Zobrazení zdroje stránky Uhlíková daň

==1. Úvod ==

Uhlík je přítomen v každém uhlovodíkovém fosilním palivu (uhlí, ropa a zemní plyn). Při oxidaci (spalování) vzniká mimo jiné produkt oxid uhličitý (CO2). Tento plyn patří mezi "skleníkové plyny". Vědci poukazují na soustavné přídavné radiační účinky oxidu uhličitého jakožto skleníkového plynu. V klimatickém systému se nadměrným uvolňováním skleníkových plynů (GHG) vrací do více dlouhovlnné radiace a tudíž zůstává v troposféře i na povrchu země více energie - globální oteplování. Je všeobecná snaha emise uhlíku z fosilních paliv regulovat, ba přímo redukovat na minimum.

'''OBLAST VELKÉ ENERGETIKY (instalovaný výkon nad 20 MW)'''

Jako hlavní pilíř snahy EU o snižování skleníkových plynů byl v roce 2005 zaveden European Union Emissions Trading System (EU ETS)  trh s povolenkami.  Systém byl zaveden ve všech členských zemích EU a taky Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku, přičemž v roce 2013 obchodování se týká více než 11 000 producentů.
Pro všechny členské země EU platí  Directive 2003/96/EC  která dává zemím EU základní rámec v oblasti uhlíkové problematiky.


'''OBLAST MALÉ ENERGETIKY (instalovaný výkon pod 20 MW)'''

EU ETS do určité míry diskriminuje velké producenty energie (především tepla), resp. nepostihuje malé producenty, kteří za svoje emise nejsou nijak postihováni. Na tuto situaci reaguje nový ekonomicko-environmentální nástroj tzv. UHLÍKOVÁ DAŇ (carbon tax).

V květnu 2012 se původně vláda rozhodla zavést v České republice tzv. uhlíkovou daň v rámci balíčku opatření ke snížení schodku veřejných financí. Tato daň se opírá o legislativu Evropské unie. Podle návrhu by nově měly být energetické komodity od roku 2014 daněny dvousložkovou daní. Termín pro zpracování návrhu uhlíkové daně v rámci ČR je určen usnesením vlády do 31. prosince 2012 se zavedením od 1. ledna 2014. Ministerstvo financí ČR se podle dostupných informací vydalo správnou cestou i na základě zahraničních zkušeností a zavede daň jako doplněk existujícího systému emisního obchodování (EU ETS). Uhlíková daň by měla eliminovat základní narušení soutěžního prostředí na trhu s teplem, přinést efektivní nástroj na snižování spotřeby energií do sektorů mimo systém emisního obchodování a zároveň i vylepšit příjmovou stránku rozpočtu.
Uhlíková daň má dvě základní složky 

V současnosti toto opatření je odloženo a prozatím se v ČR o této dani neuvažuje.

Uhlíková daň ve světě především v skandinávských zemích se stala úspěšným nástrojem při snižování CO2.


==2. Popis vrstvy ==

     Uhlíková daň má dvě základní složky:
	Zdanění emisí CO2 emitované při výrobě energie (20 €/tunu)
	Zdanění GJ energie vyrobené z fosilního paliva (0,15 €/GJ)

Přičemž je daná tabulka propočtů energetických a emisních faktorů pro každý druh paliva

Z vrstvy se dá vyčíst vyčíslení nákladů při zavedení daně v ČR ve zvoleném regionu. Tento údaj může přiblížit každoroční nákladovou položku při produkci energie z fosilních paliv. Toto konkrétní vyčíslení může výrazně zvýšit zájem o obnovitelné zdroje energie v regionu.

==3. Použitá data ==

Data jsou z ČHMÚ. Použity soubory REZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3 . 
Tedy emitentů stacionárních zdrojů energie, které lze alespoň částečně nahradit v regionu formou OZE.
Vrstva neobsahuje mobilní zdroje, které nejsou prozatím zadáním projektu. 


Prvním výstupem je stav znečištění na zvoleném územním celku, kde jsou ke každému zdroji adekvátní údaje ve dvou blocích:
TECHNOLOGICKÉ DATA:
-	Druh provozovny
-	Spotřeba paliva
-	Druh paliva
-	Instalovaný výkon  (elektřina, teplo)
-	Reálný výkon (elektřina, teplo) 

ENVIRONMENTÁLNÍ DATA:
-	Skleníkové plyny (metan, N2O, CO2) hmotnostní a procentuální vyčíslení
-	Emise (CO,TZL,NOx,SO2,VOC) hmotnostní a procentuální vyčíslení

==4. Metodika ==

==5. Výstupy ==

Uživatel získá podrobné a lokální data ohledně energetické produkce a zároveň identifikuje znečišťovatele (kdo to je a jakou mírou se podílí a na čem konkrétně). Získá parametrickou hodnotu podílu jednotlivých složek na km2 a obyvatele, kterou může srovnávat s průměrnou hodnotou kraje, republiky či hodnotou v jiné zvolené lokalitě.

Informace je užitečná taky v případě implementace OZE technologií tak, aby nedocházelo k zhoršování ovzduší. Např. vyloučení „zelené“ biomasy tam, kde již je zvýšená koncentrace NOx,…atp.


==6. Úzká místa a budoucnost ==

V oblasti ochrany ovzduší je výhledově perspektivní dbát a rozšiřovat projekt v oblastech:
 
1)	Přesnost a aktuálnost dat

2)	Aktivní kooperace ČHMÚ s projektem RESTEP

3)	Zpřesňování lokalizace stacionárních zdrojů znečištění (GPS souřadnice).

Při aplikaci výšky komínů a implementací povětrnostních map, bude možné lokalizovat znečištění ovzduší s přesným dopadem do lokality.

4.)	Implementace REZZO 4 do projektu.

==7. Licence a aktualizace dat ==

== Prezentace ==

== Expertní posudek ==