Ochrana ovzduší: Porovnání verzí
(→Úvod) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | ==Úvod == | + | == Úvod == |
| − | + | Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře. | |
| − | + | == Popis vrstvy == | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | ==Popis vrstvy == | + | |
Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE. | Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE. | ||
| − | ==Použitá data == | + | == Použitá data == |
| − | Hlavním zdrojem dat | + | Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1). |
{| class="wikitable" border="1" | {| class="wikitable" border="1" | ||
|+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO | |+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO | ||
| Řádka 41: | Řádka 34: | ||
|} | |} | ||
| − | Emise | + | Emise hlavních znečišťujících látek: <br /> |
| − | + | • TZL: tuhé znečišťující látky<br /> | |
| − | + | • SO2: oxid siřičitý<br /> | |
| − | + | • NOx: oxidy dusíku<br /> | |
| − | + | • CO: oxid uhelnatý<br /> | |
| − | + | • VOC: těkavé organické látky<br /> | |
| − | + | <br /> | |
| − | + | Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): <br /> | |
| − | + | • CO2: oxid uhličitý<br /> | |
| − | + | • CH4: metan<br /> | |
| − | + | • N2O: oxid dusný<br /> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
==Metodika == | ==Metodika == | ||
| Řádka 71: | Řádka 59: | ||
! width="160px" | Obec/Městská část | ! width="160px" | Obec/Městská část | ||
! width="50px" | TE | ! width="50px" | TE | ||
| − | ! width="50px" | | + | ! width="50px" | SO<sub>2</sub> |
| − | ! width="50px" | | + | ! width="50px" | NO<sub>x</sub> |
! width="50px" | CO | ! width="50px" | CO | ||
! width="50px" | NMVOC | ! width="50px" | NMVOC | ||
| − | ! width="50px" | | + | ! width="50px" | CO<sub>2</sub> |
|- | |- | ||
| CZ0101 | | CZ0101 | ||
| Řádka 229: | Řádka 217: | ||
| − | ==Úzká místa a budoucnost == | + | == Úzká místa a budoucnost == |
Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic. | Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic. | ||
| − | Příklad využitím skleníkových plynu | + | Příklad využitím skleníkových plynu CO<sub>2</sub> se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let. |
| − | Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska | + | Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje. |
V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů. | V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů. | ||
| Řádka 255: | Řádka 243: | ||
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | ||
| − | |||
Aktuální verze z 4. 11. 2014, 14:58
Obsah
Úvod
Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře.
Popis vrstvy
Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.
Použitá data
Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).
| Třída znečištění | Jaké znečištění | Typ znečištění (výkon) |
|---|---|---|
| REZZO 1 | Velké stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW |
| REZZO 2 | Střední stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW |
| REZZO 3 | Malé stacionární zdroje | Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW |
| REZZO 4 | Mobilní zdroje | Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla) |
| *REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím | ||
Emise hlavních znečišťujících látek:
• TZL: tuhé znečišťující látky
• SO2: oxid siřičitý
• NOx: oxidy dusíku
• CO: oxid uhelnatý
• VOC: těkavé organické látky
Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje):
• CO2: oxid uhličitý
• CH4: metan
• N2O: oxid dusný
Metodika
K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.
Výstupy
Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.
| KOKR | ZÚJ | Obec/Městská část | TE | SO2 | NOx | CO | NMVOC | CO2 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| CZ0101 | 500054 | Praha 1 | 5 | 9 | 15 | 33 | 6 | 21 475 |
| CZ0102 | 500089 | Praha 2 | 7 | 13 | 23 | 47 | 9 | 34 463 |
| CZ0103 | 500097 | Praha 3 | 7 | 12 | 23 | 46 | 9 | 34 218 |
| CZ0104 | 500119 | Praha 4 | 11 | 18 | 35 | 67 | 13 | 51 961 |
| CZ0105 | 500143 | Praha 5 | 15 | 25 | 28 | 90 | 18 | 39 618 |
| CZ0105 | 539449 | Praha-Lipenice | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 1205 |
| CZ0105 | 539465 | Praha-Lochkov | 2 | 3 | 1 | 11 | 2 | 610 |
| CZ0105 | 539601 | Praha-Radotín | 11 | 18 | 4 | 64 | 13 | 3 660 |
| CZ0105 | 539678 | Praha-Slivenec | 9 | 15 | 3 | 52 | 10 | 2 388 |
| CZ0105 | 547115 | Praha-Velká Chuchle | 2 | 3 | 1 | 9 | 2 | 1 379 |
| CZ0105 | 539864 | Praha-Zbraslav | 6 | 10 | 4 | 36 | 7 | 4 842 |
| CZ0106 | 500178 | Praha 6 | 18 | 31 | 35 | 110 | 22 | 50 069 |
| CZ0106 | 547140 | Praha-Lysolaje | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 743 |
| CZ0106 | 547158 | Praha-Nebušice | 3 | 5 | 2 | 18 | 4 | 2 528 |
| CZ0106 | 539589 | Praha-Přední Kopanina | 0 | 1 | 0 | 2 | 0 | 319 |
Úzká místa a budoucnost
Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.
V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.
Licence a aktualizace dat
1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ
- 1. aktualizace dat, 2014
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu ochrana ovzduší jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu ochrana ovzduší představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
