BRKO

Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána)

Biologicky rozložitelné komunální odpady (dále jen BRKO) je skupina odpadů biologického původu, které jsou v komunálním odpadu kvantitativně významnou skupinou odpadů a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Převážná část těchto bioodpadů je předurčena k látkovému nebo materiálovému využití. Obsahují rostlinné živiny a organické látky, které je možno stabilizovat a výhodně uvádět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Bioodpady se mohou také zpracovávat technologií anaerobní digesce, při které kromě organického hnojiva - digestátu vzniká další produkt - bioplyn, který je vhodný k výrobě elektrické energie, tepla a motorového paliva. Proto jsou i významnou složkou spadající do předmětu zájmu projektu ReStEP. Nejdůležitějšími složkami BRKO v obcích jsou odpad rostlinných částí z parků, zahrad apod. a kuchyňský odpad. Dalšími složkami BRKO jsou papír a některé druhy textilu, které z hlediska odpadového hospodářství a zejména zpracování odpadů vykazují podobné vlastnosti. Možnosti nakládání s BRKO zahrnují kromě předcházení jejich vzniku u zdroje domácím kompostováním, kompostováním komunit a komunitním kompostováním také jejich sběr (odděleně nebo společně se směsným komunálním odpadem), anaerobní digesci v bioplynových stanicích a kompostování v kompostárnách, energetické využití ve spalovnách a odstranění skládkováním na skládkách komunálního odpadu. Environmentální a hospodářské přínosy jednotlivých technologií zpracování výrazně závisí na místních podmínkách, jako jsou hustota obyvatelstva, typ osídlení, zástavby a infrastruktury v obci, nadmořská výška obce apod. a dále také závisí na uplatnění vznikajících produktů (energie a komposty) na trhu.

Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)

Vrstva obsahuje údaje o produkci BRKO v tunách za rok. Mezi BRKO patří dle platných metodik následující druhy odpadů:

150101 Papírové a lepenkové obaly 150102 Plastové obaly – počítáme pouze do spalitelné části 150103 Dřevěné obaly 150109 Textilní obaly 200101 Papír a lepenka 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 200110 Oděvy 200111 Textilní materiály 200125 Jedlý olej a tuk 200138 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 200139 Plasty – počítáme pouze do spalitelné části 200201 Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků 200301 Směsný komunální odpad 200302 Odpad z tržišť 200307 Objemný odpad

Produkce BRKO je vztažena na základní územní jednotky (obce) a je v přehledu uvedena za poslední tři roky. Základní jednotka je tuna za rok. Produkční data jsou jednak uváděna pro všechny výše uvedené skupiny odpadů a také do celkové sumy. Základní územní jednotky lze seskupovat do okresů i krajů v souladu s celkovou strukturou databáze interaktivní mapy.

Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)

Množství komunálních odpadů se většinou uvádí v hmotnostních jednotkách (v tunách za rok, kg za týden aj.). Hodnoty vyjádřené v objemových jednotkách jsou výjimkou, v tom případě se také uvádí informace o místě zjištění v rámci procesu nakládání s odpadem (např. v domácnosti, ve sběrné nádobě, po vyložení ze svozového automobilu, uložení na skládce odpadů).

Informace o množství komunálních odpadů na území obcí a v regionech jsou vzhledem k vybavení objektů k nakládání s odpadem vážícím zařízením běžně dostupné. Množství odpadů se stanoví z evidence odpadů, kterou vedou průběžně všichni původci odpadů a oprávněné osoby včetně obcí v souladu se zákonem o odpadech. Na regionální úrovni se tyto údaje zjistí setříděním údajů z Informačního systému odpadového hospodářství, spravovaného ministerstvem a provozovaného Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA).

Složení komunálních odpadů je většinou sledováno jako složení směsného komunálního odpadu, tj. zbytkového odpadu po vytřídění využitelných a nebezpečných složek. Takto se sleduje granulometrické složení odpadu a látkové složení odpadů. Obdobně jako zbytkový odpad se sleduje složení objemného komunálního odpadu. V literatuře se skladba komunálního odpadu však uvádí také ve stádiu výskytu u zdroje, tj. v případě komunálního odpadu výskyt v domácnostech a v živnostech napojených na systém obce pro nakládání s komunálním odpadem. Skladba odpadu se vyjadřuje v podílech hmotnosti (% hmotnosti), látkové složení někdy také přímo v hmotnostních jednotkách (kg/rok na obyvatele, kg/týden na obyvatele).

Pro získání informací o produkci odpadů je možno využít dva základní datové zdroje. Jedná se o data CENIA (ISOH) a data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Informační systémy CENIA a ČSÚ, poskytují různé informace o tocích odpadů. Odlišnost informačních systémů plyne především ze způsobu zjišťování dat rozdílnou metodikou. Údaje, které jsou vedeny CENIA, se získávají z hlášení údajů o produkci a nakládání s odpady za předchozí rok na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, jenž celostátně shromažďuje MŽP. Statistické šetření prováděné ČSÚ vychází z vyplněných Ročních výkazů o odpadech, ve kterých se sleduje produkce a způsoby nakládání s odpady.

Pro ohlašování je také v systému CENIA stanoven množstevní limit produkce nebo nakládání s 50 t/rok ostatního odpadu a 50 kg/rok nebezpečného odpadu.

CENIA i ČSÚ mají zaveden systém verifikace dat, kdy se verifikuje formální i obsahová správnost dat. Při zjištění chyby se v případě CENIA provádí ověření správnosti dat, zatímco v případě ČSÚ se chybné hlášení vyřadí a dále se s ním již nepracuje.

