální energie]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Ochrana půdy]]<br /> **[[Vodní eroze]]<br /> **[[Větrná eroze]]<br /> **[[Acidifikace]]<br /> **[[Utužení]]<br /> **[[Cp]]<br /> **[[Třídy ochrany]]<br /> **[[GAEC 1]]<br /> **[[GAEC 2]]<br /> **[[GAEC 5]]<br /> **[[GAEC 8]]<br /> **[[Bodová výnosnost]]<br /> *[[Ochrana vody]]<br /> **[[Nitrátová směrnice]]<br /> **[[GAEC 11]]<br /> *[[Územní ochrana]]<br /> *[[Druhová ochrana]]<br /> *[[Ochrana Ovzduší]]<br /> *[[Dotační stimuly]]<br /> **[[LFA]]<br /> **[[Agroenvironmentální opatření]]<br /> *[[Daňové stimuly]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> === Fakta a specifikace regionu ===<br /> <br /> &lt;big&gt;<br /> *[[Obyvatelstvo]]<br /> *[[Potraviny]]<br /> *[[Energetika]]<br /> *[[Distribuční sítě]]<br /> *[[Technologie]]<br /> *[[Zemědělská produkce]]<br /> **[[Hospodářská zvířata]]<br /> *[[Logistika]]&lt;/big&gt;<br /> <br /> == Dílčími cíli projektu jsou: ==<br /> Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br /> <br /> Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br /> <br /> Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br /> <br /> == Partneři projektu==<br /> <br /> * [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br /> * [[CZ BIOM]]<br /> * [[ČZU]]<br /> * [[Eco Trend s.r.o.]]<br /> <br /> == Odkazy ==<br /> <br /> [http://www.restep.cz www.restep.cz]<br /> <br /> {{#iDisplay:http://docs.google.com/gview?url=http://www2.ensc.sfu.ca/grad/theses/tips/Effective_presentation.ppt&amp;embedded=true|300|300|1}}</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=MediaWiki:Sidebar 2014-02-05T08:43:23Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div><br /> * navigation<br /> ** mainpage|mainpage-description</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=MediaWiki:Sidebar 2014-02-05T08:42:48Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div><br /> * navigation<br /> ** mainpage|mainpage-description<br /> <br /> [[Soubor:LFA.jpg|náhled]|dfgdfg]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Bodov%C3%A1_v%C3%BDnosnost 2014-02-05T08:30:24Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:BV.jpg|thumb|400px|Bodová výnosnost půd]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Vrstva bodové výnosnosti poskytuje informaci o kvalitě a výnosnosti půd na základě souhrnu informací o vybraném zemědělském území. Výchozí ukazatel je charakteristika jednotlivých Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) včetně jejich ekologických a ekonomických informací.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva poskytuje rychlý přehled o kvalitě půdy a jejích ekonomických ukazatelích. Je rozdělena do 10 kategorií.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Kategorie bodové výnosnosti půd<br /> |- <br /> ! width=400px | Bodová výnosnost<br /> ! width=400px | Popis bodové výnosnosti<br /> |- <br /> | 6 - 11<br /> | produkčně nevýznamné<br /> |- <br /> | 11 - 28,2<br /> | produkčně málo významné<br /> |- <br /> | 28,2 - 43,7<br /> | velmi málo produkční<br /> |- <br /> | 43,7 - 58,4<br /> | málo produkční<br /> |- <br /> | 58,4 - 65,3<br /> | méně produkční<br /> |- <br /> | 65,3 - 73,1<br /> | středně produkční<br /> |- <br /> | 73,1 - 81,0<br /> | produkční<br /> |- <br /> | 81,0 - 89,0<br /> | velmi produkční<br /> |- <br /> | 89,0 - 97,0<br /> | vysoce produkční<br /> |- <br /> | 97,0 - 100<br /> | vysoce produkční se stabilizovanými výnosy<br /> |}<br /> <br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Kvalita půdy je hodnocena prostřednictvím výnosnosti půdy. Výnosnost půdy (čistý výnos) je základním ukazatelem půdně klimatických a ekologicko-ekonomických podmínek. Je to rozdíl mezi normativními výnosy z rostlinné výroby a normativními náklady, vynaloženými na jejich dosažení. Hodnota výnosnosti půdy je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6-100 bodů. Spodní hodnota 6 bodů byla stanovena na základě potřeby zajistit bodovou hodnotu v dostatečné výši po uplatnění všech srážek, které se na pozemku mohou vyskytnout. Nejnižší hodnotu 6 bodů (minimální výnosnost -2 500 Kč/ha) má travní porost v chladném, vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou pod 5°C, v hlubokých stržích s velmi příkrými svahy nad 30%, kde je půda nevhodná pro zemědělskou výrobu, a měla by být zalesněna. Průměrná hodnota výnosnosti v ČR dosahuje 42,2 bodů (+2 482 Kč/ha). Nejvyšší hodnotu 100 bodů (+10 750 Kč/ha) má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9°C, na úplné rovině bez možnosti plošné vodní eroze. Jsou to půdy vhodné pro pěstování intenzivních tržních plodin, cukrovky či zeleniny.