Bioplynové stanice: Porovnání verzí

Verze z 21. 8. 2014, 11:52

1. Úvod

Bioplynové stanice (BPS) jsou v současnosti jedním ze základních typů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zdrojem energie je v tomto případě energeticky bohatý bioplyn produkovaný biochemickými procesy při anaerobním rozkladu organické hmoty. Vstupní surovinou může být účelně pěstovaná biomasa, odpadní biomasa ze zemědělství, či komunální organický odpad. Podle vstupních surovin lze takto BPS rozdělit do tří základních typů – zemědělské, komunální a průmyslové. Narozdíl od větrných nebo slunečních elektráren energie patří BPS k regulovatelným obnovitelným zdrojům. Bioplyn je možné skladovat a energii lze vyrábět i v případě nepříznivých nebo nevyhovujících povětrnostních podmínek. Při jejich provozu nevznikají odpadní látky, naopak BPS mohou odpady za vzniku elektrické a tepelné energie zpracovávat a tím se podílet na využití biologicky rozložitelných odpadů v daném regionu. Výstupní surovinu, neboli digestát, lze dále využít jako kvalitní hnojivo. Podle České bioplynové asociace bylo v České republice na konci roku 2013 nainstalováno 481 bioplynových stanic, s celkovým instalovaným výkonem 363,24 MW a podílem vyrobené energie z OZE 20,7%, tedy přibližně 2,5 % z celkové výroby elektřiny v ČR.

2. Popis vrstvy

Datová vrstva bioplynových stanic poskytuje informace o množství BPS a jejich umístění, instalovaném elektrickém a tepelném výkonu, počtu zdrojů v dané lokalitě, typu BPS, roku udělení licence a informace týkající se držitele licence dané BPS. Dále lze vrstvu využít k navržení vhodné lokality pro nově vznikající BPS, vyčíslit potenciál daného území a doporučit velikost instalovaného výkonu v porovnání s možnými zdroji surovin pro BPS. Díky tomuto systému lze také vyloučit potenciálně nevhodné lokality pro stavbu BPS z hlediska zachování regionality vstupních surovin, ochrany přírody a platných předpisů. Vrstva dále umožní orientačně kvantifikovat nároky na množství a typ vstupních surovin, které mohou být následně odečteny od celkového potenciálu uživatelem vybraného území. Tento postup nicméně není možné jednoduše aplikovat i u menších územních jednotek (cca pod úrovní okresů), vzhledem k tomu, že stávající BPS mohou být zásobovány surovinami z okolních území, které však nejsou součástí daného výběru. Kvantifikace zbytkového potenciálu pro dané území má tedy pouze informační hodnotu a pro zjištění reálné situace musí být proveden rozsáhlejší průzkum surovinových zdrojů.

3. Použitá data

Výše zmíněná data pro vrstvu BPS byla v roce 2013 získána z Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který shromažďuje a aktualizuje informace nejen o dané instalaci, která vyrábí a dodává elektřinu do rozvodné sítě, ale také o majiteli licence. Databáze byla následně rozšířena o data České bioplynové asociace (CZBA) a porovnána s databází CZ BIOM.

4. Metodika

Jak bylo již zmíněno, data získaná z ERU byla doplněna daty z CZ BIOM a CZBA, která shromažďuje mimo jiné i informace týkající se typu dané BPS. Z databáze byly poté odstraněny ty instalace průmyslových BPS, které fungují pouze v rámci soukromých firem, využívají odpadní materiál vznikající v daném podniku a nedodávají energii do rozvodné sítě Pro zjednodušení lokalizace byly dále jednotlivým BPS přiděleny GPS souřadnice na základě parcelních čísel, na kterých se podle ERU instalace nachází.

5. Výstupy

Uživatel získá informace o stávajících instalacích BPS ve vybraném území i s jejich instalovaným výkonem v megawattech (MW). Z těchto ukazatelů lze poté odvodit orientační nároky stávajících BPS ve vybraném území a energetický potenciál BPS v rámci dané lokality. Systém také bude schopen vymezit lokality vhodné k instalaci nových BPS, na základě ochrany životního prostředí, platných norem a míry potravinové soběstačnosti území.

6. Úzká místa a budoucnost

Česká republika se zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 13% z hrubé konečné spotřeby energie. I přes nynější zastavení podpory pro nové zdroje OZE, lze v budoucnu očekávat opětovný rozvoj sektoru BPS. Z tohoto důvodu by měla být databáze aktualizována každoročně. Do budoucna by mohla být databáze rozšířena o výčet vstupních surovin dané BPS, ideálně se záznamem jejich místa vzniku, což by umožnilo přesněji kvantifikovat zbytkový potenciál i u menších územních celků, a mohlo by přispět k využívání regionálních zdrojů surovin a tím také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. Dostupnost těchto údajů by také přispěla k většímu využití výstupní suroviny (digestátu) v místě jeho vzniku.

7. Licence a aktualizace dat

1. Databáze BPS, zdroj BIOM.CZ

• 1. aktualizace dat, 2013

• předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

Prezentace

Expertní posudek