Vodní eroze
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí – vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy.
Obsah
Úvod
Vodní eroze způsobuje významnou degradaci zemědělské půdy. Ochuzuje ji o nejúrodnější část – ornici, zhoršuje půdní vlastnosti a následně dochází i ke škodám na vodních útvarech, komunikacích a majetku. Vrstva potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí zobrazuje místa náchylná na vodní erozi a tím pomáhá správně zacílit na postižené lokality a zvolit adekvátní způsob ochrany a protierozních opatření. Zároveň umožňuje v těchto lokalitách adekvátně omezit pěstování erozně nebezpečných plodin.
Popis vrstvy
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí vyjadřuje dlouhodobý průměrný smyv půdy. Kategorie jsou rozděleny do 6 základních kategorií.
| Hodnoty dlouhodobé průměrné ztráty půdy (G) [t/ha/rok] | Kategorie ohroženosti vodní erozí |
|---|---|
| méně než 1,0 | velmi slabě ohrožená |
| 1,1 - 2,0 | slabě ohrožená |
| 2,1 - 4,0 | středné ohrožená |
| 4,1 - 8,0 | silně ohrožená |
| 8,1 - 10,0 | velmi silně ohrožená |
| více než 10,1 | extrémně ohrožená |
Použitá data
| Data výpočtu | Popis dat + zdroj |
|---|---|
| R - faktor erozní účinnosti přívalového deště | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1 (Janeček, 2007). |
| K – faktor erodovatelnosti půdy | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) |
| LS – faktor délky a sklonu svahu | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS). |
| C – faktor ochranného vlivu vegetace | Určeno na základě klimatických regionů (BPEJ, VÚMOP, v.v.i.) |
| P – faktor účinnosti protierozních opatření | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1 |
Metodika
Potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí byla stanovena pomocí tzv. Univerzální rovnice ztráty půdy (USLE) (Wischmeier, Smith 1978):
G = R x K x L x S x C x P
kde: G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1), R – faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii, úhrnu a intenzitě erozně nebezpečných dešťů, K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty v ornici a propustnosti půdního profilu, L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí, S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí, C – faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, P – faktor účinnosti protierozních opatření. Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro Českou republiku R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1.
Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku.
Faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 se sklonem 9 %. Pro výpočet LS faktoru byl využit model USLE 2D.
Faktor ochranného vlivu vegetace (C) je vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, představuje poměr smyvu na pozemku s pěstovanými plodinami ke ztrátě půdy na standardním pozemku udržovaném jako úhor, pravidelně po každém dešti kypřeném. Metodika USLE počítá se stanovením faktoru ochranného vlivu vegetace (C) pro konkrétní osevní postup včetně období mezi střídáním plodin a při určení nástupu a způsobu agrotechnických prací v 5-ti obdobích (Janeček et al. 2007) pro každý pozemek. Pro zpracování mapové vrstvy byl použit faktor C dle klimatických regionů (Toman et al. 2002). Doplněna byla hodnota 0,005 pro plochy trvalých travních porostů. K určení klimatických regionů byla použita data z aktualizované databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.).
Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření.
Výstupy
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění potenciální ohroženosti půdy vodní erozí a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí.
Úzká místa a budoucnost
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.
- 1. aktualizace dat, říjen 2013
- předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu vodní eroze jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu vodní eroze představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
