Loading...
E-learningová sekce aplikace Restep
  • Otázka č. 1

    Dnešní světová populace je přibližně 7,2 miliardy obyvatel. Za posledních tisíc let se populace zvýšila přibližně o:
    a. 100 %
    b. 300 %
    c. 700 %
  • Otázka č. 2

    Při zachovaní UEL (Územně ekologických limitů) se za nejpřesnější dá považovat odhad:
    a. Vytěžilo se již 34 % celkových zásob uhlí, zbývá k dispozici 66 % nevytěžených zásob.
    b. Vytěžilo se již 61 % celkových zásob uhlí, zbývá 39 % nevytěžených zásob.
    c. Vytěžilo se již 82 % celkových zásob uhlí, zbývá 18 % nevytěžených zásob.
    d. Vytěžilo se již 96 % celkových zásob uhlí, zbývají již pouze 4 % nevytěžených zásob.
  • Otázka č. 3

    Enormní nárůst lidské populace sebou přináší několik základních ohrožení:
    a. Celosvětové ohrožení AIDS.
    b. Nedostatek potravin, nedostatek vody, nedostatek energie, klimatické změny.
    c. Celosvětovou ekonomickou krizi.
  • Otázka č. 4

    Z následujících odpovědí je jedna nepravdivá. Která?
    IEA- International Energy Agency je mezinárodní organizace pro energetiku, která se věnuje oblastem:
    a. Energetickou bezpečnost (diversitu, flexibilitu v energetickém sektoru).
    b. Ekonomický rozvoj (zajišťování stabilních dodávek energií).
    c. Environmentální oblast (mezinárodní povědomí o dopadech a klimatických změnách).
    d. Sociální oblast (dopady a vztahy energie a zaměstnanost).
    e. Spolupráce s nečlenskými státy IEA (především s hlavními dodavateli energie).
  • Otázka č. 5

    LCA (Life Cycle Assessment) je pojem úzce svázaný s jakoukoli energetickou činností člověka. Jeho posuzování nabývá stále více na významu. Cílem LCA je:
    a. Stanovení délky životnosti produktu, po kterou slouží produkt člověku.
    b. Posouzení energetických, materiálových či environmentálních toků v celém životním cyklu.
    c. Vhodnost recyklace produktu po ukončení jeho životnosti.
  • Otázka č. 6

    Masivní produkce biomasy způsobuje tzv. iLUC (Indirect Land Use Change). Nepřímá změna užití půdy má za následek:
    a. Zlepšuje kvalitu půdního fondu, dlouhodobě zvyšuje jeho produkční schopnost.
    b. Ztrátu biodiverzity, negativní dopad na ceny potravin a zvyšuje emise CO2.
    c. Je příčinou zvýšené obezity v místě produkce energetických plodin.
    d. Snižuje lokální produkci kyslíku a ohrožuje fotosyntézu.
  • Otázka č. 7

    Odhaduje se, že na zemském povrchu již člověk zapříčinil, či přispěl svojí činností, k degradaci cca 2 miliard hektarů pevninského povrchu. Hlavními příčinami jsou špatné metody při využití půdy, odlesňování, chybné střídání plodin, aj. Celkově se již jedná přibližně o:
    a. 2 % pevninského povrchu.
    b. 6 % pevninského povrchu.
    c. 12 % pevninského povrchu.
    d. 15 % pevninského povrchu.
  • Otázka č. 8

    Půda v ČR je ohrožena vodní erozí. Kolika procent půdního fundu se tento problém týká?
    a. 2 %
    b. 8 %
    c. 15 %
    d. více než 50 %
  • Otázka č. 9

    Podmínkou získání zemědělských dotací je dodržování určitých pravidel, která mají za úkol chránit životní prostředí. Řešenou oblastí jsou například podmínky pro pěstování erozně nebezpečných plodin (jako kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok). Jak se jmenují tyto standardy?
    a. GAEC
    b. SRPŠ 3/5
    c. OECD 1
    d. EIA 2
    e. SSSR 14
  • Otázka č. 10

