Hospodářská zvířata: Porovnání verzí
m |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | == Úvod | + | == Úvod == |
| − | + | ||
Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný. | Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný. | ||
Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních. | Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních. | ||
Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: | Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: | ||
| − | polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž) | + | * polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž) |
| − | monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin). | + | * monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin). |
Produkce biomasy je závislá na typu ustájení: | Produkce biomasy je závislá na typu ustájení: | ||
| − | bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata) | + | * bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata) |
| − | stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka). | + | * stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka). |
V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: | V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: | ||
| − | skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM | + | *skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM |
| − | ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic | + | *ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic |
| − | prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic | + | *prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic |
| − | drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic | + | *drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic |
| − | == Popis vrstvy | + | == Popis vrstvy == |
| + | Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Použitá data == | ||
Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr. | Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr. | ||
Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně. | Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně. | ||
| − | |||
| + | == Metodika == | ||
Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení. | Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení. | ||
| − | == Výstupy | + | == Výstupy == |
| − | + | ||
Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva). | Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva). | ||
Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů. | Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů. | ||
| − | == Úzká místa a budoucnost | + | == Úzká místa a budoucnost == |
| − | + | ||
Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit. | Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit. | ||
| Řádka 50: | Řádka 45: | ||
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat. | Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat. | ||
| + | |||
== Licence a aktualizace dat == | == Licence a aktualizace dat == | ||
| Řádka 55: | Řádka 51: | ||
1. Databáze <br /> | 1. Databáze <br /> | ||
| + | == Prezentace == | ||
| + | Prezentace představuje vrstvu '''hospodářská zvířata''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Expertní popis == | ||
| + | Pro vrstvu '''hospodářská zvířata''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /> | ||
[[Category:Fakta a specifikace regionu]] | [[Category:Fakta a specifikace regionu]] | ||
[[Category:Zemědělská produkce]] | [[Category:Zemědělská produkce]] | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2014, 15:46
Obsah
Úvod
Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný. Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních.
Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat:
- polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž)
- monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).
Produkce biomasy je závislá na typu ustájení:
- bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata)
- stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).
V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat:
- skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM
- ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic
- prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic
- drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic
Popis vrstvy
Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití.
Použitá data
Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr. Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.
Metodika
Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení.
Výstupy
Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva). Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů.
Úzká místa a budoucnost
Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.
Pro zpřesnění kalkulace je v budoucnu možné:
- definovat krmivovou základnu na základě krmných komponent reálně pěstovaných v jednotlivých oblastech
- definovat potřebu krmiv a produkci výkalů na základě dosahované užitkovosti
- do kalkulace zařadit sektor chovu drůbeže – centrální evidence zaznamenává pouze kapacity vhodné pro chov drůbeže a neřeší druh a typ chovu.
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu hospodářská zvířata jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu hospodářská zvířata představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
