Ochrana ovzduší - Historie editací

Lubos: /* Úvod */

2014-11-04T13:58:53Z

‎Úvod

Lubos: /* Použitá data */

2014-11-04T13:58:10Z

‎Použitá data

Lubos: /* Použitá data */

2014-11-04T13:57:30Z

‎Použitá data

Lubos: /* Použitá data */

2014-11-04T13:57:01Z

‎Použitá data

Lubos: /* Použitá data */

2014-11-04T13:55:58Z

‎Použitá data

Lubos v 29. 9. 2014, 13:57

2014-09-29T13:57:46Z

Lubos: Lubos přesunul stránku Ochrana Ovzduší na Ochrana ovzduší

2014-09-29T13:57:29Z

Lubos přesunul stránku Ochrana Ovzduší na Ochrana ovzduší

Lubos v 29. 9. 2014, 12:59

2014-09-29T12:59:37Z

Lubos v 29. 9. 2014, 12:05

2014-09-29T12:05:44Z

Lubos v 15. 9. 2014, 15:10

2014-09-15T15:10:51Z

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 == Úvod ==
-Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:
+Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře.
-−
-*monitoring bodových zdrojů znečištění
-*lokalizace bodových zdrojů znečištění
-*identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.
-*využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO<sub>2</sub>)
-*snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE
-−
 == Popis vrstvy ==

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 == Použitá data ==
-Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:
+Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).
 {| class="wikitable" border="1"
 |+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO

@@ Řádka 47: / Řádka 47: @@
 •	CO: oxid uhelnatý<br />
 •	VOC: těkavé organické látky<br />
 Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): <br />
 •	CO2: oxid uhličitý<br />

@@ Řádka 42: / Řádka 42: @@
 Emise hlavních znečišťujících látek: <br />
-•	TZL: tuhé znečišťující látky
+•	TZL: tuhé znečišťující látky<br />
-•	SO2: oxid siřičitý
+•	SO2: oxid siřičitý<br />
-•	NOx: oxidy dusíku
+•	NOx: oxidy dusíku<br />
-•	CO: oxid uhelnatý
+•	CO: oxid uhelnatý<br />
-•	VOC: těkavé organické látky
+•	VOC: těkavé organické látky<br />
 Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): <br />
-•	CO2: oxid uhličitý
+•	CO2: oxid uhličitý<br />
-•	CH4: metan
+•	CH4: metan<br />
-•	N2O: oxid dusný
+•	N2O: oxid dusný<br />
 ==Metodika ==

@@ Řádka 41: / Řádka 41: @@
 |}
-Emise základních znečišťujících látek:
+Emise hlavních znečišťujících látek: <br />
+•	TZL: tuhé znečišťující látky
-*TZL: tuhé znečišťující látky (ANO)
+•	SO2: oxid siřičitý
-*SO<sub>2</sub>: oxid siřičitý (ANO)
+•	NOx: oxidy dusíku
-*NO<sub>x</sub>: oxidy dusíku (ANO)
+•	CO: oxid uhelnatý
-*CO: oxid uhelnatý (ANO)
+•	VOC: těkavé organické látky
-*VOC: těkavé organické látky (ANO)
+Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): <br />
-*NH<sub>3</sub>: amoniak (NE)
+•	CO2: oxid uhličitý
-<span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
+•	CH4: metan
+•	N2O: oxid dusný
-Zdroj dat skleníkových plynů tvoří Národní Inventarizační systém (NIS), který vznikl v roce 2005 za účelem regulace skleníkových plynů, jak vyplývá z 5. článku Kjótského protokolu. NIS plní funkci inventarizace skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí zastřešuje NIS a pověřilo ČHMÚ za koordinaci a přípravu datových a textových výstupů.
-−
-Emise skleníkových plynů:
-−
-*CO<sub>2</sub>: oxid uhličitý (ANO)
-*CH<sub>4</sub>: metan (ANO)
-*N<sub>2</sub>O: oxid dusný (ANO)
-*Fluorované plyny (NE)
-<span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
-−
 ==Metodika ==

← Starší verze		Verze z 29. 9. 2014, 13:57
Řádka 259:		Řádka 259:

	[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]		[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]
−	~~[[Category:Ochrana ovzduší]]~~

← Starší verze	Verze z 29. 9. 2014, 13:57
(Žádný rozdíl)

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-==Úvod ==
+== Úvod ==
-Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů.
+Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů:
 *monitoring bodových zdrojů znečištění
@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
-==Popis vrstvy ==
+== Popis vrstvy ==
 Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.
-==Použitá data ==
+== Použitá data ==
 Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:
 {| class="wikitable" border="1"
@@ Řádka 49: / Řádka 49: @@
 *VOC: těkavé organické látky (ANO)
 *NH<sub>3</sub>: amoniak (NE)
-Zdroj dat skleníkových plynů tvoří Národní Inventarizační systém (NIS), který vznikl v roce 2005 za účelem regulace skleníkových plynů, jak vyplívám z 5. článku Kjótského protokolu. NIS plní funkci inventarizace skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí zastřešuje NIS a pověřilo ČHMÚ za koordinaci a přípravu datových a textových výstupů.
+<span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
 Emise skleníkových plynů:
@@ Řádka 57: / Řádka 60: @@
 *Fluorované plyny (NE)
 <span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
 ==Metodika ==
@@ Řádka 71: / Řádka 75: @@
 !  width="160px" | Obec/Městská část
 !  width="50px" | TE
-!  width="50px" | SO2
+!  width="50px" | SO<sub>2</sub>
-!  width="50px" | NOx
+!  width="50px" | NO<sub>x</sub>
 !  width="50px" | CO
 !  width="50px" | NMVOC
-!  width="50px" | CO2
+!  width="50px" | CO<sub>2</sub>
 |-
 | CZ0101
@@ Řádka 229: / Řádka 233: @@
-==Úzká místa a budoucnost ==
+== Úzká místa a budoucnost ==
 Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
-Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
+Příklad využitím skleníkových plynu CO<sub>2</sub> se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
-Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OEZ, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat tak celosvětově se tak neděje.
+Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.
 V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-==1. Úvod ==
+==Úvod ==
 Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů.
@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 *snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE
-==2. Popis vrstvy ==
+==Popis vrstvy ==
 Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.
-==3. Použitá data ==
+==Použitá data ==
 Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:
@@ Řádka 59: / Řádka 59: @@
 <span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
-==4. Metodika ==
+==Metodika ==
 K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.
-==5. Výstupy ==
+==Výstupy ==
 Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.
@@ Řádka 230: / Řádka 230: @@
 |}
-==6. Úzká místa a budoucnost ==
+==Úzká místa a budoucnost ==
 Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
@@ Řádka 240: / Řádka 240: @@
 V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.
-==7. Licence a aktualizace dat ==
+==Licence a aktualizace dat ==
 . Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ<br />