https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Nov%C3%A9_str%C3%A1nky&feed=atom&limit=50&offset=&namespace=0&username=&tagfilter=Encyklopedie RESTEP - Nejnovější stránky [cs]2024-03-29T11:44:17ZZ Encyklopedie RESTEPMediaWiki 1.22.2https://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zamok%C5%99en%C3%A9_p%C5%AFdyZamokřené půdy2014-11-03T11:40:04Z<p>Lubos: /* 6. Úzká místa a budoucnost */</p>
<hr />
<div>== 1. Úvod ==<br />
Výskyt zamokřených půd je ve značně složitém reliéfu. Typickým představitelem této skupiny půd jsou gleje a stagnogleje. Glej je geneticky půdní typ charakterizovaný výskytem v dlouhodobě vodou nasycené zóně (vysoká hladina podzemní vody). Stagnogleje jsou charakterizovány velmi dlouhou dobou povrchového převlhčení profilu.<br />
<br />
== 2. Popis vrstvy ==<br />
<br />
<br />
== 3. Použitá data == <br />
Mapa trvale a periodicky zamokřených půd České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Do skupiny trvale zamokřených půd řadíme HPJ 64–76. HPJ 64 a 65 zahrnují zkulturnělé hydromorfní půdy; HPJ 66 –69 půdy rovinných celků a depresních poloh; HPJ 70–72 hydromorfní půdy nivních poloh; HPJ 73 a 74 hydromorfní půdy svahů; HPJ 75 a 76 jsou katény , vyskytující se převážně na kratších svazích nebo v dolních částech svahů. Základním znakem periodicky zamokřených půd je periodické (pravidelné) převlhčení profilu, především v jarním období. Do této skupiny půd řadíme HPJ 44, HPJ 47−54 a HPJ 58. Typickým představitelem této skupiny jsou pseudogleje, základním procesem je oglejení, střídání procesů redukce a oxidace při stagnaci povrchové vláhy a vysýchání profilu.<br />
<br />
== 4. Metodika ==<br />
Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření<br />
<br />
== 5. Výstupy ==<br />
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy, která je trvale nebo periodicky zamokřená.<br />
<br />
== 6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
<br />
<br />
== 7. Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /><br />
1. aktualizace dat, říjen 2013<br /><br />
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zatravn%C4%9Bn%C3%ADPůdy vhodné k zatravnění2014-11-03T10:15:19Z<p>Lubos: /* 7. Licence a aktualizace dat */</p>
<hr />
<div>== 1. Úvod == <br />
Půda vhodná k zatravnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br />
<br />
== 2. Popis vrstvy ==<br />
Plochy vhodné k zatravnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na travní porost. <br />
<br />
== 3. Použitá data ==<br />
Mapa půd v hodných k zatravnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br />
<br />
== 4. Metodika ==<br />
Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br />
<br />
== 5. Výstupy ==<br />
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zatravnění.<br />
<br />
== 6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br />
<br />
== 7. Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /><br />
1. aktualizace dat, říjen 2013<br /><br />
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=P%C5%AFdy_vhodn%C3%A9_k_zalesn%C4%9Bn%C3%ADPůdy vhodné k zalesnění2014-11-03T10:13:27Z<p>Lubos: /* 7. Licence a aktualizace dat */</p>
<hr />
<div>== 1. Úvod ==<br />
Půda vhodná k zalesnění je důležitá pro nezbytné změny ve využití zemědělského půdního fondu z důvodu měnící se funkce a kvality půdy.<br />
<br />
== 2. Popis vrstvy ==<br />
<br />
Plochy vhodné k zalesnění vymezují zemědělskou půdu, která je vhodná pro změnu kultury z orné půdy na les. <br />
<br />
== 3. Použitá data == <br />
<br />
Mapa půd v hodných k zalesnění České republiky vychází z databáze BPEJ a byla vytvořena v rámci projektu \\\"Stanovištní a půdní podklady pro zatravnění/ zalesnění\\\" (NAZV QC 1293) ve VÚMOP, v.v.i.. Aktuální data vycházejí z databáze Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), které jsou k dispozici na VÚMOP, v.v.i.<br />
<br />
== 4. Metodika == <br />
<br />
Vrstva byla vytvořena na základě databáze BPEJ (VÚMOP, v.v.i.) s využitím faktorů sklonu svahu, hloubky půdy, skeletovitosti a vybraných hlavních půdních jednotek, které jsou náchylné na zamokření.<br />
<br />
== 5. Výstupy ==<br />
<br />
Výsledkem je mapa prostorového rozmístění zemědělské půdy vhodné k zalesnění.<br />
