Zamokřené půdy: Porovnání verzí
(→3. Použitá data) |
(→6. Úzká místa a budoucnost) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
== 1. Úvod == | == 1. Úvod == | ||
| − | Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. | + | Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu. |
| + | |||
== 2. Popis vrstvy == | == 2. Popis vrstvy == | ||
| Řádka 7: | Řádka 8: | ||
Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu. | Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu. | ||
| − | == 4. Metodika == | + | == 4. Metodika == |
| − | + | Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření | |
== 5. Výstupy == | == 5. Výstupy == | ||
| − | + | Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená. | |
== 6. Úzká místa a budoucnost == | == 6. Úzká místa a budoucnost == | ||
| Řádka 17: | Řádka 18: | ||
== 7. Licence a aktualizace dat == | == 7. Licence a aktualizace dat == | ||
| − | 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i. | + | 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> |
| − | 1. aktualizace dat, říjen 2013 | + | 1. aktualizace dat, říjen 2013<br /> |
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | ||
Aktuální verze z 5. 11. 2014, 09:02
Obsah
1. Úvod
Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.
2. Popis vrstvy
3. Použitá data
Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.
4. Metodika
Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření
5. Výstupy
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.
6. Úzká místa a budoucnost
7. Licence a aktualizace dat
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.
1. aktualizace dat, říjen 2013
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
