Ochrana ovzduší: Porovnání verzí

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání
(→‎Úvod)
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 1 uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
−
==Úvod ==
+
== Úvod ==
−
 
+
Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře.
−
Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů.
+
−
 
+
−
*monitoring bodových zdrojů znečištění
+
−
*lokalizace bodových zdrojů znečištění
+
−
*identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.
+
−
*využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO<sub>2</sub>)
+
−
*snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE
+
−
 
+
−
==Popis vrstvy ==
+
  
 +
== Popis vrstvy ==
 
Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.
 
Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.
  
−
==Použitá data ==
 
  
−
Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:
+
== Použitá data ==
 +
Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).
 
{| class="wikitable" border="1"  
 
{| class="wikitable" border="1"  
 
|+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO
 
|+<b>Tabulka 1:</b>Rozdělení REZZO
Řádka 42: Řádka 34:
 
|}
 
|}
  
−
Emise základních znečišťujících látek:
+
Emise hlavních znečišťujících látek: <br />
−
 
+
• TZL: tuhé znečišťující látky<br />
−
*TZL: tuhé znečišťující látky (ANO)
+
• SO2: oxid siřičitý<br />
−
*SO<sub>2</sub>: oxid siřičitý (ANO)
+
• NOx: oxidy dusíku<br />
−
*NO<sub>x</sub>: oxidy dusíku (ANO)
+
• CO: oxid uhelnatý<br />
−
*CO: oxid uhelnatý (ANO)
+
• VOC: těkavé organické látky<br />  
−
*VOC: těkavé organické látky (ANO)
+
<br />
−
*NH<sub>3</sub>: amoniak (NE)
+
Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje): <br />
−
Zdroj dat skleníkových plynů tvoří Národní Inventarizační systém (NIS), který vznikl v roce 2005 za účelem regulace skleníkových plynů, jak vyplívám z 5. článku Kjótského protokolu. NIS plní funkci inventarizace skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí zastřešuje NIS a pověřilo ČHMÚ za koordinaci a přípravu datových a textových výstupů.
+
• CO2: oxid uhličitý<br />  
−
Emise skleníkových plynů:
+
• CH4: metan<br />  
−
 
+
• N2O: oxid dusný<br />
−
*CO<sub>2</sub>: oxid uhličitý (ANO)
+
−
*CH<sub>4</sub>: metan (ANO)
+
−
*N<sub>2</sub>O: oxid dusný (ANO)
+
−
*Fluorované plyny (NE)
+
−
<span>* (ANO/NE) - disponibilita dat</span>
+
  
 
==Metodika ==
 
==Metodika ==
−
 
 
K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.
 
K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.
 +
  
 
==Výstupy ==
 
==Výstupy ==
−
 
 
Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.
 
Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.
 
{| class="wikitable" border="1"
 
{| class="wikitable" border="1"
Řádka 73: Řádka 59:
 
!  width="160px" | Obec/Městská část
 
!  width="160px" | Obec/Městská část
 
!  width="50px" | TE
 
!  width="50px" | TE
−
!  width="50px" | SO2
+
!  width="50px" | SO<sub>2</sub>
−
!  width="50px" | NOx
+
!  width="50px" | NO<sub>x</sub>
 
!  width="50px" | CO
 
!  width="50px" | CO
 
!  width="50px" | NMVOC
 
!  width="50px" | NMVOC
−
!  width="50px" | CO2
+
!  width="50px" | CO<sub>2</sub>
 
|-  
 
|-  
 
| CZ0101
 
| CZ0101
Řádka 230: Řádka 216:
 
|}
 
|}
  
−
==Úzká místa a budoucnost ==
 
  
 +
== Úzká místa a budoucnost ==
 
Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
 
Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.
  
−
Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
+
Příklad využitím skleníkových plynu CO<sub>2</sub> se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.
  
−
Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OEZ, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat tak celosvětově se tak neděje.
+
Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.
  