<br />
== 6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
<br />
Vrstva bude aktualizována v souvislosti se zásadní změnou v metodice vymezení.<br />
<br />
== 7. Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /><br />
1. aktualizace dat, říjen 2013<br /><br />
předpokládaná aktualizace dat 1x ročně</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Ministerstvo_%C5%BEivotn%C3%ADho_prost%C5%99ed%C3%AD_%C4%8CRMinisterstvo životního prostředí ČR2014-09-25T08:53:25Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Logo_mzp.jpg|náhled|300px|Logo Ministerstva životního prostředí ČR]]<br />
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v České republice.<br /><br /><br />
<br />
MŽP je ústředním orgánem státní správy pro:<br />
* interní monitoring<br />
* koordinace PR aktivit<br />
*ochranu přirozené akumulace vod,<br />
*ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod,<br />
*ochranu ovzduší,<br />
*ochranu přírody a krajiny,<br />
*ochranu zemědělského půdního fondu,<br />
*výkon státní geologické služby,<br />
*ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod,<br />
*geologické práce a ekologický dohled nad těžbou,<br />
*odpadové hospodářství,<br />
*posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu,<br />
*myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích,<br />
*státní ekologickou politiku.<br /><br />
<br />
<br />
==== Úloha v projektu ====<br />
* interní monitoring<br />
* koordinace PR aktivit<br />
<br />
<br />
[http://www.mzp.cz/ Oficiální stránky Ministerstva životního prostředí]<br />
<br />
[[Category:Partneři]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Eco_Trend_s.r.o.1Eco Trend s.r.o.12014-09-25T08:31:59Z<p>Lubos: Stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=TestTest2014-09-25T08:28:23Z<p>Lubos: Stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=PuvodniPuvodni2014-09-23T08:06:57Z<p>Lubos: Stránka vyprázdněna</p>
<hr />
<div></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Hlavn%C3%AD_stranaHlavní strana2014-09-23T08:02:37Z<p>Lubos: /* Potenciál */</p>
<hr />
<div>[[Image:logo_restep.png|thumb|400px|Logo projektu RESTEP]]<br />
== <big>'''Projekt RESTEP – Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů pro regionální udržitelné plánování v energetice'''</big> ==<br />
[[Image:rollup_full.jpg|thumb|320px|Schéma projektu RESTEP]]<br />
Cílem projektu je vypracovat, zavést do praxe, otestovat, vyhodnotit a rozšířit v rámci veřejné správy i podnikatelské sféry novou komplexní metodu urbanistického managementu a územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů, a to z hlediska efektivního využití přírodních zdrojů a reálné ochrany životního prostředí tak, aby se snížil počet špatně posouzených projektů obnovitelných zdrojů energie o 50 %.<br />
<br />
Nová metoda využije jako základní inovativní softwarový nástroj interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv.<br />
<br />
Projekt vytvoří prostředí a nástroje pro efektivní implementaci politiky a legislativy Evropské unie s důrazem na urbanistické plánování a přírodní zdroje, a to ve všech oblastech České republiky. Definuje možnosti a parametry využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv v dlouhodobých časových horizontech s ohledem na principy ekologické, ekonomické i sociální udržitelnosti, zachování biodiverzity, potravinové bezpečnosti a lokální energetické soběstačnosti dané lokality.<br />
<br /><br /><br />
<br />
=== Související odkazy ===<br />
<br />
'''<big>[http://www.restep.cz/cz/home Oficiální stránky projektu RESTEP]'''<br />
<br />
'''[http://restep.vumop.cz/?core=account Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie - RESTEP]'''</big><br /><br />
<br />
<br /><br />
<br />
== Aplikované datové vrstvy ==<br />
=== Potenciál === <br />
<big> <br />
*[[Biomasa]]<br />
**[[Zemědělské plodiny na orné půdě]]<br />
**[[Trvalé travní porosty (TTP)]]<br />
**[[Ostatní energetické plodiny]]<br />
<!--**[[Zemědělské rezidua]]--><br />
**[[Posklizňové zbytky]]<br />
**[[Živočišné odpady]]<br />
***[[Jatky, kafilérie]]<br />
***[[Chlévská mrva, kejda]]<br />
<!--***[[Drůbež]]--><br />