<br /> Pro vyjádření produkční schopnosti půdy byly využity výnosy hlavních zemědělských plodin pěstovaných v ČR (obiloviny, kukuřice, cukrovka, brambory, řepka, krmné plodiny, travní porosty).<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií bodové výnosnosti půd a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_8 2014-02-05T08:29:48Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:GAEC8.jpg|thumb|400px|GAEC8 - Kategorizace závažnosti porušení]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> Cílem standardu GAEC 8 je ochrana trvalých travních porostů před rozoráním.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Tento standard řeší problematiku ochrany trvalých travních porostů z důvodu jejich ochranné funkce proti vodní a větrné erozi půdy, příznivého ovlivnění množství a kvality povrchové a podzimní vody, napomáhání zadržování srážek a zpomalení jejich odtoku, akumulace půdní organické hmoty a ochrany biodiverzity.<br /> <br /> Standard definuje zákaz rozorání trvalých travních porostů a stanovuje závažnost porušení tohoto standardu.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vymezení míry porušení standardu vychází ze stanovení závažnosti porušení, které byla ohodnocena na základě příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ) a sklonitosti pozemku.<br /> <br /> Porušení tohoto standardu je vyhodnoceno jako závažné, pokud k němu došlo na pozemcích:<br /> <br /> Se sklonitostí nad 7°<br /> S HPJ s vysokou vsakovací schopností (04, 05, 13, 16, 17, 21, 22, 27, 29-32, 34, 36-38, 40, 42, 55)<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy s vymezením závažnosti porušení standardu GAEC 8 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělcům hospodařícím v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_5 2014-02-05T08:29:09Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:GAEC5.jpg|thumb|400px|GAEC5 - Kategorizace závažnosti porušení]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Cílem standardu GAEC 5 je ochrana struktury půdy.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Tento standard řeší problematiku struktury a utužení půdy. Utužení půdy vede k zásadnímu zhoršení fyzikálních vlastností půdy (především struktury, pórovitosti a propustnosti) a narušení biologické aktivitě v půdě.<br /> <br /> Standard definuje podmínky, za kterých by na půdě neměl docházet k pojezdům zemědělské mechanizace a dále stanovuje výjimky z těchto podmínek. Jednou z těchto výjimek je vlastní sklizeň plodiny, druhou regulace vybraných invazivních rostlin dle GAEC7.<br /> <br /> Vrstva vymezuje kategorie závažnosti porušení tohoto standardu.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vymezení míry porušení standardu vychází ze stanovení závažnosti porušení, které byla ohodnocena na základě příslušnost k hlavní půdní jednotce (HPJ).<br /> <br /> Rozsah porušení je velký, závažnost střední a porušení je trvalé na HPJ č. 17,31 a 5<br /> Rozsah porušení je velký, závažnost vysoká a porušení je trvalé na HPJ č. 29, 33, 65 a 70<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy s vymezením závažnosti porušení standardu GAEC 5 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělcům hospodařícím v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=GAEC_2 2014-02-05T08:28:02Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:GAEC2.jpg|thumb|400px|Standard GAEC2]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Cílem standardu GAEC 2 je ochrana půdy před vodní erozí a ochrana komunikací a dalších staveb před zaplavením nebo zanesením splavenou půdou.