Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp): Porovnání verzí
(→Metodika) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
==Úvod == | ==Úvod == | ||
| − | |||
Vrstva vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Názorně zobrazuje a doporučuje vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Slouží jako podklad pro ochranu půdy před degradací. | Vrstva vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Názorně zobrazuje a doporučuje vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Slouží jako podklad pro ochranu půdy před degradací. | ||
| + | |||
==Popis vrstvy == | ==Popis vrstvy == | ||
| − | |||
Hodnoty Cp jsou rozděleny do 5 kategorií (Tabulka 1), pro které lze dle metodik (Janeček et al. 2007, Hůla et al. 2003) určit kombinaci konkrétních vhodných organizačních nebo agrotechnických opatření. | Hodnoty Cp jsou rozděleny do 5 kategorií (Tabulka 1), pro které lze dle metodik (Janeček et al. 2007, Hůla et al. 2003) určit kombinaci konkrétních vhodných organizačních nebo agrotechnických opatření. | ||
| Řádka 48: | Řádka 47: | ||
|} | |} | ||
| − | |||
| + | ==Použitá data == | ||
{| class="wikitable" border="1" | {| class="wikitable" border="1" | ||
|+<b>Tabulka 2:</b> Použitá data při výpočtu erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace | |+<b>Tabulka 2:</b> Použitá data při výpočtu erozní ohroženosti vyjádřené pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace | ||
| Řádka 74: | Řádka 73: | ||
Cp Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS). | Cp Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS). | ||
| − | |||
| + | ==Metodika == | ||
Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů: | Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů: | ||
| Řádka 102: | Řádka 101: | ||
Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření. | Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření. | ||
| − | |||
| + | ==Výstupy == | ||
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí a doporučeném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě. | Výsledkem je mapa prostorového rozmístění maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí a doporučeném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě. | ||
| − | |||
| + | ==Úzká místa a budoucnost == | ||
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení. | Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení. | ||
| − | |||
| + | ==Licence a aktualizace dat == | ||
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> | 1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /> | ||
*1. aktualizace dat, říjen 2013 | *1. aktualizace dat, říjen 2013 | ||
| Řádka 126: | Řádka 125: | ||
*předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení | *předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení | ||
| + | |||
== Prezentace == | == Prezentace == | ||
Prezentace představuje vrstvu '''Cp''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /> | Prezentace představuje vrstvu '''Cp''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /> | ||
| − | |||
| + | == Expertní popis == | ||
Pro vrstvu '''Cp''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /> | Pro vrstvu '''Cp''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /> | ||
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | [[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]] | ||
[[Category:Ochrana půdy]] | [[Category:Ochrana půdy]] | ||
Verze z 29. 9. 2014, 13:40
Obsah
Cp - Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi (Cp)
Úvod
Vrstva vyjadřuje míru ohroženosti území vodní erozí pomocí maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace. Názorně zobrazuje a doporučuje vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech, při kterém ještě nedochází k projevům nadlimitní ztráty půdy vodní erozí. Slouží jako podklad pro ochranu půdy před degradací.
Popis vrstvy
Hodnoty Cp jsou rozděleny do 5 kategorií (Tabulka 1), pro které lze dle metodik (Janeček et al. 2007, Hůla et al. 2003) určit kombinaci konkrétních vhodných organizačních nebo agrotechnických opatření.
První a zároveň nejvíce potenciálně erozně ohroženou skupinou jsou území s maximální přípustnou hodnotou faktoru Cp do 0,005. Aby nebyla tato hodnota překročena, je doporučeno převést tyto plochy do kategorie trvalých travních porostů. Druhou skupinou jsou území s hodnotou do 0,02, pro něž je rovněž doporučeno jednoznačné řešení za účelem snížení erozní ohroženosti, a to pěstování víceletých pícnin, např. jetele a vojtěšky. U dalších kategorií je doporučení uvedeno pouze rámcově z důvodu rozmanitosti přírodních podmínek, zejména klimatických, ve kterých se jednotlivé pozemky spadající do stejné kategorie nacházejí.