**[[Lesní těžební zbytky a nehroubí]]<br />
<!--**[[Řasy a sinice]]--><br />
*[[Odpadové hospodářství]]<br />
**[[Skládky komunálního odpadu]]<br />
**[[Produkce odpadů (BRKO)]]<br />
**[[Čistírny odpadních vod]]<br />
<!--***[[Papírenský průmysl, výluhy]]--><br />
**[[Kompostárny]]<br />
*[[Slunce]]<br />
*[[Vítr]]<br />
*[[Voda]]<br />
*[[Geotermální energie]]</big><br />
<br />
=== Předpoklady, podmínky a impulzy ===<br />
<big><br />
*[[Ochrana půdy]]<br />
**[[Vodní eroze]]<br />
**[[Větrná eroze]]<br />
**[[Acidifikace]]<br />
**[[Dehumifikace]]<br />
**[[Utužení]]<br />
**[[Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp)]]<br />
**[[Třídy ochrany]]<br />
**[[GAEC 1]]<br />
**[[GAEC 2]]<br />
**[[GAEC 5]]<br />
**[[GAEC 8]]<br />
**[[Bodová výnosnost]]<br />
**[[Zamokřené půdy]]<br />
**[[Půdy vhodné k zalesnění]]<br />
**[[Půdy vhodné k zatravnění]]<br />
*[[Ochrana vody]]<br />
**[[Nitrátová směrnice]]<br />
**[[GAEC 11]]<br />
*[[Územní ochrana]]<br />
<!--*[[Druhová ochrana]]--><br />
*[[Ochrana ovzduší]]<br />
*[[Dotační stimuly]]<br />
**[[LFA]]<br />
**[[Agroenvironmentální opatření]]<br />
*[[Daňové stimuly]]<br />
<!--**[[Uhlíková daň]]--></big><br />
<br />
=== Fakta a specifikace regionu ===<br />
<big><br />
*[[Obyvatelstvo]]<br />
<!--*[[Potravinová náročnost obyvatelstva]]--><br />
*[[Energetická spotřeba v lokalitě]]<br />
<!--*[[Distribuční sítě v lokalitě]]<br />
**[[CZT]]<br />
**[[Zemní plyn]]<br />
**[[Elektřina]]*--><br />
*[[Stávající technologie OZE]]<br />
**[[Bioplynové stanice]]<br />
**[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br />
**[[Výrobny biopaliv]]<br />
<!--**[[FVE, MVE, VTE]]--><br />
*[[Zemědělská produkce]]<br />
**[[Hospodářská zvířata]]<br />
**[[Spotřeba krmiv]]<br />
*[[Logistika]]</big><br />
<br />
<br />
== Dílčí cíle projektu projektu LIFE10 ENV/CZ/000649 ReStEP ==<br />
Vypracovat a legislativně ukotvit novou komplexní metodiku posuzování výstavby a provozu obnovitelných zdrojů energie a výroben biopaliv využívající interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie.<br />
<br />
Vytvořit na základě existujícího software a datových zdrojů inovativní nástroj k objektivnímu rozhodování o využití přírodních zdrojů a prostředí pro energetické účely, ke stanovení podmínek pro rozvoj udržitelné energetiky při zachování biodiverzity, potravinové a energetické bezpečnosti a respektování lokálních podmínek a vlivů na životní prostředí. Jako základ bude využita Geographical technology a webová aplikace – interaktivní mapa, jež zcela nově seskupí v jednom zdroji veškerá dostupná data a naváže je na katastrální území jako základní jednotku. Tato mapa bude zahrnovat všechny potřebné podklady pro rozhodování klíčových osob – od přehledu půdních fondů, typů pěstované biomasy, bioodpadů a dalších přírodních zdrojů přes konkurenční technologie a možnosti uplatnění výstupů až po lokální krajinná specifika či omezení.<br />
<br />
Implementovat novou metodiku včetně interaktivní mapy a zavést ji do povědomí na úrovni regionů, měst i obcí, a to jak ve veřejné správě, tak mezi podnikateli a veřejností, včetně posílení vztahů s vědou a výzkumem.<br />
<br />
<br />
== Partneři projektu==<br />
<big><br />
* [[Česká zemědělská univerzita v Praze]]<br />
* [[CZ Biom - České sdružení pro biomasu]]<br />
* [[Eco Trend s.r.o.]]<br />
* [[Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.]]<br />
* [[Ministerstvo životního prostředí ČR]]</big></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Tepl%C3%A1rny_a_v%C3%BDtopny_na_biomasuTeplárny a výtopny na biomasu2014-09-19T08:27:29Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Centrálně dodávané teplo je v České republice vyráběno především v uhelných či plynových zdrojích. V poslední době roste také počet zdrojů spalujících biomasu, které se mohou lišit výkonem, druhem a množstvím spalované biomasy.<br />
<br />
Co se týče velikosti, můžeme zdroje tepla rozdělit následovně:<br />
*Kotelny – lokální zdroj tepla, umístěný přímo ve vytápěné budově nebo samostatně stojící, slouží k výrobě tepla pouze pro jedinou budovu nebo skupinu několika budov, s přímou dodávkou tepla tepelnými sítěmi přímo do vytápěcích soustav.<br />
