Voda: Porovnání verzí

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 3 uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==
+
==Úvod ==
 +
Tekoucí voda patří k „bezkonfliktním„ OZE. Jedná se o významnou energii proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.
  
−
Tekoucí voda patří k bezkonfliktním OZE. Jedná se o významnou energií proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.
+
Legislativa definuje MALOU VODNÍ ELEKTRÁRNU (MVE) do výkonu 10 MW. Tento potenciál je v podmínkách ČR jednak dnes již minimální a jednak vyžaduje úpravu toků přehradami, což má všeobecně negativní vliv na přírodní biotop. V ČR máme kromě 5 nejdelších řek v ČR (Vltava 430 km, Labe 370 km, Ohře 291 km, Morava 246 km, Berounka a Mže 243 km) poměrně velké množství malých potoků a řek. Hydrologická síť vodních toků tvoří v ČR cca 76 000 km. Z tohoto množství mezi významné je možné řadit cca 15 000 km a délka drobných toků činí cca 60 000 km.
  
−
Legislativa definuje MALOU VODNÍ ELEKTRÁRNU (MVE) do výkonu 10 MW. Tento potenciál je v podmínkách ČR jednak dnes již minimální a jednak vyžaduje přehradná řešení toků, co má všeobecně negativní vliv na přírodní biotop. V ČR máme kromě 5 nejdelších řek v ČR: Vltava 430 km, Labe 370 km , Ohře 291 km , Morava 246 km, Berounka (Mže) 243 km, poměrně velké množství malých potoků a řek. Hydrologická síť vodních toků tvoří v ČR cca 76 000 km. Z tohoto množství mezi významné je možné řadit cca 15 000 km a délka drobných toků činí cca 60 000 km.
+
Tento potenciál nabízí energetické využití v menším měřítku než je dnešní MVE:
−
 
+
*mini (0,1–1 MW)
−
Tento potenciál nabízí energetické využití v menším měřítku než je dnešní MVE: - mini (100kW-1MW) - mikro (5 kW- 100 kW) - piko (0-5 kW)
+
*mikro (5–100 kW)
 +
*piko (0–5 kW)
  
 
Tato technologická řešení sice nabízejí relativně řádově menší množství než stávající MVE, na druhou stranu jsou téměř bezproblémové z hlediska biodiverzity a z hlediska regionální potřeby a spotřeby energie mají svůj významný potenciál. Porovnávacím propočtem se tento potenciál odhaduje na cca 380 MW instalovaného výkonu.
 
Tato technologická řešení sice nabízejí relativně řádově menší množství než stávající MVE, na druhou stranu jsou téměř bezproblémové z hlediska biodiverzity a z hlediska regionální potřeby a spotřeby energie mají svůj významný potenciál. Porovnávacím propočtem se tento potenciál odhaduje na cca 380 MW instalovaného výkonu.
Řádka 11: Řádka 13:
 
Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).
 
Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).
  
−
== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==
 
  
 +
==Popis vrstvy ==
 
Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.
 
Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.
  
−
Vrstva obsahuje
+
Vrstva obsahuje:
−
<ol>
+
*Výstupní vrstva – vodní toky
−
  <li>Výstupní vrstva – vodní toky</li>
+
*Vrstva tvořena dvěma parametry – spád H, průtok Q
−
  <li>Vrstva tvořena dvěma parametry – spád H, průtok Q</li>
+
*Výšky terénu – DMT
−
  <li>Výšky terénu – DMT</li>
+
*Výstupní hodnoty
−
  <li>Výstupní hodnoty:</li>
+
 
−
</ol>
+
 
Seznam toků ve vybraném území; pro každý tok přehled údajů:
 
Seznam toků ve vybraném území; pro každý tok přehled údajů:
  
−
<ol>
+
*ID toku
−
  <li>ID toku</li>
+
*Název toku
−
  <li>Název toku</li>
+
*Řád povodí
−
  <li>Řád povodí</li>
+
*Plocha povodí (m<sup>2</sup>)
−
  <li>Plocha povodí (m2)</li>
+
*Maximální/minimální nadmořská výška toku (m n.m.)
−
  <li>Maximální/minimální nadmořská výška toku (m n.m.)</li>
+
*Spád toku (m)
−
  <li>Spád toku (m)</li>
+
*Sklon toku (-)
−
  <li>Sklon toku (-)</li>
+
*Délka toku (m)
−
  <li>Délka toku (m)</li>
+
*Průměrný roční průtok (Qa)
−
  <li>Průměrný roční průtok (Qa)</li>
+
−
3. POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
+
  
−
Data použitá se ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.
 
