Hospodářská zvířata: Porovnání verzí

Verze z 21. 8. 2014, 11:59

1. Úvod

Živočišná produkce zaujímá významný sektor zemědělství. Jejím hlavním úkolem je produkce potravin – masa, mléka a vajec. Pro svou funkci potřebuje produkci krmivové základny, resp. steliva a tím omezuje energetické využití zemědělské půdy. Zajištění dostatečné krmivové základny v konkrétní oblasti je nutné především u objemných krmiv, u kterých je jejich transport na větší vzdálenosti obtížný. Hospodářská zvířata jsou zároveň producenty biomasy - výkalů, které lze kromě hnojení využít například v bioplynových zařízeních.

Krmivová základna je závislá na typu trávení jednotlivých hospodářských zvířat: polygastrická zvířata (skot, ovce, kozy) potřebují především objemná krmiva (TTP, siláž, senáž) monogastrická zvířata (prasata, drůbež) potřebují koncentrovaná krmiva (zrna obilovin).

Produkce biomasy je závislá na typu ustájení: bezstelivový systém – kejda (především u kategorií: dojnice, výkrm skotu, prasata) stelivový systém – chlévská mrva (především u kategorií: telata, jalovice, dojnice, bez tržní produkce mléka).

V ČR jsou hospodářská zvířata evidována systémem Ústřední evidence MZe ČR. V roce 2012 byly v ČR následující stavy zvířat: skot: 1 352 tis. ks skotu celkem, z toho 364 tis. krav dojených a 184 tis. krav BTPM ovce: 220 tis. ks ovcí celkem, z toho 125 tis. bahnic prasata: 1 574 tis. kusů prasat a z toho 101 tis. kusů prasnic drůbež: 23 300 tis. kusů drůbeže a z toho 7 200 tis. kusů slepic.

2. Popis vrstvy

Vrstva obsahuje informace o počtu jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení potřebné krmivové základny v dané oblasti v dostatečné kapacitě pro živočišnou výrobu. Slouží k identifikaci zemědělské půdy potřebné k produkci krmiv, kdy především u objemných krmiv není možné uvažovat o jejich transportu z větší vzdálenosti a k identifikaci půdy vhodné k případnému energetickému využití.

3. Použitá data

Data vrstvy o počtech jednotlivých druhů byla získána z ústřední evidence hospodářských zvířat. Pro jednotlivé druhy a kategorie je definována potřeba komponentů krmné dávky, steliva a produkce biomasy výkalů. Počty jednotlivých druhů zvířat jsou získány s přesností na katastr. Krmné dávky byly definovány jako příklady procentuálního podílu jednotlivých komponent v závislosti na normách potřeby živin a dostupné krmivové základně.

4. Metodika

Chovatelé mají povinnost hlásit do evidence každou změnu ve stavu zvířat na jejich farmě. Na úrovni populace jsou k dispozici počty krmných dnů celkem i v jednotlivých kategoriích skotu, prasat, ovcí a koz. Jednotlivé kategorie se odlišují, věkem, živou hmotností a směrem, resp. úrovni užitkovosti. Vzhledem k délce pobytu zvířete v jednotlivých kategoriích byl vypočten příklad průměrné spotřeby krmných komponent, odpovídající směru užitkovosti, věku a hmotnosti zvířete. Složení krmné dávky však musí respektovat fyziologické požadavky trávení zvířat a případné změny jsou limitovány požadovaným zastoupením jednotlivých druhů krmiv. Produkce kejdy a chlévské mrvy je kalkulována na dobytčí jednotku (DJ=500 kg živé hmotnost). Při ustájení telat a jalovic, převažuje stelivový systém, při ustájení vykrmovaného skotu převažuje bezstelivový systém. Při ustájení prasat je častější bezstelivové ustájení. Přesná informace o typu ustájení v jednotlivých chovech nejsou dostupné. Lze uvažovat o skutečnosti, že v menších chovech je častější stelivové ustájení, ve velkochovech je výhradně bezstelivové ustájení.

5. Výstupy

Uživatel v interaktivním dialogu získá možnost vyčíslení potřeby krmiv a steliva na jedné straně a na druhé straně produkci biomasy výkalu v regionu. Na základě skutečných stavů hospodářských zvířat v oblasti a možných krmných komponentech může uživatel zvolit typ krmné křivky pro jednotlivá hospodářská zvířata a dále typ ustájení, který ovlivňuje potřebu steliva a produkci typu výkalů (kejda, chlévská mrva). Výstupní jednotkou je plocha půdy, která není potřebná pro krmivovou základnu (ha) a energetický potenciál v energetických jednotkách (Joule, Watt). Uživatel získá statická fixní data – půdu vhodnou pro energetické využití a energii vyprodukované biomasy výkalů.

6. Úzká místa a budoucnost

Stavy hospodářských zvířat nejsou v čase stálé. V ČR došlo během posledních let k propadům stavů některých druhů hospodářských zvířat. Především u prasat jsou stavy na 40 % z počtu zvířat chovaných v roce 1990. V projektu je kalkulována potřeba krmivové základy pro tento nízký stav prasat, který však zabezpečuje pouze 50 % spotřeby vepřového masa. Pro případnou krizovou situaci (rozsáhlá veterinární nákaza) a omezení mezinárodního obchodu by bylo vhodné potřebnou krmivovou základnu variantně kalkulovat i na stavy zabezpečující soběstačnost jednotlivých živočišných komodit.

Pro zpřesnění kalkulace je v budoucnu možné:

• definovat krmivovou základnu na základě krmných komponent reálně pěstovaných v jednotlivých oblastech
• definovat potřebu krmiv a produkci výkalů na základě dosahované užitkovosti
• do kalkulace zařadit sektor chovu drůbeže – centrální evidence zaznamenává pouze kapacity vhodné pro chov drůbeže a neřeší druh a typ chovu.

Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je možná na základě dat z evidence hospodářských zvířat.

7. Licence a aktualizace dat

1. Databáze

Prezentace

Expertní posudek