Ochrana ovzduší

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání

Úvod

Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladicím zařízením, zemědělství apod. Emise a skleníkové plyny tvoří samostatnou vrstvu a její implementace byla vybrána z několika důvodů.

  • monitoring bodových zdrojů znečištění
  • lokalizace bodových zdrojů znečištění
  • identifikace druhu znečištění podle druhu průmyslu, typu zařízení apod.
  • využitelnost některých emisí a skleníkových plynů na výrobu obnovitelné energie (řasy – CO2)
  • snížení škodlivých látek v ovzduší v kombinaci využitím emisí a skleníkových plynů pro OZE


Popis vrstvy

Vrstva identifikuje reálné znečistění z emisí a skleníkových plynů v lokalitě. Při propojení informace o výši a druhu znečištění s GPS souřadnicemi dostaneme komplexní geografickou informaci o rozložení možných potenciálních zdrojů plynných látek, které se dají dále využívat pro výrobu OZE.


Použitá data

Hlavním zdrojem dat pro emise je databáze REZZO 1-4 jejímž zřizovatelem je ČHMÚ. ČHMÚ disponuje sítí měřících stanic v rámci ČR, ze kterých jsou data pravidelně získávána. V souladu s legislativou podle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, jsou v ČR zdroje znečišťování ovzduší rozděleny pro potřeby emisní bilance do jednotlivých kategorií, viz tabulka. Databáze REZZO 1-4 je rozdělena následovně:

Tabulka 1:Rozdělení REZZO
Třída znečištění Jaké znečištění Typ znečištění (výkon)
REZZO 1 Velké stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nad 5 MW
REZZO 2 Střední stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW
REZZO 3 Malé stacionární zdroje Zařízení ke spalování o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW
REZZO 4 Mobilní zdroje Zařízení se spalovacími motory nebo jinými motory (silniční a železniční vozidla, plavidla a letadla)
*REZZO 4 prozatím NEBUDOU implementovány, zdroj je problematicky kontrolovatelný v závislosti na času a prostoru. Do budoucna se ovšem počítá s využitím

Emise základních znečišťujících látek:

  • TZL: tuhé znečišťující látky (ANO)
  • SO2: oxid siřičitý (ANO)
  • NOx: oxidy dusíku (ANO)
  • CO: oxid uhelnatý (ANO)
  • VOC: těkavé organické látky (ANO)
  • NH3: amoniak (NE)

Zdroj dat skleníkových plynů tvoří Národní Inventarizační systém (NIS), který vznikl v roce 2005 za účelem regulace skleníkových plynů, jak vyplívám z 5. článku Kjótského protokolu. NIS plní funkci inventarizace skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí zastřešuje NIS a pověřilo ČHMÚ za koordinaci a přípravu datových a textových výstupů. Emise skleníkových plynů:

  • CO2: oxid uhličitý (ANO)
  • CH4: metan (ANO)
  • N2O: oxid dusný (ANO)
  • Fluorované plyny (NE)

* (ANO/NE) - disponibilita dat

Metodika

K získaným datům od ČHMÚ, jsme přiřadili správní členění podle následujícího pořadí: kód okresu/ZUJ/obec.


Výstupy

Realizace vrstvy formou propojení mapového podkladu a sítě stanic s informací o aktuálním znečištěním ovzduší (ČHMÚ) nebo obecné informace o průměrných hodnotách vztažených na jednotku znečištění.

Tabulka 2: Ukázka výstupu REZZO3
KOKR ZÚJ Obec/Městská část TE SO2 NOx CO NMVOC CO2
CZ0101 500054 Praha 1 5 9 15 33 6 21 475
CZ0102 500089 Praha 2 7 13 23 47 9 34 463
CZ0103 500097 Praha 3 7 12 23 46 9 34 218
CZ0104 500119 Praha 4 11 18 35 67 13 51 961
CZ0105 500143 Praha 5 15 25 28 90 18 39 618
CZ0105 539449 Praha-Lipenice 0 1 1 2 0 1205
CZ0105 539465 Praha-Lochkov 2 3 1 11 2 610
CZ0105 539601 Praha-Radotín 11 18 4 64 13 3 660
CZ0105 539678 Praha-Slivenec 9 15 3 52 10 2 388
CZ0105 547115 Praha-Velká Chuchle 2 3 1 9 2 1 379
CZ0105 539864 Praha-Zbraslav 6 10 4 36 7 4 842
CZ0106 500178 Praha 6 18 31 35 110 22 50 069
CZ0106 547140 Praha-Lysolaje 0 1 1 2 0 743
CZ0106 547158 Praha-Nebušice 3 5 2 18 4 2 528
CZ0106 539589 Praha-Přední Kopanina 0 1 0 2 0 319


Úzká místa a budoucnost

Hlavní důraz je kladen na komplexnost a věrohodnost dat. Aktualizace dat bude probíhat pravidelně nejméně jednou za rok s využitím ČHMÚ a jejich sítí měřících stanic.

Příklad využitím skleníkových plynu CO2 se v budoucnu nabízí u biorafinérií na pěstování řas apod. Tyto technologie jsou, ale prozatím finančně a technicky velmi náročné a s jejich plným využitím se v našich podmínkách počítá řádově v desítkách let.

Energetické využití skleníkových plynů se z hlediska OEZ, jeví jako vhodná alternativa pro získávání energie v 21. století. Vzhledem k neustále se zvyšujícímu podílu skleníkových plynů, byl přijat tzv. Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu v roce 1997. Ačkoli statisticky se některým státům podíl skleníkových plynů daří snižovat tak celosvětově se tak neděje.

V neposlední řadě je žádoucí propojení s medicínskými výzkumy. Jak a která emisní složka se podílí na zdraví člověka. Tento sofistikovaný argument pak může převážit nad ekonomickými argumenty v regionu, kde je předpoklad, že lidí upřednostní aplikaci OZE při deklarování přímého přínosu na zdraví občanů.


Licence a aktualizace dat

1. Ochrana ovzduší - REZZO (1-3), zdroj ČHMÚ

  • 1. aktualizace dat, 2014
  • předpokládaná aktualizace dat 1x ročně


Prezentace

Prezentace představuje vrstvu ochrana ovzduší jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.


Expertní popis

Pro vrstvu ochrana ovzduší představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.