Voda: Porovnání verzí
Řádka 56: | Řádka 56: | ||
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj) | Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj) | ||
+ | [[Category:Potenciál]] |
Verze z 4. 2. 2014, 15:58
Obsah
- 1 ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)
- 2 POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)
- 3 POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
- 4 METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
- 5 VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)
- 6 ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)
ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)
Tekoucí voda patří k bezkonfliktním OZE. Jedná se o významnou energií proudící hmoty na základě gravitace. Technologické využití této energie v minulosti vyžadovalo významné zásahy do přírody a budování obrovských vodních nádrží na vytvoření dvou základních technologických parametrů využitelnosti energie - spádové výšky a průtoku.
Legislativa definuje MALOU VODNÍ ELEKTRÁRNU (MVE) do výkonu 10 MW. Tento potenciál je v podmínkách ČR jednak dnes již minimální a jednak vyžaduje přehradná řešení toků, co má všeobecně negativní vliv na přírodní biotop. V ČR máme kromě 5 nejdelších řek v ČR: Vltava 430 km, Labe 370 km , Ohře 291 km , Morava 246 km, Berounka (Mže) 243 km, poměrně velké množství malých potoků a řek. Hydrologická síť vodních toků tvoří v ČR cca 76 000 km. Z tohoto množství mezi významné je možné řadit cca 15 000 km a délka drobných toků činí cca 60 000 km.
Tento potenciál nabízí energetické využití v menším měřítku než je dnešní MVE: - mini (100kW-1MW) - mikro (5 kW- 100 kW) - piko (0-5 kW)
Tato technologická řešení sice nabízejí relativně řádově menší množství než stávající MVE, na druhou stranu jsou téměř bezproblémové z hlediska biodiverzity a z hlediska regionální potřeby a spotřeby energie mají svůj významný potenciál. Porovnávacím propočtem se tento potenciál odhaduje na cca 380 MW instalovaného výkonu.
Vodní elektrárny mají nejvyšší účinnost energetického transferu (nad 90 %).
POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)
Vrstva slouží k identifikaci vhodné lokality z hlediska potenciálu tekoucí vody. Jelikož tekoucí voda má energetickou dlouhou linii, je obtížné regionálně vyčíslit její potenciál.
Vrstva obsahuje
- Výstupní vrstva – vodní toky
- Vrstva tvořena dvěma parametry – spád H, průtok Q
- Výšky terénu – DMT
- Výstupní hodnoty:
Seznam toků ve vybraném území; pro každý tok přehled údajů:
- ID toku
- Název toku
- Řád povodí
- Plocha povodí (m2)
- Maximální/minimální nadmořská výška toku (m n.m.)
- Spád toku (m)
- Sklon toku (-)
- Délka toku (m)
- Průměrný roční průtok (Qa)
POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
Data použitá se ZABAGED a částečně z Výzkumného Ústavu Vodohospodářského (VÚV) TGM a to speciálně a podrobně na povodí Doubravky.
Vyčíslení potenciálu v energetických jednotkách v segmentu malé tekoucí vody je dnes příliš komplikované a ovlivňují ho faktory, které prozatím nebyli shromažďovány centrálně. Vypovídací schopnost bude především v názorném grafickém i číselném vyjádření, postavena na principu srovnávání ke vztažnému etalonu jak příslušného kraje, tak celé ČR. Schopnost vrstvy tedy bude deklarovat vhodnost energetického využití tekoucí vody v dané lokalitě porovnáním parametry průměrné hodnoty v rámci ČR a průměrné hodnoty v daném kraji.
METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
Jelikož data k takto malým tokům nejsou k dispozici, byli zpracovány dostupné data ZABAGEDu. Přidanou hodnotou je naznačený možný vzorek, který byl zpracován ve spolupráci s VÚV na povodí Doubravy. Zde bylo využito laserového snímání povrchu pro vodohospodářské účely a vytvoření digitálního modelu reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) - nepravidelné sítě výškových bodů (TIN) s úplnou střední chybou výšky 0,18 m v odkrytém terénu a 0,3 m v zalesněném terénu.
VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)
Základním výpočtem výkonu vodní elektrárny je P = k.Q. H (konstanta x průtok x výška) Tento vzorec ale nebude ve vrstvě aktivně aplikován a bude pouze v doporučující formě prezentován uživateli.
ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)
V budoucnu je žádoucí aktualizovat data i těchto malých toků z hlediska průtoků moderními metodami jak je to zpracováno na vzorovém území Doubravky. Inspirace v tomto segmentu by měla navázat na spolupráci DEFRA a British Hydropower Association, kde i na malé toky lze doporučit konkrétní technologie.
Aktualizace stávající datové vrstvy není náročná a je málo dynamická (dynamika tekoucí vody v parametru Q 365 je relativně stabilní údaj)