| Kategorie Cp | Hodnoty Cp | Kategorie erozní ohroženosti | Doporučení |
|---|---|---|---|
| 1 | méně než 0,005 | nejohroženější | převést příslušné půdní bloky nebo jejich části mezi trvalé travní porosty |
| 2 | 0,005 - 0,02 | silně ohrožené | pěstování víceletých pícnin např. jetele a vojtěšky |
| 3 | 0,02 - 0,2 | ohrožené | vyloučení pěstování širokořádkových plodin, úzkořádkové plodiny lze pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií |
| 4 | 0,2 - 0,6 | mírně ohrožené | pěstování úzkořádkových plodin bez omezení, širokořádkové plodiny však pouze s využitím půdoochranných technologií |
| 5 | více než 0,6 | bez ohrožení | bez omezení |
Použitá data
| Data výpočtu | Popis dat + zdroj |
|---|---|
| Gp – maximální přípustná ztráta půdy | Určeno na základě hloubky půdy z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ – VÚMOP, v.v.i.) s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. |
| R – faktor erozní účinnosti přívalového deště | Pro výpočet použita doporučená hodnota pro ČR R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1 (Janeček, 2007). |
| K – faktor erodovatelnosti půdy | Určeno na základě hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) |
| LS – faktor délky a sklonu svahu | Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS). |
| P – faktor účinnosti protierozních opatření | Při výpočtu nebyla uvažována žádná aplikovaná protierozní opatření, a tedy P = 1 |
Cp Vypočteno z DMT, LPIS (MZe ČR) a Corine Land Cover pomocí modelu USLE 2D metodou McCool (1987, 1989) s využitím odtokového algoritmu Flux Decomposition. Vstupem do modelu byl digitální model terénu v rastrové podobě s rozlišením 10 m (GEODIS).
Metodika
Výpočet maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) vychází z celosvětově používané rovnice USLE, jejímž výsledkem je hodnota dlouhodobého průměrného smyvu půdy určená na základě součinu šesti faktorů, podílejících se na rozvoji erozních procesů:
G = R x K x L x S x C x P
kde: G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy (t.ha-1.rok-1), R – faktor erozní účinnosti dešťů, vyjádřený v závislosti na kinetické energii, úhrnu a intenzitě erozně nebezpečných dešťů, K – faktor erodovatelnosti půdy, vyjádřený v závislosti na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty v ornici a propustnosti půdního profilu, L – faktor délky svahu, vyjadřující vliv nepřerušené délky svahu na velikost ztráty půdy erozí, S – faktor sklonu svahu, vyjadřující vliv sklonu svahu na velikost ztráty půdy erozí, C – faktor ochranného vlivu vegetačního pokryvu, vyjádřený v závislosti na vývoji vegetace a použité agrotechnice, P – faktor účinnosti protierozních opatření. Výše uvedený vztah byl převeden na rovnici, ve které je neznámou faktor ochranného vlivu vegetace (Cp):
Cp = Gp / ( R x K x L x S x P )
Za hodnoty dlouhodobého průměrného smyvu půdy (G) byly dosazeny hodnoty maximální přípustné ztráty půdy (Gp), která by na pozemcích o dané hloubce neměla být překročena. Pozemky na mělké půdě mají maximální přípustnou hodnotu Gp = 1 t.ha-1.rok-1, na pozemcích se středně hlubokou půdou by neměly hodnoty přípustné ztráty půdy přesahovat Gp = 4 t.ha-1.rok-1 a na pozemcích s hlubokými půdami hodnotu Gp = 10 t.ha-1.rok-1.
Faktor erozní účinnosti přívalového deště (R) představuje jeho schopnost uvolňovat půdní částice z povrchu půdy a rozrušovat půdní agregáty a je závislý na četnosti výskytu srážek, jejich intenzitě, úhrnu a kinetické energii. Pro výpočet byla použita doporučená průměrná hodnota pro Českou republiku R = 20 MJ.ha-1.cm.h-1.
Dalším vstupem do rovnice je faktor erodovatelnosti půdy (K), který představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícího účinku deště a transportu povrchového odtoku. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu.
Faktor (LS), neboli faktor délky (L) a sklonu svahu (S), vyjadřuje vliv morfologie terénu na vznik a vývoj erozních procesů. Topografický faktor představuje poměr ztrát půdy na jednotku plochy svahu ke ztrátě půdy na jednotkovém pozemku o délce 22,13 se sklonem 9 %. Pro výpočet LS faktoru byl využit model USLE 2D.
Pro faktor účinnosti protierozních opatření (P) byla použita hodnota P = 1, tedy bez protierozních opatření.
Výstupy
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace a statistické a grafické vyhodnocení pro vybrané územní celky. Uživatel získá přehled o ohroženosti vodní erozí a doporučeném způsobu hospodaření na vybrané lokalitě.
Úzká místa a budoucnost
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.
Licence a aktualizace dat
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.
- 1. aktualizace dat, říjen 2013
- předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení
2. Digitální model terénu (DMT), GEODIS Brno
- 1. aktualizace dat
- předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení
3. Veřejný registr půdy (LPIS), Ministerstvo zemědělství ČR
- 1. aktualizace dat
- předpokládaná aktualizace v souvislosti se změnou v metodice vymezení
Prezentace
Prezentace představuje vrstvu Cp jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Expertní popis
Pro vrstvu Cp představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.
