Zvířata - spotřeba krmiv
Obsah
- 1 Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána)
- 2 Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)
- 3 Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)
- 4 Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura)
- 5 Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)
- 6 Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)
Úvod (proč je tato vrstva důležitá a byla vybrána)
Živočišná výroba hraje významnou roli ve využití krajiny. Trvalé travní porosty jsou využívány k pastvě a na části orné půdy se pěstují plodiny určené pro výkrm. Stanovení potravních nároků zvířat v jednotlivých katastrech nám definuje, jaký podíl zemědělské půdy musíme vymezit pro jejich potřebu.
Z výměry zemědělského půdního fondu dokážeme stanovit, jaké množství zvířat by se mělo v daném území chovat (týká se to především skotu, který je ve větší míře vázán na lokální zdroje potravy). Tato modelace bude součástí aplikace a měla by poskytnout základní informace o možném chovu zvířat.
Popis vrstvy (co obsahuje, k čemu slouží, co z ní lze vyčíst)
Vrstva obsahuje počet krmných dnů pro jednotlivé kategorie skotu, ovcí, koz a prasat. Vzhledem k velice rozličným nárokům na výkrm u dojených a nedojených krav, byly krávy starší 2 let rozděleny na dvě kategorie – krávy určené k produkci mléka a krávy určené k produkci masa. Výpočet byl proveden na základě vzájemného podílu celkového dojeného a nedojeného skotu.
Pro jednotlivá zvířata byly spočítány krmné dávky. Výkrm skotu vykazuje regionální variabilitu, proto byly krmné dávky spočteny pro tři oblasti na základě nadmořské výšky (nížinná, podhorská a horská oblast). U ostatních zvířat byla použita jedna krmná dávka pro celé území ČR.
Vrstva nepracuje s počty zvířat, ale s tzv. krmnými dny. Ty nám udávají, kolik je potřeba krmných dávek pro danou kategorii hospodářských zvířat za období jednoho roku.
Použitá data (jaká data, odkud, vypovídací schopnost)
Podkladovými daty jsou data z evidence zvířat od Ministerstva zemědělství ČR. Stanovení krmných dávek bylo provedeno odborníky na výkrm hospodářských zvířat.
Metodika (jak se s daty pracovalo, přepočty, propojení, výsledná struktura)
Data z evidence zvířat obsahují měsíční přírůstky nebo úbytky zvířat pro jednotlivé kategorie na úrovni katastrálního území. Z těchto dat byl spočten počet krmných dávek za období jednoho roku v jednotlivých katastrech pro zájmové kategorie zvířat. Krmné dny byly násobeny stanovenou krmnou dávkou.
Výstupy (jednotky, statická data x interaktivita, co uživatel získá)
Výsledkem je vrstva stanovující celkové roční potravní nároky zvířat v jednotlivých katastrálních územích. Uživatel získá přehled o využití zemědělské půdy pro chov hospodářských zvířat.
Úzká místa a budoucnost (co je možné úskalí ve vrstvě, jak se bude aktualizovat, náročnost, jak by šla rozšířit v budoucnu)
Vrstvu lze aktualizovat maximálně jednou ročně, po spočtení krmných dávek v daném roce. Zpřesňujícím prvkem může být stanovení krmných dávek, popřípadě jejich další regionalizace. Vrstva neobsahuje údaje, jestli se použité krmivo v daném regionu vypěstovalo nebo bylo dovezeno. Zavedením tohoto parametru získáme lepší údaje o využití zemědělské půdy pro výkrm zvířat. Vrstva by měla také obsahovat možnost modelace nově zakládaného chovu zvířat v zájmovém území s vypočtenou výměrou zemědělské půdy, kterou bude tento chov potřebovat.