Acidifikace: Porovnání verzí

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 1 uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
[[Image:AC_okresy.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost půd acidifikací]]
 
[[Image:AC_okresy.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost půd acidifikací]]
−
== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==
+
== Úvod ==
 +
Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H<sup>+</sup>. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO<sub>3</sub>, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO<sub>3</sub> ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.
  
−
Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.
+
Důsledkem degradace půd acidifikací je především:  
−
 
+
*zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin
−
Důsledkem degradace půd acidifikací je především: zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin, zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu, petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný, zvýšení mobility rizikových prvků, snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí, uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení, zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.
+
*zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu
 +
*petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný
 +
*zvýšení mobility rizikových prvků
 +
*snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí
 +
*uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení
 +
*zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.
  
 
Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.
 
Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.
  
−
== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==
 
  
 +
== Popis vrstvy ==
 
Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.
 
Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.
  
Řádka 37: Řádka 43:
 
|}
 
|}
  
−
== Použitá data (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==
 
  
 +
== Použitá data ==
 
Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..
 
Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..
  
−
== Metodika (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==
 
  
 +
== Metodika ==
 
Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.
 
Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.
  
−
== Výstupy (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==
 
  
 +
== Výstupy ==
 
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.
 
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.
  
−
== Úzká místa a budoucnost (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==
 
  
 +
== Úzká místa a budoucnost ==
 
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.
 
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.
  
−
== Licence a aktualizace dat ==
 
  
 +
== Licence a aktualizace dat ==
 
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br />
 
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br />
 
*1. aktualizace dat, říjen 2013
 
*1. aktualizace dat, říjen 2013
Řádka 60: Řádka 66:
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
  
 +
 +
== Prezentace ==
 +
Prezentace představuje vrstvu '''acidifikace''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />
 +
 +
 +
== Expertní popis ==
 +
Pro vrstvu '''acidifikace''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br />
 +
 +
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/acidifikace.pdf&embedded=true Expertní posudek Acidifikace]
  
 
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]
 
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]
 
[[Category:Ochrana půdy]]
 
[[Category:Ochrana půdy]]

Aktuální verze z 29. 9. 2014, 13:14

Potenciální zranitelnost půd acidifikací

Úvod

Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.

Důsledkem degradace půd acidifikací je především:

  • zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin
  • zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu
  • petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný
  • zvýšení mobility rizikových prvků
  • snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí
  • uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení
  • zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.

Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.


Popis vrstvy

Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.

Tabulka 1: Kategorie potenciální zranitelnosti půd acidifikací
kategorie potenciální zranitelnost
1 zanedbatelná
2 nízká
3 nižší střední
4 vyšší střední
5 vysoká
6 nehodnoceno


Použitá data

Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..


Metodika

Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.


Výstupy

Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.


Úzká místa a budoucnost

Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.


Licence a aktualizace dat

1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.

  • 1. aktualizace dat, říjen 2013
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně


Prezentace

Prezentace představuje vrstvu acidifikace jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.


Expertní popis

Pro vrstvu acidifikace představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.

Expertní posudek Acidifikace

Citováno z „https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Acidifikace&oldid=1103“