Zobrazení zdroje stránky Acidifikace

[[Image:AC_okresy.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost půd acidifikací]]
== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==

Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.

Důsledkem degradace půd acidifikací je především: zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin, zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu, petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný, zvýšení mobility rizikových prvků, snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí, uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení, zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.

Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.

== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==

Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.

{| class="wikitable" border="1"
|+<b>Tabulka 1:</b> Kategorie potenciální zranitelnosti půd acidifikací
|- 
!  width=200px | kategorie
!  width=400px | potenciální zranitelnost
|- 
| 1
| zanedbatelná
|- 
| 2
| nízká
|- 
| 3
| nižší střední
|- 
| 4
| vyšší střední
|- 
| 5
| vysoká
|- 
| 6
| nehodnoceno
|}

== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==

Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..

== METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==

Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.

== VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==

Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.

== ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==

Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.

[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]
[[Category:Ochrana půdy]]