  
−
Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyli shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.
+
== Použitá data ==
 +
Data jsou použita ze ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.
  
−
4. METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
+
Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyly shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.
  
−
Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byli zpracovány dostupné data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.
 
  
−
5. VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)
+
==Metodika ==
 +
Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byla zpracována dostupná data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.
  
 +
 +
== Výstupy ==
 
Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.
 
Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.
  
−
6. ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)
 
  
−
V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.
+
== Úzká místa a budoucnost ==
 +
V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami, jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.
 +
 
 +
 
 +
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj).
 +
 
 +
 
 +
== Licence a aktualizace dat ==
 +
1. Databáze DIBAVOD, zdroj VÚV T.G.M., v.v.i.<br />
 +
*1. aktualizace dat, 2013
 +
 
 +
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 +
 
 +
2. ZABAGED, ČÚZK
 +
*1. aktualizace dat, 2013
 +
 
 +
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 +
 
 +
 
 +
== Prezentace ==
 +
Prezentace představuje vrstvu '''ostatní energetické plodiny''' jednodušší formou doplněnou a obrazový doprovod.
  
  
 +
== Expertní popis ==
 +
Pro vrstvu '''voda''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
  
−
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj)
+
[[Category:Potenciál]]

Aktuální verze z 29. 9. 2014, 10:02

Úvod

Tekoucí voda patří k „bezkonfliktním„ OZE. Jedná se o významnou energii proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.

Legislativa definuje MALOU VODNÍ ELEKTRÁRNU (MVE) do výkonu 10 MW. Tento potenciál je v podmínkách ČR jednak dnes již minimální a jednak vyžaduje úpravu toků přehradami, což má všeobecně negativní vliv na přírodní biotop. V ČR máme kromě 5 nejdelších řek v ČR (Vltava 430 km, Labe 370 km, Ohře 291 km, Morava 246 km, Berounka a Mže 243 km) poměrně velké množství malých potoků a řek. Hydrologická síť vodních toků tvoří v ČR cca 76 000 km. Z tohoto množství mezi významné je možné řadit cca 15 000 km a délka drobných toků činí cca 60 000 km.

Tento potenciál nabízí energetické využití v menším měřítku než je dnešní MVE:

  • mini (0,1–1 MW)
  • mikro (5–100 kW)
  • piko (0–5 kW)

Tato technologická řešení sice nabízejí relativně řádově menší množství než stávající MVE, na druhou stranu jsou téměř bezproblémové z hlediska biodiverzity a z hlediska regionální potřeby a spotřeby energie mají svůj významný potenciál. Porovnávacím propočtem se tento potenciál odhaduje na cca 380 MW instalovaného výkonu.

Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).


Popis vrstvy

Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.

Vrstva obsahuje:

  • Výstupní vrstva – vodní toky
  • Vrstva tvořena dvěma parametry – spád H, průtok Q
  • Výšky terénu – DMT
  • Výstupní hodnoty

Seznam toků ve vybraném území; pro každý tok přehled údajů:

  • ID toku
  • Název toku
  • Řád povodí
  • Plocha povodí (m2)
  • Maximální/minimální nadmořská výška toku (m n.m.)
  • Spád toku (m)
  • Sklon toku (-)
  • Délka toku (m)
  • Průměrný roční průtok (Qa)


Použitá data

Data jsou použita ze ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.

Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyly shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.


Metodika

Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byla zpracována dostupná data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.


Výstupy

Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.


Úzká místa a budoucnost

V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami, jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.


Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj).


Licence a aktualizace dat

1. Databáze DIBAVOD, zdroj VÚV T.G.M., v.v.i.

  • 1. aktualizace dat, 2013
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

2. ZABAGED, ČÚZK

  • 1. aktualizace dat, 2013
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně


Prezentace

Prezentace představuje vrstvu ostatní energetické plodiny jednodušší formou doplněnou a obrazový doprovod.


Expertní popis

Pro vrstvu voda představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.

Citováno z „https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Voda&oldid=1068“