Výrobny biopaliv: Porovnání verzí
(→Prezentace) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | == Úvod | + | ==1. Úvod == |
Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství CO2 vypouštěného do atmosféry. V současné době lze k pohonu motorových vozidel využívat biopaliva 1. generace, která jsou vyráběná z potravinářských a energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrová řepa, apod.), a podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského parlamentu nesmějí překročit do roku 2020 hranici 6 % energie spotřebované v dopravě. Evropský parlament takto rozhodl na základě několika studií, které poukazují na možná rizika užívání biopaliv 1. generace. Možnou variantou tak zůstávají biopaliva 2. generace, která se vyrábí z tzv. nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (čirok, šťovík, apod.) či biologický odpad z domácností. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů z potravinových zemědělských produktů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení biopaliv 2. generace do komerčního provozu lze tedy ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Množství vyrobeného biopaliva se liší především v závislosti na druhu biopaliva a použité biomasy. V podmínkách ČR jsou za účelem výroby bionafty a bioetanolu využívány zejména řepka olejná, cukrová řepa a obiloviny. Na výrobu 1 tuny bionafty je potřeba 2,5 tuny řepky, zatímco z 1 tuny cukrové řepy lze vyrobit přibližně 83 litrů bioetanolu. | Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství CO2 vypouštěného do atmosféry. V současné době lze k pohonu motorových vozidel využívat biopaliva 1. generace, která jsou vyráběná z potravinářských a energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrová řepa, apod.), a podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského parlamentu nesmějí překročit do roku 2020 hranici 6 % energie spotřebované v dopravě. Evropský parlament takto rozhodl na základě několika studií, které poukazují na možná rizika užívání biopaliv 1. generace. Možnou variantou tak zůstávají biopaliva 2. generace, která se vyrábí z tzv. nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (čirok, šťovík, apod.) či biologický odpad z domácností. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů z potravinových zemědělských produktů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení biopaliv 2. generace do komerčního provozu lze tedy ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Množství vyrobeného biopaliva se liší především v závislosti na druhu biopaliva a použité biomasy. V podmínkách ČR jsou za účelem výroby bionafty a bioetanolu využívány zejména řepka olejná, cukrová řepa a obiloviny. Na výrobu 1 tuny bionafty je potřeba 2,5 tuny řepky, zatímco z 1 tuny cukrové řepy lze vyrobit přibližně 83 litrů bioetanolu. | ||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek. | V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek. | ||
| − | == Popis vrstvy | + | ==2. Popis vrstvy == |
Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv. | Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv. | ||
| − | + | ==3. Použitá data == | |
| − | == Použitá data | + | |
Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv. | Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv. | ||
| − | + | ==4. Metodika == | |
| − | == Metodika | + | |
U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin. | U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin. | ||
| − | + | ==5. Výstupy == | |
| − | == Výstupy | + | |
Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva z 1 ha orné půdy. Ze známých poměrů mezi množstvím surové biomasy a objemu z ní produkovaných biopaliv bude možné také vyčíslit energetický potenciál orné půdy v lokalitě pro případ, že by byla využita k produkci biopaliv. | Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva z 1 ha orné půdy. Ze známých poměrů mezi množstvím surové biomasy a objemu z ní produkovaných biopaliv bude možné také vyčíslit energetický potenciál orné půdy v lokalitě pro případ, že by byla využita k produkci biopaliv. | ||
| − | + | ==6. Úzká místa a budoucnost == | |
| − | == Úzká místa a budoucnost | + | |
Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. | Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. | ||
Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci. | Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci. | ||
| − | == Licence a aktualizace dat == | + | ==7. Licence a aktualizace dat == |