<br /> <br /> Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou definovány v nařízeních vlády jednotlivých dotačních titulů a jejich dodržování je pro zemědělce v České republice povinné od roku 2004. Hospodaření v souladu se standardy GAEC je jednou z podmínek poskytnutí plné výše přímých plateb, zvláštních podpor, některých podpor z osy II programu rozvoje venkova a některých podpor společné organizace trhu s vínem. Standardy GAEC individuálně definují členské země Evropské unie na základě rámce stanoveného v příloze č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jež obsahuje 5 tematických okruhů (eroze půdy, organické složky půdy, struktura půdy, minimální úroveň péče, ochrana vody a hospodaření s ní). V České republice se uplatňuje 11 standardů GAEC.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Tento standard řeší problematiku protierozní ochrany půdy stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách.<br /> <br /> Pro vymezení kategorií erozní ohroženosti půd je využito nejen kritérium sklonitosti svahu, ale i další faktory jako je délka svahu po spádnici, erodovatelnost půdy, faktor přívalových dešťů, faktor protierozního opatření a faktor ochranného vlivu vegetace.<br /> <br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na silně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> nebudou pěstovány širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok<br /> porosty obilnin a řepky olejné budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí<br /> Vrstva definuje způsob hospodaření na mírně erozně ohrožené půdě následovně:<br /> <br /> porosty širokořádkových plodin kukuřice, brambor, řepy, bobu setého, sóji, slunečnice a čiroku budou zakládány pouze s půdoochrannými technologiemi<br /> Standard dále definuje specifické podmínky, kdy nemusí být výše uvedený způsob hospodaření dodržen.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Použitá data<br /> |- <br /> ! width=300px | Data výpočtu<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | Gp – maximální přípustná ztráta půdy<br /> | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. <br /> |- <br /> | R – faktor erozní účinnosti přívalového deště<br /> | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt;.cm.h&lt;sup&gt;-1&lt;/sup&gt; (Janeček, 2007).<br /> |- <br /> | K – faktor erodovatelnosti půdy<br /> | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.)<br /> |- <br /> | LS – faktor délky a sklonu svahu<br /> | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |- <br /> | P – faktor účinnosti protierozních opatření<br /> | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1<br /> |}<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vymezení erozní ohroženosti vychází z analýzy Maximálních přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp). Z vypočítaných hodnot faktoru Cp, po zohlednění dalších aspektů ze strany MZe ČR, byly nastaveny limity pro vymezení erozně ohrožených ploch.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je vrstva vymezující plochy orné půdy s nutností dodržovat standard GAEC 2 a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o vymezení standardu GAEC 2 a definovaném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Aktuální nastavení limitů a doporučeného hospodaření vychází z implementace legislativy Evropské unie do právního řádu České republiky. Nastavení standardů je v kompetenci MZe ČR a vychází z doporučení odborníků na danou problematiku s přihlédnutím k ekonomickým či jiným specifickým možnostem zemědělcům hospodařícím v ČR. Při změně legislativy či jiných aspektů dojde k aktualizaci vrstvy.<br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=T%C5%99%C3%ADdy_ochrany 2014-02-05T08:27:24Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:to.jpg|thumb|400px|Třídy ochrany zemědělského půdního fondu]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Třídy ochrany zemědělského půdního fondu jsou vyhlášeny z důvodu ochrany úrodných půd, zajištění zemědělské výroby a ochrany životního prostředí. Zajištění dodržování ochrany ZPF je ošetřeno i legislativně. Proto je třeba pro vykonávání dalších aktivit na ZPF tuto vrstvu vzít v úvahu.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Třídy ochrany zemědělského půdního fondu stanovuje vyhláška MŽP 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, ve znění vyhlášky č. 150/2013 Sb.. Definuje se 5 tříd ochrany na základě zatřídění do BPEJ.<br /> <br /> '''I. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.<br /> <br /> '''II. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné ze ZPF a to s ohledem na územní plánování, jen podmíněně využitelné pro stavební účely.