Lesní těžební zbytky a nehroubí

Úvod

Lesní těžební zbytky (LTZ), jak už název napovídá, vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7 cm, odborně hroubí) a jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7 cm (odborně nehroubí). Těžební zbytky nelze ponechat na pasece, protože by bránily v růstu další generaci lesa. Lesní zákon požaduje po vlastníkovi, aby zajistil „vyčištění“ paseky pro přirozenou obnovu nebo nové sazenice. Přírodní podmínky lesů jsou velmi různorodé a lesníci chrání jejich stabilitu „trvale udržitelným hospodařením“. Proto není možné využívat všechno dřevo ze všech lesů, omezené je využití zdrojů převážně z lesů ochranných a lesů zvláštního určení. I přes těžbu v lesích hospodářských zůstává poměrně velké množství dřeva a další biomasy: každoroční opad listí a jehličí za 100 let života porostu, mladé kmínky a větve pokácené při výchově, pařezy a kořeny po mýtní těžbě. Plocha lesa v ČR je 2 589 162 ha (32,8 % rozlohy ČR) a kvalitou dendromasy ČR patří na přední místa v EU. Teoretická produkce LTZ činí 1 165 123 t. Tato produkce má energetický potenciál 9 320 984 GJ.

Popis vrstvy

Vrstva slouží k hmotnostnímu, ale i energetickému vyjádření hodnoty dendromasy v regionu z konkrétně dostupného potenciálu určeného na základě lesních hospodářských plánů (LHP). Potenciál LTZ je rozdělen na dvě varianty, ze kterých je vidět jednak dostupný potenciál z pohledu lesního zákona a rovněž potenciál z přísnějšího pohledu přírodních podmínek.

Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy „nevhodné“ z hlediska legislativy. Omezení vycházejí z platné legislativy, kdy se pro využití lesních zbytků nepočítá s lesy ochrannými, lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). Do zpracování vstupují jen běžné hospodářské lesy.

Varianta 2 snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako „vhodné“ k odebírání lesních zbytků. Omezení environmentální a technická vybírají jako vhodné lesy na živných a kyselých stanovištích nižších, středních a vyšších poloh. Takto vybrané lesy by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ.

Použitá data

Podklady pro mapovou vrstvu potenciálu lesních těžebních zbytků z lesních porostů jsou založeny na bonitě stanoviště, lesních hospodářských plánech (LHP), které vycházejí z tzv. souborů lesních typů (SLT). SLT dovolují na lesních pozemcích systémové zhodnocení rizik odběru lesní biomasy – environmentální, technická a ekonomická, využitelnost biomasy i vliv odběru na porosty, lesní půdy a živiny. Z těchto dat lze velmi detailně určit potenciál lesa podle toho, jak bude probíhat mýtní těžba dřeva.

Dle aktuálních dat v datovém centru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství lesních těžebních zbytků, které po těžbě vzniknou. Není ovšem možné využívat lesní biomasu ze všech lesů v ČR, proto jsou do výpočtu zahrnuta omezení ve dvou krocích.

Metodika

Jako základní jednotka pro rozlišení bylo zvoleno katastrální území (KÚ). Využitelnost objemu dostupné zbytkové hmoty závisí na druhu těžby, stanovištních a terénních poměrech a volbě technologie. Z praktických zkušeností se pohybuje využití LTZ mechanizovaným sběrem na úrovni cca 80 %. Ponechané LTZ spolu s pařezy, kořeny, listím a jehličím se rozkládají a vrací do půdy živiny.

Výchozí fyzikální jednotkou pro přepočty množství dřevní hmoty je v podmínkách České republiky vzhledem k tradičnímu lesnickému vykazování vždy jednotka objemu metr kubický (m³). Systém lesního hospodářství je založen na této jednotce již více než 100 let. Pro lesní těžební zbytky se používá ještě prostorový metr (rovnané dříví) a pro štěpky prostorový metr sypaný. Dalším nezbytným krokem je převod na jednotku hmotnosti – tuna. Přepočet objemu dříví na hmotnost je vždy komplikován proměnlivou vlhkostí dřeva, a proto přepočítáváme LTZ na tunu zcela suchého materiálu (tsuš). Vyjádření v sušině je vhodné pro srovnání v přehledech na národní a mezinárodní úrovni. V praxi se samozřejmě zjišťuje přesněji vlhkost LTZ i štěpky, což je důležité při prodeji, dopravě i spalování.

Výstupy

Výsledkem je kalkulace dostupného množství LTZ, tedy celková zásoba hmoty s průměrem na čepu do 7 cm (těžební zbytky, stromové vršky a větve). Kromě údajů o dostupném množství energetických zdrojů dendromasy je pro každé katastrální území vypracována analýza dostupnosti pro dopravu. Modelový výpočet hlavních dopravních parametrů byl odvozen z plochy katastrálních území, plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a délky cest.

Úzká místa a budoucnost

V budoucnu je vhodné definovat:

• GPS odvozní místa na lesních cestách tak, aby bylo možné precizovat logistické kalkulace:
  • lokálního předzpracování - fragmentace – štěpkovač, drtič
  • lokální rychlá pyrolýza a zkapalnění na tzv. bioolej
  • případná vhodná lokalizace pyrolýzní jednotky
  • převozu vlhké dendromasy k dalšímu zpracování (fragmentace, sušení…)
  • sušení dendromasy na místě
• rizika odběru LTZ v dané lokalitě
• vhodnost výchovných zásahů v porostech – probírky

To vše ale vyžaduje napojení ekonomických parametrů do této vrstvy.

Licence a aktualizace dat

1. Databáze LTZ, zdroj ÚHUL Brandýs nad Labem, v.v.i.

• 1. aktualizace dat, 2013

• předpokládaná aktualizace dat 1x ročně

Prezentace

Prezentace představuje vrstvu lesní těžební zbytky jednodušší formou doplněnou o obrazový doprovod.

Prezentace LTZ

Expertní popis

Pro vrstvu lesní těžební zbytky představuje expertní popis detailní obecnou charakteristiku této vrstvy.