Územní ochrana

Úvod

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou obecně považovány za šetrné k životnímu prostředí. U různých technologií se ale objevují a debatují mnohé negativní důsledky, jako například vysoká míra půdní eroze, snižování retence vody v krajině, ohrožení zdraví obyvatelstva, poškozování krajinného rázu apod. Ovšem o efektu na biodiverzitu neboli biologickou rozmanitost, jednu ze základních hodnot v naší přírodě, se diskutuje minimálně, a to jak v širším plénu zainteresovaných osob a institucí, tak i samotných ochránců přírody. Přitom právě zde se mohou objevovat zásadní problémy, a některé OZE mohou být významným rizikovým faktorem pro druhovou bohatost alespoň některých skupin druhů (např. větrné elektrárny pro netopýry, vodní elektrárny pro ryby, řepková pole pro hmyz apod.). Častějším předmětem diskuze je prostorově nevhodné umístění zdrojů OZE z hlediska ochrany přírody, kde je však pro investory těžké a priori vyhodnotit, kde k takovýmto střetům dojde.

Proto se v rámci ReStEpu přistoupilo k vytvoření databáze zaměřené na ochranu přírody a její potenciální konflikty s OZE. Prostorová data sebou nesou relevantní informace o limitech, omezeních a doporučeních, které se týkají těchto potenciálních konfliktů. Hodnocení je prováděno na třech škálách, které jsou pro investora různě závazné – na základě legislativy, mezinárodní dohod a biologických potřeb daných předmětů ochrany. Vrstva tak slouží i jako zdroj informací o případných náležitostech, které bude potřeba splnit z hlediska legislativního či případné fenomény, na které se budou soustředit biologická hodnocení záměru.

Popis vrstvy

V rámci této vrstvy se uživatel dozví, jak jednotlivé typy OZE mohou na daném území kolidovat s ochranou přírody jak na legislativní úrovni, tak z hlediska přírodních fenoménů. V potaz jsou však brána jen relevantní data s jasným geografickým vymezením, tedy především vztahující se k územní ochraně. Zvláštní pozornost je věnována obecné ochraně (památné stromy), zvláštní ochraně (územní i druhové) i ochraně soustavy Natura 2000. Zabývá se nejen stupněm ochrany, ale také specifiky ochrany konkrétních přírodních složek (předmětů ochrany), na něž mají OZE zcela odlišný vliv. Hodnocení má tři úrovně, a to jak pro národní legislativu, mezinárodní závazky a pro nelegislativní/biologické omezení. Základní informací, která se uživateli zobrazí, je zda a na kolika procentech vybraného území dochází k potenciálnímu střetu mezi ochranou přírody a rozvojem OZE.

Možnými výsledky hodnocení je:

• vyloučen z důvodů národní legislativy (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., zákon o vodách č. 254/2001 Sb.),
• existují konflikty s národní legislativou nebo mezinárodními závazky, které jsou ale za určitých podmínek řešitelné (možnost udělení výjimky, vyjádření orgánů ochrany přírody, biologické hodnocení záměru, atd.)
• existují nelegislativní omezení, která jsou v konfliktu s přírodním prostředím, avšak nejsou ošetřena správními úkony
• žádná takovéto omezení nejsou známá

Při zobrazení mapového modulu se tato omezení přesně vykreslí do mapy. Uživatel si může rovněž zobrazit přesné vysvětlení k výše zmíněnému kategorickému hodnocení.

