Bio teplárny + KVET

Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána)

V průběhu zimního období je v České republice každoročně diskutováno téma čistoty ovzduší, zejména v obcích a městech, kde jsou k vytápění domů a bytů stále využívána konvenční paliva, jako uhlí a topné oleje. Nejhorší situace nastává při inverzích, kdy dochází k výraznému zvýšení koncentrace škodlivin z automobilové dopravy a lokálních topenišť v nehybné přízemní vrstvě vzduchu. Jednou z možností, jak se takovýchto situací vyvarovat, je změna systému vytápění a také samotného paliva. Změna systému vytápění tkví především ve snížení počtu lokálních topenišť, které jsou nahrazeny několika většími zdroji, jež emitují méně znečištění díky filtrům umístěným na komínech. Dalším opatřením je bezesporu změna paliva na ideálně obnovitelný zdroj energie, například biomasu nebo bioplyn. Kromě tepla mohou takovéto zdroje vyrábět také elektřinu, ty jsou pak označovány jako KVET – Kombinovaná výroba elektřiny a tepla.

Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)

Datová vrstva biotepláren a výtopen na biomasu poskytuje informace o počtu, umístění, instalovaném tepelném a elektrickém výkonu stávajících zdrojů, a v případě spoluspalování také informaci o procentuálním zastoupení daného paliva. Dále kvantifikuje potenciál zvoleného území z hlediska dostupnosti využívaných surovin v závislosti na jejich druhu (sláma, štěpka, apod.).

Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)

Data pro mapovou vrstvu byla získána z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a konfrontována s databází kterou v minulosti zveřejnil CZ BIOM. Data byla poté opětovně konzultována s experty z Odboru analyticko-statistického, Energetického regulačního úřadu.

Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojeni, výsledná struktura)

Původní velice rozsáhlá databáze výtopen a tepláren zachycovala všechny zdroje vyrábějící teplo, případně teplo a elektrický proud, na území České republiky. Z dostupných instalací byly tedy vybrány zdroje, spalující výhradně, anebo spoluspalující biomasu. Mezi data byla zahrnuta pouze zařízení s minimálně 50 % podílem spalované biomasy. Databáze je také omezena pouze na větší zařízení, kdy nejnižší instalovaný tepelný výkon dosahuje 190 kW. Pro snadnější lokalizaci byly dále jednotlivým teplárnám a výtopnám přiděleny GPS souřadnice na základě parcelních čísel, na kterých se podle ERÚ instalace nachází.

Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)

Výstupem vrstvy je informace o stávajících instalacích tepláren a výtopen spalujících biomasu ve vybraném území, včetně jejich instalovaného tepelného, případně také elektrického výkonu v megawattech (MW). Z těchto ukazatelů může uživatel následně odvodit orientační nároky zdrojů v lokalitě a také jejich energetický potenciál. Spojení s vrstvou Centrálního zásobování teplem také umožňuje snadno odhalit lokality, kde existuje potenciál výstavby nových, nebo přestavby stávajících topenišť využívajících fosilní zdroje paliv.

Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)

Datová vrstva v současné době sestává z 21 biotepláren a 42 výtopen na biomasu, v budoucnu by však měla být rozšířena ještě o kotelny (malé zdroje). Aktualizovatelnost vrstvy je nyní velice problematická, projektový tým tedy doufá v budoucí spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, který by mohl zajistit automatickou aktualizaci dat v mapové aplikaci.