Jatky, kafilérie: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | == | + | == Úvod == |
| − | + | ||
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | ||
| − | == | + | == Popis vrstvy == |
| − | + | ||
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. | Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. | ||
V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat. | V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat. | ||
*Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován | *Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován | ||
| − | *Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata | + | *Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata – odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci |
| − | *Odpad 3. | + | *Odpad 3. kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie – odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci |
| − | |||
| + | == Použitá data == | ||
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU. | Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU. | ||
| + | |||
| − | == | + | == Metodika == |
| + | Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete [skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně], malého jatečného zvířete [kur (slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králíci, nutrie, holubi, běžci] a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukovaného daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16–19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600–700 m<sup>3</sup>/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH<sub>4</sub> v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost – 22 MJ/m<sup>3</sup>, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Výstupy == | ||
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality. | Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality. | ||
| − | == | + | == Úzká místa a budoucnost == |
| − | + | ||
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy. | Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy. | ||
| − | |||
| + | == Licence a aktualizace dat == | ||
1. Databáze Jatka Kafilérie, zdroj SVS - Státní Veterinární Správa<br /> | 1. Databáze Jatka Kafilérie, zdroj SVS - Státní Veterinární Správa<br /> | ||
*1. aktualizace dat, leden 2014 | *1. aktualizace dat, leden 2014 | ||
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | ||
| + | |||
== Prezentace == | == Prezentace == | ||
| + | Prezentace představuje vrstvu '''jatka a kafilérie''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod. | ||
| + | |||
== Expertní popis == | == Expertní popis == | ||
| + | Pro vrstvu '''jatka a kafilérie''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. | ||
| + | |||
| + | [[Category:Potenciál]] | ||
| + | [[Category:Biomasa]] | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2014, 14:52
Obsah
Úvod
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu.
Popis vrstvy
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat.
- Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován
- Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata – odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
- Odpad 3. kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie – odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
Použitá data
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU.
Metodika
Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete [skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně], malého jatečného zvířete [kur (slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králíci, nutrie, holubi, běžci] a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukovaného daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16–19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600–700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost – 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu.
Výstupy
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality.
Úzká místa a budoucnost
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze Jatka Kafilérie, zdroj SVS - Státní Veterinární Správa
- 1. aktualizace dat, leden 2014
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu jatka a kafilérie jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu jatka a kafilérie představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
