Hospodářská zvířata - Historie editací

Lubos v 29. 9. 2014, 14:46

2014-09-29T14:46:44Z

Lubos v 15. 9. 2014, 15:17

2014-09-15T15:17:32Z

Lubos: /* Expertní posudek */

2014-09-02T08:33:11Z

‎Expertní posudek

Lubos: /* Prezentace */

2014-09-02T08:23:57Z

‎Prezentace

Lubos v 21. 8. 2014, 10:59

2014-08-21T10:59:35Z

Lubos v 3. 6. 2014, 07:45

2014-06-03T07:45:14Z

Skladnik v 5. 2. 2014, 15:36

2014-02-05T15:36:17Z

Skladnik v 5. 2. 2014, 15:34

2014-02-05T15:34:08Z

Skladnik v 5. 2. 2014, 15:33

2014-02-05T15:33:45Z

Skladnik v 5. 2. 2014, 07:47

2014-02-05T07:47:38Z

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-==Úvod ==
+== Úvod ==
-−
 Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.
 Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních.
 Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat:
-polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)
+* polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)
-monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).
+* monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).
 Produkce biomasy je závislá na typu ustájení:
-bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)
+* bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)
-stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).
+* stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).
 V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat:
-skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM
+*skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM
-ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic
+*ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic
-prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic
+*prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic
-drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.
+*drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic
-Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu.  Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití.
+== Popis vrstvy ==
 Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.
 Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.
 Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení.
 Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).
 Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů.
-==Úzká místa a budoucnost ==
+== Úzká místa a budoucnost ==
-−
 Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.
@@ Řádka 48: / Řádka 46: @@
 Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.
 ==Licence a aktualizace dat ==
 . Databáze <br />
 == Prezentace ==
 Prezentace představuje vrstvu '''hospodářská zvířata''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />
 == Expertní popis ==
 Pro vrstvu '''hospodářská zvířata''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br />
 [[Category:Fakta a specifikace regionu]]
 [[Category:Zemědělská produkce]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-==1. Úvod ==
+==Úvod ==
 Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.
@@ Řádka 18: / Řádka 18: @@
 drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.
-==2. Popis vrstvy ==
+==Popis vrstvy ==
 Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu.  Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití.
-==3. Použitá data ==
+==Použitá data ==
 Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.
 Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.
-==4. Metodika ==
+==Metodika ==
 Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení.
-==5. Výstupy ==
+==Výstupy ==
 Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).
@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
-==6. Úzká místa a budoucnost ==
+==Úzká místa a budoucnost ==
 Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.
@@ Řádka 48: / Řádka 48: @@
 Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.
-==7. Licence a aktualizace dat ==
+==Licence a aktualizace dat ==
 . Databáze <br />

@@ Řádka 56: / Řádka 56: @@
 Prezentace představuje vrstvu '''hospodářská zvířata''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />
-== Expertní posudek ==
+== Expertní popis ==
 [[Category:Fakta a specifikace regionu]]
 [[Category:Zemědělská produkce]]

← Starší verze		Verze z 2. 9. 2014, 08:23
Řádka 53:		Řádka 53:

	== Prezentace ==		== Prezentace ==
		+
		+	Prezentace představuje vrstvu '''hospodářská zvířata''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />

	== Expertní posudek ==		== Expertní posudek ==

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-== Úvod  (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==
+==1. Úvod ==
 Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný.
@@ Řádka 18: / Řádka 18: @@
 drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.
+==2. Popis vrstvy ==
-== Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) ==
 Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu.  Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití.
+==3. Použitá data ==
-== Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) ==
 Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr.
 Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.
-== Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) ==
+==4. Metodika ==
 Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení.
+==5. Výstupy ==
-== Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) ==
 Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva).
@@ Řádka 40: / Řádka 37: @@
-== Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu) ==
+==6. Úzká místa a budoucnost ==
 Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.
@@ Řádka 51: / Řádka 48: @@
 Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.
-== Licence a aktualizace dat ==
+==7. Licence a aktualizace dat ==
 . Databáze <br />
 [[Category:Fakta a specifikace regionu]]
 [[Category:Zemědělská produkce]]

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2014, 15:36
Řádka 1:		Řádka 1:
−	~~[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg\|thumb\|250px\|Ekologické zemědělství~~
−	~~''Zdroj: wikipedia'']]~~
	== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==		== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2014, 15:34
Řádka 1:		Řádka 1:
−	[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg\|thumb\|250px\|~~Produkt ekologického~~ zemědělství ''Zdroj: wikipedia'']]	+	[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg\|thumb\|250px\|Ekologické zemědělství
		+	''Zdroj: wikipedia'']]
	== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==		== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2014, 15:33
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Image:Ekologicke_zemedelstvi.jpg\|thumb\|250px\|Produkt ekologického zemědělství ''Zdroj: wikipedia'']]
	== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==		== Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==

← Starší verze		Verze z 5. 2. 2014, 07:47
Řádka 51:		Řádka 51:
	Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.		Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.

		+	[[Category:Fakta a specifikace regionu]]
	[[Category:Zemědělská produkce]]		[[Category:Zemědělská produkce]]