Voda: Porovnání verzí

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
−
== ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA) ==
+
==1. Úvod ==
  
 
Tekoucí voda patří k bezkonfliktním OZE. Jedná se o významnou energií proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.
 
Tekoucí voda patří k bezkonfliktním OZE. Jedná se o významnou energií proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.
Řádka 11: Řádka 11:
 
Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).
 
Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).
  
−
== POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST) ==
+
==2. Popis vrstvy ==
  
 
Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.
 
Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.
Řádka 35: Řádka 35:
 
   <li>Průměrný roční průtok (Qa)</li>
 
   <li>Průměrný roční průtok (Qa)</li>
 
</ol>
 
</ol>
−
== POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST) ==
+
 
 +
==3. Použitá data ==
  
 
Data použitá se ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.
 
Data použitá se ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.
Řádka 41: Řádka 42:
 
Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyli shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.
 
Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyli shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.
  
−
== METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA) ==
+
==4. Metodika ==  
  
 
Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byli zpracovány dostupné data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.
 
Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byli zpracovány dostupné data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.
  
−
== VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ) ==
+
==5. Výstupy ==
  
 
Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.
 
Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.
  
−
== ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU) ==
+
==6. Úzká místa a budoucnost ==
  
 
V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.
 
V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.
Řádka 68: Řádka 69:
  
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 +
 +
 +
== Prezentace ==
 +
 +
== Expertní posudek ==
  
 
[[Category:Potenciál]]
 
[[Category:Potenciál]]

Verze z 20. 8. 2014, 13:19

1. Úvod

Tekoucí voda patří k bezkonfliktním OZE. Jedná se o významnou energií proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.

Legislativa definuje MALOU VODNÍ ELEKTRÁRNU (MVE) do výkonu 10 MW. Tento potenciál je v podmínkách ČR jednak dnes již minimální a jednak vyžaduje přehradná řešení toků, co má všeobecně negativní vliv na přírodní biotop. V ČR máme kromě 5 nejdelších řek v ČR: Vltava 430 km, Labe 370 km , Ohře 291 km , Morava 246 km, Berounka (Mže) 243 km, poměrně velké množství malých potoků a řek. Hydrologická síť vodních toků tvoří v ČR cca 76 000 km. Z tohoto množství mezi významné je možné řadit cca 15 000 km a délka drobných toků činí cca 60 000 km.

Tento potenciál nabízí energetické využití v menším měřítku než je dnešní MVE: - mini (100kW-1MW) - mikro (5 kW- 100 kW) - piko (0-5 kW)

Tato technologická řešení sice nabízejí relativně řádově menší množství než stávající MVE, na druhou stranu jsou téměř bezproblémové z hlediska biodiverzity a z hlediska regionální potřeby a spotřeby energie mají svůj významný potenciál. Porovnávacím propočtem se tento potenciál odhaduje na cca 380 MW instalovaného výkonu.

Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).

2. Popis vrstvy

Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.

Vrstva obsahuje

  1. Výstupní vrstva – vodní toky
  2. Vrstva tvořena dvěma parametry – spád H, průtok Q
  3. Výšky terénu – DMT
  4. Výstupní hodnoty:

Seznam toků ve vybraném území; pro každý tok přehled údajů:

  1. ID toku
  2. Název toku
  3. Řád povodí
  4. Plocha povodí (m2)
  5. Maximální/minimální nadmořská výška toku (m n.m.)
  6. Spád toku (m)
  7. Sklon toku (-)
  8. Délka toku (m)
  9. Průměrný roční průtok (Qa)

3. Použitá data

Data použitá se ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.

Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyli shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.

4. Metodika

Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byli zpracovány dostupné data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.

5. Výstupy

Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.

6. Úzká místa a budoucnost

V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.


Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj)


Licence a aktualizace dat

1. Databáze DIBAVOD, zdroj VÚV T.G.M., v.v.i.

  • 1. aktualizace dat, 2013
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

2. ZABAGED, ČÚZK

  • 1. aktualizace dat, 2013
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně


Prezentace

Expertní posudek

Citováno z „https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Voda&oldid=509“