Jelikož obecné skupiny OZE jako jsou větrné elektrárny, vodní elektrárny apod. mohou mít velmi odlišné efekty na přírodní prostředí i jiná legislativní omezení dle technologií, které využívají, rozdělili jsme je pro potřeby tohoto modulu na jednotlivé typy:

Vodní elektrárny

• velké vodní elektrárny, které představují oboustrannou bariéru (přehrady)
• MVE s bariérou a derivací
• MVE jen s bariérou nebo derivací
• drobné MVE (mini, mikro a piko) bez bariéry a derivace

Větrné elektrárny

• velké elektrárny s vertikální osou otáčení
• velké elektrárny s horizontální osou otáčení
• malé větrné elektrárny (do 10 m výšky)
• nadzemní typy větrných elektráren (stratosférické balóny)
• mini větrné elektrárny umístěné na stávajících stavbách

Biomasa

• energetické hospodářské plodiny – kukuřice
• energetické hospodářské plodiny – traviny
• energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky původní, vyžadující ornou půdu
• energetické hospodářské plodiny ostatní, geograficky nepůvodní, vyžadující ornou půdu
• energetické hospodářské plodiny – rákos
• rychle rostoucí dřeviny, geograficky původní (vrba, topol, olše)
• rychle rostoucí dřeviny, geograficky nepůvodní
• lesní těžební zbytky, včetně křovin využívaných pro výrobu štěpky
• rostlinné odpady
• živočišné odpady – exkrementy
• odpady potravinářského průmyslu – mláto
• řasy a mikrořasy

Geotermální energie

Sluneční energie

• sluneční elektrárny
• fotovoltaické články na střechách budov

Použitá data

Prostorová data související s ochranou přírody pochází z databází Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Tato data jsou pravidelně jednou ročně aktualizována. Jedná se o podklady o územní ochraně a biotopech, které jsou využívány i při hodnocení investičních záměrů a mají maximální míru přesnosti (jen u památných stromů nelze jednoduše vymezit ochranný pás). Co se týče druhové ochrany, byla využita data z Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Jedná se o nejobsáhlejší databázi o výskytu druhů v ČR, ovšem data jsou už z principu neúplná a slouží především jako návodné vymezení území s chráněnými druhy. Výskyt chráněných druhů je možné vyloučit pouze při podrobnějším biologickém mapování dané lokality.

Byly vybrány předměty ochrany, které požívají legislativní ochrany i další, které jsou důležité z hlediska ochrany vybraných druhů a biotopů, ale nemají zakotvení v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.).

Předměty ochrany vyplývající z legislativy:

• Území národních parků a chráněných krajinných oblastí včetně jejich zonace a ochranných pásem.
• Maloplošná území a jejich ochranná pásma – jedná se o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.
• území soustavy Natura 2000 – evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblastí (PO) rozlišené podle jejich předmětů ochrany (tedy 61 typů přírodních stanovišť a 106 druhů organismů chráněných v EVL i 65 druhů ptáků chráněných v PO). Seznam evropsky významných stanovišť a druhů chráněných podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS) vyskytujících se v ČR je vyjmenován ve vyhlášce MŽP 166/2005 Sb. Ptačí oblasti vznikají na základě směrnice 2009/147/EHS, která je implementována do zákona o ochraně přírody a krajiny a jednotlivá ptačí území jsou vyhlašována samostatně formou nařízení vlády.
• památné stromy, kolem nichž je stanovený 50-ti metrový ochranný pás.

Další předměty ochrany:

• ohrožené biotopy podle Červeného seznamu ohrožených biotopů (Chytrý et al. 2010: Katalog biotopů České republiky). Jedná se o tyto biotopy:
  • sněhová výležiska
  • skalní vegetace sudetských karů
  • subalpínské listnaté křoviny s vrbou laponskou
  • nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou
  • vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae
  • vegetace jednoletých slanomilných trav
  • štěrkové náplavy s židoviníkem německým
  • kontinentální vysokobylinná vegetace
  • makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s aldrovandkou měchýřkatou (Androvanda vesiculosa)
  • vegetace šídlatek
  • tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty
  • perialpinské hadcové bory
  • rašelinné smrčiny
  • horské papratkové smrčiny
  • rašelinné březiny
  • suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť
  • blatkové bory
  • slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
  • mezotrofní vegetace bahnitých substrátů
  • vegetace obnažených den teplých oblastí
  • štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)
  • přechodová rašeliniště
  • zrašeliněné půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)
  • otevřená vrchoviště
  • vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
  • vrchovištní šlenky
  • kontinentální zaplavované louky
  • panonské sprašové stepní trávníky
  • širokolisté suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)
  • jednoletá vegetace písčin
  • otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)
  • bazifilní vegetace efemér a sukulentů, porosty s převahou netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera)
  • slaniska
  • makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)
  • makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojaných vod s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans)
  • makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantí žebratkou bahenní (Hottonia palustris)
  • makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní

