Acidifikace: Porovnání verzí

Verze z 2. 9. 2014, 07:54

Potenciální zranitelnost půd acidifikací

1. Úvod

Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.

Důsledkem degradace půd acidifikací je především: zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin, zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu, petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný, zvýšení mobility rizikových prvků, snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí, uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení, zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.

Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.

2. Popis vrstvy

Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.

3. Použitá data

Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..

4. Metodika

Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.

5. Výstupy

Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.

6. Úzká místa a budoucnost

Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.

7. Licence a aktualizace dat

1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.

• 1. aktualizace dat, říjen 2013

• předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

Prezentace

Prezentace představuje vrstvu acidifikace jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.

Expertní popis

Pro vrstvu acidifikace představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.

Expertní posudek Acidifikace