*Výtopny – samostatně stojící zdroj, dodávající teplo pro obytný okres (sídliště) nebo průmyslový závod s dodávkou tepla do tepelných sítí.<br />
*Teplárny – zdroj, ve kterém se ve společném oběhu sdruženě vyrábí teplo a elektřina (tzv. kombinovaná výroba elektřiny a tepla - KVET).<br />
<br />
Spalovaným materiálem v těchto zdrojích může být biomasa odpadní, jako např. Lesní těžební zbytky (LTZ), odpady dřevozpracujícího průmyslu, sláma, a cíleně pěstovaná biomasa, jako jsou rychle rostoucí dřeviny (RRD) a energetické byliny.<br />
V roce 2012 se biomasa mimo domácnosti podílela na hrubé výrobě tepla z OZE 29,7 %, které odpovídají přibližně 2,3 % celkové hrubé výroby tepla v České republice.<br />
<br />
<br />
== Popis vrstvy ==<br />
Datová vrstva biotepláren a výtopen na biomasu poskytuje informace o počtu, umístění, instalovaném tepelném a elektrickém výkonu stávajících zdrojů a v případě spoluspalování také informaci o procentuálním zastoupení daného paliva.<br />
<br />
<br />
== Použitá data ==<br />
Data pro mapovou vrstvu byla získána z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a porovnána s databází kterou v minulosti zveřejnil CZ Biom. Data byla poté opětovně konzultována s experty z Odboru analyticko-statistického, Energetického regulačního úřadu.<br />
<br />
<br />
== Metodika ==<br />
Výstupem vrstvy je informace o stávajících instalacích tepláren a výtopen spalujících biomasu ve vybraném území včetně jejich instalovaného tepelného, případně také elektrického výkonu v megawattech (MW). Z těchto ukazatelů může uživatel následně odvodit orientační nároky zdrojů v lokalitě a také jejich energetický potenciál. Spojení s vrstvou Centrálního zásobování teplem také umožňuje snadno odhalit lokality, kde existuje potenciál výstavby nových, nebo přestavby stávajících topenišť využívajících fosilní zdroje paliv. S využitím vrstev Ostatní energetické plodiny a Zemědělská rezidua lze dále kvantifikovat potenciál vstupních surovin ve vybraném území (sláma, štěpka, apod.).<br />
<br />
<br />
== Výstupy ==<br />
Výstupem vrstvy je informace o stávajících instalacích tepláren a výtopen spalujících biomasu ve vybraném území včetně jejich instalovaného tepelného, případně také elektrického výkonu v megawattech (MW). Z těchto ukazatelů může uživatel následně odvodit orientační nároky zdrojů v lokalitě a také jejich energetický potenciál. Spojení s vrstvou Centrálního zásobování teplem také umožňuje snadno odhalit lokality, kde existuje potenciál výstavby nových, nebo přestavby stávajících topenišť využívajících fosilní zdroje paliv. S využitím vrstev Ostatní energetické plodiny a Zemědělská rezidua lze dále kvantifikovat potenciál vstupních surovin ve vybraném území (sláma, štěpka, apod.).<br />
<br />
<br />
== Úzká místa a budoucnost ==<br />
Datová vrstva v současné době sestává z 21 biotepláren a 42 výtopen na biomasu, v budoucnu by však měla být rozšířena ještě o kotelny (malé zdroje). Aktualizovatelnost vrstvy nyní do značné míry závisí na případné budoucí spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, který by mohl zajistit automatickou aktualizaci dat v mapové aplikaci.<br />
<br />
<br />
== Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze Bio tepláren, zdroj BIOM.CZ<br /><br />
*1. aktualizace dat, 2013<br />
<br />
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br />
<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
Prezentace představuje vrstvu '''Teplárny a výtopny na biomasu''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
<br />
Pro vrstvu '''Teplárny a výtopny na biomasu''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br />
<br />
[[Kategorie:Fakta a specifikace regionu]]<br />
[[Kategorie:Stávající technologie OZE]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=FVE,_MVE,_VTEFVE, MVE, VTE2014-08-26T13:26:44Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
<br />
<br />
== Popis vrstvy ==<br />
<br />
<br />
== Použitá data ==<br />
<br />
<br />
== Metodika ==<br />
<br />
<br />
== Výstupy ==<br />
<br />
<br />
== Úzká místa a budoucnost ==<br />
<br />
<br />
== Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze FVE, zdroj ECO TREND s.r.o. <br /><br />