Data ze systému CENIA jsou veřejná avšak jejich dostupnost je se zpožděním až 1 rok. Data systému ČSÚ jsou k dispozici ke 30. 6. následujícího roku a jsou veřejně dostupná.

Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojeni, výsledná struktura)

Problematikou BRKO z pohledu obsahu biologicky rozložitelných složek v jednotlivých druzích odpadů se zabývá Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, která byla vytvořena jako metodická pomůcka pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. Metodika obsahuje vymezení BRKO, postupy výpočtu, resp. měrná množství BRKO přípustná k ukládání na skládky, koeficienty rozložitelných složek jednotlivých odpadů a další použitelné údaje. Jelikož se jedná o obecně platnou metodiku, doporučenou MŽP a podloženou dvěma výzkumnými projekty VaV, koeficienty a údaje o obsahu biologicky rozložitelných složkách byly převzaty i pro výpočty energetického potenciálu v projektu ReStEP. Koeficienty uvádí následující tabulka.

Katalogové číslo odpadu	Název druhu odpadu	Koeficient royložitelných látek
20 01 01	Papír a lepenka	1
20 01 08	Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven	1
20 01 10	Oděvy	0,60
20 01 11	Textilní materiály	0,40
20 01 38	Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37	1
20 02 01	Biologicky rozložitelný odpod ze zahrad a parků	1
20 03 01	Směsný komunální odpad	0,56
20 03 02	Odpad z tržišť	0,80
20 03 07	Objemný odpad	0,70

Tyto koeficienty byly přiděleny jednotlivým odpadům v datové vrstvě interaktivní mapy a následně použity k hmotnostnímu vyjádření podílu biologicky rozložitelné složky u jednotlivých odpadů. Biologicky rozložitelná složka jednotlivých odpadů byla následně převedena na energetický potenciál dle tabulkových indexů výhřevnosti jednotlivých druhů odpadů (materiálů) v GJ na tunu. Dle známého množství produkce pro jednotlivé druhy odpadů lze pak získat výsledný energetický potenciál v GJ pro zájmové území.

Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)

Počátečním vstupním souborem byla databáze získaná od České informační agentury životního prostředí (CENIA), ze které se postupně začala tvořit data důležitá pro cílovou vrstvu interaktivní mapy ReStEP s názvem biologicky rozložitelné komunální odpady. Tabulka obsahuje 6389 záznamů. V České republice je celkem 6251 obcí (k roku 2012). Z toho vyplývá, že seznam ZÚJ je početnější než seznam obcí v ČR. Důvod různého počtu obcí v každém roce je takový, že některé obce nesplňují ohlašovací povinnost pro oznamování produkce odpadů do ISPOP, čili nemusí hlásit údaje o produkci jednotlivých druhů odpadů (čili nejsou v databázi a počet snižují) a na straně druhé, větší města jsou rozdělena do více základních územních jednotek (tedy počet záznamů navyšují).

U každé obce jsou uvedeny všechny druhy biologicky rozložitelných komunálních odpadů a spalitelných komunálních odpadů s jejich množstvím v tunách. Tyto produkce jsou uvedeny za rok 2009, 2010 a 2011.

Potřebné hodnoty nutné pro tvorbu vrstvy BRKO do interaktivní mapy: za každou obec ČR se zjišťovala:

- průměrná produkce u všech druhů odpadů za jednotlivé roky - celkové množství spalitelných komunálních odpadů - výhřevnost (energie) jednotlivých druhů spalitelného komunálního odpadu - celková výhřevnost (energie) spalitelných komunálních odpadů - množství jednotlivých druhů biologicky rozložitelných komunálních odpadů - celkové množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů - celková výhřevnost (energie) biologicky rozložitelných komunálních odpadů - celkové množství (produkce) spalitelných KO na 1 obyvatele obce - celkové množství (produkce) biologicky rozložitelných KO na 1 obyvatele obce

Interaktivita datové vrstvy spočívá v možnostech volby míry využitelnosti vznikajících odpadů v daném území uživatelem, jednotlivých způsobech využitelnosti z hlediska nakládání – spalování x bioplynová stanice a preference jednotlivých způsobu využití konkrétních druhů odpadů. Do energetického mixu se tato vrstva započítává jako dostupný potenciál území. Součástí práce s vrstvou pro uživatele bude možnost statistik a přehledů zvoleného území, současný stav nakládání s odpady produkční řady a další doprovodné informace.

Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)

Aktualizace vstupních dat bude probíhat každé 2 roky ve spolupráci s institucí CENIA, která je hlavním centrem statistických dat z oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady. Všechny tabulky a výstupní data jsou spojena návaznými vzorci, do kterých stačí změnit jednu hodnotu a výstupní data se změní dle požadavků. Aktualizace datových struktur si vyžádá průměrně 14 dni po dodání dat. Dodávka dat od externího poskytovatele (CENIA) je k dispozici cca 2 měsíce po objednání dat.

Úzká místa datové vrstvy jsou zejména ve validaci dat. Primární data jsou poskytována od producentů odpadů přes krajské úřady do sběrného místa CENIA. Chybovost dat je nejvyšší zejména u primárních zpracovatelů, kde se mohou lišit produkční data i v řádech z důvodu nepřesnosti zpracovatele hlášení, nepozornosti a i určité složitosti formulářů. S tímto problémem se však produkční statistika odpadového hospodářství potýká již dlouhá léta a je třeba s touto chybovostí počítat a objasnit ji v komentářích. Z produkčních časových řad se pak dají určité řádové nepřesnosti odfiltrovat při práci s daty a meziročních srovnáních.