Ochrana ovzduší: Porovnání verzí
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně: | Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně: | ||
| − | |||
{| class="wikitable" border="1" | {| class="wikitable" border="1" | ||
|+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO | |+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO | ||
| Řádka 41: | Řádka 40: | ||
| colspan="3" style="font-size:10px" | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím | | colspan="3" style="font-size:10px" | *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím | ||
|} | |} | ||
| − | |||
| − | |||
Emise základních znečišťujících látek: | Emise základních znečišťujících látek: | ||
| Řádka 68: | Řádka 65: | ||
Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění. | Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
{| class="wikitable" border="1" | {| class="wikitable" border="1" | ||
|+<b>Tabulka 1:</b> Ukázka výstupu REZZO3 | |+<b>Tabulka 1:</b> Ukázka výstupu REZZO3 | ||
| Řádka 235: | Řádka 228: | ||
| 319 | | 319 | ||
|} | |} | ||
| + | |||
| + | == ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) == | ||
| + | |||
| + | Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic. | ||
| + | |||
| + | Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let. | ||
| + | |||
| + | Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OEZ, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat tak celosvětově se tak neděje. | ||
| + | |||
| + | V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů. | ||
Verze z 4. 2. 2014, 15:27
Obsah
- 1 ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)
- 2 POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)
- 3 POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
- 4 METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
- 5 VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)
- 6 ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)
ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)
Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů.
- monitoring bodových zdrojů znečištění
- lokalizace bodových zdrojů znečištění
- identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.
- využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO2)
- snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE
POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)
Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OEZ.
POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:
| Třída znečištění | Jaké znečištění | Typ znečištění (výkon) |
|---|---|---|
| REZZO 1 | Velké stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW |
| REZZO 2 | Střední stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW |
| REZZO 3 | Malé stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW |
| REZZO 4 | Mobilní zdroje | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla) |
| *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím | ||
Emise základních znečišťujících látek:
- TZL: tuhé znečišťující látky (ANO)
- SO2: oxid siřičitý (ANO)
- NOx: oxidy dusíku (ANO)
- CO: oxid uhelnatý (ANO)
- VOC: těkavé organické látky (ANO)
- NH3: amoniak (NE)
Zdroj dat skleníkových plynů tvoří Národní Inventarizační systém (NIS), který vznikl v roce 2005 za účelem regulace skleníkových plynů, jak vyplívám z 5. článku Kjótského protokolu. NIS plní funkci inventarizace skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí zastřešuje NIS a pověřilo ČHMÚ za koordinaci a přípravu datových a textových výstupů. Emise skleníkových plynů:
- CO2: oxid uhličitý (ANO)
- CH4: metan (ANO)
- N2O: oxid dusný (ANO)
- Fluorované plyny (NE)
* (ANO/NE) - disponibilita dat
METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.
VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)
Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.
| KOKR | ZÚJ | Obec/Městská část | TE | SO2 | NOx | CO | NMVOC | CO2 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| CZ0101 | 500054 | Praha 1 | 5 | 9 | 15 | 33 | 6 | 21 475 |
| CZ0102 | 500089 | Praha 2 | 7 | 13 | 23 | 47 | 9 | 34 463 |
| CZ0103 | 500097 | Praha 3 | 7 | 12 | 23 | 46 | 9 | 34 218 |
| CZ0104 | 500119 | Praha 4 | 11 | 18 | 35 | 67 | 13 | 51 961 |
| CZ0105 | 500143 | Praha 5 | 15 | 25 | 28 | 90 | 18 | 39 618 |
| CZ0105 | 539449 | Praha-Lipenice | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 1205 |
| CZ0105 | 539465 | Praha-Lochkov | 2 | 3 | 1 | 11 | 2 | 610 |
| CZ0105 | 539601 | Praha-Radotín | 11 | 18 | 4 | 64 | 13 | 3 660 |
| CZ0105 | 539678 | Praha-Slivenec | 9 | 15 | 3 | 52 | 10 | 2 388 |
| CZ0105 | 547115 | Praha-Velká Chuchle | 2 | 3 | 1 | 9 | 2 | 1 379 |
| CZ0105 | 539864 | Praha-Zbraslav | 6 | 10 | 4 | 36 | 7 | 4 842 |
| CZ0106 | 500178 | Praha 6 | 18 | 31 | 35 | 110 | 22 | 50 069 |
| CZ0106 | 547140 | Praha-Lysolaje | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 743 |
| CZ0106 | 547158 | Praha-Nebušice | 3 | 5 | 2 | 18 | 4 | 2 528 |
| CZ0106 | 539589 | Praha-Přední Kopanina | 0 | 1 | 0 | 2 | 0 | 319 |
ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)
Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OEZ, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat tak celosvětově se tak neděje.
V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.