*1. aktualizace dat, únor 2014<br /><br />
<br />
2. Databáze MVE, zdroj ECO TREND s.r.o. <br /><br />
*1. aktualizace dat, únor 2014<br /><br />
<br />
3. Databáze VTE, zdroj ECO TREND s.r.o. <br /><br />
*1. aktualizace dat, únor 2014<br /><br />
<br />
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br />
<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
<!--Prezentace představují vrstvy '''FVE, MVE, VTE''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/FVE.pdf&embedded=true Prezentace Fotovoltaické elektrárny]<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/MVE.pdf&embedded=true Prezentace Malé vodní elektrárny]<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/VTE.pdf&embedded=true Prezentace Větrné elektrárny]<br /> --><br />
<br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
Pro vrstvu '''FVE, MVE, VTE''' představují expertní popisy detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /><br />
<br />
[[Kategorie:Fakta a specifikace regionu]]<br />
[[Kategorie:Stávající technologie OZE]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=DehumifikaceDehumifikace2014-08-26T06:15:58Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>== Úvod ==<br />
Dehumifikace je velmi závažná forma půdní degradace. Dehumifikace půdy způsobuje ztrátu organické hmoty v půdě. Obsah humusu v půdě výrazně klesá intenzivním zemědělským obhospodařováním, protože zvýšená aerace a intenzivnější hydrotermické pochody v půdě tlumí humifikaci organických zbytků a zvyšují mineralizaci.<br />
<br />
<br />
== Popis vrstvy ==<br />
Vrstva vychází z dílčích vědeckých poznatků a dále kvalifikovaných kategorizací dalších možných příčin dehumifikace. Výsledný potenciál v sobě zahrnuje dílčí faktory mající negativní vliv na úbytek půdní organické hmoty, které jsou vzájemně kombinovány a konfrontovány s cílem identifikace ohrožených lokalit.<br />
<br />
<br />
== Použitá data == <br />
V rámci tvorby vrstvy byla využita data systému BPEJ a z něj vycházející aplikace (data potenciálů půd k projevům degradačních faktorů souvisejících z úbytkem půdní organické hmoty, faktory stanovištní), dále data KPP (kartogramy zrnitosti), systém LPIS a vrstva ploch odvodněných systematickou drenáží. Kromě posledních dvou zdrojů (poskytovatel bývalá Zemědělská vodohospodářská správa, resp. MZe ČR) jsou data ve správě a vlastnictví VÚMOP, v.v.i.<br />
<br />
<br />
== Metodika ==<br />
V prvním kroku byly zvoleny faktory s průkazným potenciálním negativním vlivem na obsah půdní organické hmoty. Kategoriím jednotlivých faktorů byly přiřazeny body ve stupnici od 0 do 60 tak, aby bodové ohodnocení odpovídalo dopadu daného faktoru na dehumifikaci půdy. Kategorizace samotného potenciálu půdy k dehumifikaci byla provedena na podkladě nejvyššího možného zisku bodů rozděleného do 5 kategorií – <br />
*zanedbatelná<br />
*nízká<br />
*vyšší střední<br />
*střední<br />
*vysoká<br />
<br />
Výsledný bodový zisk pro hodnocené území, tedy součet dílčích bodů jednotlivých hodnocených faktorů, byl srovnán s kategorizací provedenou podle předchozího popisu.<br />
<br />
<br />
== Výstupy == <br />
Uživatel získá přehled o potenciálu půdy k dehumifikaci, tedy je schopný zjistit, zda jím obhospodařované půdy vyžadují vyšší důraz na postupy vedoucí na sequestraci organické hmoty. S tímto je v úzké souvislosti také produkční schopnost půdy a její ovlivnění.<br />
<br />
<br />
== Úzká místa a budoucnost ==<br />
Jistým úskalím je celorepubliková aplikace vrstvy, s čímž souvisí i jisté zjednodušení přístupu k hodnocení a vyšší míra subjektivity při kategorizaci některých faktorů. Tato negativa by bylo možné eliminovat pouze na základě dostatečného množství dat, která nebyla v době zpracování dostupná. Faktory zahrnuté do výpočtu jsou průběžně zpřesňovány tak, jak probíhají aktuální výzkumy v rámci VaV, proto je možné vrstvu aktualizovat a zpřesňovat. V budoucnu je možné vrstvu doplnit o detailnější vztahy mezi klimatem a potenciálem půdy k dehumifikaci a bližší popis vlivu způsobu hospodaření jako variabilního faktoru. <br />
<br />
<br />
== Licence a aktualizace dat ==<br />
1. Databáze BPEJ, zdroj VÚMOP v.v.i.<br /><br />
*1. aktualizace dat, říjen 2013<br />
<br />