1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ<br /> | 1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ<br /> | ||
| Řádka 40: | Řádka 36: | ||
<pdf width="100%" height="1000px">http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Vyrobny_biopaliv.pdf</pdf> | <pdf width="100%" height="1000px">http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Vyrobny_biopaliv.pdf</pdf> | ||
| + | |||
| + | == Prezentace == | ||
| + | |||
| + | == Expertní posudek == | ||
Verze z 21. 8. 2014, 11:56
Obsah
1. Úvod
Současným trendem výroby elektrické energie a tepla je postupné zvyšování využívání obnovitelných zdrojů energie, a stejně tomu je i u pohonných hmot. Konvenční fosilní paliva by měla v budoucnu nahradit biopaliva z obnovitelných zdrojů energie, jež by kromě nezávislosti na dodávkách fosilních paliv přinesla také snížení celkového množství CO2 vypouštěného do atmosféry. V současné době lze k pohonu motorových vozidel využívat biopaliva 1. generace, která jsou vyráběná z potravinářských a energetických plodin (řepka, kukuřice, cukrová řepa, apod.), a podle nejnovějšího rozhodnutí Evropského parlamentu nesmějí překročit do roku 2020 hranici 6 % energie spotřebované v dopravě. Evropský parlament takto rozhodl na základě několika studií, které poukazují na možná rizika užívání biopaliv 1. generace. Možnou variantou tak zůstávají biopaliva 2. generace, která se vyrábí z tzv. nepotravinářské biomasy, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (čirok, šťovík, apod.) či biologický odpad z domácností. Technologický proces je však mnohem složitější a náročnější než fermentační výroba etanolu či esterifikace olejů z potravinových zemědělských produktů. Konverzní poměr je obvykle 5:1 (z 5 tun biomasy lze vyrobit 1 tunu biopaliva). Nasazení biopaliv 2. generace do komerčního provozu lze tedy ve větším měřítku očekávat až během následujících deseti let. Množství vyrobeného biopaliva se liší především v závislosti na druhu biopaliva a použité biomasy. V podmínkách ČR jsou za účelem výroby bionafty a bioetanolu využívány zejména řepka olejná, cukrová řepa a obiloviny. Na výrobu 1 tuny bionafty je potřeba 2,5 tuny řepky, zatímco z 1 tuny cukrové řepy lze vyrobit přibližně 83 litrů bioetanolu.
V současné době existuje v České republice 9 výroben biopaliv 1. generace, biopaliva 2. generace jsou zatím stále ve stadiu výzkumu a ověřování technologií na úrovni experimentálních a poloprovozních jednotek.
2. Popis vrstvy
Vrstva uživateli poskytuje informace o jednotlivých výrobnách biopaliv v České republice, vymezuje jejich lokalizaci, produkční kapacitu, energetická hodnotu – výhřevnost vyrobeného biopaliva, vstupní suroviny a jejich množství, potřebnou výměru půdy a obvyklý výnos. V rámci analýzy vybraného území bude možné také kvantifikovat potenciál výroby biopaliv v lokalitě podle hektarových výnosů jednotlivých surovin využívaných při výrobě biopaliv.
3. Použitá data
Data pro mapovou vrstvu poskytl Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT), který vede agendu výrobců biopaliv v České republice a provádí také rozbory a měření parametrů produkovaných biopaliv.
4. Metodika
U stávajících výroben biopaliv byla stanovena potřebná výměra půdy, která je nutná k zabezpečení dodávek vstupních surovin. Zároveň byl kvantifikován možný výnos surovin pro výrobu biopaliv v uživatelem zvoleném regionu na základě výnosových tabulek a výpočtu výnosu biopaliva vyrobeného z 1 t vstupních surovin.
5. Výstupy
Uživatel získá informace o stávajících výrobnách biopaliv ve vybraném území včetně druhu a kvantifikace vstupních surovin, jejich produkční kapacity a množství vyrobeného biopaliva z 1 ha orné půdy. Ze známých poměrů mezi množstvím surové biomasy a objemu z ní produkovaných biopaliv bude možné také vyčíslit energetický potenciál orné půdy v lokalitě pro případ, že by byla využita k produkci biopaliv.
6. Úzká místa a budoucnost
Do budoucna by mohla být vrstva rozšířena o původ vstupních surovin dané výrobny biopaliv, což by přispělo k přesnější kvantifikaci zbytkového potenciálu území, využívání regionálních zdrojů surovin a také ke snížení nutnosti transportu materiálu na velké vzdálenosti. Aktualizace vrstvy není náročná, avšak měla by probíhat každoročně i přesto, že stávající data jsou poměrně stabilní a produkce biopaliv 1. generace má v ČR spíše stagnující tendenci.
7. Licence a aktualizace dat
1. Databáze Výroben Biopaliv, zdroj BIOM.CZ
- 1. aktualizace dat, 2013
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
Prezentace