• lokality druhů, pro které je vytvořený Záchranný program. Instituce Záchranného programu je stanovena v zákoně, ochrana jednotlivých lokalit je však hůře uchopitelná, neboť jejich rozmístění se mění rychleji, než by bylo možné je legislativně chránit. Data jsou získávána z NDOP, ovšem vzhledem k dynamice osidlování krajiny jednotlivými organismy je možné, že některé lokality výskytu těchto druhů nejsou zaznamenány a mohou být nalezeny až v průběhu odborného hodnocení záměru. Jedná se o tyto druhy:
  • perlorodka říční
  • hnědásek osikový
  • sysel obecný
  • matizna bahenní
  • rdest dlouholistý
  • hvozdík písečný český
  • hořec jarní
  • hořec mnohotvarý český

• další druhová data, která jsou relevantní, co se týče prostorové stability lokalit jejich výskytu:
  • zimní kolonie netopýrů
  • letní kolonie netopýrů
  • lokality ohroženého druhu losos obecný
  • lokality ohroženého druhu úhoř říční

Hodnocení dopadů různých typů OZE na vybrané fenomény chráněných a ohrožených území byly provedeny na základě legislativy, mezinárodních úmluv týkajících se ochrany biodiverzity a jednotlivých typů biotopů, intenzivní rešerše odborných článků a metodik a expertního odhadu.

Metodika

Do modelu na jedné straně vstupovaly data ochrany přírody (předměty ochrany), které jsou prostorově specifikovány a pocházejí z databází AOPK ČR. Na druhé straně jsou efekty daného typu OZE na tento předmět ochrany, které byly zvažovány na základě české legislativy, znění mezinárodních dohod a expertních znalostí biologie a ekologie těchto předmětů ochrany.

Hodnocení probíhalo na třech škálách, které mají z hlediska ochrany přírody a potenciálu využití OZE různou váhu:

Škála národní legislativy – představuje zákonné normy, které je potřeba při plánování záměru dodržet

• A – konflikty nejsou známy
• B – existují potenciálně řešitelné konflikty
• C – existují konflikty, které vylučují realizaci

Škála mezinárodních závazků – vyhodnocuje důsledky mezinárodních závazků, které je potřeba zohlednit a řešit je s příslušným orgánem ochrany přírody

• D – konflikty nejsou známy
• E – záměr může být v možném konfliktu s mezinárodními závazky
• F – mezinárodní závazky jsou v konfliktu s realizací

Škála nelegislativní – jedná se o důsledky, které nevyplývají z legislativy a mezinárodních závazků, nýbrž z biologie a ekologie jednotlivých druhů a biotopů. Z hlediska biodiverzity jsou mnohdy důležitější než samotná územní ochrana, ovšem nejsou pro investory závazné a jsou natolik variabilní, že v žádném expertním systému nemohou být zachyceny všechny

• G – konflikty nejsou známy
• H – záměr může být v možném konfliktu s biologickými požadavky předmětů ochrany
• I – biologické požadavky předmětů ochrany jsou v konfliktu s realizací

Výstupy

Výstupy v přehledné tabulce ukazují souhrnná procenta plochy, které jsou v daném území pro daný typ OZE omezeny nebo neomezeny na škále legislativních omezení, mezinárodních závazků či nelegislativních/biologických omezení. Z hlediska uživatele je nejdůležitější omezení národní legislativou, které může naprosto daný záměr vyloučit, případně je kvůli němu potřeba podstoupit časově náročnější typ správního řízení (o jaký typ se jedná, se uživatel dozví ve vysvětlujícím textu).