*předpokládaná aktualizace dat 1x ročně<br />
<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
Prezentace představuje vrstvu '''dehumifikace''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
Pro vrstvu '''dehumifikace''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/dehumifikace.pdf&embedded=true Expertní posudek Dehumifikace]<br />
<br />
[[Category:Předpoklady, podmínky a impulzy]]<br />
[[Category:Ochrana půdy]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=FVE._MVE,_VTEFVE. MVE, VTE2014-08-21T10:57:54Z<p>Lubos: /* Prezentace */</p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
==3. Použitá data ==<br />
==4. Metodika ==<br />
==5. Výstupy ==<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
== Prezentace ==<br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/FVE.pdf&embedded=true Prezentace Fotovoltaické elektrárny]<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/MVE.pdf&embedded=true Prezentace Malé vodní elektrárny]<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/VTE.pdf&embedded=true Prezentace Větrné elektrárny]<br /><br />
<br />
== Expertní posudek ==</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=St%C3%A1vaj%C3%ADc%C3%AD_technologie_OZEStávající technologie OZE2014-08-21T10:48:05Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>Tato stránka je pouze rozcestník, vyberte téma z [[:Kategorie: Fakta a specifikace regionu]]<br />
<big><br />
*[[Bioplynové stanice]]<br />
*[[Teplárny a výtopny na biomasu]]<br />
*[[Výrobny biopaliv]]<br />
*[[FVE, MVE, VTE]]<br />
</big><br />
[[Kategorie:Fakta a specifikace regionu]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Elekt%C5%99inaElektřina2014-08-21T10:47:50Z<p>Lubos: /* Expertní posudek */</p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
==3. Použitá data ==<br />
==4. Metodika ==<br />
==5. Výstupy ==<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
== Prezentace ==<br />
Prezentace představuje vrstvu '''elektřina''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
<br />
Pro vrstvu '''elektřina''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Zemn%C3%AD_plynZemní plyn2014-08-21T10:47:40Z<p>Lubos: /* Expertní posudek */</p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
==3. Použitá data ==<br />
==4. Metodika ==<br />
==5. Výstupy ==<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
== Prezentace ==<br />
<br />
Prezentace představuje vrstvu '''zemní plyn''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
<br />
Pro vrstvu '''zemní plyn''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Distribu%C4%8Dn%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B_v_lokalit%C4%9BDistribuční sítě v lokalitě2014-08-21T10:46:20Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div><br />
<br />
<big><br />
*[[CZT]]<br />
*[[Zemní plyn]]<br />
*[[Elektřina]]<br />
</big></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Potravinov%C3%A1_n%C3%A1ro%C4%8Dnost_obyvatelstvaPotravinová náročnost obyvatelstva2014-08-21T10:41:21Z<p>Lubos: /* Expertní posudek */</p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
<br />
==3. Použitá data ==<br />
<br />
==4. Metodika ==<br />
<br />
==5. Výstupy ==<br />
<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
<br />
Prezentace představuje vrstvu '''potravinová náročnost obyvatelstva''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/Obyvatele_spotreba.pdf&embedded=true Prezentace Obyvatelé spotřeba]<br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
<br />
Pro vrstvu '''potravinová náročnost obyvatelstva''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.<br /></div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Dr%C5%AFbe%C5%BEDrůbež2014-08-20T11:53:25Z<p>Lubos: </p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
==3. Použitá data ==<br />
==4. Metodika ==<br />
==5. Výstupy ==<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
<br />
== Expertní popis ==<br />
<br />
<br />
[[Category:Biomasa]]<br />
[[Category:Potenciál]]</div>Luboshttps://restep.vumop.cz/encyklopedie/index.php?title=Poskliz%C5%88ov%C3%A9_zbytkyPosklizňové zbytky2014-08-20T09:33:22Z<p>Lubos: /* 1. Úvod */</p>
<hr />
<div>==1. Úvod ==<br />
<br />
Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha. Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 1.1.2012 činí 4 230 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (ZP) představuje 53,6 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37 % celkové výměry půdního fondu. Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snižuje, v roce 2012 bylo 70,9 %.<br />
Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Zhruba 60 % ZPF je na půdách méně až málo úrodných, nadprůměrně úrodných je přibližně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je přibližně 54 % a pro agroekosystémy zcela nevhodných ploch je cca 6 %.<br />
'''Posklizňové zbytky představují část vyprodukované biomasy, která zůstává po sklizni na poli.''' Posklizňové zbytky příznivě ovlivňují půdní úrodnost, jsou jedním ze zdrojů půdní organické hmoty. Významným zdrojem organické hmoty pro půdu jsou statková hnojiva a některé vedlejší produkty polních plodin (sláma, chrást). Organická hmota je mikrobiálně transformována na půdní humus a tak následně ovlivňuje mnohé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy.<br />
<br />
==2. Popis vrstvy ==<br />
<br />
Ztráta humusu (dehumifikace) je z dlouhodobého hlediska potenciální závažný problém, který je třeba řešit s dlouhodobou perspektivou, proto v rámci bilance biomasy je ve vrstvě polních plodin počítáno s navrácením části organické hmoty do půdy. Procesy přeměny organických látek v půdě jsou velmi složité, různorodé a dlouhodobé. Tvorba humusu je znázorněna na schématu, které ukazuje, že rostlinná pletiva – biomasa jsou prvotním zdrojem jednotek humusových látek v podobě mikrobiálního rozkladu.<br />
Důsledky úbytku půdní organické hmoty lze shrnout takto:<br />
• ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální),<br />
• větší zranitelnost vodní a větrnou erozí,<br />
• snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací,<br />
• snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity,<br />
• snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility,<br />
• snížení poutání živin,<br />
• zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru,<br />
• snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů.<br />
Udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty v půdách je jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů nejen v ČR ale i ve světě. V ČR hrozí intenzivní dehumifikace půd spíše místně při souběhu více degradačních vlivů, neuvážených zásazích do rovnovážného vodního režimu půdy nebo při intenzivní erozi. V České republice nelze určit jednoznačný trend vývoje obsahu humusu. Z dosavadních zjištění vyplývá, že ke snížení obsahu humusu došlo na půdách po jejich odvodnění (především hydromorfní a semihydromorfní půdy a oglejené subtypy půd), a to o 5–15 % v závislosti na půdním typu. Úbytek humusu byl ale zaznamenán také na půdách intenzivně zavlažovaných. U půd černozemního charakteru nebyly zjištěny zásadní změny v obsahu humusu. Dalšími půdami náchylnými k úbytku humusu jsou půdy vyvinuté na píscích a štěrkopíscích, tedy zrnitostně lehkých.<br />
Vrstva polních plodin mapuje produkční potenciál plodin pěstovaných na orné půdě, které mají potenciál pro využití biomasy k energetickým účelům. Výstupem je vymezení vhodných oblastí pro pěstování vybraných plodin pro různé způsoby jejich užití. Nastiňuje možnosti spotřeby k rozmanitým účelům. Z vyprodukované biomasy je postupně odečítáno její užití (pro lidskou výživu a pro krmení zvířat). Součástí odpočtu je u některých plodin i odpočet související s doplňováním organické hmoty do půdy. Výsledkem je pokrytí definovaných potřeb a je vypočítán potenciál produkce biomasy v regionu vhodné pro energetické využití. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br />
==3. Použitá data ==<br />
<br />
Základem vrstvy Zemědělské plodiny na orné půdě je rajonizace pěstování hodnocených plodin a produkční potenciál porostů těchto plodin dosahovaný na konkrétním půdním bloku vedeném v LPIS. Je zpracována databáze produkčních ukazatelů (hektarový výnos, výnos sušiny, energetická hodnota biomasy, energetická výtěžnost biomasy atd.). Databáze je zpracována pro brambory konzumní, čirok na siláž, hořčici bílou, hrách setý, ječmen jarní, ječmen ozimý, jetel luční, konopí seté, kukuřici na siláž, kukuřice na zrno, mák setý, pšenici jarní, pšenice ozimou, řepu cukrovou, řepku ozimou, slunečnici roční, šťovík krmný, topinambur hlíznatý, tritikále (žitovec), vojtěšku setou a žito obecné pěstované na orné půdě.<br />
