Výrobny biopaliv: Porovnání verzí
m |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 1 uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
==Úvod == | ==Úvod == | ||
| − | + | Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství CO<sub>2</sub> vypouštěného do atmosféry. V současné době lze k pohonu motorových vozidel využívat biopaliva 1. generace, která jsou vyráběná z potravinářských a energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrová řepa, apod.) a podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského parlamentu nesmějí překročit do roku 2020 hranici 6 % energie spotřebované v dopravě. Evropský parlament takto rozhodl na základě několika studií, které poukazují na možná rizika užívání biopaliv 1. generace. Možnou variantou tak zůstávají biopaliva 2. generace, která se vyrábí z tzv. nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (čirok, šťovík, apod.) či biologický odpad z domácností. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů z potravinových zemědělských produktů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení biopaliv 2. generace do komerčního provozu lze tedy ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Množství vyrobeného biopaliva se liší především v závislosti na druhu biopaliva a použité biomasy. V podmínkách ČR jsou za účelem výroby bionafty a bioetanolu využívány zejména řepka olejná, cukrová řepa a obiloviny. Z 1 tuny řepky lze vyrobit 0,4 tuny bionafty, zatímco z 1 tuny cukrové řepy lze vyrobit přibližně 83 litrů bioetanolu. | |
| − | Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství | + | |
V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek. | V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek. | ||
| − | |||
| + | == Popis vrstvy == | ||
Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv. | Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv. | ||
| − | |||
| + | == Použitá data == | ||
Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv. | Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv. | ||
| − | |||
| + | == Metodika == | ||
U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin. | U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin. | ||
| − | |||
| − | Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva | + | == Výstupy == |
| + | Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva na 1 ha orné půdy. Ze známých poměrů mezi množstvím surové biomasy a objemu z ní produkovaných biopaliv bude možné také vyčíslit energetický potenciál orné půdy v lokalitě pro případ, že by byla využita k produkci biopaliv. | ||
| − | |||
| + | == Úzká místa a budoucnost == | ||
Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. | Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. | ||
Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci. | Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci. | ||
| − | |||
| + | == Licence a aktualizace dat == | ||
1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ<br /> | 1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ<br /> | ||
*1. aktualizace dat, 2013 | *1. aktualizace dat, 2013 | ||
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | ||
| + | |||
== Prezentace == | == Prezentace == | ||
| − | Prezentace představuje vrstvu '''výrobny biopaliv''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod. | + | Prezentace představuje vrstvu '''výrobny biopaliv''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod. |
| + | |||
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Vyrobny_biopaliv.pdf&embedded=true Prezentace Výrobny biopaliv] | [https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Vyrobny_biopaliv.pdf&embedded=true Prezentace Výrobny biopaliv] | ||
| + | |||
== Expertní popis == | == Expertní popis == | ||
| + | Pro vrstvu '''výrobny biopaliv''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. | ||
| − | + | [[Kategorie:Fakta a specifikace regionu]] | |
| + | [[Kategorie:Stávající technologie OZE]] | ||
Aktuální verze z 29. 9. 2014, 15:36
Obsah
Úvod
Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství CO2 vypouštěného do atmosféry. V současné době lze k pohonu motorových vozidel využívat biopaliva 1. generace, která jsou vyráběná z potravinářských a energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrová řepa, apod.) a podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského parlamentu nesmějí překročit do roku 2020 hranici 6 % energie spotřebované v dopravě. Evropský parlament takto rozhodl na základě několika studií, které poukazují na možná rizika užívání biopaliv 1. generace. Možnou variantou tak zůstávají biopaliva 2. generace, která se vyrábí z tzv. nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (čirok, šťovík, apod.) či biologický odpad z domácností. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů z potravinových zemědělských produktů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení biopaliv 2. generace do komerčního provozu lze tedy ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Množství vyrobeného biopaliva se liší především v závislosti na druhu biopaliva a použité biomasy. V podmínkách ČR jsou za účelem výroby bionafty a bioetanolu využívány zejména řepka olejná, cukrová řepa a obiloviny. Z 1 tuny řepky lze vyrobit 0,4 tuny bionafty, zatímco z 1 tuny cukrové řepy lze vyrobit přibližně 83 litrů bioetanolu.
V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek.
Popis vrstvy
Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv.
Použitá data
Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv.
Metodika
U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin.
Výstupy
Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva na 1 ha orné půdy. Ze známých poměrů mezi množstvím surové biomasy a objemu z ní produkovaných biopaliv bude možné také vyčíslit energetický potenciál orné půdy v lokalitě pro případ, že by byla využita k produkci biopaliv.
Úzká místa a budoucnost
Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ
- 1. aktualizace dat, 2013
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu výrobny biopaliv jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu výrobny biopaliv představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