    Radikální proměny biotopů na zemědělsky efektivní monokultury (monokultura - zemědělská či lesnická produkce jedné plodiny na velké ploše) mohou zapříčinit trvalé a nevratné škody v oblasti biodiverzity. V tomto směru jsou naše znalosti následující:
    a. Při důsledné kontrole biotopu nedochází ke změnám.
    b. Základní změny biotopů jsou již zmapovány.
    c. Aby bylo možné mít jistotu o dopadech na biotop, výzkum by trval alespoň 1 rok.
    d. Seriózní výzkum by trval desetiletí, přitom není jistota, že bude dosaženo relevantních výsledků.
  • Otázka č. 11

    Energetické nároky jednotlivce můžeme rozlišit na energii z potravy sloužící k pokrytí životních funkcí a nepotravinovou energii umožňující zajištění ostatních potřeb. Přijatá energie v potravinách odpovídá 3-4 GJ/rok. Vedle toho spotřebuje průměrný Čech další energii odpovídající:
    a. 26 GJ/rok
    b. 83 GJ/rok
    c. 95 GJ/rok
    d. Více než 150 GJ/rok
  • Otázka č. 12

    Z následujících variant je jedna věta pravdivá. Která?
    a. Uhlí se využívá již 3 000 let, ropa a plyn téměř 200 let, jádro 60 let.
    b. Uhlí se využívá již 4 000 let, ropa a plyn téměř 300 let, jádro 70 let.
    c. Uhlí se využívá již 5 000 let, ropa a plyn téměř 400 let, jádro 80 let.
    d. Uhlí se využívá již 2 000 let, ropa a plyn téměř 100 let, jádro 50 let.
  • Otázka č. 13

    BP (dříve British Petroleum) každoročně a celosvětově zpracovává statistiky zásob fosilních energií, tempo jejich spotřeby a predikuje horizonty dostupnosti zdrojů při dnešním tempu spotřeby. Které odhady dostupných horizontů byly zveřejněny ke konci roku 2012?
    d. Uhlí 300 let — zemní plyn 220 let — ropa 32 let.
    c. Uhlí 220 let — zemní plyn 150 let — ropa 62 let.
    b. Uhlí 180 let — zemní plyn 100 let — ropa 52 let.
    a. Uhlí 120 let — zemní plyn 60 let — ropa 42 let.
  • Otázka č. 14

    Nejvýznamnějším zdrojem hnědého uhlí v ČR je Sokolovská uhelná pánev. Těžba zde začala již v roce:
    a. 1660
    b. 1760
    c. 1860
    d. 1960
  • Otázka č. 15

    Při zachování územních limitů a dnešním tempu těžby máme v ČR zásoby hnědého uhlí přibližně na:
    a. 12 let (k tzv. vyuhlení dojede v roce 2026)
    b. 40 let (vyuhlení v roce 2052)
    c. 60 let (vyuhlení v roce 2074)
    d. 90 let (vyuhlení v roce 2104)
  • Otázka č. 16

    Průměrné, logicky vyvážené energetické nároky občana ČR bydlícího v bytě průměrné velikosti, cca 53 m2, odpovídají jedné z následujících variant:
    a. Topení a teplá voda: 13 GJ/rok, elektřina: 6 GJ/rok, potraviny 3 GJ/rok.
    b. Topení a teplá voda: 6 GJ/rok, elektřina: 13 GJ/rok, potraviny 7 GJ/rok.
    c. Topení a teplá voda: 13 GJ/rok, elektřina: 22 GJ/rok, potraviny 9 GJ/rok.
    d. Topení a teplá voda: 8 GJ/rok, elektřina: 7 GJ/rok, potraviny 6 GJ/rok.
  • Otázka č. 17

    Transfery fosilních PEZ (primárních energetických zdrojů) na užitnou energii s sebou přinášejí produkci škodlivin do ovzduší. Jedná se zejména o?
    a. Skleníkové plyny s globálním a emise s lokálním negativním dopadem na životní prostředí.
    b. Toxické těžké kovy.
    c. Vodík a síra.
    d. Silně toxické dioxiny, chlorované furany, halogenové uhlovodíky.
  • Otázka č. 18