Z této produkce uložené v databázi potenciálních zdrojů biomasy je vyčleněna část produkce pro doplnění půdní organické hmoty do půdy. Přehled komodit a rozsah vyčleněné produkce vychází z obecných principů hnojení půdy a potřeby půdní organické hmoty. Na základě těchto podkladů je automaticky z vypočítané bilance odečtena část biomasy u konkrétních komodit pro zapravení do půdy – k doplnění půdní organické hmoty.<br />
<br />
==4. Metodika ==<br />
<br />
Odpočet biomasy nezbytné pro zajištění půdní organické hmoty vychází z výpočtu produkčních ukazatelů (výnosů plodin) na jednotlivých BPEJ v regionech jejich pěstování. Přihlíží ke zvolené struktuře plodin v rámci osevních postupů (podrobnější informace jsou v popisu metodiky produkce biomasy na orné půdě).<br />
Pro zadanou zájmovou oblast byly vypracovány modelové osevní postupy, ze kterých byla následně vypočítána produkce jednotlivých plodin. Zpracovány průměrné údaje o jejich zastoupení ve struktuře pěstovaných plodin a uvedeny hodnoty obecně doporučovaného maximálního zastoupení plodiny v osevním postupu.<br />
Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byla následně vypočítána celková produkce energie v regionu. Z vypočítané produkce energie obsažené v produktech jednotlivých plodin v zájmové oblasti byly postupně odčítány spotřeby jednotlivých uživatelů konkrétních komodit či skupin komodit.<br />
Pro zajištění potřeby udržení půdní úrodnosti byla část biomasy vybraných plodin odečtena. Odečten je konkrétní podíl pěstovaných plodin zpravidla vedlejších produktů ponechaný pro zapravení do půdy. Odpočet je zpracován dle obecně platných zásad bilance potřeby organické hmoty v půdě. Odpočet se pohybuje dle jejího charakteru v rozmezí 50 – 100 % biomasy vedlejšího produktu (zpravidla slámy). Odečtená biomasa je zapravována do půdy v podobě zaorávky slámy, posklizňových zbytků vybraných plodin (chrást řepy) či zeleného hojení.<br />
<br />
==5. Výstupy ==<br />
<br />
Na základě zadaných – parametrizovaných vstupů je vypočítána modelová produkce a přepočítána na energii. Postupně jsou ve výpočtech saturováni uživatelé dané komodity (zvířata, půda, lidé atd.) v daném regionu. V tomto případě je odpočítána část produkce biomasy pro udržení půdní úrodnosti – dodání organické hmoty do půdy, v podobě zapravení části posklizňových zbytků. Zbylá energie je započítána do energetického mixu a nabídnuta k dalšímu užití v regionu.<br />
==6. Úzká místa a budoucnost ==<br />
<br />
Výpočet je postaven na průměrném odpočtu a na dosahované produkci v dané oblasti. Je třeba si uvědomit, že odpočty jsou pouze z pěstovaných komodit (vždy je odečten pro danou komoditu definovaný procentický podíl ponechaný pro zapravení organické hmoty do půdy). Pokud nebude pěstována komodita či nemá produkty, které jsou využívány jako organická hmota vhodná pro zapravení do půdy, nebude žádná biomasa - energie odečtena.<br />
Výnos, výše produkce polních plodin včetně produkce energie je velmi variabilní veličina, která závisí na řadě faktorů, která se mění v čase i ve vazbě na podmínky pěstování a jejich využití pěstitelem. Mění se produkční potenciál konkrétní plodiny.<br />
<br />
==7. Licence a aktualizace dat ==<br />
<br />
== Prezentace ==<br />
<br />
Prezentace představuje vrstvu '''posklizňových zbytků''' jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.<br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/prezentace/PoskliznoveZbytky.pdf&embedded=true Prezentace Posklizňové zbytky]<br />
<br />
== Expertní posudek ==<br />
<br />
Pro vrstvu '''posklizňové zbytky''' představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy. <br /><br />
<br />
[https://docs.google.com/gview?url=http://restep.vumop.cz/encyklopedie/expertni_posudek/PoskliznoveZbytky.pdf&embedded=true Expertní popis Posklizňové zbytky]<br />
<br />
[[Category:Potenciál]]<br />
[[Category:Biomasa]]</div>Lubos