<br /> <br /> '''III. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – v jednotlivých klimatických regionech se jedná převážně o půdy vyznačující se průměrnou produkční schopností, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby využití.<br /> <br /> '''IV. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – zahrnuje v rámci jednotlivých klimatických regionů převážně půdy s podprůměrnou produkční schopností, jen s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu a i jiné nezemědělské účely.<br /> <br /> '''V. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – sdružuje zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností, jako jsou mělké půdy, hydromorfní půdy, silně skeletovité a silně erozně ohrožované. Tyto půdy jsou většinou pro zemědělské účely postradatelné. Lze připustit i jiné, efektivnější, využití než zemědělské. Jedná se zejména o půdy s nízkým stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vlastní metodika vymezení tříd ochrany vychází z vyhlášky č. 48/2011 Sb. v platném znění.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých tříd ochrany a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o možném způsobu nakládání s těmito půdami.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení, na základě platné legislativy<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=T%C5%99%C3%ADdy_ochrany 2014-02-05T08:27:05Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:to.jpg|thumb|400px|Třídy ochrany ZPF]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Třídy ochrany zemědělského půdního fondu jsou vyhlášeny z důvodu ochrany úrodných půd, zajištění zemědělské výroby a ochrany životního prostředí. Zajištění dodržování ochrany ZPF je ošetřeno i legislativně. Proto je třeba pro vykonávání dalších aktivit na ZPF tuto vrstvu vzít v úvahu.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Třídy ochrany zemědělského půdního fondu stanovuje vyhláška MŽP 48/2011 Sb. ze dne 22. února 2011, ve znění vyhlášky č. 150/2013 Sb.. Definuje se 5 tříd ochrany na základě zatřídění do BPEJ.<br /> <br /> '''I. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně na rovinatých nebo jen mírně sklonitých pozemcích, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně pro záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.<br /> <br /> '''II. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné ze ZPF a to s ohledem na územní plánování, jen podmíněně využitelné pro stavební účely.<br /> <br /> '''III. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – v jednotlivých klimatických regionech se jedná převážně o půdy vyznačující se průměrnou produkční schopností, které je možné využít v územním plánování pro výstavbu a jiné nezemědělské způsoby využití.<br /> <br /> '''IV. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – zahrnuje v rámci jednotlivých klimatických regionů převážně půdy s podprůměrnou produkční schopností, jen s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu a i jiné nezemědělské účely.<br /> <br /> '''V. třída ochrany zemědělského půdního fondu''' – sdružuje zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), které představují půdy s velmi nízkou produkční schopností, jako jsou mělké půdy, hydromorfní půdy, silně skeletovité a silně erozně ohrožované. Tyto půdy jsou většinou pro zemědělské účely postradatelné. Lze připustit i jiné, efektivnější, využití než zemědělské. Jedná se zejména o půdy s nízkým stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území.<br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vlastní metodika vymezení tříd ochrany vychází z vyhlášky č. 48/2011 Sb. v platném znění.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých tříd ochrany a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o možném způsobu nakládání s těmito půdami.