Rychle rostoucí dřeviny

Z Encyklopedie RESTEP
Přejít na: navigace, hledání

ÚVOD (PROČ JE TATO VRSTVA DŮLEŽITÁ A BYLA VYBRÁNA)

RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy v ČR. Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy.

Výhody RRD jsou především v předpověditelné a relativně stabilní dodávce biomasy v průběhu 7 obmytí po 3 letech – tedy v horizontu 21 let. Kromě této výhody z pohledu stability primárního zdroje, mají RRD i další výhody, protože z biomasy lze vyrobit jak elektrickou, tepelnou tak kombinovanou energii nebo pohonné hmoty.

RRD je biotop, který má svoji krajinotvornou i biotopovou hodnotu. Použití RRD je vhodné z hlediska remediace kontaminované půdy či z hlediska zpevňování břehů meandrujících toků svým kořenovým systémem. Výzkum probíhá také v oblasti kombinovaného přístupu produkce RRD a potravinových plodin - tzv. Agroforestry.

Cílené pěstování RRD dosahuje slušného vytížení plochy. Na nejvhodnějších půdách v rozmezí 10-15 tun sušiny/ha/rok. Navíc využití rychle rostoucích dřevin je dobře technicky zvládnutelné a v případě přebytku se dá dendromasa dlouhodobě skladovat. Nepodléhá tedy okamžité spotřebě.

POPIS VRSTVY (CO OBSAHUJE, K ČEMU SLOUŽÍ, CO Z NÍ LZE VYČÍST)

Vrstva slouží k hmotnostnímu a energetickému vyjádření hodnoty této dendromasy v regionu. Dle bonity půdního fondu z ní lze vyčíst vhodnost půdy pro tyto plodiny s předpokládanou výnosností jak v hmotnostním, tak v energetickém vyjádření.

POUŽITÁ DATA (JAKÁ DATA, ODKUD, VYPOVÍDACÍ SCHOPNOST)

Základem této vrstvy je bonitace půdního fondu ČR dle metodologie VÚMOP, v.v.i. a definice BPEJ kódu resp. prvního trojčíslí tzv. HPKJ – hlavní půdně klimatické jednotky.

V návaznosti na tyto charakteristiky probíhají výzkumy výtěžnosti v takto definovaných půdních podmínkách. Byla použita metodika stanovení výnosnosti na konkrétní HPKJ dle publikace ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger,kde podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ).

METODIKA (JAK SE S DATY PRACOVALO, PŘEPOČTY, PROPOJENI, VÝSLEDNÁ STRUKTURA)

Publikovaná tabulka VUKOZ byla zpracována do tabulkové databázové formy. Vhodných 539 HPKJ bylo rozděleno do 6 tříd výnosnosti resp. skupin vhodnosti viz tabulka


Tabulka č. 1: Rozdělení kategorií výnosnosti RRD
Třída Výnosnost (t/ha/rok) Počet HPKJ
  min. průměr max.  
Nepříznivá I. 0 méně než 2 3 31
Nepříznivá II. 0 méně než 3 4 1366
Podprůměrná 4 5,5 6,5 119
Průměrná 6 7,5 8,5 110
Nadprůměrná 8 10 12 113
Optimální 11 12 14 30


Čísla vychází z výnosů biomasy doporučených klonů RRD podle tabulky VÚKOZ. Další podružné faktory s vlivem na aplikaci RRD:

  • Klimatický region → limitující faktor z hlediska vhodnosti výsadby (např.: nejvhodnější = KR 6, nevhodný = KR 0)
  • Sklonitost → limitující pro techniku a míru obdělávání, zvyšuje náklady pěstitele (u velkých plantáží podíl mechanizovaných prací až 90%!!!)
  • Expozice → souvisí s KR, např. u jižního svahu dochází k vysychání půdy
  • Hloubka půdy →minimální hloubka po zorání je 40 cm pro sázení řízků
  • Skeletovitost →není problém v případě, že nezpůsobuje vysychání půdy

VÝSTUPY (JEDNOTKY, STATICKÁ DATA X INTERAKTIVITA, CO UŽIVATEL ZÍSKÁ)

Výstupem je celkový potenciál předpokládané výnosnosti v energetických a objemových jednotkách, podle jednotlivých HPKJ kódu v analyzovaném regionu. Uživatel získá prvotní informaci o potenciálu RRD v daném regionu. Včetně etalonového srovnání vhodnosti regionu. Toto srovnání umožní uživateli rychlou orientaci, jestli z hlediska RRD je analyzované území lepší či horší než průměr v kraji či republice. Interaktivita se projeví v možnosti uživatele akceptovat v energetickém plánu tyto plochy k tomuto účelu (zřízení plantáže RRD) či nikoli. Ve výsledném formátu taky vyčíslit a vizualizovat jak významná je možnost RRD v kontextu jiných OZE v regionu.

ÚZKÁ MÍSTA A BUDOUCNOST (CO JE MOŽNÉ ÚSKALÍ VE VRSTVĚ, JAK SE BUDE AKTUALIZOVAT, NÁROČNOST, JAK BY ŠLA ROZŠÍŘIT V BUDOUCNU)

Dynamika změn půdního fondu z pohledu RRD je poměrně malá. Nicméně v budoucnu je žádoucí prohloubení kooperace s VÚKOZ a zajištění tak aktualizace výzkumu do systému RESTEP. Nové klony, agroforestry či energetické plodiny a ekonomika procesů je oblastí výzkumu VÚKOZ.