Jatky, kafilérie: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | == 1. Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) == | + | == 1. Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) == |
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | ||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
== 2. Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) == | == 2. Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst) == | ||
| − | Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, | + | Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. |
V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat. | V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat. | ||
| − | Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován | + | **Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován |
| − | Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci | + | **Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci |
| − | Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci | + | **Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci |
== 3. Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) == | == 3. Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost) == | ||
| − | Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, | + | Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU. |
| − | 4. Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) | + | == 4. Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura) == |
| − | Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete | + | Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete (skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně), malého jatečného zvířete (kur ( slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králící, nutrie, holubi, běžci) a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukované daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16 – 19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600 – 700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu. |
== 5. Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) == | == 5. Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá) == | ||
Verze z 3. 7. 2014, 13:38
== 1. Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána) ==
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu.
Obsah
- 1 2. Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)
- 2 3. Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)
- 3 4. Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura)
- 4 5. Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)
- 5 6. Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)
- 6 Licence a aktualizace dat
2. Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat.
- Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován
- Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
- Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
3. Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU.
4. Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura)
Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete (skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně), malého jatečného zvířete (kur ( slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králící, nutrie, holubi, běžci) a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukované daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16 – 19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600 – 700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu.
5. Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality.
6. Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze Jatka Kafilérie, zdroj SVS - Státní Veterinární Správa
- 1. aktualizace dat, leden 2014
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