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení, na základě platné legislativy<br /> <br /> <br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Maxim%C3%A1ln%C3%AD_p%C5%99%C3%ADpustn%C3%A9_hodnoty_faktoru_ochrann%C3%A9ho_vlivu_vegetace_(Cp) 2014-02-05T08:26:38Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:Cp2.jpg|thumb|400px|Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace]]<br /> &lt;big&gt;<br /> == Cp - Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi (Cp) ==<br /> &lt;/big&gt;<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Vrstva vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Názorně zobrazuje a doporučuje vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Slouží jako podklad pro ochranu půdy před degradací<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Hodnoty Cp jsou rozděleny do 5 kategorií (Tabulka 1), pro které lze dle metodik (Janeček et al. 2007, Hůla et al. 2003) určit kombinaci konkrétních vhodných organizačních nebo agrotechnických opatření.<br /> <br /> První a zároveň nejvíce potenciálně erozně ohroženou skupinou jsou území s maximální přípustnou hodnotou faktoru Cp do 0,005. Aby nebyla tato hodnota překročena, je doporučeno převést tyto plochy do kategorie trvalých travních porostů. Druhou skupinou jsou území s hodnotou do 0,02, pro něž je rovněž doporučeno jednoznačné řešení za účelem snížení erozní ohroženosti, a to pěstování víceletých pícnin, např. jetele a vojtěšky. U dalších kategorií je doporučení uvedeno pouze rámcově z důvodu rozmanitosti přírodních podmínek, zejména klimatických, ve kterých se jednotlivé pozemky spadající do stejné kategorie nacházejí.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Kategorie erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace<br /> |- <br /> ! width=50px | Kategorie Cp<br /> ! width=100px | Hodnoty Cp<br /> ! width=150px | Kategorie erozní ohroženosti<br /> ! width=500px | Doporučení<br /> |- <br /> | 1<br /> | méně než 0,005<br /> | nejohroženější<br /> | převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty<br /> |- <br /> | 2<br /> | 0,005 - 0,02<br /> | silně ohrožené<br /> | pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky<br /> |- <br /> | 3<br /> | 0,02 - 0,2<br /> | ohrožené<br /> | vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií<br /> |- <br /> | 4<br /> | 0,2 - 0,6<br /> | mírně ohrožené<br /> | pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií<br /> |- <br /> | 5<br /> | více než 0,6<br /> | bez ohrožení<br /> | bez omezení<br /> |}<br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Použitá data při výpočtu erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace<br /> |- <br /> ! width=300px | Data výpočtu<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | Gp – maximální přípustná ztráta půdy<br /> | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. <br /> |- <br /> | R – faktor erozní účinnosti přívalového deště<br /> | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1 (Janeček, 2007).<br /> |- <br /> | K – faktor erodovatelnosti půdy<br /> | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.)<br /> |- <br /> | LS – faktor délky a sklonu svahu<br /> | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |- <br /> | P – faktor účinnosti protierozních opatření<br /> | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1<br /> |}<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů:<br /> <br /> '''G = R x K x L x S x C x P'''<br /> <br /> kde:<br /> G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1),<br /> R – faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii, úhrnu a intenzitě erozně nebezpečných dešťů,<br /> K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty v ornici a propustnosti půdního profilu,<br /> L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí,<br /> S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí,<br /> C – faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice,<br /> P – faktor účinnosti protierozních opatření.<br /> Výše uvedený vztah byl převeden na rovnici, ve které je neznámou faktor ochranného vlivu vegetace (Cp):<br /> <br /> '''Cp = Gp / ( R x K x L x S x P )'''<br /> <br /> Za hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) byly dosazeny hodnoty maximální přípustné ztráty půdy (Gp), která by na pozemcích o dané hloubce neměla být překročena. Pozemky na mělké půdě mají maximální přípustnou hodnotu Gp = 1 t.ha-1.rok-1, na pozemcích se středně hlubokou půdou by neměly hodnoty přípustné ztráty půdy přesahovat Gp = 4 t.ha-1.rok-1 a na pozemcích s hlubokými půdami hodnotu Gp = 10 t.ha-1.rok-1.<br /> <br /> Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro Českou republiku R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1.