Acidifikace: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Image:AC_okresy.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost půd acidifikací]] | [[Image:AC_okresy.jpg|thumb|400px|Potenciální zranitelnost půd acidifikací]] | ||
| − | == | + | ==1. Úvod == |
Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků. | Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků. | ||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence. | Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence. | ||
| − | == | + | ==2. Popis vrstvy == |
Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně. | Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně. | ||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
|} | |} | ||
| − | == Použitá data | + | ==3. Použitá data == |
Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.. | Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.. | ||
| − | == Metodika | + | ==4. Metodika == |
Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu. | Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu. | ||
| − | == Výstupy | + | ==5. Výstupy == |
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace. | Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace. | ||
| − | == Úzká místa a budoucnost | + | ==6. Úzká místa a budoucnost == |
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení. | Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení. | ||
| − | == Licence a aktualizace dat == | + | ==7. Licence a aktualizace dat == |
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> | 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> | ||
| Řádka 60: | Řádka 60: | ||
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | *předpokládaná aktualizace dat 1x ročně | ||
| + | == Prezentace == | ||
| + | |||
| + | == Expertní posudek == | ||
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | ||
[[Category:Ochrana půdy]] | [[Category:Ochrana půdy]] | ||
Verze z 20. 8. 2014, 14:52
Obsah
1. Úvod
Acidifikace, neboli okyselování půd je degradační proces, při kterém dochází k vytěsňování bazických kationtů ze sorpčního komplexu. Tyto kationty jsou pak nahrazovány ionty vodíku H+. Pokud půda obsahuje uhličitany, pak předchází acidifikaci proces debazifikace, při kterém dochází ke snížení obsahu uhličitanů v půdě a půdním roztoku. V důsledku acidifikace dochází ke snížení pufrační schopnosti půdy, tedy schopnosti půdy bránit se změnám reakce. Tato schopnost je závislá na několika složkách, jež převažují při změnách reakce v určitých intervalech pH půdy. V půdách s obsahem uhličitanů dochází tedy při postupné acidifikaci nejdříve k rozpouštění CaCO3, zatímco v kyselejších půdách bez CaCO3 ke zvětrávání primárních silikátů. Tyto procesy trvají tak dlouho, dokud nedojde ke snížení pH k hodnotě kolem 4,0. Další okyselování je pak zpomalováno rozpouštěním hydratovaných oxidů Al, což je ovšem již hranice přímé toxicity hliníku a stav vysoké mobility většiny rizikových prvků.
Důsledkem degradace půd acidifikací je především: zhoršení kvality humusu s převahou fulvokyselin, zpomalení uvolňování minerálního dusíku z humusu, petrifikace fosforu v půdě do sloučenin, ze kterých není fosfor rostlinám přístupný, zvýšení mobility rizikových prvků, snížení odolnosti proti rozpadu strukturních agregátů s následnou vyšší zranitelností utužením a erozí, uvolňování draslíku do půdního roztoku a následné nebezpečí jeho vyplavení, zvýšené nebezpečí rozvoje patogenních organismů a chorob rostlin, atd.
Prevence acidifikace spočívá v omezení kyselých vstupů (průmyslových a organických hnojiv), v pravidelném střídání plodin v rotaci, omezení monokultur, ve větším zastoupení víceletých pícnin a také v pravidelném vápnění půd udržovacími dávkami Ca hnojiv, zejména mletého vápence.
2. Popis vrstvy
Vrstva slouží jako podklad při řešení problematiky degradace půdy, který následně vede k její ochraně.
| kategorie | potenciální zranitelnost |
|---|---|
| 1 | zanedbatelná |
| 2 | nízká |
| 3 | nižší střední |
| 4 | vyšší střední |
| 5 | vysoká |
| 6 | nehodnoceno |
3. Použitá data
Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i..
4. Metodika
Pro vyhodnocení potenciální zranitelnosti půd acidifikaci slouží kategorizace půd (HPJ) zpracovaná podle hodnot sorpční kapacity (T) a stupně nasycení sorpčního komplexu (V). Pro půdy jednotlivých HPJ byly použity průměrné hodnoty pro každý z prvních tří horizontů profilu.
5. Výstupy
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění jednotlivých kategorií ohroženosti půd acidifikací a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o postižení půdy degradací ve vybrané lokalitě a tím i o potřebě aplikace půdoochranných opatření či o vhodnosti konkrétních plodin se vyrovnat s tímto způsobem degradace.
6. Úzká místa a budoucnost
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.
7. Licence a aktualizace dat
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.
- 1. aktualizace dat, říjen 2013
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
