Jatky, kafilérie: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | == 1. Úvod | + | == 1. Úvod == |
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu. | ||
| − | == 2. Popis vrstvy | + | == 2. Popis vrstvy == |
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. | Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
*Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci | *Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci | ||
| − | == 3. Použitá data | + | == 3. Použitá data == |
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU. | Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU. | ||
| − | == 4. Metodika | + | == 4. Metodika == |
Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete (skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně), malého jatečného zvířete (kur ( slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králící, nutrie, holubi, běžci) a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukované daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16 – 19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600 – 700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu. | Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete (skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně), malého jatečného zvířete (kur ( slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králící, nutrie, holubi, běžci) a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukované daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16 – 19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600 – 700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu. | ||
| − | == 5. Výstupy | + | == 5. Výstupy == |
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality. | Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality. | ||
| − | == 6. Úzká místa a budoucnost | + | == 6. Úzká místa a budoucnost == |
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy. | Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy. | ||
| Řádka 38: | Řádka 38: | ||
== Prezentace == | == Prezentace == | ||
| − | == Expertní | + | == Expertní popis == |
Verze z 1. 9. 2014, 08:28
Obsah
1. Úvod
Vrstva mapující lokality stávajících jatek a kafilerií byla vybrána jako databáze zdrojů odpadu s potenciálem energetické produkce. Naprostá většina jatečního odpadu je v současné době využívána materiálově – produkce pro potravinářské a krmivářské účely, v případě potřeby jeho energetické využití zejména formou konverze energie odpadní biomasy do formy bioplynu.
2. Popis vrstvy
Vrstva jatek a kafilerií lokalizuje jednotlivá zařízení v rámci České republiky. U jatek dále uvádí jejich typ (jatka velkých zvířat – kopytníci, jatka malých zvířat – zejména drůbež, králící atd.) a množství potenciálně dosažitelné biomasy na základě známého množství odpadu vznikajícího při porážení a následné úpravě jatečných zvířat. Množství odpadu je vyjádřeno v kg surové hmoty a energii v MJ/kg této hmoty. V případě kafilerií nebylo možné získat informace o objemu produkované biomasy, je zde proto uveden pouze typ provozu a kategorie odpadu, které smí daný provoz zpracovávat.
- Odpad 1. kategorie – nejvyšší hygienické riziko – odpad je spalován
- Odpad 2. kategorie – uhynulá zvířata - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
- Odpad 3. Kategorie – části těl jatečných zvířat nevyužívané pro lidskou výživu – obvykle jatečný odpad vyjma 1. Kategorie - odpad může být využit např. v BPS po patřičné hygienizaci
3. Použitá data
Data k vrstvě byla získána od Státní veterinární správy, které vede přehledy o registrovaných pracovištích i o kusech poražených zvířat na jednotlivých pracovištích. Aktuálně (1. 1. 2014) vrstva lokalizuje 254 jatek a 8 kafilerií. Základem pro výpočet energetického potenciálu jsou statistická data vysoké přesnosti. Určitou chybu je možné předpokládat při následném odhadu produkce odpadu na základě počtu poražených kusů. Zde vrstva vychází z expertních odhadů Katedry speciální zootechniky ČZU.
4. Metodika
Při výpočtu potenciálu odpadu z jatek byla vzata v úvahu průměrná hmotnost daného druhu velkého jatečného zvířete (skot (kráva, býk, vůl, tele), prasata (prasnice, vepři), ovce, kozy, koně), malého jatečného zvířete (kur ( slepice, kohout, kuře), kachny, husy, krocani (kracan, krůta), králící, nutrie, holubi, běžci) a podíl odpadní hmoty (odpad kategorie 2 a 3). Podle údaje počtu porážek za rok 2013 bylo vypočteno množství odpadu vyprodukované daným zařízením. Energetický potenciál odpadu byl vztažen k výhřevnosti masokostní moučky (MKM) a k množství bioplynu produkovaného z 1 t odpadu. U jatečního odpadu je počítáno s průměrnou sušinou 40 %. Výhřevnost jedné t sušiny MKM odpovídá 16 – 19 GJ, pro účely výpočtu potenciálu byla zvolena nižší hodnota. Průměrná výtěžnost bioplynu ze směsného jatečního odpadu odpovídá 600 – 700 m3/t sušiny, přičemž pro účely modelu byla opět vybrána spodní hodnota. Podíl CH4 v bioplynu produkovaného z anaerobní fermentace jatečních odpadů bude činit cca 60 %, výhřevnost - 22 MJ/m3, tedy 24,5 GJ/t bioplynu a 13,2 GJ/t sušiny jatečního odpadu.
5. Výstupy
Uživatel získá přehled o počtu a lokalizaci provozů produkujících odpad s vysokým energetickým potenciálem, v případě jatek pak navíc i o celkovém energetickém potenciálu daného provozu. Vzhledem k tomu, že současnosti je výrazně preferováno materiálové využití jatečních a kafilerních odpadů, vypočtený energetický potenciál je pouze doplňkový a není zahrnut mezi hlavní skupiny OZE z nichž je modelován celkový potenciál dané lokality.
6. Úzká místa a budoucnost
Vrstvu jatečních a kafilerních odpadů je nutné pravidelně aktualizovat vzhledem k tomu, že lokalizované provozy jsou běžné podnikatelské subjekty, u nichž může docházet k výrazným výkyvům produkce odpadu, případně ukončení činnosti. U kafilerií nebylo možné kvantifikovat množství jimi produkovaného odpadu, aplikace je proto zatím omezená pouze na jejich lokalizaci. V budoucnu by proto bylo vhodné doplnit množství odpadu produkované jednotlivými kafilerními provozy.
7. Licence a aktualizace dat
1. Databáze Jatka Kafilérie, zdroj SVS - Státní Veterinární Správa
- 1. aktualizace dat, leden 2014
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
