Zamokřené půdy
Obsah
1. Úvod
Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.
2. Popis vrstvy
3. Použitá data
Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.
4. Metodika
Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření
5. Výstupy
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.
6. Úzká místa a budoucnost
== 7. Licence a aktualizace dat ==
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.
1. aktualizace dat, říjen 2013
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
