Rychle rostoucí dřeviny

Z Encyklopedie RESTEP
Verze z 4. 2. 2014, 13:40; Skladnik (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

1. ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)

RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy v ČR. Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy.

Výhody RRD jsou především v předpověditelné a relativně stabilní dodávce biomasy v průběhu 7 obmytí po 3 letech – tedy v horizontu 21 let. Kromě této výhody z pohledu stability primárního zdroje, mají RRD i další výhody, protože z biomasy lze vyrobit jak elektrickou, tepelnou tak kombinovanou energii nebo pohonné hmoty.

RRD je biotop, který má svoji krajinotvornou i biotopovou hodnotu. Použití RRD je vhodné z hlediska remediace kontaminované půdy či z hlediska zpevňování břehů meandrujících toků svým kořenovým systémem. Výzkum probíhá také v oblasti kombinovaného přístupu produkce RRD a potravinových plodin - tzv. Agroforestry.

Cílené pěstování RRD dosahuje slušného vytížení plochy. Na nejvhodnějších půdách v rozmezí 10-15 tun sušiny/ha/rok. Navíc využití rychle rostoucích dřevin je dobře technicky zvládnutelné a v případě přebytku se dá dendromasa dlouhodobě skladovat. Nepodléhá tedy okamžité spotřebě.

2. POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)

Vrstva slouží k hmotnostnímu a energetickému vyjádření hodnoty této dendromasy v regionu. Dle bonity půdního fondu z ní lze vyčíst vhodnost půdy pro tyto plodiny s předpokládanou výnosností jak v hmotnostním, tak v energetickém vyjádření.

3. POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)

Základem této vrstvy je bonitace půdního fondu ČR dle metodologie VÚMOP, v.v.i. a definice BPEJ kódu resp. prvního trojčíslí tzv. HPKJ – hlavní půdně klimatické jednotky.

V návaznosti na tyto charakteristiky probíhají výzkumy výtěžnosti v takto definovaných půdních podmínkách. Byla použita metodika stanovení výnosnosti na konkrétní HPKJ dle publikace ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger,kde podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ).

4. METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)

Publikovaná tabulka VUKOZ byla zpracována do tabulkové databázové formy. Vhodných 539 HPKJ bylo rozděleno do 6 tříd výnosnosti resp. skupin vhodnosti viz tabulka

Tabulka č. 1: Rozdělení kategorií výnosnosti RRD
Třída Výnosnost (t/ha/rok) Počet HPKJ
  min. průměr max.  
Nepříznivá I. 0 méně než 2 3 31
Nepříznivá II. 0 méně než 3 4 1366
Podprůměrná 4 5,5 6,5 119
Průměrná 6 7,5 8,5 110
Nadprůměrná 8 10 12 113
Optimální 11 12 14 30