<br /> <br /> Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu.<br /> <br /> Faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 se sklonem 9 %. Pro výpočet LS faktoru byl využit model USLE 2D.<br /> <br /> Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí a doporučeném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Maxim%C3%A1ln%C3%AD_p%C5%99%C3%ADpustn%C3%A9_hodnoty_faktoru_ochrann%C3%A9ho_vlivu_vegetace_(Cp) 2014-02-05T08:26:25Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:Cp.jpg|thumb|400px|Maximální přípustná hodnota faktoru ochranného vlivu vegetace]]<br /> &lt;big&gt;<br /> == Cp - Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi (Cp) ==<br /> &lt;/big&gt;<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Vrstva vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Názorně zobrazuje a doporučuje vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Slouží jako podklad pro ochranu půdy před degradací<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Hodnoty Cp jsou rozděleny do 5 kategorií (Tabulka 1), pro které lze dle metodik (Janeček et al. 2007, Hůla et al. 2003) určit kombinaci konkrétních vhodných organizačních nebo agrotechnických opatření.<br /> <br /> První a zároveň nejvíce potenciálně erozně ohroženou skupinou jsou území s maximální přípustnou hodnotou faktoru Cp do 0,005. Aby nebyla tato hodnota překročena, je doporučeno převést tyto plochy do kategorie trvalých travních porostů. Druhou skupinou jsou území s hodnotou do 0,02, pro něž je rovněž doporučeno jednoznačné řešení za účelem snížení erozní ohroženosti, a to pěstování víceletých pícnin, např. jetele a vojtěšky. U dalších kategorií je doporučení uvedeno pouze rámcově z důvodu rozmanitosti přírodních podmínek, zejména klimatických, ve kterých se jednotlivé pozemky spadající do stejné kategorie nacházejí.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Kategorie erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace<br /> |- <br /> ! width=50px | Kategorie Cp<br /> ! width=100px | Hodnoty Cp<br /> ! width=150px | Kategorie erozní ohroženosti<br /> ! width=500px | Doporučení<br /> |- <br /> | 1<br /> | méně než 0,005<br /> | nejohroženější<br /> | převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty<br /> |- <br /> | 2<br /> | 0,005 - 0,02<br /> | silně ohrožené<br /> | pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky<br /> |- <br /> | 3<br /> | 0,02 - 0,2<br /> | ohrožené<br /> | vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií<br /> |- <br /> | 4<br /> | 0,2 - 0,6<br /> | mírně ohrožené<br /> | pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií<br /> |- <br /> | 5<br /> | více než 0,6<br /> | bez ohrožení<br /> | bez omezení<br /> |}<br /> == Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 2:&lt;/b&gt; Použitá data při výpočtu erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace<br /> |- <br /> ! width=300px | Data výpočtu<br /> ! width=500px | Popis dat + zdroj<br /> |- <br /> | Gp – maximální přípustná ztráta půdy<br /> | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. <br /> |- <br /> | R – faktor erozní účinnosti přívalového deště<br /> | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1 (Janeček, 2007).<br /> |- <br /> | K – faktor erodovatelnosti půdy<br /> | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.)<br /> |- <br /> | LS – faktor délky a sklonu svahu<br /> | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).<br /> |- <br /> | P – faktor účinnosti protierozních opatření<br /> | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1<br /> |}<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů:<br /> <br /> '''G = R x K x L x S x C x P'''<br /> <br /> kde:<br /> G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1),<br /> R – faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii, úhrnu a intenzitě erozně nebezpečných dešťů,<br /> K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty v ornici a propustnosti půdního profilu,<br /> L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí,<br /> S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí,<br /> C – faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice,<br /> P – faktor účinnosti protierozních opatření.