    Z celé škály OZE je nejvyšší dostupný energetický potenciál na zeměkouli:
    a. Ve větrné energii.
    b. Ve sluneční energii.
    c. V biomase.
    d. Ve vodní energii.
    e. V řasách, mikrořasách a sinicích.
  • Otázka č. 19

    Z hlediska dlouhodobě udržitelného rozvoje a zajištění energetické soběstačnosti je nejdůležitější pravidlo:
    a. Produkovat levně, aby výrobní cena mohla konkurovat fosilním palivům.
    b. Produkovat na velkých plochách, aby agrární postupy byly efektivní.
    c. Snažit se o dodržování pravidla lokální výroba-lokální spotřeba.
    d. Osev realizovat na nejlepších půdních celcích, v osevním postupu střídat s potravinovými plodinami.
    e. Biomasu využívat přednostně spalováním v teplárnách z důvodu lepších emisních parametrů, než má uhlí.
  • Otázka č. 20

    Největší nevýhodou OZE je jejich nestabilní dostupnost a diskontinuita. Tato vlastnost OZE dělá distributorům elektrické energie značné problémy. Z tohoto pohledu je nejlepší a nejstabilnější využití energie ze zdroje:
    a. Tekoucí voda
    b. Fotovoltaika
    c. Větrná energie
    d. Řasy a mikrořasy
    e. Biomasa
  • Otázka č. 21

    Rychle rostoucí dřeviny (RRD) se obvykle vysazují na delší dobu (několik obmýtí). Obvyklé je:
    b. 5 obmýtí — sklizeň každé 2 roky — celkem 10 let.
    c. 7 obmýtí — sklizeň každý třetí rok — celkem 21 let.
    d. 9 obmýtí — sklizeň každý čtvrtý rok — celkem 36 let.
    a. 2 obmýtí — sklizeň každé 2 roky — celkem 4 roky.
  • Otázka č. 22

    Na zemědělském půdním fondu byla v ČR provedena bonitace, tzn. provedeno určení Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). BPEJ je pětimístný číselný kód, který vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Kolik kódů BPEJ a tedy definovaných variant půdních podmínek v ČR existuje?
    a. 52
    b. 234
    c. 564
    d. 1936
    e. 2278
  • Otázka č. 23

    Množství větrné energie determinuje rychlost větru:
    a. Výkon elektrárny roste přibližně lineárně v závislosti na rychlosti větru.
    b. Výkon roste s druhou mocninou rychlosti větru.
    c. Výkon roste s třetí mocninou rychlosti větru.
    d. Výkon roste s pátou mocninou rychlosti větru.
  • Otázka č. 24

    Sluneční energie se v zásadě dá využít přímo na výrobu elektrické energie (fotovoltaika) nebo na výrobu tepla (fototermika). Obě mají různou účinnost energetického transferu dopadající energie. Který poměr je dnes technologicky reálný?
    a. Fotovoltaika 12-18 %, fototermika 40-60 %.
    b. Fotovoltaika 40-60 % fototermika 12-18 %.
    c. Fotovoltaika 20-30 % fototermika 60-70 %.
    d. Fotovoltaika 60-70 % fototermika 20-30 %.
  • Otázka č. 25

    CARBON TAX (CT) – Uhlíková daň. Uhlík je prvek, nacházející se ve všech formách fosilních zdrojů. V termických procesech se svazuje s kyslíkem na CO2, emisní plyn s největším dopadem na skleníkový efekt. Uhlíková daň se váže tedy již na hmotnostní jednotku primárního zdroje, tedy fosilního paliva. Která možnost je pravdivá? Uhlíková daň je…
    a. zavedena ve všech skandinávských zemích, z nových členů pouze na Slovensku.
    b. zavedena ve více než 10 zemích EU, ČR se na přijetí připravovala, realizace prozatím odložena.
    c. zavedena ve všech skandinávských zemích a do roku 2015 bude platit i v ČR.
    d. po negativních zkušenostech s povolenkami se od této daně ustupuje.