 
V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.
 
V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.
  
−
==Licence a aktualizace dat ==
 
  
 +
==Licence a aktualizace dat ==
 
1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ<br />
 
1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ<br />
 
*1. aktualizace dat, 2014
 
*1. aktualizace dat, 2014
Řádka 247: Řádka 233:
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
 
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně
  
−
== Prezentace ==
 
  
 +
== Prezentace ==
 
Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />
 
Prezentace představuje vrstvu '''ochrana ovzduší''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br />
  
−
== Expertní popis ==
 
  
 +
== Expertní popis ==
 
Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br />
 
Pro vrstvu '''ochrana ovzduší''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br />
 +
 +
 +
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]

Aktuální verze z 4. 11. 2014, 15:58

Úvod

Pojem znečišťování ovzduší (emise) zahrnuje celou řadu procesů, při nichž dochází k vnášení znečišťujících látek do ovzduší. Zdroje znečišťování ovzduší mohou být přírodního (např. sopečná činnost, požáry, produkce znečišťujících látek rostlinami) nebo antropogenního původu. Znečišťující látky mohou vznikat i jako důsledek fyzikálně-chemických reakcí v atmosféře.

Popis vrstvy

Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.


Použitá data

Hlavním zdrojem dat o znečišťování ovzduší je Registr emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. REZZO je součástí Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného ČHMÚ. Pro projekt RESTEP byly předány údaje za rok 2011 v rozdělení podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 1).

Tabulka 1:Rozdělení REZZO
Třída znečištění Jaké znečištění Typ znečištění (výkon)
REZZO 1 Velké stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW
REZZO 2 Střední stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW
REZZO 3 Malé stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW
REZZO 4 Mobilní zdroje Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)
*REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím

Emise hlavních znečišťujících látek:
• TZL: tuhé znečišťující látky
• SO2: oxid siřičitý
• NOx: oxidy dusíku
• CO: oxid uhelnatý
• VOC: těkavé organické látky

Emise skleníkových plynů (pouze pro spalovací zdroje):
• CO2: oxid uhličitý
• CH4: metan
• N2O: oxid dusný

Metodika

K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.


Výstupy

Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.

Tabulka 2: Ukázka výstupu REZZO3
KOKR ZÚJ Obec/Městská část TE SO2 NOx CO NMVOC CO2
CZ0101 500054 Praha 1 5 9 15 33 6 21 475
CZ0102 500089 Praha 2 7 13 23 47 9 34 463
CZ0103 500097 Praha 3 7 12 23 46 9 34 218
CZ0104 500119 Praha 4 11 18 35 67 13 51 961
CZ0105 500143 Praha 5 15 25 28 90 18 39 618
CZ0105 539449 Praha-Lipenice 0 1 1 2 0 1205
CZ0105 539465 Praha-Lochkov 2 3 1 11 2 610
CZ0105 539601 Praha-Radotín 11 18 4 64 13 3 660
CZ0105 539678 Praha-Slivenec 9 15 3 52 10 2 388
CZ0105 547115 Praha-Velká Chuchle 2 3 1 9 2 1 379
CZ0105 539864 Praha-Zbraslav 6 10 4 36 7 4 842
CZ0106 500178 Praha 6 18 31 35 110 22 50 069
CZ0106 547140 Praha-Lysolaje 0 1 1 2 0 743
CZ0106 547158 Praha-Nebušice 3 5 2 18 4 2 528
CZ0106 539589 Praha-Přední Kopanina 0 1 0 2 0 319


Úzká místa a budoucnost

Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.

Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.

Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OZE, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat, tak celosvětově se tak neděje.

V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.


Licence a aktualizace dat

1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ

  • 1. aktualizace dat, 2014
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně


Prezentace

Prezentace představuje vrstvu ochrana ovzduší jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.


Expertní popis

Pro vrstvu ochrana ovzduší představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.

Citováno z „https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ochrana_ovzduší&oldid=1210“