<br /> Výše uvedený vztah byl převeden na rovnici, ve které je neznámou faktor ochranného vlivu vegetace (Cp):<br /> <br /> '''Cp = Gp / ( R x K x L x S x P )'''<br /> <br /> Za hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) byly dosazeny hodnoty maximální přípustné ztráty půdy (Gp), která by na pozemcích o dané hloubce neměla být překročena. Pozemky na mělké půdě mají maximální přípustnou hodnotu Gp = 1 t.ha-1.rok-1, na pozemcích se středně hlubokou půdou by neměly hodnoty přípustné ztráty půdy přesahovat Gp = 4 t.ha-1.rok-1 a na pozemcích s hlubokými půdami hodnotu Gp = 10 t.ha-1.rok-1.<br /> <br /> Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro Českou republiku R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1.<br /> <br /> Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu.<br /> <br /> Faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 se sklonem 9 %. Pro výpočet LS faktoru byl využit model USLE 2D.<br /> <br /> Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí a doporučeném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> <br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Utu%C5%BEen%C3%AD 2014-02-05T08:25:27Z

<p>Skladnik: </p> <hr /> <div>[[Image:ut.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením]]<br /> == ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==<br /> <br /> Utužení půd neboli pedokompakce je závažnou degradací půd. Jedná se o degradaci fyzikálních půdních vlastností a úzce souvisí s rozpadem půdní struktury. V důsledku utužení pak dochází ke snížení pórovitosti, ke zvýšení objemové hmotnosti, ke zhoršení schopnosti infiltrace vody, propustnosti půdy a ke snížení retenční vodní kapacity.<br /> <br /> Hlavním způsobem ochrany půd proti tomuto degradačnímu procesu je prevence, která spočívá zejména ve správném obhospodařování půdy. Měly by být dodržovány správné vlhkostní podmínky při zpracování půd; kultivace by měla probíhat jen za vhodných (raději sušších) vlhkostních podmínek. Je třeba též snížit kontaktní tlaky zemědělské techniky na půdu a snížit počet přejezdů na poli (např. bezorebné hospodaření, řízené přejezdy v kolejových meziřádkách, vyloučení dopravy po poli, sloučení polních operací). Orba by měla být prováděna na různou hloubku podle potřeby jednotlivých plodin. Ke zvýšení odolnosti půd proti utužení přispívají také opatření, kterými se zlepšuje stav půdní struktury.<br /> <br /> Z důvodů ochrany půdy je třeba k této vrstvě přihlížet a zvolit potřebná opatření odpovídající stupni degradace.<br /> <br /> == POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==<br /> <br /> Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;<br /> |+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Kategorie potenciální zranitelnosti spodních vrstev půdy utužením<br /> |- <br /> ! width=200px | kategorie<br /> ! width=400px | potenciální zranitelnost<br /> |- <br /> | 1<br /> | zanedbatelná<br /> |- <br /> | 2<br /> | nízká<br /> |- <br /> | 3<br /> | nižší střední<br /> |- <br /> | 4<br /> | vyšší střední<br /> |- <br /> | 5<br /> | vysoká<br /> |- <br /> | 6<br /> | nehodnoceno<br /> |}<br /> <br /> <br /> == POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==<br /> <br /> Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..<br /> <br /> == METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==<br /> <br /> Vyhodnocení vycházelo z charakteristik, které jsou součástí datové báze BPEJ. Jedná se o zrnitost, která je vyjádřena obsahem I. zrnitostní kategorie (frakce pod 0,01 mm); obsahem jílu (částice pod 0,001 mm, respektive pro některé výpočty &lt; 0,002 mm), objemovou hmotností (redukovaná), g.m-3; strukturou půdy, celkovou pórovitostí a jednotlivými kategoriemi pórů (především kapilárních). Jako nejlépe aplikovatelné se osvědčily výsledky získané vyhodnocením pórovitosti.<br /> <br /> == VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==<br /> <br /> Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd utužením a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či zvolením speciálního způsobu hospodaření.<br /> <br /> == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==<br /> Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br /> [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br /> [[Category:Ochrana půdy]]</div>

Skladnik