Kromě souhrnné tabulky je možné si zobrazit mapové podklady, kde jsou jednotlivé plochy, na nichž dochází ke konfliktu, vyznačeny. Jedná se o přesné vyznačení, což může usnadnit plánování záměrů tak, aby bylo možné se vyhnout potenciálně konfliktním plochám. Opětovně je možné zobrazit si hodnocení plochy podle třech škál – omezení legislativní, omezení mezinárodními závazky a omezení nelegislativního charakteru.

Součástí výstupů je i seznam vysvětlení, které vedly k danému celkovému hodnocení. Zde se může uživatel dozvědět, např. co je příčinou vylučující realizaci záměru, jaké náležitosti je potřeba splnit, aby bylo možné daný záměr posoudit, nebo jaké biologické důsledky může záměr mít. Posledně jmenované se velmi pravděpodobně objeví v biologických posudcích (zejména biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb.naturové hodnocení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. nebo EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.), pokud budou nařízeny.

U tohoto modulu není potřeba, aby byl uživatel předem dopodrobna obeznámen o příslušných zákonech, mezinárodních dohodách či biologii druhů a stanovišť, vše se mu zobrazí ve vysvětlivkách. Na druhou stranu nemůže využít své znalosti o výskytu druhů v oblasti k tomu, aby zpřesnil predikční sílu modelu. Za tímto účelem je vždy nutné provést v souladu s legislativou v rámci projektové přípravy patřičné průzkumy a hodnocení.

Úzká místa a budoucnost

Vliv OZE na biodiverzitu je velmi komplexní problém, který nelze snadno definovat v expertním systému. Je předmětem jak základního, tak aplikovaného výzkumu a naše znalosti se stále rozšiřují, ovšem stále je mnoho vztahů neznámých a závisí na mnoha variabilních proměnných. V rámci tohoto systému jsou definovány pouze předměty ochrany, o nichž existují prostorově určitelné údaje a ke kterým jsou známy i odborné informace o jejich interakci s OZE. Tato vrstva stojí primárně na územní ochraně a legislativě ochrany přírody, co se týče biologických faktorů, bude zde stále co rozšiřovat a doplňovat.

V případě potenciálních střetů rozvoje OZE a ochrany přírody je v mnoha případech potřeba provést expertní posouzení přímo na místě, není možné provést jednoznačné rozhodnutí na základě modelu. Vyplývá to i z české legislativy a v tomto modulu je na to opakovaně upozorňováno s tím, že zde střet hrozí a je potřeba kontaktovat orgán ochrany přírody, který může dále řešit daný záměr.

Problematický je především výskyt chráněných druhů, kde může dojít ke konfliktům se Zákonem o ochraně přírody a krajiny, není však možné a priori stanovit, kde takovéto riziko hrozí. Přítomnost nebo nepřítomnost chráněných druhů je možné určit pouze na základě terénního šetření.

V budoucnosti bude potřeba rozšiřovat především hodnocení z hlediska nelegislativních omezení, které se týkají přímo biologie a ekologie jednotlivých předmětů ochrany (myšleno především druhů a biotopů) v závislosti na rozvíjejícím se lidském poznání. V případě změny legislativy či mezinárodních závazků bude potřeba změnit i tyto vrstvy, bude se však jednat o v zásadě rutinní práci.

Licence a aktualizace dat

Databáze mapových podkladů o územní ochraně, zdroj AOPK ČR

• 1. aktualizace dat duben 2014
• předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

Nálezová databáze ochrany přírody, zdroj AOPK ČR

• 1. aktualizace dat duben 2014
• předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

Databáze vlivu typů OZE na biodiverzitu, zdroj Beleco

• 1. aktualizace dat srpen 2014
• aktualizace budou prováděny v souladu se změnami legislativy

Prezentace

Prezentace představuje vrstvu územní ochrana jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.
Prezentace Biodiverzita

Expertní popis

Pro vrstvu územní ochrana představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.