<?xml version="1.0"?>
<api>
  <query-continue>
    <allpages gapcontinue="Skládky_komunálního_odpadu" />
  </query-continue>
  <query>
    <pages>
      <page pageid="26" ns="0" title="Rychle rostoucí dřeviny">
        <revisions>
          <rev contentformat="text/x-wiki" contentmodel="wikitext" xml:space="preserve">== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==
[[Category:Potenciál]]
[[Category:Biomasa]]
RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy v ČR. Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy.

Výhody RRD jsou především v předpověditelné a relativně stabilní dodávce biomasy v průběhu 7 obmytí po 3 letech – tedy v horizontu 21 let. Kromě této výhody z pohledu stability primárního zdroje, mají RRD i další výhody, protože z biomasy lze vyrobit jak elektrickou, tepelnou tak kombinovanou energii nebo pohonné hmoty.

RRD je biotop, který má svoji krajinotvornou i biotopovou hodnotu. Použití RRD je vhodné z hlediska remediace kontaminované půdy či z hlediska zpevňování břehů meandrujících toků svým kořenovým systémem. Výzkum probíhá také v oblasti kombinovaného přístupu produkce RRD a potravinových plodin - tzv. Agroforestry.

Cílené pěstování RRD dosahuje slušného vytížení plochy. Na nejvhodnějších půdách v rozmezí 10-15 tun sušiny/ha/rok. Navíc využití rychle rostoucích dřevin je dobře technicky zvládnutelné a v případě přebytku se dá dendromasa dlouhodobě skladovat. Nepodléhá tedy okamžité spotřebě.

== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==

Vrstva slouží k hmotnostnímu a energetickému vyjádření hodnoty této dendromasy v regionu. Dle bonity půdního fondu z ní lze vyčíst vhodnost půdy pro tyto plodiny s předpokládanou výnosností jak v hmotnostním, tak v energetickém vyjádření.

== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==

Základem této vrstvy je bonitace půdního fondu ČR dle metodologie VÚMOP, v.v.i. a definice BPEJ kódu resp. prvního trojčíslí tzv. HPKJ – hlavní půdně klimatické jednotky.

V návaznosti na tyto charakteristiky probíhají výzkumy výtěžnosti v takto definovaných půdních podmínkách. Byla použita metodika stanovení výnosnosti na konkrétní HPKJ dle publikace ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger,kde podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ).

== METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==

Publikovaná tabulka VUKOZ byla zpracována do tabulkové databázové formy. Vhodných 539 HPKJ bylo rozděleno do 6 tříd výnosnosti resp. skupin vhodnosti viz tabulka


{| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;
|+&lt;b&gt;Tabulka č. 1:&lt;/b&gt; Rozdělení kategorií výnosnosti RRD&lt;br&gt;
|- 
!  Třída
!  colspan=&quot;3&quot; | Výnosnost (t/ha/rok)
!  Počet HPKJ
|- 
! &amp;nbsp;
! min.
! průměr
! max.
! &amp;nbsp;
|- 
| Nepříznivá I.
| 0
|  méně než 2
| 3 
| 31
|- 
| Nepříznivá II.
| 0
|  méně než 3
| 4 
| 1366
|- 
| Podprůměrná
| 4
| 5,5 
| 6,5 
| 119
|- 
| Průměrná
| 6
| 7,5 
| 8,5 
| 110
|- 
| Nadprůměrná
| 8
| 10 
| 12 
| 113
|- 
| Optimální
| 11
| 12 
| 14 
| 30
|}


'''Čísla vychází z výnosů biomasy doporučených klonů RRD podle tabulky VÚKOZ. Další podružné faktory s vlivem na aplikaci RRD:'''

*Klimatický region → limitující faktor z hlediska vhodnosti výsadby (např.: nejvhodnější = KR 6, nevhodný = KR 0)
*Sklonitost → limitující pro techniku a míru obdělávání, zvyšuje náklady pěstitele (u velkých plantáží podíl mechanizovaných prací až 90%!!!)
*Expozice → souvisí s KR, např. u jižního svahu dochází k vysychání půdy
*Hloubka půdy →minimální hloubka po zorání je 40 cm pro sázení řízků
*Skeletovitost →není problém v případě, že nezpůsobuje vysychání půdy

== VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==

Výstupem je celkový potenciál předpokládané výnosnosti v energetických a objemových jednotkách, podle jednotlivých HPKJ kódu v analyzovaném regionu. Uživatel získá prvotní informaci o potenciálu RRD v daném regionu. Včetně etalonového srovnání vhodnosti regionu. Toto srovnání umožní uživateli rychlou orientaci, jestli z hlediska RRD je analyzované území lepší či horší než průměr v kraji či republice. Interaktivita se projeví v možnosti uživatele akceptovat v energetickém plánu tyto plochy k tomuto účelu (zřízení plantáže RRD) či nikoli. Ve výsledném formátu taky vyčíslit a vizualizovat jak významná je možnost RRD v kontextu jiných OZE v regionu.

== ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==

Dynamika změn půdního fondu z pohledu RRD je poměrně malá. Nicméně v budoucnu je žádoucí prohloubení kooperace s VÚKOZ a zajištění tak aktualizace výzkumu do systému RESTEP. Nové klony, agroforestry či energetické plodiny a ekonomika procesů je oblastí výzkumu VÚKOZ.</rev>
        </revisions>
      </page>
      <page pageid="29" ns="0" title="Řasy a sinice">
        <revisions>
          <rev contentformat="text/x-wiki" contentmodel="wikitext" xml:space="preserve">== Úvod ==
Řasy (''Algae'') ale také sinice (''Cyanobacteria'') jsou biomasou, do které se vkládají velké naděje. Řasy a sinice jsou fotoautotrofní formy organismů, které žijí jak v sladkých, tak slaných vodách. Tyto organismy, které jsou schopné přeměňovat dostupné anorganické sloučeniny, především CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; na látky organické, mají několik pozitivních vlastností:

*řasy jsou nejrychleji se produkující biomasa na naší planetě
* ke svému růstu potřebují pouze vodu, sluneční svit a CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;
* mají významný obsah proteinů a jsou vhodné ke konzumaci
* jsou vhodné pro farmaceutický a kosmetický průmysl
* jejich energetický obsah je vyšší než u dendromasy
* lze je využít k produkci vodíku
* lze je geneticky modifikovat

Základní produkční postupy jsou buď na otevřených plochách (open pounds) nebo uzavřených prostorách – trubicích (fotobioreaktory). Velkou výhodou řas je likvidace nežádoucího CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;, tudíž se budoucí bioreaktory mohou stavět v blízkosti průmyslových podniků, které odpadní CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; produkují. Nicméně prozatímní masová produkce je příliš nákladná. Ve srovnání s ostatními OZE je její využití pro energetické účely v současné době stále nerentabilní.

== Popis vrstvy ==
Vrstva identifikuje potenciální zdroje CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; v lokalitě a následně vyčísluje adekvátní možnou produkci řas. Z vrstvy lze vyčíst potenciální množství možné produkce v hmotnostních jednotkách, v energetické hodnotě (GJ) a potřebnou plochu k produkci v plošném vyjádření (ha).


== Použitá data ==
Základní přepočet je založen na faktu, že na produkci 1 t biomasy se spotřebuje 1,83 t CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Implementovaná data ohledně dostupnosti CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; využívají databáze bodového znečištění ČHMÚ – REZZO (Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší). Pro představu: průměrně na jednoho obyvatele v ČR připadá produkce 12 t/rok CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Pouze teoreticky, pokud bychom dokázali využít toto množství CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; k produkci řas, vyprodukuje každý 6,5 tun biomasy za rok.


== Metodika  ==
Zkoumáním řasových biotechnologií se v ČR zabývá Mikrobiologická ústav (MBÚ) v Třeboni. Ústav se zabývá optimalizací technologií masové produkce mikrořas. V Třeboni byl nainstalován trubicový bioreaktor, v němž suspenze řas stéká v tenké vrstvě po meandrovitě uspořádaných plochách, dochází tak k turbulenci řas a optimálnímu využití slunečního světla, které je elementární podmínkou produkce řas.

Obecně platí, že čím je větší intenzita slunečního záření, tím je větší produkce řas, za předpokladu, že jsou dodrženy další podmínky, jako je přítomnost vody a CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;. Jelikož v geografických podmínkách České republiky je rozdíl v intenzitě slunečního záření zanedbatelný, byl pro výpočet produkce řas použit jednoduchý vzorec.

'''mmožství řas (t) = suma CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; / koeficient 1,83 t CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt;'''


== Výstupy ==
Výstupy této vrstvy budou ve velmi jednoduché formě:

{| class=&quot;wikitable&quot; border=&quot;1&quot;
|+&lt;b&gt;Tabulka 1:&lt;/b&gt; Ukázka výstupu v aplikaci RESTEP
|- 
!  width=&quot;300px&quot; | Obec/ZÚJ
!  width=&quot;100px&quot; | Produkce CO&lt;sub&gt;2&lt;/sub&gt; (t/rok)
!  width=&quot;100px&quot; | Počet znečišťovatelů REZZO 1
!  width=&quot;100px&quot; | Počet znečišťovatelů REZZO 2
!  width=&quot;100px&quot; | Potenciální produkce biomasy na obyvatele (t/rok)
!  width=&quot;100px&quot; | Potenciální množství energie (GJ/rok)
|- 
| Ostrava - Vítkovice
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
|- 
| Ostrava - Třebová
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
|- 
| Ostrava - Poruba
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
| xxx
|}


==Úzká místa a budoucnost  ==
Energetické využití řas se prozatím z ekonomického pohledu nejeví jako reálna cesta. Nicméně v kombinaci s bio rafinérií a paralelním využitím řas v jiných odvětvích může být tato biomasa řešením i pro energetiku. Prozatím je tato technologická oblast ve fázi intenzivního výzkumu a vývoje směrem k masivní a levné produkci.


==Licence a aktualizace dat ==


== Prezentace ==
Prezentace představuje vrstvu '''řesy a sinice''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.&lt;br /&gt;
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Řasy_sinice.pdf&amp;embedded=true Prezentace Řasy a sinice]


== Expertní popis ==
Pro vrstvu '''řasy a sinice''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.&lt;br /&gt;

[[Category:Biomasa]]
[[Category:Potenciál]]</rev>
        </revisions>
      </page>
    </pages>
  </query>
</api>