Rychle rostoucí dřeviny
Obsah
1. ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)
RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy v ČR. Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy.
Výhody RRD jsou především v předpověditelné a relativně stabilní dodávce biomasy v průběhu 7 obmytí po 3 letech – tedy v horizontu 21 let. Kromě této výhody z pohledu stability primárního zdroje, mají RRD i další výhody, protože z biomasy lze vyrobit jak elektrickou, tepelnou tak kombinovanou energii nebo pohonné hmoty.
RRD je biotop, který má svoji krajinotvornou i biotopovou hodnotu. Použití RRD je vhodné z hlediska remediace kontaminované půdy či z hlediska zpevňování břehů meandrujících toků svým kořenovým systémem. Výzkum probíhá také v oblasti kombinovaného přístupu produkce RRD a potravinových plodin - tzv. Agroforestry.
Cílené pěstování RRD dosahuje slušného vytížení plochy. Na nejvhodnějších půdách v rozmezí 10-15 tun sušiny/ha/rok. Navíc využití rychle rostoucích dřevin je dobře technicky zvládnutelné a v případě přebytku se dá dendromasa dlouhodobě skladovat. Nepodléhá tedy okamžité spotřebě.
2. POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)
Vrstva slouží k hmotnostnímu a energetickému vyjádření hodnoty této dendromasy v regionu. Dle bonity půdního fondu z ní lze vyčíst vhodnost půdy pro tyto plodiny s předpokládanou výnosností jak v hmotnostním, tak v energetickém vyjádření.
3. POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)
Základem této vrstvy je bonitace půdního fondu ČR dle metodologie VÚMOP, v.v.i. a definice BPEJ kódu resp. prvního trojčíslí tzv. HPKJ – hlavní půdně klimatické jednotky.
V návaznosti na tyto charakteristiky probíhají výzkumy výtěžnosti v takto definovaných půdních podmínkách. Byla použita metodika stanovení výnosnosti na konkrétní HPKJ dle publikace ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger,kde podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ).
4. METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)
Publikovaná tabulka VUKOZ byla zpracována do tabulkové databázové formy. Vhodných 539 HPKJ bylo rozděleno do 6 tříd výnosnosti resp. skupin vhodnosti viz tabulka
Třída | Výnosnost (t/ha/rok) | Počet HPKJ | ||
---|---|---|---|---|
min. | průměr | max. | ||
Nepříznivá I. | 0 | méně než 2 | 3 | 31 |
Nepříznivá II. | 0 | méně než 3 | 4 | 1366 |
Podprůměrná | 4 | 5,5 | 6,5 | 119 |
Průměrná | 6 | 7,5 | 8,5 | 110 |
Nadprůměrná | 8 | 10 | 12 | 113 |
Optimální | 11 | 12 | 14 | 30 |